2004L0042 — CS — 10.12.2010 — 003.001

---

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, p.87)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008	L 311	1	21.11.2008
►M2	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/112/ES Text s významem pro EHP ze dne 16. prosince 2008,	L 345	68	23.12.2008
►M3	SMĚRNICE KOMISE 2010/79/EU ze dne 19. listopadu 2010,	L 304	18	20.11.2010

---

▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/42/ES

ze dne 21. dubna 2004

o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES

Článek 1

Účel a oblast působnosti

1.  Účelem této směrnice je omezit celkový obsah VOC v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel za účelem prevence nebo snížení znečištění ovzduší troposférickým ozonem, na jehož tvorbě se VOC podílejí.

2.  K dosažení cíle uvedeného v odstavci 1 harmonizuje tato směrnice technické specifikace pro některé barvy a laky a výrobky pro opravy nátěru vozidel.

3.  Tato směrnice se vztahuje na výrobky uvedené v příloze I.

4.  Touto směrnicí nejsou dotčena nebo ovlivněna opatření, včetně požadavků na označování, přijímaná na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni k ochraně zdraví spotřebitelů a pracovníků a jejich pracovního prostředí.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se:

1.	„příslušným orgánem“rozumí orgán či orgány nebo subjekty, které jsou podle právních předpisů členského státu odpovědné za plnění povinností vyplývajících z této směrnice;

2.	„látkami“rozumějí chemické prvky a jejich sloučeniny ve stavu, v jakém se vyskytují v přírodě nebo jsou vyrobeny v průmyslu, a to v pevném, kapalném nebo plynném skupenství;

3.	►M2  „směsí“ ◄ rozumí směsi nebo roztoky, které se skládají ze dvou nebo více látek;

4.	„organickou sloučeninou“rozumí sloučenina, která obsahuje přinejmenším uhlík a jeden nebo více z těchto prvků: vodík, kyslík, síra, fosfor, křemík, dusík nebo halogen, s výjimkou oxidů uhlíku a anorganických uhličitanů a hydrogenuhličitanů;

5.	„těkavou organickou sloučeninou (VOC)“rozumí organická sloučenina, jejíž počáteční bod varu při atmosférickém tlaku 101,3 kPa je nižší nebo se rovná 250 °C;

6.

„obsahem VOC“rozumí množství těkavých organických sloučenin, vyjádřené v gramech na litr (g/l), ve složení výrobku ve stavu, jak je připraven k použití. Za část obsahu VOC se nepovažuje množství těkavých organických sloučenin v určitém výrobku, které během zasychání chemicky reagují za vzniku složky nátěrové hmoty;

7.

„organickým rozpouštědlem“rozumí VOC, která se používá samotně nebo ve spojení s jinými prostředky k rozpouštění nebo ředění surovin, výrobků nebo odpadů nebo která se používá jako čisticí prostředek k rozpouštění znečišťujících látek, jako dispergační činidlo, jako prostředek k úpravě viskozity či povrchového napětí, jako plastifikátor nebo jako konzervant;

8.	„nátěrovou hmotou“rozumí ►M2  směs ◄ , včetně všech organických rozpouštědel nebo ►M2  směs  ◄ obsahujících organická rozpouštědla nutná k jeho správnému použití, ►M2  která se používá  ◄ k vytváření filmu s dekorativním, ochranným nebo jiným funkčním účinkem na určitém povrchu;

9.	„filmem“rozumí souvislá vrstva vzniklá nanesením jednoho nebo několika nátěrů na určitý podklad;

10.	„vodou ředitelnými nátěrovými hmotami (VŘNH)“rozumějí nátěrové hmoty, jejichž viskozita se upravuje vodou;

11.	„rozpouštědlovými nátěrovými hmotami (RNH)“rozumějí nátěrové hmoty, jejichž viskozita se upravuje organickými rozpouštědly;

12.	„uváděním na trh“rozumí zpřístupnění třetím stranám, buď za úplatu, nebo bezplatně. Dovoz na celní území Společenství se pro účely této směrnice považuje za uvádění na trh.

