Claude Shannon
Claude Elwood Shannon (30. dubna 1916 Petoskey, Michigan – 24. února 2001 Boston, Massachusetts), byl americký elektronik a matematik, zvaný „otec teorie informace“.[3] Je zakladatelem teorie návrhu digitálních elektrických obvodů, v roce 1948 jako první představil lineární model komunikace, též zvaný Shannonův a Weaverův model komunikace.
Život
editovatJiž v dětství byl nadšeným radioamatérem a konstruktérem dálkově řízených modelů. Jeho vzorem byl T. A. Edison (byli vzdálení příbuzní). Vystudoval University of Michigan a v roce 1936 stal se asistentem na MIT. Ve stejném roce získal magisterský titul za diplomovou práci o využití Booleovy algebry při návrhu reléových sítí.[4] Všiml si totiž, že jak Booloeva algebra (počítající na množině o 2 prvcích), tak relé mají dva prvky. Tímto založil nový vědní obor – teorii logických sítí, čímž otevřel prostor pro teorii konečných automatů a následně k teorii číslicových počítačů.[4] Později napsal disertační práci, kde aplikoval podobný postup na genetiku. Tuto práci obhájil v roce 1940 a zároveň získal magisterský diplom v elektrotechnice. C. E. Shannon získal v roce 1941 stipendium na roční stáž na Institute of Advanced Study na Princetonské univerzitě.[5]V roce 1942 nastoupil do Bellových laboratoří, kde působil 15 let a vytvořil zde teorii informace.[4] Na Massachusettském technologickém institutu působil do roku 1978.
C. E. Shannon je většinou znám pouze v odborných kruzích v kybernetice či informatice. Jeho práce jsou psány matematicky velmi formálně. Nesnažil se o popularizaci svého díla a proto se s jeho jménem lze setkat jen obtížně.[5]
Svou profesní kariéru ukončil poměrně brzy, podle vlastních slov si hodlal „užívat života“. Věnoval se hudbě a zabýval se vynalézáním různých „věcí“, například vytvořil dvousedadlovou jednokolku nebo kalkulátor, provádějící aritmetické operace s římskými číslicemi, zkonstruoval „robota“, který žongloval s několika míčky atd. Zemřel v roce 2001 a dožil se tak obrovského rozvoje oboru, který svými pracemi spoluzakládal.[5]
Dílo
editovat
Shannonova myš (též myška) – první sestrojený učící se mechanismus. Byl to na počítač napojený ocelový vozíček, který projížděl bludištěm a na základě pokusů a omylů, nalezl z bludiště optimální cestu ven. Při druhém pokusu projet bludištěm již náhodně netápal, ale dojel k cíli nejkratší možnou cestou za 15 sekund, zatímco první jízda, kdy se teprve učil cestu, zabrala 60 sekund.[6] Byla to první ukázka umělé inteligence a učícího se stroje.[4]
V roce 1950 Shannon publikoval vědeckou práci nazvanou Programming a Computer for Playing Chess. Popisoval, jak stroj může zahrát šachy.
Publikace
editovat- A mathematical theory of communication – napsal společně s Warrenem Weaverem. Podle historiků vědy se jedná o „Magnu chartu informačního věku“.[4] Článek otevřel cestu k vnímání informace jako předmětu zájmu vědy a tudíž k současné informační a znalostní společnosti. V tomto díle z roku 1948 dokázal klíčové teorémy o přenosu a reprezentaci informace, poprvé se zde objevilo slovo bit. Jeho motivací byla snaha exaktně popsat komunikaci: jakým způsobem reprodukovat (přesně nebo přibližně) sdělení či signál vyslaný z nějakého místa v jiném zvoleném místě.[4] [7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dostupné online.
- ↑ Jon Gertner: The Idea Factory: Bell Labs and the Great Age of American Innovation. 13. dubna 2012.
- ↑ Shannon Statue Dedicated at the University of Michigan Archivováno 31. 7. 2010 na Wayback Machine. (anglicky)
- ↑ a b c d e f MAREŠ, Milan. Slova, která se hodí aneb jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Praha: Academia, 2006. 352 s. ISBN 80-200-1445-4. Kapitola Jak vážíme informace, s. 288–294.
- ↑ a b c C. E. Shannon – průkopník informačního věku. vesmir.cz [online]. [cit. 2021-08-18]. Dostupné online.
- ↑ KOLMAN, Arnošt. Kybernetika: o strojích vykonávajících některé duševní funkce člověka. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1957. 49 s. Kapitola Užití kybernetické techniky, s. 21–36.
- ↑ Matematická biologie učebnice: Úvod do teorie informace. portal.matematickabiologie.cz [online]. [cit. 2021-08-18]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Claude Shannon na Wikimedia Commons
