Záporožská oblast
Záporožská oblast Запорізька область Zaporizka oblasť | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Záporoží |
Souřadnice | 47°50′ s. š., 35°10′ v. d. |
Rozloha | 27 180 km² |
Časové pásmo | +3 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 638 462 (2022; 10. místo v rámci Ukrajiny) |
Hustota zalidnění | 60,3 obyv./km² |
Jazyk | ukrajinština, ruština |
Národnostní složení | Ukrajinci, Rusové, mnoho malých menšin |
Náboženství | pravoslavné křesťanství |
Správa regionu | |
Stát | Ukrajina |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 5 rajónů |
Vznik | 10. ledna 1939 |
Gubernátor | Olena Žuková |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | UA-23 |
Telefonní předvolba | +380-61 |
Označení vozidel | AP |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Záporožská oblast (ukrajinsky Запорізька область, Zaporizka oblasť) je jedna z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v jižní části země mezi Dněprem a Azovským mořem. Sídlem správy je Záporoží.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast byla ustavena 10. ledna 1939. Po ruské invazi na Ukrajinu z února 2022 kontrolují většinu oblasti vojska Ruské federace, ovšem bez největšího města Záporoží.
Ruská anexe 2022
[editovat | editovat zdroj]Dne 30. září 2022 byla Záporožská oblast anektována spolu s dalšími čtyřmi oblastmi Ukrajiny Ruskou federací na základě Ruskem organizovaného referenda o připojení. Výsledky referend a jejich průběh byly mezinárodně zpochybněny a většinou států OSN neuznány.[1]
Oblastní symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka
[editovat | editovat zdroj]Vlajka Záporožské oblasti je tvořena karmínovým listem o poměru stran 2:3 s uprostřed umístěným oblastním znakem.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Převážnou část oblasti tvoří rovinatá či mírně zvlněná krajina, která na jihu přechází do stepí. Je zde úrodná černozem. Průměrná teplota v červenci je +23 °C, v lednu –4 °C, 225 dní v roce je slunečných. Průměrné roční srážky činí 448 mm.
Nejvýraznějším vodním tokem je Dněpr, který je v Záporoží přehrazen Dněperskou přehradou a na jihu Kachovskou přehradou. Poblíž Melitopolu se rozkládá Moločný liman.
Oblastí prochází významný silniční i železniční tah Moskva – Charkov - Záporoží – Krym. Kromě Záporoží jsou důležitými železničními uzly také Polohy, Fedorivka a Verchnyj Tokmak. Významnější letiště jsou v Záporoží a Berďansku.
Rajóny
[editovat | editovat zdroj]Rajón | Sídlo | Počet obyvatel (2020) |
---|---|---|
Berďanský rajón (Бердянський район) | Berďansk | 183 984 |
Vasylivský rajón (Василівський район) | Vasylivka | 188 667 |
Záporožský rajón (Запорізький район) | Záporoží | 874 150 |
Melitopolský rajón (Мелітопольський район) | Melitopol | 286 574 |
Položský rajón (Пологівський район) | Polohy | 172 461 |
Dnes je oblast rozdělena do pěti rajónů, před reformou v roce 2020 se v oblasti nacházelo 20 rajónů. Oblast obsahuje 14 měst, 22 sídel městského typu a okolo 900 vesnic.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Oblast patří v rámci Ukrajiny k lidnatějším: v současné době zde žije zhruba 1 630 000 lidí, z toho 77,5 % ve městech a 22,5 % na venkově.[2]
K 1. lednu 2022 činil počet přítomného obyvatelstva podle odhadu statistického úřadu Záporožské oblasti 1 638 462 osob. Během roku 2021 se snížil počet přítomných obyvatel o 28 053 lidí. Na 100 zemřelých osob připadá jen 27 živě narozených dětí. Za rok 2021 se narodilo 9 571 živě narozených dětí, zatímco tentýž rok zemřelo 35 717 lidí, z nichž 78 lidí ve věku do jednoho roku. Kojenecká úmrtnost činila v roce 2021 8,14 ‰.[3]
