Ostrava-Svinov (nádraží)
Ostrava-Svinov | |
---|---|
Historická část výpravní budovy | |
Stát | Česko |
Kraj | Moravskoslezský |
Město | Ostrava |
Ulice | Peterkova |
Souřadnice | 49°49′16,61″ s. š., 18°12′36,41″ v. d. |
Ostrava-Svinov | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 344341 |
Tratě | 321, 271 |
Nadmořská výška | 215 m n. m. |
V provozu od | 1847 |
Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11 |
Dopravní koleje | 15 (z toho 4 kusé) |
Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (10) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | tramvaj, autobus, |
Služby ve stanici | |
Kód památky | 49797/8-3977 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostrava-Svinov (do 60. let 20. století Svinov-Vítkovice, potom přibližně do roku 1993 Ostrava-Poruba[1]) je železniční stanice na adresách Peterkova 79/5, Peterkova 132 a prosklená přístavba na ul. Peterkova 107/16 nacházející se ve Svinově, jedné z ostravských městských částí.
Stanice leží na trati Přerov–Bohumín a ve stanici z ní odbočují tratě do Opavy a Českého Těšína.[2] Dominantou stanice je neobarokní výpravní budova z roku 1845 s prosklenou přístavbou odbavovací haly postavenou podle projektu architekta Václava Filandra v roce 2006.[3] Objekt je kulturní památkou.[4]
Ve stanici zastavují vlaky všech kategorií dopravců České dráhy, RegioJet či LEO Express.
Do roku 2018 zde byl informační systém HIS-VOICE s hlasem populárního herce, režiséra a dabéra Václava Knopa od firmy mikroVOX, nyní je zde instalován systém INISS od firmy CHAPS s hlasem herečky a dabérky Kateřiny Mendlové Horáčkové (původně mezi lety 2018 až 2021 s hlasem brněnské herečky Danuše Hostinské-Klichové). Od roku 2018 je stanice řízena z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov.[5]
Před nádražím je umístěna kovová socha Levitace od sochaře Davida Moješčíka.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nádraží bylo postaveno v rámci budování Severní dráhy císaře Ferdinanda v úseku z Lipníka nad Bečvou do Bohumína, který byl dokončen v roce 1847. Dokončení tohoto úseku mělo zpočátku význam především kvůli dolům na Ostravsku. Po dokončení opavské přípojky v roce 1855 začalo toto nádraží nabývat na významu a po dokončení Vítkovické závodní dráhy (VZD) v roce 1888 se stalo též nákladním nádražím s velkým počtem seřaďovacích kolejí zasahujících až do prostor pozdější dálnice D1.[6][7] Jeho využití bylo v 70. a 80. letech 20. století podtrženo těžbou uhlí v přilehlém dole Svinov.[zdroj?]
Původní nádraží bylo dvakrát rozšířeno, a to v 70. letech 19. století a poté v roce 1895, kdy se z něho stal architektonický a urbanistický celek v neobarokním slohu.[8][9] Začátkem 20. století mělo podobu dochované výpravní budovy s krytým prvním nástupištěm a dále valy nahrnutými mezi dalšími kolejemi.[10]
V roce 1909 byl na zasedání vítkovického zastupitelstva podán návrh na změnu názvu nádraží z „Schönbrunn" na „Schönbrunn - Witkowitz".[11]
Ve 20. letech 20. století byla vystavěna lávka, přes kterou bylo v místech jižního podchodu možné se bezpečně přesouvat mezi nástupišti ČSD a VZD.[6][12] Naopak v místech pozdějšího severního podchodu vedl úrovňový přechod přes koleje (viz historické fotografie v galerii níže). Zhruba v polovině 90. let 20. století byla lávka kvůli jejímu nevyhovujícímu technickému stavu snesena a pro příchod k vlakům tak sloužil do roku 2003 (kdy byly vybudovány podchody) pouze zmiňovaný úrovňový přechod.
