Institut H21

Institut H21 nově povede Jan Hořeňovský! 🔔 ⚖️ Honza je dlouholetou oporou našeho Institutu a doposud vedl náš právní tým. Ve funkci by rád navázal na dosavadní práci a úspěchy organizace. „Naší ambicí je stát se nejvýznamnější organizací zabývající se volbami a svobodou projevu ve střední Evropě. Zároveň se chceme věnovat i širším tématům týkajících se demokracie, ať již jde o roli moderních technologií či národní identity,“ popsal. 👋 Ve funkci vystřídal dosavadního ředitele Adam Ruzicka, který se s námi po 5 letech rozloučil. Adamovi upřímně děkujeme za roky skvěle odváděné práce a přejeme hodně dalších úspěchů! „Adamu Růžičkovi velmi děkuji za to, kam se mu podařilo Institut H21 dovést. Za ty roky se z něj stala organizace, která slaví akademické úspěchy doma i v zahraničí, vydává úspěšné knihy a pravidelně organizuje mezinárodní symposium Demokracie ve 21. století – jednu z nejvýznamnějších odborných akcí, která je jedinečným prostorem pro diskuzi mezi špičkami světové vědy, politiky, experty i širokou veřejností,“ ocenil odcházejícího Růžičku zakladatel Karel Janeček. „Věřím, že Jan Hořeňovský bude skvělým nástupcem a podaří se mu Institut dále posunout v jeho globálním společenském významu a dopadu,“ dodal. ℹ️ Přečtěte si více na https://lnkd.in/dj_4a3VD #InstitutH21 #reditel #kareljanecek

Gratulujeme našemu výzkumníkovi Ivan Jarabinský a dvěma našim bývalým kolegům Prokop Čech a Jan Oreský! Prestižní odborný časopis Election Law Journal právě zveřejnil jejich studii s názvem D21 Method: A path towards Balanced Elections? Článek je komplexní analýzou volebního systému D21, přičemž se zaměřuje i na jeho komparaci s dalšími volebními systémy. Publikování článku v mezinárodně uznávaném impaktovaném periodiku je obrovským úspěchem nejen pro náš výzkumný tým, ale také důkazem, že metoda D21 nabízí relevantní alternativu ke stávajícím volebním metodám.

Kontroverzní přílepek ohrožuje svobodu slova‼️ Senát Parlamentu ČR čeká tento týden projednávání tzv. zákona “Lex Ukrajina 7” s velmi kontroverzním přílepkem poslance Martin Exner, který zavádí nový trestný čin „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Ten krátce před Vánoci schválila Sněmovna. Právě přílepek o novém trestném činu však čelí ostré kritice jak expertů, tak některých politiků z řad opozičních, ale i vládních stran (např. senátoři Hana Kordová Marvanová, Zdeněk Hraba či Vladimíra Ludková). V čem je problém❓ 1️⃣ Přílepek je definován velmi gumově a obsahuje špatně nastavené hranice mezi legálním názorem a trestným činem 2️⃣ Legislativní proces formou přílepku není při zavádění takto podstatného trestného činu optimální 3️⃣ Existuje značné riziko, že i ústavně chráněné názory mohou být trestně postihovány Náš expertní tým z projektu svobodaslova.online proto vypracoval doporučení, jak by měli zákonodárci postupovat. Co doporučujeme ❓ 👉 Formální oddělení Ideální by bylo přílepek z návrhu zákona zcela vypustit a vyřešit jej v souběžně projednávaném tisku k novele trestního zákoníku. Tento krok minimalizuje riziko zrušení návrhu Ústavním soudem pro procesní vady. K tomuto účelu by také specifikace trestného činu a úmyslu zákonodárce v důvodové zprávě měla být mnohem propracovanější, než je nyní. 👉 Přesnější definici skutkové podstaty V případě převahy zájmu na přijetí je třeba upřesnit formulaci tak, aby nebyla dotčena ústavou chráněná oblast svobody projevu, a nemohlo docházet ke zneužití této nově navrhované úpravy. 📝 Přečtěte si kompletní doporučení našeho expertního týmu. https://lnkd.in/dpQDnSQs