Článek 3

Požadavky

1.  Členské státy zajistí, aby výrobky uvedené v příloze I byly ode dne stanoveného v příloze II uváděny na trh na jejich území pouze tehdy, jestliže obsah VOC v těchto výrobcích nepřekračuje mezní hodnoty stanovené v příloze II a jestliže jsou splněna ustanovení článku 4.

Ke stanovení, zda byly dodrženy mezní hodnoty obsahu VOC podle přílohy II, se použijí analytické metody podle přílohy III.

U výrobků uvedených v příloze I, k nimž je nutno přidat rozpouštědla nebo jiné složky obsahující rozpouštědla, aby byly připraveny k použití, se mezní hodnoty podle přílohy II vztahují na obsah VOC ve výrobku ve stavu, jak je připraven k použití.

2.  Odchylně od odstavce 1 členské státy osvobodí od plnění výše uvedených požadavků výrobky, které se prodávají výlučně k použití při činnosti, na kterou se vztahuje směrnice 1999/13/ES a která se vykonává v registrovaných nebo povolených zařízeních podle článků 3 a 4 uvedené směrnice.

3.  Pro účely restaurace a údržby budov a historických vozidel, kterým byla příslušnými orgány přiznána zvláštní historická a kulturní hodnota, mohou členské státy udělovat individuální povolení k prodeji a nákupu přísně omezeného množství výrobků, u nichž nejsou dodrženy mezní hodnoty obsahu VOC stanovené v příloze II.

4.  Výrobky spadající do oblasti působnosti této směrnice, které prokazatelně byly vyrobeny před datem uvedeným v příloze II a nesplňují požadavky odstavce 1, mohou být uvedeny na trh v období 12 měsíců ode dne, kdy požadavek vztahující se na dotyčný výrobek vstoupil v platnost.

Článek 4

Označování

Členské státy zajistí, aby výrobky stanovené v příloze I byly při uvádění na trh opatřeny štítkem. Na štítku se uvede:

Článek 5

Příslušný orgán

Členské státy určí příslušný orgán odpovědný za plnění povinností stanovených v této směrnici a nejpozději do 30. dubna 2005 o něm uvědomí Komisi.

Článek 6

Dozor

Členské státy zavedou kontrolní program za účelem dodržování ustanovení této směrnice.

Článek 7

Předkládání zpráv

Členské státy oznámí výsledky kontrolního programu prokazující dosažení souladu s ustanoveními této směrnice, jakož i kategorie a množství výrobků, kterým bylo uděleno povolení podle čl. 3 odst. 3. První dvě zprávy předloží Komisi ve lhůtě 18 měsíců od termínů, které jsou stanoveny v příloze II pro dodržování mezních hodnot obsahu VOC; další zprávy předloží vždy po pěti letech. V souladu s postupem podle čl. 12 odst. 2 Komise v předstihu stanoví společný formulář pro předkládání údajů z dozoru. Roční údaje se sdělují Komisi na její žádost.

Článek 8

Volný oběh

Členské státy nesmějí z důvodů spojených s touto směrnicí zakazovat, omezovat nebo bránit uvádění na trh výrobků, na které se vztahuje tato směrnice a které ve stavu, jak jsou připraveny k použití, splňují požadavky této směrnice.

Článek 9

Přezkoumání

Komise se vyzývá, aby Evropskému parlamentu a Radě předložila

K těmto zprávám budou v případě potřeby připojeny návrhy na změny této směrnice.

Článek 10

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice a přijmou nezbytná opatření k zajištění jejich provádění. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato pravidla a opatření Komisi nejpozději do 30. října 2005 a neprodleně ji uvědomí o všech jejich dalších změnách.

▼M1

Článek 11

Přizpůsobení technickému pokroku

Komise přizpůsobuje přílohu III s ohledem na technický pokrok. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 12 odst. 3.

▼B

Článek 12

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 13 směrnice Rady 1999/13/ES (dále jen „výbor“).

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

▼M1

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

▼B

Článek 13

Změna směrnice 1999/13/ES

1.  Směrnice 1999/13/ES se mění takto:

V příloze I v oddílu „Přestříkávání vozidel“ se zrušuje tato odrážka:

2.  Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy zachovat a zavádět vnitrostátní opatření ke kontrole emisí vznikajících při činnostech při opravě nátěru vozidel, které byly vyřazeny z oblasti působnosti směrnice 1999/13/ES.