Tramvajové tratě
[editovat | editovat zdroj]V prostoru před výpravní budovou nádraží vedly historicky 3 tramvajové tratě do:[10]
- Kyjovic – původní železniční trať z roku 1925 byla v letech 1943 až 1948 přestavěna na tramvajovou trať a v úseku mezi svinovským nádražím a Porubou sloužila až do roku 1970, po němž zůstala v provozu pouze současná trať Poruba-Kyjovice,[13]
- Klimkovic – původní železniční trať z roku 1911 byla v roce 1926 přestavěna na tramvajovou trať a sloužila až do roku 1978,[14]
- Přívozu – od roku 1907 sem vedla tramvajová trať z Moravské Ostravy než byla s rozšířením svinovských mostů v 70. letech 20. století odkloněna do rozrůstající se Poruby.[8]
Dostavba Polanecké spojky
[editovat | editovat zdroj]S rostoucím vytížením VZD přestávala její jedna kolej stačit potřebám spojení mezi Svinovem a Vítkovicemi a tak byly začátkem 60. let 20. století obnoveny plány na dostavbu a zprovoznění tzv. Polanecké spojky. Jejím prostřednictvím se 22. prosince 1964 otevřela větev trati z Kunčic přes Vítkovice na Svinov nebo Polanku nad Odrou, čímž byla zprovozněna trať Svinovem a Českým Těšínem.
Křižovatka dělníků a havířů
[editovat | editovat zdroj]Především v 80. letech 20. století nádražím procházely denně tisíce dělníků a havířů, kteří dojížděli z okolí pracovat do ostravských továren a šachet. Svinovská nádražní restaurace, stánky a bufety na nástupištích díky tomu vyexpedovaly jedno z největších množství jídel mezi stravovacími podniky v Ostravě. Podle tehdejšího provozovatele se tam denně prodalo 35 hektolitrů piva, 2500 obložených housek, 2000 obložených chlebíčků a 150 kg hotových salátů. Ve stánku na „opavském“ nástupišti se prodalo 100 kg hrubých párků s hořčicí.[9]
Zánik dráhy do Vítkovic
[editovat | editovat zdroj]1. července 1991 byla na VZD ukončena osobní doprava a v roce 1995 byl snesen úsek kolejí po ocelárny.[6] Pozůstatkem této trati je ocelový příhradový most přes řeku Odru z roku 1926, na kterém byla zřízena cyklostezka, a násyp s opěrnými zdmi mostků v místní části Nová Ves.[7] Tím došlo také k uvolnění místa pro úsek dálnice D1 Ostrava-Rudná – Hrušov budovaný v letech 2003 až 2007.
Povodně v roce 1997
[editovat | editovat zdroj]Nádraží bylo zasaženo povodněmi v roce 1997,[15] neobešlo se to bez rabování.[9]
Kompletní rekonstrukce nádraží
[editovat | editovat zdroj]Rekonstrukce v letech 2001 až 2006 byla součástí výstavby 2. železničního koridoru a byla prováděna za plného provozu nádraží. Celkové náklady na obnovu svinovského nádraží vyšly na 580,6 milionu korun.[16]
Rekonstrukce trati a nástupišť
[editovat | editovat zdroj]V první etapě mezi lety 2001 a 2003 proběhla výstavba nových krytých nástupišť a k nim vedoucích podchodů na jižní a severní straně nádraží. Na tomto základě bylo optimalizováno i okolní kolejiště. „Opavskému“ nástupišti v severní části nádraží byl zachován jeho historický ráz.[17]
Rekonstrukce přednádraží
[editovat | editovat zdroj]V další etapě mezi lety 2003 a 2005 vznikl vybouráním dvou protilehlých a dvou vzdálených objektů nový přednádražní prostor s autobusovými zastávkami, parkovacími plochami, odpočinkovou zónou s vodními prvky a nový provozní objekt dopravního podniku s informačním střediskem města.[8][18]
Rekonstrukce výpravní budovy
[editovat | editovat zdroj]V poslední etapě mezi lety 2004 a 2006 byla provedena rekonstrukce výpravní budovy, ze které byly během 70. a 80. let 20. století necitlivě sneseny veškeré architektonické články, osekány římsy a bosáže a dvojitá okna s obloukovým nadpražím byla vyměněna za typová zdvojená, kyvná.[8][19][20]
Architekt Václav Filandr nechal upravit budovu do její historické podoby, pro navýšení kapacity k ní nechal přidat moderní přístavbu vstupní haly v hi-tech stylu z oceli a skla. Přístavba byla zvolena maximálně průhledná, takže historická část nebyla zatlačena do pozadí.