Schyluje se na Slovensku k volební reformě? 🗳 Téma je rozhodně na stole. A jak se zdá, volají po ní jak zástupci vládní koalice z HLAS-SD, tak i opoziční KDH. Právě druhá zmíněná strana nedávno dokonce přišla s vlastním návrhem, jak by tato změna měla vypadat. Návrh KDH spočívá ve vytvoření osmi volební obvodů na místo stávajícího jednoho. Ty by kopírovaly hranice samosprávných krajů. Hnutí přitom argumentuje tím, že pevně stanovený počet poslanců z krajů by přispěl k regionálnímu rozvoji a přiblížil politiku k lidem v samosprávách. Co by to znamenalo pro Slovensko a jak velká je šance, že na změnu opravdu dojde? O tom se rozepsal náš výzkumník Patrik Mikoczi. 🔗 https://lnkd.in/dHvSC8J5

Mám velkou radost z Institute H21! Naše talentovaná výzkumnice, Evangeline Moore, se vydala na inspirativní cestu do Bhútánu, kde se zúčastnila historicky prvního Bhutan Innovation Forum. 🇧🇹 Tato globální platforma zaměřená na udržitelný rozvoj a uvědomělé podnikání propojuje odborníky z různých koutů světa, aby společně vytvořili vizi Gelephu Mindfulness City – jedinečného města budoucnosti postaveného na buddhistických principech a inovativních přístupech. Institut H21 přináší do této diskuze klíčová témata jako správu věcí veřejných, demokracii, volby a volební systémy. Mimo jiné představuje metodu D21 jako nástroj pro efektivnější a spravedlivější rozhodovací procesy. Tato akce je dalším krokem k naplnění naší vize lepšího světa založeného na konsenzu a vzájemné spolupráci. 🙏🏻 V rámci cesty se setkala nejen s premiérem, ale i s králem Bhútánu a řadou dalších významných představitelů země. Jsme domluveni na další spolupráci a já se moc těším, jak tento příběh bude dále pokračovat. Skvělá věc! Děkuji své ženě Lilii, díky které naše účast na konferenci byla možná a také za její velký přínos pro úspěch D21 v Bhútánu! #BhutanInnovationForum #Bhutan #Gelephu

Když se v politice taktizuje až příliš... 🤒 Zatímco se britští konzervativci ještě oklepávají z červencového volebního debaklu, rozjela se naplno bitva o post nového lídra nejstarší britské strany. V boji o to, kdo vystřídá Rishiho Sunaka, se očekával vypjatý duel mezi centristickým a pravicovým křídlem strany. Jenže k němu nakonec vůbec nedojde. Minulý týden totiž nepostoupil mezi finálovou dvojici poslední středový kandidát James Cleverly. Ten byl přitom považován za hlavního favorita. Přehnané taktizování jeho centristických podporovatelů však možná způsobilo, že do finálového duelu postoupili jeho radikálnější soupeři. Jak se to stalo? O tom se rozepsal v našem novém článku Michal Tománek. https://lnkd.in/d25vxFY9