Podle výsledků sčítání z roku 2001 žilo v oblasti více než 130 národností. Největší národnosti jsou uvedeny v tabulce níže.[4]
Národnost | Absolutní počet (tis. osob) | Podíl na celkovém obyvatelstvu (v %) |
---|---|---|
Ukrajinci | 1 364,1 | 70,8 |
Rusové | 476,7 | 24,7 |
Bulhaři | 27,8 | 1,4 |
Bělorusové | 12,7 | 0,7 |
Arméni | 6,4 | 0,3 |
Tataři | 5,2 | 0,3 |
Židé | 4,4 | 0,2 |
Gruzíni | 3,9 | 0,2 |
Azerové | 2,5 | 0,1 |
Moldavané | 2,5 | 0,1 |
Němci | 2,2 | 0,1 |
Řekové | 2,2 | 0,1 |
Romové | 1,9 | 0,1 |
Poláci | 1,8 | 0,1 |
Celkem | 1929,2 | 100 |
Podle prvního sčítání lidu na nezávislé Ukrajině považovalo 50,2 % obyvatel oblasti ukrajinštinu za rodný jazyk, zatímco 48,2 % obyvatel označilo za svou mateřštinu ruštinu.[5]
V roce 2001 žilo celkem 1 929,2 tisíc osob, z nichž 886,6 tisíc byly muži (46 %) a 1 042 tisíc tvořily ženy (54 %).[6]
Následující tabulka podává přehled měst s více než 10 000 obyvateli:
Město | Ukrajinský název | Ruský název | Obyvatelé k 1. 1. 2022 |
---|---|---|---|
Záporoží | Запоріжжя | Запорожье | 710 052 |
Melitopol | Мелітополь | Мелитополь | 148 851 |
Berďansk | Бердянськ | Бердянск | 106 311 |
Enerhodar | Енергодар | Энергодар | 52 237 |
Tokmak | Токмак | Токмак | 29 573 |
Polohy | Пологи | Пологи | 18 111 |
Dniprorudne | Дніпрорудне | Днепрорудное | 17 736 |
Vilňansk | Вільнянськ | Вольнянск | 14 324 |
Orichiv | Оріхів | Орехов | 13 896 |
Huljajpole | Гуляйполе | Гуляйполе | 12 786 |
Vasylivka | Василівка | Васильевка | 12 567 |
Kam'janka-Dniprovska | Кам'янка-Дніпровська | Каменка-Днепровская | 12 117 |
Mychajlivka | Михайлівка | Михайловка | 11 530 |
Prymorsk | Приморськ | Приморск | 11 157 |
Jakymivka | Якимівка | Якимовка | 11 069 |
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Dněperská přehrada a Kachovská přehrada
- Dněperská vodní elektrárna, obří hydroelektrárna v Záporoží, vystavěna 1927–1932
- Písečné kosy u měst Berďansk a Prymorsk
- Ojedinělý pískovcový masiv Kamenná mohyla s prehistorickými nápisy
- Stepní rezervace Kamenné mohyly
- Chortycja v Záporoží, největší ostrov na Dněpru s archeologickými nalezišti a muzeem kozáctva
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Putin sebral Ukrajincům území a teď by chtěl vyjednávat. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Статистична інформація — Головне управління статистики у Запорізькій області. Населення (1990–2021). zp.ukrstat.gov.ua [online]. Статистична інформація — Головне управління статистики у Запорізькій області [cit. 2022-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Демографічна ситуація. www.zp.ukrstat.gov.ua [online]. Головне управління статистики у Запорізькій області — Головне управління статистики у Запорізькій області, 2022-02-21 [cit. 2022-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 | Результати | Основні підсумки | Національний склад населення:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 | Результати | Основні підсумки | Мовний склад населення | Запорізька область:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 | Результати | Основні підсумки | Статевий склад населення | Запорізька область:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-08-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Záporožská oblast na Wikimedia Commons