Tato citlivá rekonstrukce byla v roce 2007 oceněna několika architektonickými cenami.[21]
Jelikož kvůli poddolování celý objekt za svou životnost klesl i s územím přibližně o 1 metr, kryté 1. nástupiště přestalo sloužit pro nástup do vlaků a stalo se venkovní čekárnou se stromy, retro stánky a venkovním posezením restaurace.[8]
Otevření rekonstruovaného nádraží
[editovat | editovat zdroj]Dne 29. června 2006 byla za přítomnosti primátora města Ostravy a představitelů Českých drah, Správy železniční dopravní cesty, společnosti OHL ŽS, Státního fondu dopravní infrastruktury a Moravskoslezského kraje rekonstrukce oficiálně ukončena. Současně byla také oficiálně ukončena modernizace další části koridorové trati] v úseku Studénka – Ostrava.[4][22][23][24]
Povodně v roce 2024
[editovat | editovat zdroj]Areál nádraží byl zasažen povodní v roce 2024. Voda napáchala škody tak jako před 27 lety ve výpravní budově a nově také v obou podchodech, které byly kompletně zatopeny.[25] Železniční provoz ve stanici byl zcela zastaven od rána v neděli 15. září[26] do pondělí 23. září ráno,[27] kde však vlaky z jihu končily, neboť hlavní nádraží dosud nebylo po povodni v provozu.[28]
Dřívější názvy[29]
[editovat | editovat zdroj]- 1847–1907 Schönbrunn
- 1907–1918 Schönbrunn-Witkowitz
- 1918–1939 Svinov-Vítkovice
- 1939–1942 Schönbrunn-Witkowitz
- 1943–1945 Schönbrunn (Oder)
- 1945–1961 Svinov-Vítkovice
- 1961–1993 Ostrava-Poruba
- 1993–dosud Ostrava-Svinov
Propojení se svinovskými mosty
[editovat | editovat zdroj]V 70. letech 20. století se předpokládala výstavba nové výpravní budovy, která by byla spojena s nově vystavěnými svinovskými mosty tzv. „platem“. To mělo být vybaveno i pojízdnými chodníky, avšak celý záměr se nikdy nerealizoval.[8] Bylo postaveno jen to tzv. „plato“, které představovalo pasáž, k níž vedla od nádraží ocelová konstrukce s pozvolně stoupajícím chodníkem.[30] Komerční prostory pasáže nejčastěji obsazovali trhovci s levnou módou. Postupem času se staly nevzhlednými a tak je po různých časových průtazích nechalo město na podzim roku 2010 zbourat. Uvolněný prostor plánoval soukromý investor zastavět novým třípatrovým obchodním molem s restauracemi a kavárnami, přes které by se cestující dostali z nádraží na svinovské mosty „suchou nohou“.[31] K tomuto záměru však nakonec nedošlo, proto v těchto místech vede pouze nekrytý chodník.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]Současnost
[editovat | editovat zdroj]-
Nádražní budova v severní části
-
Vstup do severního podchodu vedoucího k nástupištím
-
Jižní podchod
-
Bývalé 1. nástupiště v rámci výpravní budovy, dnes odpočinková zóna
-
Dvojjazyčný název Schönbrunn/Svinow na venkovní fasádě historické výpravní budovy
-
Vstupní atrium výpravní budovy přistavěné při rekonstrukci nádraží v roce 2006
-
Pata konstrukce proskleného atria
Historie
[editovat | editovat zdroj]-
Severní úrovňový přechod přes koleje (1986)
-
Pohled z jižní části 1. nástupiště s ocelovou lávkou (1991)
-
Pohled z jižní části 2. nástupiště s ocelovou lávkou (1991)
-
Elektrická jednotka 460 přistavená na 3. nástupišti (1991)
-
Pohled ze severní části 3. nástupiště na 2. nástupiště a výpravní budovu v pozadí (1996)
-
Pohled ze severní části 3. nástupiště na 4. nástupiště (1996)
-
Výpravní budova před rekonstrukcí pohledem ze severní části 2. nástupiště (2004)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VRCHLABSKÝ, Petr. Ostravou po kolejích. Protimluv - revue pro kulturu [online]. Prosinec 2008 [cit. 2016-08-27]. Roč. 7, čís. 4. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-28.