Má Česká televize a Český rozhlas bojovat proti dezinformacím? Podle navrhované mediální novely by tomu tak mělo být, což osobně považuji za nepřijatelné. ❌ Jde přinejlepším o kontraproduktivní, přinejhorším o nebezpečný krok, proti kterému bychom se měli ostře vymezit. Proč? ⚠️ Český právní řád nezná pojem „dezinformace“. Novela by ho tímto do něj zavedla. To je absurdní vzhledem k tomu, že se nikdo dodnes nedokázal shodnout na tom, co slovo „dezinformace“ vůbec znamená. Toto otevírá dveře ke zneužívání veřejnoprávních médií jako klacku na nepohodlné názory. Zažili jsme to ostatně už za covidu. ⚠️ Legislativní rada vlády navíc zmínila, že by z nového „úkolu“ zřejmě plynula povinnost dezinformace aktivně vyhledávat. To je ovšem obtížné, pokud se věc nedá objektivně definovat. Zde se musíme ptát, kdo by měl být oním arbitrem pravdy a za peníze koncesionářů rozhodovat o tom, co je a není dezinformace. ⚠️ Ivan Bartoš v minulosti prohlásil, že by veřejnoprávní média měla v tomto úkolu více spolupracovat se státem, mimo jiné přímo zmínil Centrum proti hybridním hrozbám při Ministerstvo vnitra. Tohle nemůžeme akceptovat. Veřejnoprávní média by si měla udržet svou nezávislost a na aktivity státu pohlížet kriticky, a to včetně státního „boje s dezinformacemi“. Odmítám tuto snahu politizovat média veřejné služby. Nakonec jen zmíním, že to byla Česká pirátská strana, která do novely přinesla povinnost přispívat „k postupu proti dezinformacím“. Tahle strana je pro mě ohromným zklamáním. Ze skupiny svobodomyslných nadšenců, jež mi byli sympatičtí, se vyklubala banda novodobých svazáků. Doufám, že se proti-dezinformační část novely zahodí do koše, a doufám též, že se stejnou cestou vydají do budoucna také Piráti. PS: Institute H21 vypracoval na téma stručný přehled 🔗 https://lnkd.in/eMNyxCfN #dezinformace #ceskatelevize #ceskyrozhlas #svoboda

Cílem bylo postihovat teroristy, místo toho trestá zákon tvrdě podivíny 👨⚖️ V atmosféře stoupajícího nebezpečí ze strany tzv. Islámského státu (ISIS) bylo v roce 2016 jako součást novely trestního zákoníku doplněno ustanovení § 312e podpora a propagace terorismu. Cílem legislativy byla snaha lépe reagovat na terorismus. Jak už to však bývá, brzy se podle paragrafu začali stíhat nikoliv teroristé, ale různí podivíni píšící na internet, a to navíc nebývale tvrdě – na 5 až 15 let do vězení bez možnosti standartní cestou uložit podmíněný trest. Neobvykle vysokou sazbu opakovaně kritizuje Nejvyšší státní zastupitelství. Aby nemusely soudy zavírat pachatele této trestné činnosti na dlouhé roky do vězení, musí se často uchylovat k mimořádným nástrojům. 🎙 O tom, v čem přesně je toto ustanovení problematické, si povídal Michal Tománek v novém dílu podcastu Společná řeč s právním analytikem Petrem Rálišem https://lnkd.in/dAFkyQTW

Pouhých 12 %. 📉 Taková byla účast ve 2. kole senátních voleb na Prostějovsku. A celostátní průměr si nevede o mnoho lépe. V praxi to může znamenat, že o svém zástupci v horní komoře rozhodne třeba jen 6 862 voličů. Senát je kvůli tomu prakticky každé dva roky terčem kritiky, kvůli své nízké legitimitě. Co je důvodem dlouhodobě nízké účasti? 🤔 Pravděpodobně kombinace faktorů. Jednou ze zásadních příčin však může být nevhodný dvoukolový volební systém. Nejen, že je finančně nákladný a časově náročný pro voliče, ale zároveň může voliče od účasti ve 2. kole demotivovat tím, že jednoduše do druhého kola nepostoupí žádný přijatelný kandidát. Jak tento problém vyřešit? O tom se v novém článku Patrik Mikoczi

Komu dvoukolový systém zavřel dveře Senátu před nosem? 🚪 Dosavadní senátor Lukáš Wagenknecht, poslankyně Hana Naiclerová či senátor Rostislav Koštial. Úspěšní politici, jejichž šance na křesla v Senátu vyhasly těšně před cílovou rovinkou. Za jejich neúspěchem může stát i efekt "tříštění hlasů", který nezřídka provází stávající dvoukolový volební systém. Ten je zároveň finančně velmi nákladný a pro voliče časově náročný. O tříštění hlasů a nevýhodách dvoukolového systému se dočtete v našem nejnovějším článku. https://lnkd.in/dXYrVmkX #volby #volebnisystem #senatnivolby2024 #Senat #politika