Článek 14

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. října 2005 a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, a předloží jí tabulku ukazující, jak přijatá vnitrostátní ustanovení odpovídají ustanovením této směrnice.

Článek 15

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 16

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

---

PŘÍLOHA I

OBLAST PŮSOBNOSTI

1.

Pro účely této směrnice se barvami a laky rozumějí výrobky uvedené níže v podkategoriích, s výjimkou aerosolů. Jsou to nátěrové hmoty používané pro budovy, jejich vybavení a příslušenství a s nimi spojené konstrukce, sloužící k dekorativním, funkčním a ochranným účelům. 1.1 Podkategorie: a) „matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru“jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku ≤ 25@60o; b) „lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru“jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku > 25@60o; c) „nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu“jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnější zdivo, cihlové stěny nebo sádrové stěny; d) „vnitřní/venkovní barvy na dřevo, kov nebo plasty pro vybavení a obklady budov“jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na dveřní a okenní konstrukce a obklady, které vytvářejí krycí film. Určeny jsou pro dřevěné, kovové nebo plastové podklady. Tato podkategorie zahrnuje též podkladové nátěrové hmoty a nátěrové hmoty pro mezivrstvy; e) „vnitřní/venkovní laky a mořidla na vybavení budov“jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vybavení budov a vytvářející průhledný nebo poloprůhledný film pro účely dekorace nebo ochrany dřeva, kovu a plastů. Tato podkategorie zahrnuje též krycí lazurovací hmoty na dřevo, kterými se rozumějí nátěrové hmoty vytvářející krycí film a sloužící k dekoraci nebo k ochraně dřeva před povětrnostními vlivy podle normy EN 927-1 (kategorie polostabilní); f) „nefilmotvorná mořidla“jsou mořidla, která v souladu s normou EN 927-1:1996 tvoří vrstvu průměrné tloušťky menší než 5 μm, měřeno metodou 5A podle normy ISO 2808:1997; g) „základní nátěrové hmoty“jsou nátěrové hmoty s těsnicím nebo izolačním účinkem určené k použití na dřevo nebo na stěny a stropy; h) „penetrační nátěrové hmoty“jsou nátěrové hmoty určené ke stabilizaci volných částic podkladu nebo k dosažení hydrofobních vlastností nebo k ochraně dřeva proti zmodrání; i) „jednosložkové speciální nátěrové hmoty“jsou speciální nátěrové hmoty na bázi filmotvorných látek. Jsou určeny pro aplikace se zvláštními požadavky, jako jsou základní a vrchní nátěry na plasty, základní nátěry na železné podklady, základní nátěry na reaktivní kovy, jako je zinek a hliník, antikorozní nátěry, nátěrové hmoty na podlahy, včetně dřevěných a betonových podlah, ochrana proti graffiti, protipožární nátěry a nátěry odpovídající hygienickým normám v potravinářském průmyslu a ve zdravotnických zařízeních; j) „vícesložkové speciální nátěrové hmoty“jsou nátěrové hmoty ke stejnému použití jako jednosložkové speciální nátěrové hmoty, avšak s druhou složkou (např. terciárními aminy) přidávanou před použitím; k) „vícebarevné nátěrové hmoty“jsou nátěrové hmoty, které přímo při prvním nanesení vytvářejí dvoubarevné nebo vícebarevné efekty; l) „nátěrové hmoty s dekorativními efekty“jsou nátěrové hmoty určené k vytváření zvláštních estetických efektů na speciálně upravených, předem natřených podkladech nebo podkladových nátěrech, s následným opracováním různými nástroji během fáze zasychání.

2.