- ↑ Mapa tratí [online]. Správa železniční dopravní cesty [cit. 2015-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ JANČAR, Rosťa. Prozkoumali jsme nejmodernější nádraží v Česku. Technet.cz [online]. 2006-11-28 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Stavbaweb.cz – Železniční nádraží Ostrava-Svinov. www.stavbaweb.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Ostrava-Svinov – Nádražní hlášení. hlaseni.net [online]. [cit. 2019-11-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c LUKÁŠ. Vítkovická závodní dráha (VZD) [online]. 2022-10-30 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b VRÁNA, Jakub. ZANIKLÉ TRATĚ: „Werksbahn“ vítkovických železáren vozil miliony cestujících. iDNES.cz [online]. 2022-02-06 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Archiweb - Nádraží Ostrava-Svinov. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c Čtyřicet let šéfuje legendární svinovské nádražce. Co vše už tady prožil?. www.patriotmagazin.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Když Svinovem staletí letí – ostravskepesiny.cz [online]. 2023-10-18 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Eisenbahnangelegenheiten. Ostrauer Zeitung. 1906-10-21, čís. 241, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Fotogalerie - detaily fotografie 460.028-4 + 460.021-9. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ VRÁNA, Jakub. ZANIKLÉ TRATĚ: Dráha ze Svinova postavila socialistickou Porubu. iDNES.cz [online]. 2021-08-01 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ VRÁNA, Jakub. ZANIKLÉ TRATĚ: Vlaky z Klimkovic vystřídaly tramvaje. Osud dohnal i je. iDNES.cz [online]. 2020-12-06 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Povodeň 1997 [online]. [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.
- ↑ VENTURA, Tomáš. Dráhy opravily nádraží Svinov, chystají i další. iDNES.cz [online]. 2006-06-29 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Koridory. www.k-report.net [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ V Ostravě-Svinově bude otevřena nová nádražní hala. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Proměny Ostravy #382. www.msstavby.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Nádraží ČD Ostrava - Svinov - Reference - Ekofas - revitalizace domů. www.ekofas.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ GRYGERA, Filip. České skvosty. Nejlepších deset rekonstrukcí posledních let. iDNES.cz [online]. 2014-10-26 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ STRNISKO, Ing Jiří. Nejmodernější nádraží v ČR, Ostrava-Svinov, začalo sloužit veřejnosti. Railpage.net [online]. 2006-07-03 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Nádraží Ostrava Svinov - 29. červen 2006 - Večerník z Čech | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Ukončení přestavby a rekonstrukce železniční stanice Ostrava-Svinov v roce 2006. encyklopedie.ostrava.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ TOMEŠ, Michal. Nádraží Svinov pod vodou. Povodeň ochromila provoz v Ostravě, zachránit ji mají dieselové lokomotivy. Deník N [online]. 2024-09-16 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.
- ↑ JANIUREK, Zdeněk. Povodeň odřízla Ostravu. Svinovské nádraží pod vodou. Moravskoslezský deník. 2024-09-15. Dostupné online [cit. 2024-09-25].
- ↑ JANIUREK, Zdeněk. Svinovské nádraží otevře v pondělí ráno. Moravskoslezský deník. 2024-09-22. Dostupné online [cit. 2024-09-25].
- ↑ Hlavní nádraží v Ostravě je stále zavřené, stanice ve Svinově už je v provozu. www.patriotmagazin.cz [online]. [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Ostrava-Svinov. Atlas kolejowy / Atlas drah [online]. [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Fotogalerie - detaily fotografie 749.242-4. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online.
- ↑ SUPÍKOVÁ, Bronislava Rudinská. OBRAZEM: Vzpomínáte? Svinovské plato, před 12 lety šla ostuda Ostravy k zemi. Moravskoslezský deník. 2022-11-12. Dostupné online [cit. 2023-10-31].