Prováděcí akty

Podle článku 291 Smlouvy o fungování Evropské unie mohou být Evropské komisi (nebo ve výjimečných případech Radě Evropské unie) normotvůrcem EU svěřeny pravomoci k přijetí prováděcích aktů – prostřednictvím zvláštních pravidel zahrnutých v legislativním aktu („základní právní akt“). Cílem těchto aktů je vytvořit jednotné podmínky pro provádění dotčeného legislativního aktu, pokud je to nutné.

Prováděcí akty jsou nelegislativní akty a mohou mít individuální nebo obecnou působnost. Mají často správní nebo technickou povahu a mohou nabýt různé podoby, jako například individuální rozhodnutí o financování, rozhodnutí o povolení k uvedení určitých výrobků na trh nebo modely certifikátů vyžadovaných podle práva Unie. Jsou přijímány v různých odvětvích, jako jsou výdajové programy, ochrana životního prostředí a zdraví a daňový systém.

Z procesního hlediska prováděcí akty přijímá Komise po konzultaci s výbory složenými z odborníků z členských států EU, a to v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU) č. 182/2011.

Evropský parlament a Rada jsou během přípravy prováděcích aktů informovány a mají právo na kontrolu, ale nemohou přijetí prováděcích aktů blokovat.

VIZ TAKÉ:

• Postup projednávání ve výborech
• Rada Evropské unie
• Akty v přenesené pravomoci
• Evropská komise
• Evropský parlament
• Hierarchie právních norem Evropské unie (EU)
• Legislativní akty
• Nelegislativní akty
• Členské státy
• Smlouvy
• Úloha výborů v prováděcích pravomocích Evropské komise (shrnutí)
• Sekundární právo Evropské unie (shrnutí)
• Smlouva o fungování Evropské unie (shrnutí).