Pro účely této směrnice se „výrobky pro opravy nátěru vozidel“ rozumějí výrobky uvedené níže v podkategoriích. Používají se k nátěru silničních vozidel nebo jejich částí podle směrnice 70/156/EHS, prováděnému jako součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla mimo výrobní zařízení. 2.1 Podkategorie: a) „výrobky pro přípravné a čisticí operace“ jsou výrobky určené k mechanickému nebo chemickému odstraňování starých nátěrů a rzi nebo k přípravě na nanášení nových nátěrů: i) „přípravné prostředky“ zahrnují čisticí prostředky na nástroje (výrobky určené k čištění stříkacích pistolí a dalších zařízení), odstraňovače nátěrů, odmašťovadla (včetně antistatických činidel pro plasty) a odstraňovače silikonu; ii) „čisticí prostředek“ je výrobek určený k odstranění povrchových nečistot během příprav na nanášení nátěrových hmot a před jejich nanesením; b) „karosářské plniče a tmely“jsou viskózní látky určené k vyplnění hlubokých nerovností povrchu před nanesením vyrovnávacího nátěru; c) „základní nátěrové hmoty“ jsou veškeré nátěrové hmoty určené k nanášení na holý povrch kovu nebo na existující nátěry jako ochrana proti korozi před nanesením vyrovnávací nátěrové hmoty: i) „vyrovnávací nátěrové hmoty“ jsou nátěrové hmoty určené k nanášení bezprostředně před nanesením vrchního nátěru ke zvýšení odolnosti proti korozi a přilnavosti vrchního nátěru a k dosažení rovnoměrné jakosti povrchu vyplněním drobných povrchových nerovností; ii) „základní nátěrové hmoty na kov“ jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako základní nátěr, jako jsou promotory přilnavosti, plniče, vyrovnávací nátěrové hmoty, podkladové nátěrové hmoty, základní nátěrové hmoty na plasty, nátěrové hmoty pro nanášení způsobem mokrý do mokrého, plniče neurčené k broušení a stříkací plniče; iii) „reaktivní základní nátěrové hmoty“ jsou nátěrové hmoty obsahující nejméně 0,5 hmotnostních % kyseliny fosforečné, určené k přímému nanášení na holý povrch kovu k zajištění odolnosti proti korozi a přilnavosti, nátěrové hmoty používané jako svařitelné základní nátěrové hmoty a mořicí roztoky pro galvanizované a pozinkované povrchy; d) „vrchní nátěrové hmoty“ jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k nanášení v jedné nebo několika vrstvách k dosažení lesku a trvanlivosti; zahrnují veškeré výrobky užívané k těmto účelům, jako jsou podkladové nátěrové hmoty a laky: i) „podkladové nátěrové hmoty“ jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k dosažení požadovaných barevných odstínů a optických efektů, avšak nikoli lesku nebo odolnosti povrchu nátěrového systému; ii) „laky“ jsou průhledné nátěrové hmoty určené k vytváření konečného lesku a odolnosti nátěrového systému; e) „speciální vrchní nátěrové hmoty“jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako vrchní nátěry se zvláštními vlastnostmi v jediné vrstvě, jako je metalíza a perleťové efekty, dále jsou to vysoce odolné barevné nebo čiré nátěry (např. nátěry odolné proti poškrábání a fluorované čiré nátěry), reflexní podkladové nátěry, vrchní nátěry se strukturními efekty (např. tepané efekty), protiskluzové nátěry, plniče na spodky karoserie, ochranné nátěry proti nárazům, nátěry interiérů a aerosoly.

---

PŘÍLOHA II

▼M3

---

PŘÍLOHA III

METODY PODLE ČL. 3 ODST. 1

Povolené metody pro výrobky o obsahu VOC nižším než 15 % hmotnostních bez přítomnosti reaktivních ředidel

Povolené metody pro výrobky o obsahu VOC 15 % hmotnostních a více bez přítomnosti reaktivních ředidel

Povolené metody pro výrobky obsahující VOC za přítomnosti reaktivních ředidel

---

( 1 ) Úř. věst. C 220, 16.9.2003, s. 43.

( 2 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. září 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 7. ledna 2004 (Úř. věst. C 79 E, 30.3.2004, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 30. března 2004 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

( 3 ) Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22.

( 4 ) Úř. věst. L 85, 29.3.1999, s. 1. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

( 5 ) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/3/ES (Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 36).

( 6 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.