Rožňava

Rožňava
	Hornické náměstí v Rožňavě. V pozadí katedrála Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Anny.
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°39′31″ s. š., 20°31′53″ v. d.
Nadmořská výška	313 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko
Kraj	Košický
Okres	Rožňava
Tradiční region	Gemer
Administrativní dělení	3 místní části
	Rožňava
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	45,62 km²
Počet obyvatel	17 569 (2021)
Hustota zalidnění	385,1 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Pavol Burdiga (Most-Híd)
Vznik	1230
Oficiální web	www.roznava.sk
E-mail	primator@roznava.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Rožňava; Šafárikova 29
Telefonní předvolba	058
PSČ	048 01
Označení vozidel (do r. 2022)	RV
NUTS	525529
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rožňava (maďarsky Rozsnyó, německy Rosenau, latinsky Rosnavia) je město na východním Slovensku v Košickém kraji. V roce 2014 zde žilo přes 19 450 obyvatel, leží v nadmořské výšce 313 metrů.

Poloha

Město se nachází v regionu Gemer ve středu Rožňavské kotliny v nadmořské výšce 313 metrů. Z jižní strany město obklopuje Slovenský kras, ze severu úpatí Volovských vrchů. Městem protéká Rožňavský potok a řeka Slaná.

Dějiny

Město vzniklo jako hornické sídliště a jeho historie je spojena s těžbou zlata, stříbra, mědi a později železné rudy.^[1] Bylo pojmenováno podle názvu výnosného dolu Rosnoubana (maďarsky Rozsnyóbánya, německy Rosenau).

První zmínka o městě je na darovací listině z roku 1291 vystavené králem Ondřejem III. ostřihomskému arcibiskupovi. První známou stavbou města je původně farský kostel (v současnosti biskupská katedrála) z roku 1304. Kostel přešel mnoha přestavbami, největší proběhla na přelomu 15. a 16. století a zahrnovala tzv. Bakóczovskou kapli s renesančním vstupním portálem a pozdně gotickým pastoforiem na severní straně presbytáře. První městské výsady získala osada v roce 1340 od uherského a polského krále Ludvíka I. Velikého. Až do roku 1918 patřila Rožňava k Uherskému království, po první světové válce se stala součástí Československa.

Dne 16. června 1919 se u Rožňavy odehrála bitva mezi československou armádou a maďarskou Rudou armádou. Československá armáda zde byla zastoupena 1. československým pěším dobrovolnickým plukem z Prahy, 21. plukem francouzských legií, 35. plukem italských legií a 2. praporem italské domobrany. Bitva skončila dobytím Rožňavy a zajetím štábu maďarského vojska.^[2]

V roce 1930 zde žilo 6 668 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byla Rožňava přičleněna k Maďarsku.^[3]

Městské části

Nadabula (od roku 1960)
Rožňava
Rožňavská Baňa

Doprava

Město leží na frekventované slovenské silnici I/16, známé také jako E58 (Bratislava – Nitra – Zvolen – Lučenec - Rimavská Sobota – Tornaľa – Rožňava – Košice – Michalovce – Užhorod).

Rožňava leží na železniční trati Zvolen–Košice (Zvolen – Lučenec – Fiľakovo – Jesenské – Tornaľa - Rožňava – Košice). Na železniční trati Rožňava–Dobšiná byl v roce 2003 zastaven provoz.

Pamětihodnosti

Historická strážní věž uprostřed náměstí
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
Evangelický kostel
Biskupský úřad
Klášter Vincentek
Strážní věž
Gymnázium P. J. Šafárika
Starý špitál
Bánské muzeum
Městská galerie

Osobnosti

Pavel Josef Šafařík (1795–1861), básník, historik, etnograf, slavista a univerzitní profesor píšící převážně německy nebo česky
Samo Tomášik (1813–1887), romantický prozaik a básník
Jur Hronec (1881–1959), matematik, narodil se v Gočově, v Rožňavě vystudoval gymnázium
Kálmán Tichy (1888–1968), malíř, od roku 1930 vedl místní muzeum
Ján Kadár (1918–1979), režisér oscarového filmu Obchod na korze
Vladimír Oravský (* 1947), spisovatel, dramatik, filmový a divadelní režisér
Agáta Klimeková (* 1955), bibliografka a spisovatelka
Adam Szentpétery (* 1956), malíř

Partnerská města

Galerie

Rožňavská katedrála Nanebevzetí Panny Marie
Centrální náměstí
Kostel svaté Anny
Městská věž
Městská věž
Pomník Františky Andrássy

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rožňava na slovenské Wikipedii.

↑ Stručná história mesta. www.roznava.sk [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-18.
↑ LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 256.
↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 19.

Související články

Externí odkazy

Encyklopedické heslo Rožňava v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rožňava na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Aktuální informace o dění ve městě

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[roznava-1] Stručná história mesta. www.roznava.sk [online]. [cit. 2019-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-18.

[klima!-2] LÁZŇOVSKÝ, Bohuslav; KLÍMA, Stanislav. Průvodce po Československé republice, Země Slovenská a Podkarpatskoruská. 4. vyd. Praha: Orbis, 1937. 755 s. S. 256.

[seznam-obci-3] Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 19.

[1]

[2]

[3]