Přeskočit na obsah

Halloween

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Halloween (rozcestník).
Halloween
Svítilna z dýně (Jack-o'-lantern)
Svítilna z dýně (Jack-o'-lantern)
Jiný názevHallowe'en
Allhallowe'en
All Hallows' Eve
All Saints' Eve
SlavenýKanada, Irsko, Austrálie, Spojené království, Japonsko, Bahamy, Spojené státy, někdy Nový Zéland, Švédsko a mnoho latinskoamerických zemí, kde je známý jako Noche de las Brujas (Noc čarodějnic); vlivem anglosaské kultury se šíří i do dalších zemí
Druhnáboženský a kulturní
Datum31. října
Zvyky a tradicevydlabávání dýní, koledování, ohně, kostýmové veselice, věštění, zdobení domů, lovení jablek ústy, navštěvování strašidelných atrakcí
Souvisí sSlavnost Všech svatých

Halloween[pozn. 1] ([hæləʊˈiːn]IPA) je původně keltský lidový svátek, který se slaví 31. října, tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých. Svátek se zachoval především v anglosaských zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku a Austrálii. Název vznikl zkrácením skotského „All Hallows' Eve“, který se odehrával v „Předvečer Všech svatých“.

Původ svátku

[editovat | editovat zdroj]

Halloween je keltský svátek s historií sahající až do doby před naším letopočtem. Den 31. října byl hranicí mezi dvěma hlavními periodami (létem a zimou). Keltové tento den vnímali jako pomezí, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Stavěli proto oltáře, které obsahovaly ptačí pera, či zvířecí lebky, a měly za účel navázat spojení s mrtvými, pro které se pak pořádaly uctívací obřady. Lidé na sebe výjimečně navlékali masky a převleky, aby se chránili proti zlým duchům. Keltové během noci z 31. října na 1. listopadu slavili nový rok, který se v keltštině nazýval Samhain. Mnohé z původního Halloweenu se dochovalo do dnes. Lidé před svými domy staví malé oltáře, ovšem k jejich stavbě jsou používány vyřezávané dýně, místo ohňů se zapalují svíčky.

Zvyky dnešního Halloweenu se rozvinuly v Irsku pravděpodobně na základě prolnutí zvyků vycházejících ze staroirského pohanského svátku Samhain, oslav římských pohanských svátků a křesťanských slavností Všech svatých, které papež vytvořil jako křesťanskou náhradu pohanského svátku Samhain.[2]

Halloweenský dům v Milwaukee
Koledník aneb Trick or Treater v Michiganu

Americký folklorista Jack Santino napsal, že „v celém Irsku existovalo neklidné příměří mezi zvyky a vírou spojenými s křesťanstvím a těmi, které byly spojeny s náboženstvími předkřesťanskými“.[3] Historik Nicholas Rogers, který zkoumá počátky Halloweenu, poznamenává, že zatímco „někteří folkloristé zasazují jeho počátky do římských oslav bohyně Pomony (bohyně ovoce, ovocných stromů a ovocnářství) nebo slavností zvaných Parentalia, což byly tzv. „dny předků“, typičtěji souvisí s keltským svátkem Samhain, který pochází ze starého Irska a byl spojen se začátkem keltského nového roku.[4]

Vystěhovalci zvyk přenesli v 19. století do USA, kde se všeobecně rozšířil, a odtud ho s expanzí americké kultury přejímaly další země. Toto pojetí přijal i etnolog James Frazer, který Halloween v knize Zlatá ratolest popisuje jako pohanský svátek s tenkou křesťanskou slupkou. Někteří výzkumníci v oblasti keltského náboženství jako např. německý profesor religionistiky Bernhard Maier však s tímto výkladem nesouhlasí. Maier naopak tvrdí, že jde o zvyk, který byl přenesen do Irska z Říma. Dle jeho teorie se opírá o původně židovskou tradici slavení svátků již od předchozího večera, neboť Židé počítali začátek dne již předchozím západem slunce.[5]

