Velký pátek
Velký pátek | |
---|---|
Giotto di Bondone (1266–1337): Ukřižování | |
Oficiální název | Velký pátek |
Slavený | většinou křesťanů po celém světě |
Druh | křesťanský |
Význam a smysl | Ukřižování a smrt Ježíše Krista. |
Datum | pátek předcházející Velikonoční neděli |
Rok 2023 | 7. dubna 2023 (Západní církev) 14. dubna 2023 (Východní křesťanství) |
Rok 2024 | 29. března 2024 (Západní církev) 3. května 2024 (Východní křesťanství) |
Rok 2025 | 18. dubna 2025 (Západní i východní křesťanství) |
Souvisí s | Velikonoce, Dějiny spásy |
Velký pátek (latinsky Dies Passionis Domini) je křesťanský svátek připomínající ukřižování Ježíše Krista a jeho smrt na Kalvárii. Je to pátek Svatého týdne a součást velikonočního tridua. V západních církvích může tento pohyblivý svátek připadnout na datum mezi 20. březnem a 23. dubnem.
Některé státy, včetně Česka, uznávají Velký pátek jako svátek a den pracovního klidu.
Liturgie
[editovat | editovat zdroj]Katolická církev
[editovat | editovat zdroj]Na Velký pátek se neslaví mše svatá, ani nejsou povoleny pohřební obřady. V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije, někdy podané dramaticky nebo hudebně. Obřady pokračují přímluvnou modlitbou za církev, za papeže, za služebníky církve a za všechny věřící, za katechumeny, za jednotu křesťanů, za Židy, za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista, za ty, kdo nevěří v Boha, za politiky a státníky, za ty, kdo trpí. Vrcholem obřadů je uctívání kříže. Eucharistie se v tento den neslaví. Podává se však svaté přijímání (z hostií, jež byly proměněny na Zelený čtvrtek). Výjimky se objevují jen velmi vzácně, např. v roce 2009 Svatý stolec povolil sloužení pohřební mše při státním pohřbu 205 obětí zemětřesení, které postihlo kraj Abruzzo ve střední Itálii.[1]
Na Velký pátek se papež modlí Křížovou cestu v římském Koloseu.
Pravoslaví
[editovat | editovat zdroj]Pravoslavní též eucharistii neslaví, ale třikrát se během dne scházejí k modlitbě.
Protestantismus
[editovat | editovat zdroj]Zvláštní bohoslužby se konají i v protestantských církvích.
Půst
[editovat | editovat zdroj]Velký pátek je jedním ze dnů přísného postu.
Úřední status
[editovat | editovat zdroj]Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu, mezi nimi například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo, Spojené království, Slovensko i Česko. V Rakousku mají nárok na den volna pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté.
Ve většině německých spolkových zemí platí na Velký pátek (podobně jako v Den národního smutku) zákaz pořádání tanečních slavností a sportovních akcí.
Velký pátek v Česku
[editovat | editovat zdroj]Jako státem uznaný svátek v Československu byl Velký pátek stanoven zákonem č. 248/1946 Sb., účinným od 1. ledna 1947.[2] Bylo tak tomu až do 1. ledna 1952, kdy za komunistického režimu začala účinnost nového svátkového zákon č. 93/1951 Sb., do něhož Velký pátek již zařazen nebyl.[3]
Po sametové revoluci se v Česku debata o obnovení Velkého pátku jako státem uznaného svátku vynořovala vždy v době oslavy Velikonoc. Nový svátkový zákon č. 245/2000 Sb., s účinností od 9. srpna 2000, však se zařazením Velkého pátku mezi české svátky nepočítal.[4] Kromě KDU-ČSL usilovali později o obnovu svátku například senátoři Martin Mejstřík,[5] Soňa Paukrtová a Jaromír Štětina.[6]
Ke změně došlo v březnu 2015, když premiér Bohuslav Sobotka vyslovil podporu návrhu koaliční KDU-ČSL.[7] V říjnu 2015 schválila Poslanecká sněmovna návrh zákona obsahujícího Velký pátek jako svátek. V prosinci 2015 prošel zákon nejtěsnější možnou většinou v Senátu[8] a krátce poté jej podepsal prezident Miloš Zeman. Novelizační zákon č. 359/2015 Sb., s účinností od 21. prosince 2015, tak zařadil Velký pátek mezi ostatní svátky.[9]
Tradice
[editovat | editovat zdroj]Na Velký pátek se vážou i některé pověry, které nejsou součástí křesťanství, ale jenom lidovými tradicemi. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se ovšem připisovala koupelím – ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok.
Pranostiky
[editovat | editovat zdroj]Česko
- Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
- Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
- Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
- Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
- Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/italie-se-rozloucila-s-obetmi-zemetreseni/370476
- ↑ Zákon č. 248/1946 Sb., o úpravě svátkového práva, § 1. [cit. 2024-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech. [cit. 2024-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, § 2. [cit. 2024-11-25]. Dostupné online.
- ↑ článek Průzkum: Na Velký pátek ať je volno na lidovky.cz
- ↑ petice Vraťme Velký pátek mezi státní svátky
- ↑ Bude Velký pátek státním svátkem? Sobotka je pro. ČT24 [online]. Česká televize, 2015-04-02, rev. 2015-04-11. Dostupné online.
- ↑ Velký pátek bude opět státním svátek, Češi tak budou mít 13 dní pracovního klidu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-12-02. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 359/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, čl. 1. [cit. 2024-11-25]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Pašije
- Pilát Pontský
- Křížová cesta (Nesení kříže)
- Svatý Kříž (Krucifix)
- Ukřižování Ježíše Krista
- Bolestný pátek
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký pátek na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Velký pátek ve Wikislovníku
- Průvodce Velikonocemi: Velký pátek – den, kdy zemřel Ježíš Kristus