Predjamský hrad
| Predjamský hrad | |
|---|---|
.jpg) Predjamský hrad | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, renesanční |
| Výstavba | 12. století |
| Přestavba | 1570 |
| Materiál | kámen |
| Současný majitel | Republika Slovinsko |
| Poloha | |
| Adresa | Občina Postojna,  Slovinsko |
| Souřadnice | 45°48′54,71″ s. š., 14°7′39,32″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Predjamský hrad (slovinsky Grad Predjama, německy Höhlenburg Predjama) se nachází v jihozápadní části Slovinska v obci Predjama, devět kilometrů severozápadně od města Postojna a čtyřicet kilometrů jihozápadně od Lublani, poblíž dálnice A1.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o gotickém hradu, tehdy nazvaném Luegg, pochází z roku 1274. Hrad byl ve skále vybudován ve 12. století z popudu aquilejského patriarchy. Poloha hradu jej činila téměř nedobytným. Až v 15. století byl dobyt loupežným rytířem Erasmem Jamským, spojencem Matyáše Korvína.[1] Název hradu se změnil na Predjamski grad. Roku 1484 byl po více než ročním obléhání Erasmus zabit a hrad se stal majetkem rodů Oberrugů. V roce 1511, za majitelů rodu Purgstallů byla vnější část hradu poničena zemětřesením.
V roce 1567 arcivévoda Karel II. Štýrský hrad pronajal baronu Hansu Cobenzlovi, který si jej o dvacet let později odkoupil. Roku 1570 prošel rozsáhlou renesanční přestavbou, kdy byl přistavěn vnější palác a tato podoba se z větší části dochovala do současnosti. V roce 1810 stavbu zdědil hrabě Michael Coronini-Cronberg a v letech 1846–1945 patřil hrad do vlastnictví rodu Windischgrätz. Po druhé světové válce byl znárodněn a ve vlastnictví státu je dodnes.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Hrad byl postaven na konci údolí, kde se potok Lokva noří pod 123 metrů vysokou skálu. Stojí pod velkým převisem této skály u vstupu do jeskynního systému a tato poloha mu dala také jméno (jama – jeskyně, tedy hrad před jeskyní). Jeskynní systém (Predjamski Jamski sistem) je druhý nejrozsáhlejší ve Slovinsku a doposud bylo prozkoumáno 13 km.[2] Archeologické nálezy z padesátých let 20. století ukazují na obydlenost jeskyně v paleolitu.
Skládá se ze dvou částí. Vnější část hradu se nachází v tzv. předjeskynní oblasti. Druhá část je vytesána do skály. Tyto dva objekty jsou jen odděleny jakousi kulisou, za níž se nachází hradní dvůr, jehož návštěva v každém ještě více umocní pocit majestátnosti. Na hradě je kromě expozice vstupní věž s palácem, jež je s již zmíněným dvorem spojena pouze systémem mostů a lávek. Dále se zde nachází nově vzniklé muzeum s rozsáhlou expozicí, hradní kaple a tzv. Jama pod gradom (jeskyni pod hradem), která se nachází mezi hradem a propadáním řeky Lokve. V jeskyni s krápníkovou výzdobou je několik nápisů z konce 16. století. Jeskynní systém je tvořen většinou úzkými chodbami propojenými žebříky a lávkami. Sedm set metrů je zpřístupněno turistům.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Na největší jeskynní hrad světa to Češi nemají vůbec daleko. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Potupná smrt rytíře na Predjamském hradě [online]. Svetadily.cz [cit. 2014-10-29]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Predjamský hrad [online]. Turistika.cz [cit. 2014-10-29]. Dostupné online.
- HLADKÝ, Ladislav. Slovinsko – Stručná historie států. [s.l.]: Libri, 2010. 192 s. ISBN 9788072774630.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Predjamský hrad na Wikimedia Commons
