Vrba košíkářská
 Vrba košíkářská | |
|---|---|
 Mladá vrba košíkářská (Salix viminalis) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
| Čeleď | vrbovité (Salicaceae) |
| Rod | vrba (Salix) |
| Binomické jméno | |
| Salix viminalis L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vrba košíkářská (Salix viminalis) je vyšší, vzpřímeně rostoucí keř neb nevysoký strom, jeden z nejznámějších druhů bohatého rodu vrba. V české přírodě tato dvoudomá rostlina již od dávna běžně roste jako zdroj proutí pro košíkářství. Celkově je rozšířena ve střední, severovýchodní a východní Evropě a přes Sibiř její areál sahá až do Mongolska a severní Číny. Je dlouhodobě sázena poblíž lidských obydlí a již nelze určit místa původního výskytu.[2][3]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Často je vysazována na březích podél vodních toků a stojatých vod. Dobře roste na hlubokých, neutrálních až mírně zásaditých a minerály dobře zásobených půdách, snáší déle trvající záplavy i zbahněnou půdu. Je poměrně citlivá na mráz, roste do nadmořské výšky 800 m. V dlouhé zimě trpí okusem zvěře i dobytka, dobře však regeneruje. Dožívá se průměrně 40 let.[2][3][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Statné, 5 až 8 m vysoké keře a stromy se vzpřímenými, rovnými letorosty 1 až 2 cm silnými. Kůru mají v mladosti hladkou a šedě zelenou nebo žlutě zelenou, později bývá podélně rozpukaná. Letorosty jsou jemně chlupaté, matně zelené a od spodu postupně olysávají. Listové pupeny jsou dlouhé asi 3 mm a květní 9 mm. Listové čepele s asi 1 cm řapíky jsou úzce kopinaté, až 12 cm dlouhé a 1,5 cm široké. Na líci jsou svěže zelené a na rubu sametově chlupaté, chlupy mají sčesány podél bočních žilek, kterých bývá 25 až 30. Okraje listů jsou podvinuté a někdy místně jemně pilovité.
Jednopohlavné, redukované květy bez okvětí jsou sestaveny do květenství jehněd, které jsou přisedlé, téměř válcovité a mívají několik drobných opadavých listenů. Štíhlejší samčí jehnědy jsou dlouhé 4 až 6 cm, samičí jen 2 až 3 cm a za plodu se prodlužují až na 6 cm. Samčí květ má dvě volné tyčinky s lysou nitkou a zlatožlutým, později hnědým prašníkem. Samičí má přisedlý, chlupatý semeník s dlouhou čnělkou s nitkovitou, dvoulaločnou bliznou; v květech je po jedné nektarové žlázce. Květy rozkvétají již v březnu a dubnu, ještě před rašením listů. Ploidie druhu je 2n = 38.
Plody jsou plstnaté tobolky 5 mm velké obsahující okolo 18 drobných, ochmýřených semen. Vrba košíkářská se v praxi rozmnožuje řízky, které ve vlhké půdě spolehlivě koření.[2][3][4][5]
Možnost záměny
[editovat | editovat zdroj]Od podobných vrb s úzkými listy, jako vrba bílá nebo vrba nachová, se odlišuje podvinutými okraji listů. Podvinuté listy má i vrba šedá, její chloupky na rubu listů jsou však kadeřavé a odstálé.[3]
Hybridizace
[editovat | editovat zdroj]Vrba košíkářská se často kříží s jinými druhy, nevytváří však hybridní roje. V české přírodě se často vyskytují hybridy:
- Salix ×holosericea Willd. (S. cinerea × S. viminalis)
- Salix ×rubra Huds. (S. purpurea × S. viminalis)
- Salix ×smithiana Willd. (S. caprea × S. viminalis)
Méně častí jsou kříženci:
- Salix ×fruticosa Döll (S. aurita × S. viminalis)
- Salix ×mollissima Hoffm. ex Elwert (S. triandra × S. viminalis)
- Salix rosmarinifolia × S. viminalis.[3][6]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Jak napovídá druhové jméno „košíkářská“, bývají její mladé větvičky používány k výrobě proutěných nádob a košíků. Dřevo má bílé, lehké a měkké, kůra a listy obsahují 5 až 15 % taninu. Vysazuje se též pro zpevnění podmáčených břehů potoků a rybníků. Dokáže jímat z půdy a vody těžké kovy, je vhodná pro čistění odpadních vod. Pro její rychlý růst se předpokládá i možnost energetického využívání biomasy.[2][3][4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Typický vrbový porost -
Rub listů -
Zrající jehnědy -
Jehnědy s ochmýřenými semeny
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c d MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Vrba košíkářská [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 30.05.2013 [cit. 2016-03-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f VAŠUT, Radim Jan; SOCHOR, Michal; HRONEŠ, Michal et al. Vrby České republiky [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, rev. 09.2013 [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. ISBN 978-80-244-4121-4.
- ↑ a b c HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Vrba košíkářská [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 18.05.2010 [cit. 2016-03-27]. Dostupné online.
- ↑ GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/3: Vŕba košikárska [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2006 [cit. 2016-03-27]. S. 246–248. Dostupné online. ISBN 80-224-0922-7. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 27.03.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vrba košařská na Wikimedia Commons 
Taxon Salix viminalis ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření vrby košíkářské v ČR