Počátkem 20. století se svátek komercializoval. Od třicátých let začíná být populární nošení kostýmů a kolem roku 1950 se v USA objevuje koledování po domech, které v 80. letech proniklo i do Británie (údajně i vlivem snímku E.T. – Mimozemšťan (1982), který obsahuje scénu na toto téma).[6]

Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem Trick or treat (Koledu, nebo něco provedu – v Americe typické pomalovávání automobilů, dveří, zubní pasta na dveřích...) a „koledují“ o sladkosti. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, zvané jack-o'-lantern, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd. Typickými barvami jsou oranžová a černá, oranžová symbolizuje podzim a černá temnotu a smrt.

V Česku nejde o tradiční svátek. Některé domácnosti si před dům dávají jack-o'-lantern a sledují filmové horory, ale ani tyto domácnosti nejsou obvykle připravené na trick-or-treating, a do Halloweenu se tak nezapojují měrou obvyklou v USA či Británii.

Přijetí v Česku

[editovat | editovat zdroj]
Halloweenská výzdoba ve Františkově nad Ploučnicí

Relativně mladá tradice svátku, v Česku hojněji rozšířeného teprve v 21. století, někdy amplifikuje rozpory v jeho přijetí mezi různými skupinami osob.[7] V Kurdějově na Břeclavsku se v neděli 15. října 2023 konala akce zvaná dýňování, na níž si děti vyřezaly halloweenské dýně, které následně položily v parku poblíž kostela. V pondělí dopoledne našly výtvory rozkopané a rozbité. V úterý se případ opakoval. Dýně zničil tamější farář, který se ke svému činu vyjádřil v dopise adresovaném starostovi obce.[8] Dýně se svíčkami uvnitř označil za symboly zla a „satanistického svátku Halloween“, který se podle jeho vyjádření zrodil ve zpohanštělém současném světě jako protiváha Všech svatých a Dušiček. Proto jednal podle své víry a „povinnosti být otcem, ochráncem svěřených dětí a duší“, a symboly odstranil. Za své jednání se později omluvil.[9]

  1. Někdy psáno i s malým „h“ jako halloween.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Halloween na anglické Wikipedii.

  1. Internetová jazyková příručka: Halloween [online]. Praha: Ústav pro jazyk český [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. 
  2. Keltský svátek Samhain vítá mrtvé. Horydoly cz [online]. UpDown Media, 2020-10-27 [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  3. SANTINO, Jack. The Hallowed Eve: Dimensions of Culture in a Calendar Festival of Northern Ireland. Kentucky: University Press of Kentucky, 1998. Dostupné online. S. 95. (anglicky) 
  4. ROGERS, Nicholas. Halloween: from pagan ritual to party night. Oxford: Oxford University Press, 2002. 198 s. Dostupné online. ISBN 0-19-514691-3, ISBN 978-0-19-514691-2. OCLC 48964737 Kapitola Samhain and the Celtic Origins of Halloween, s. 11–21. (anglicky) 
  5. MAIER, Bernhard. Die Religion der Kelten: Götter, Mythen, Weltbild. 2. vyd. München: Beck, 2004. 251 s. Dostupné online. ISBN 3-406-48234-1, ISBN 978-3-406-48234-2. OCLC 48267806 Kapitola durchgesehene Auflage, s. 174. (německy) 
  6. The History of Halloween. BlytheRay [online]. blytheray.com, 2024-10-17 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  7. BEČKOVÁ, Jana. Kde se vzal Halloween (…). Cysnews.cz [online]. cysnews.cz, 2020-10-14 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  8. FEJTOVÁ, Karolína. Farář na Břeclavsku zničil dýně vyrobené dětmi, bral je za dílo satana. Refresher News [online]. 20. 10. 2023 [cit. 21.10.2023]. Dostupné online. 
  9. Farář dětem dvakrát rozkopal dýně u kostela, označil je za symboly zla. Lidovky.cz [online]. 20. 10. 2023 [cit. 21.10.2023]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  翻译: