(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 (3) bylo několikrát podstatně změněno (4). Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.

(2)

Konkrétně bylo nařízení (EU) č. 531/2012 pozměněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 (5), které vyžaduje, aby byly maloobchodní příplatky za roaming v Unii zrušeny od 15. června 2017, s výhradou přiměřeného využívání roamingových služeb a možnosti uplatnit mechanismus odchylek k zajištění udržitelnosti po zrušení maloobchodních příplatků za roaming, což je rovněž označováno jako „roaming za domácích podmínek“. Kromě toho provedla Komise přezkum velkoobchodního trhu s roamingem s cílem posoudit opatření nezbytná k tomu, aby se v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 531/2012 mohly zrušit maloobchodní příplatky za roaming. V návaznosti na tento přezkum bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/920 (6) s cílem regulovat vnitrostátní velkoobchodní roamingové trhy, tak aby ode dne 15. června 2017 byly zrušeny maloobchodní příplatky za roaming, aniž by došlo k narušení vnitrostátních nebo navštívených trhů.

(3)

Dne 29. listopadu 2019 zveřejnila Komise svůj první úplný přezkum trhu s roamingem (dále jen „zpráva Komise“), z něhož vyplývá, že zrušení maloobchodních příplatků za roaming výrazně prospělo cestujícím v celé Unii. Využívání mobilních služeb, totiž regulovaných hlasových, SMS nebo datových roamingových služeb, při cestování po Unii se rychle a masivně zvýšilo, což potvrzuje účinek pravidel Unie pro roaming. Zpráva Komise dospěla k závěru, že navzdory známkám určité dynamiky hospodářské soutěže na maloobchodním i velkoobchodním trhu s roamingem se výchozí základní podmínky hospodářské soutěže nezměnily a v dohledné budoucnosti se pravděpodobně nezmění. Regulace maloobchodního a velkoobchodního trhu je proto i nadále nezbytná a nemělo by od ní být upuštěno. Zpráva Komise zejména zjistila, že na velkoobchodní úrovni přispělo prudké snížení cenových stropů k dalšímu snížení velkoobchodních cen za roaming, což prospělo operátorům s převahou roamingového provozu v zahraničí, tj. operátorům se zákaznickou základnou, která spotřebovává více mobilních služeb v sítích partnerských operátorů v jiných členských státech, než kolik mobilních služeb spotřebovává zákaznická základna partnerských operátorů v síti těchto svých operátorů.

Zpráva Komise vzala na vědomí doporučení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „sdružení BEREC“) k dalšímu snižování stropů velkoobchodních cen za roaming. Komise rovněž analyzovala a zdokumentovala potřebu dalšího snížení stropů velkoobchodních cen za roaming a vyhodnotila úroveň snížení, která navštíveným operátorům umožňuje pokrýt náklady na poskytování velkoobchodních roamingových služeb. Zpráva Komise připomněla požadavek nařízení (EU) č. 531/2012, aby roamingoví zákazníci měli přístup ke stejným službám v jiných členských státech za stejnou cenu, pokud lze tyto služby v navštívené síti poskytovat. Zpráva Komise přihlédla k velmi nedávnému vývoji nových způsobů obchodování s velkoobchodním roamingovým provozem, jako jsou internetové obchodní platformy, které mají potenciál podpořit hospodářskou soutěž na velkoobchodním trhu s roamingem a usnadnit vyjednávání mezi operátory. Závěrem uvedla, že trh nevyužil oddělený prodej roamingových datových služeb.

(4)

Nařízení (EU) č. 531/2012 pozbývá platnosti dnem 30. června 2022 a cílem tohoto nařízení je jeho přepracování a zároveň zavedení nových opatření ke zvýšení transparentnosti, a to i ve vztahu k využívání služeb s přidanou hodnotou při roamingu a využívání roamingu v jiných než pozemních veřejných mobilních komunikačních sítích, a zajištění skutečného roamingu za domácích podmínek, pokud jde o kvalitu služeb a přístup k tísňovým službám během roamingu. Toto nařízení má být v platnosti deset let, tj. do roku 2032, s cílem poskytnout jistotu na trhu a minimalizovat regulační zátěž. Toto nařízení zavádí požadavek, aby Komise v letech 2025 a 2029 provedla přezkumy a předložila Evropskému parlamentu a Radě odpovídající zprávy, na něž bude v případě potřeby navazovat legislativní návrh na změnu tohoto nařízení, pokud by to vyžadoval vývoj na trhu. Vzhledem k rychlému vývoji na trhu a rychlému zavádění nových technologií by Komise měla zejména posoudit, zda je vhodné předložit legislativní návrh na změnu tohoto nařízení při vydání její první zprávy v roce 2025.

(5)

Vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány odpovídající za ochranu a prosazování zájmů uživatelů mobilních telefonů, kteří mají obvyklé bydliště na jejich území, nejsou schopny kontrolovat chování operátorů navštívené sítě sídlících v jiných členských státech, na kterých jsou tito uživatelé při využívání mezinárodních roamingových služeb závislí. Tento nedostatek kontroly by mohl snižovat účinnost opatření přijatých členskými státy na základě jejich zbylé pravomoci přijímat předpisy na ochranu spotřebitele.

(6)

Trh mobilních komunikací v Unii zůstává roztříštěný, přičemž žádná mobilní síť nepokrývá všechny členské státy. Proto musí poskytovatelé roamingu, mají-li svým vnitrostátním zákazníkům poskytovat mobilní komunikační služby na jejich cestách v jiných členských státech, nakupovat velkoobchodní roamingové služby od operátorů v navštíveném členském státě nebo si velkoobchodní roamingové služby s těmito operátory vyměňovat.

(7)

Dokud existují rozdíly mezi vnitrostátními cenami a cenami roamingu, nelze hovořit o vnitřním trhu telekomunikačních služeb. Za účelem vytvoření vnitřního trhu mobilních komunikačních služeb by proto měl být rozdíl mezi vnitrostátními cenami a cenami roamingu odstraněn.

(8)

Měl by se zavést společný harmonizovaný přístup k zajištění toho, aby uživatelé veřejných pozemních mobilních komunikačních sítí neplatili při cestování uvnitř Unie za celounijní roamingové služby přemrštěné ceny, čímž se posílí hospodářská soutěž v oblasti roamingových služeb mezi poskytovateli roamingu, dosáhne se vysoké úrovně ochrany spotřebitele a současně se zachovají pobídky k inovacím a možnost volby pro spotřebitele. S ohledem na přeshraniční povahu dotčených služeb je tento společný přístup potřebný k tomu, aby poskytovatelé roamingu mohli působit v rámci jediného soudržného předpisového rámce založeného na objektivně stanovených kritériích.

(9)

Rozšířené používání mobilních zařízení s připojením na internet znamená, že roaming v oblasti datových služeb má velký hospodářský význam. To je důležité jak pro uživatele, tak pro poskytovatele aplikací a obsahu. Aby bylo možné stimulovat rozvoj tohoto trhu, neměly by ceny přenosu dat bránit růstu, zejména s ohledem na to, že se očekává, že tempo rozvoje a zavádění nové generace vysokorychlostních sítí a služeb se bude setrvale zvyšovat.

(10)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES (7), 2002/20/ES (8), 2002/21/ES (9), 2002/22/ES (10) a 2002/58/ES (11) měly za cíl vytvoření vnitřního trhu pro elektronické komunikace uvnitř Unie při zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím rozvinuté hospodářské soutěže. S výjimkou směrnice 2002/58/ES byly tyto směrnice zrušeny směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (12).

Cílem směrnice (EU) 2018/1972 je stimulovat investice do sítí s velmi vysokou kapacitou v Unii a jejich využívání, jakož i stanovit nová pravidla pro spektrum pro mobilní připojení a 5G. Směrnice (EU) 2018/1972 rovněž stanoví, že vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány, jakož i sdružení BEREC, Komise a členské státy, mají sledovat mimo jiné cíle podpory rozvoje vnitřního trhu a prosazování zájmů občanů Unie. Uvedená směrnice mimo jiné zajišťuje přístup všech koncových uživatelů k cenově dostupné komunikaci, včetně internetu. Zvyšuje ochranu a bezpečnost spotřebitelů a usnadňuje regulační zásahy.

(11)

Maloobchodní a velkoobchodní trh s roamingem vykazují jedinečné vlastnosti, které odůvodňují výjimečná opatření, jež jdou nad rámec mechanismů, které jsou jinak dostupné podle směrnice (EU) 2018/1972.

(12)

Toto nařízení by mělo umožnit odchýlení se od jinak použitelných pravidel směrnice (EU) 2018/1972, konkrétně od pravidla, že cena za nabízené služby má být v případě neexistence významné tržní síly stanovena obchodní dohodou, a umožnit tak zavedení doplňkových regulačních povinností, které by odrážely zvláštní vlastnosti roamingových služeb na území Unie.

(13)

K ochraně roamingových zákazníků před zvyšováním maloobchodních cen za regulované roamingové služby, totiž regulované hlasové, SMS nebo datové roamingové služby, v důsledku fluktuací referenčního směnného kurzu měn jiných než euro by členský stát, jehož měnou není euro, měl při stanovování maximálních platných příplatků ve své měně používat průměrnou hodnotu několika referenčních směnných kurzů za určité období. Nejsou-li maximální ceny vyjádřeny v eurech, měly by se použitelné hodnoty stanovit v příslušné měně za použití průměru několika referenčních směnných kurzů za určité období zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“) ke dni stanovenému tímto nařízením. Jestliže není ke stanovenému dni zveřejněn žádný kurz, měl by se použít referenční směnný kurz zveřejněný v prvním Úředním věstníku po tomto dni, který ho obsahuje. Aby se stanovení hodnot v jiných měnách než v eurech uvedlo do souladu s pravidlem používaným pro komunikace v rámci Unie v souladu s nařízením (EU) 2015/2120, měly by se maximální ceny v jiných měnách než v eurech stanovit za použití průměru referenčních směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou v Úředním věstníku ve dnech 15. ledna, 15. února a 15. března příslušného kalendářního roku. Ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost do 15. května 2023 by se měly použít takto vypočtené maximální ceny pro rok 2022.

(14)

Aby se mohl rozvinout efektivnější, jednotnější a konkurenceschopnější trh roamingových služeb, neměla by existovat omezení, která podnikům brání účinně vyjednávat o velkoobchodním přístupu za účelem poskytování roamingových služeb, a to i pokud jde o komunikaci mezi stroji. Měly by být odstraněny překážky v přístupu k těmto velkoobchodním roamingovým službám způsobené rozdíly ve vyjednávacích pozicích a v rozsahu infrastruktury vlastněné jednotlivými podniky. Za tímto účelem by velkoobchodní roamingové dohody měly dodržovat zásadu technologické neutrality, zajistit všem operátorům rovné a spravedlivé podmínky k přístupu ke všem dostupným sítím a technologiím a dodržovat zásadu, že tyto dohody mají být vyjednávány v dobré víře tak, aby poskytovatelé roamingu mohli nabízet maloobchodní roamingové služby rovnocenné službám, které nabízejí na vnitrostátním trhu. Toto nařízení neukládá poskytovatelům roamingu povinnost uzavírat velkoobchodní roamingové dohody pouze s těmi operátory, kteří mají nejpokročilejší sítě, pokud jsou splněny požadavky na maloobchodní kvalitu služeb stanovené v tomto nařízení. Operátoři usilující o velkoobchodní roamingový přístup by měli mít možnost sjednat své velkoobchodní roamingové dohody podle svých vlastních obchodních potřeb a nejlepších zájmů svých koncových uživatelů. V průběhu přechodu na mobilní komunikační sítě a technologie nové generace by proto poskytovatelé roamingu měli postupně zajišťovat velkoobchodní roamingový přístup, který umožní poskytování maloobchodních roamingových služeb v jiných členských státech za rovnocenných smluvních podmínek jako v jejich domovském členském státě, v souladu s cíli roamingu za domácích podmínek. Poskytovatelé roamingu by měli nabízet maloobchodní roamingové služby, které jsou rovnocenné mobilním komunikačním službám, které nabízejí na vnitrostátním trhu, existuje-li v navštíveném členském státě rozšířené pokrytí anebo konkurenční nabídky na přístup k takovým mobilním komunikačním sítím a technologiím nové generace, v souladu s pokyny sdružení BEREC pro velkoobchodní roamingový přístup.

Operátoři virtuálních mobilních sítí a druhotní prodejci mobilních komunikačních služeb, kteří nemají vlastní síťovou infrastrukturu, zpravidla poskytují roamingové služby na základě velkoobchodních roamingových dohod uzavřených s provozovateli jejich hostitelské mobilní sítě v témže členském státě. Obchodní jednání ovšem nemusí operátorům virtuálních mobilních sítí a druhotným prodejcům ponechávat dostatečné ziskové rozpětí, jež by stimulovalo hospodářskou soutěž na základě nižších cen. Odstraněním těchto překážek a vyrovnáním vyjednávací pozice mezi operátory virtuálních mobilních sítí či druhotnými prodejci a operátory mobilních sítí prostřednictvím povinnosti poskytnout přístup a velkoobchodních stropů by měl být usnadněn rozvoj alternativních a inovativních roamingových služeb a nabídek uživatelům na území Unie. Směrnice (EU) 2018/1972 neumožňuje řešit tento problém uložením povinností operátorům s významnou tržní silou.

(15)

Proto by měla být stanovena povinnost vyhovět důvodným žádostem o velkoobchodní přístup k veřejným mobilním komunikačním sítím za účelem poskytování roamingových služeb. Tento přístup by měl být v souladu s potřebami subjektů žádajících o přístup. Koncoví uživatelé služeb vyžadujících moderní technologie a maloobchodní roamingové služby by měli mít možnost obdržet při roamingu stejnou kvalitu služeb jako při vnitrostátním užití. Povinnost poskytnout velkoobchodní roamingový přístup by proto měla zajistit, aby žadatelé o přístup mohli replikovat maloobchodní služby nabízené na vnitrostátním trhu, pokud operátoři navštívených mobilních sítí, kteří byli požádáni o poskytnutí přístupu, nemohou prokázat, že je to technicky neproveditelné. Parametry, za nichž operátor navštívené sítě nabízí mobilní služby svým vlastním vnitrostátním zákazníkům, se považují za technicky proveditelné. S výhradou příslušné velkoobchodní roamingové dohody, a aniž jsou dotčeny maloobchodní povinnosti stanovené v tomto nařízení, by měl operátor navštívené sítě zajistit, aby se na roamingové zákazníky v jeho síti neuplatňovaly podmínky méně výhodné než ty, které nabízí svým vnitrostátním zákazníkům, například pokud jde o kvalitu služeb, jako je dostupná rychlost. Přístup by měl být zamítnut pouze na základě objektivních kritérií, jako je technická proveditelnost a potřeba zachovat integritu sítě.

Operátor navštívené sítě by neměl na základě obchodních hledisek odmítnout nebo omezit přístup způsobem, který by omezoval poskytování konkurenčních roamingových služeb. V případě zamítnutí přístupu by měla mít dotčená strana možnost využít postupu pro řešení sporů stanoveného v tomto nařízení. K zajištění rovných podmínek by velkoobchodní přístup za účelem poskytování roamingových služeb měl být udělen v souladu s regulačními povinnostmi stanovenými v tomto nařízení platnými na velkoobchodní úrovni a měl by zohlednit různé složky nákladů nezbytné pro poskytování tohoto přístupu. Jednotné regulační pojetí velkoobchodního přístupu za účelem poskytování roamingových služeb by mělo přispět k zamezení vzniku narušení trhu mezi členskými státy. Sdružení BEREC by v součinnosti s Komisí a ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami mělo vydat pokyny pro velkoobchodní přístup za účelem poskytování roamingových služeb.

(16)

Povinnost poskytnout velkoobchodní roamingový přístup by měla zahrnovat poskytování přímých velkoobchodních roamingových služeb i poskytování roamingových služeb na velkoobchodním základě za účelem jejich dalšího prodeje třetími osobami. Povinnost poskytnout velkoobchodní roamingový přístup by rovněž měla zahrnovat povinnost operátora mobilní sítě umožnit operátorům virtuálních mobilních sítí a druhotným prodejcům nákup regulovaných velkoobchodních roamingových služeb od agregátních velkoobchodních operátorů, kteří poskytují jediné přístupové místo a standardizovanou platformu pro roamingové dohody na území celé Unie. K zajištění toho, aby operátoři poskytovatelům roamingu poskytovali přístup ke všem zařízením, která jsou nezbytná pro přímý velkoobchodní roamingový přístup a velkoobchodní roamingový přístup za účelem dalšího prodeje v přiměřené lhůtě, by měla být zveřejněna referenční nabídka obsahující standardní podmínky pro přímý velkoobchodní roamingový přístup a velkoobchodní roamingový přístup za účelem dalšího prodeje. Zveřejnění referenční nabídky by nemělo bránit obchodním jednáním mezi žadatelem o přístup a poskytovatelem přístupu o cenové úrovni konečné velkoobchodní dohody či o dodatečných službách velkoobchodního přístupu, které jdou nad rámec služeb nezbytných pro přímý velkoobchodní roamingový přístup a velkoobchodní roamingový přístup za účelem dalšího prodeje.

(17)

Povinnost poskytnout velkoobchodní roamingový přístup by měla zahrnovat přístup ke všem součástem nezbytným pro poskytování roamingových služeb, jako jsou síťové prvky a přiřazená zařízení; příslušné softwarové systémy včetně systémů podpory provozu; informační systémy nebo databáze pro předběžné objednávání, zajišťování, objednávání, žádosti o údržbu a opravy a fakturaci; převod čísel nebo systémy nabízející funkci na stejné úrovni; mobilní sítě a služby virtuálních sítí.

(18)

Pokud žadatelé o velkoobchodní roamingový přístup za účelem dalšího prodeje žádají o přístup k zařízením či službám nad rámec toho, co je nezbytné pro poskytování maloobchodních roamingových služeb, mohou jim operátoři mobilních sítí za tato zařízení či služby účtovat spravedlivé a přiměřené ceny. Těmito dodatečnými zařízeními či službami by mohly být mimo jiné služby s přidanou hodnotou, dodatečné softwarové a informační systémy nebo ujednání týkající se fakturace.

(19)

Článek 109 směrnice (EU) 2018/1972 členským státům ukládá povinnost zajistit, aby všichni koncoví uživatelé měli bezplatný přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace s nejvhodnějším centrem tísňové komunikace. Uvedená směrnice členským státům rovněž ukládá povinnost zajistit, aby měli koncoví uživatelé se zdravotním postižením přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, a to i během cestování uvnitř Unie, a aby byl tento přístup rovnocenný přístupu ostatních koncových uživatelů. Tyto způsoby přístupu mohou zahrnovat služby textu v reálném čase nebo služby úplné konverzace ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (13) nebo další jiné než hlasové komunikační služby, například SMS zprávy, přenos zpráv nebo videohovory prostřednictvím tísňových aplikací či přenosové služby, které členské státy zavedou s přihlédnutím k požadavkům stanoveným v právu Unie a ke kapacitám a technickému vybavení vnitrostátního systému center tísňové komunikace. Zavádění možností přístupu k tísňovým službám pro roamingové zákazníky se zdravotním postižením a poskytování informací o místě, kde se volající nachází, by mělo v co největší míře vycházet z evropských norem nebo specifikací.

Tyto normy by měly podporovat Komise a členské státy ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány a jinými příslušnými orgány.Je na členských státech, aby určily typ tísňové komunikace, která je technicky proveditelná pro zajištění přístupu roamingových zákazníků k tísňovým službám. K zajištění přístupu roamingových zákazníků k tísňové komunikaci za podmínek stanovených v článku 109 směrnice (EU) 2018/1972 by operátoři navštívené sítě měli do referenční nabídky zahrnout také informace o tom, jaký druh tísňové komunikace je v navštíveném členském státě na základě vnitrostátních opatření povinný a technicky proveditelný pro zajištění přístupu roamingových zákazníků. Kromě toho by velkoobchodní roamingové dohody měly obsahovat informace o technických parametrech pro zajištění přístupu k tísňovým službám, a to i pro roamingové zákazníky se zdravotním postižením, jakož i za účelem zajištění přenosu informace o místě, kde se volající nachází, včetně informací pocházejících z telefonního přístroje, do nejvhodnějšího centra tísňové komunikace v navštíveném členském státě. Tyto informace by měly poskytovateli roamingu umožnit identifikovat a bezplatně poskytovat tísňovou komunikaci a přenos informací o místě, kde se volající nachází.

(20)

Referenční nabídky mohou obsahovat určité podmínky, s cílem umožnit operátorům mobilních sítí, aby zabránili trvalému roamingu nebo nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu. Zejména by operátor navštívené sítě v případech, kdy má oprávněné důvody se domnívat, že dochází k trvalému roamingu ze strany významného podílu zákazníků poskytovatele roamingu nebo k nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu, měl mít možnost požadovat, aby mu poskytovatel roamingu, v souhrnné formě a v plném souladu s unijními a vnitrostátními požadavky na ochranu údajů, poskytl informace, které mu umožní určit, zda tomu tak skutečně je, přičemž se může jednat například o informace o podílu zákazníků se zanedbatelným objemem vnitrostátní spotřeby ve srovnání s objemem spotřeby roamingu. K ukončení velkoobchodních roamingových dohod s cílem zabránit trvalému roamingu nebo nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu by navíc mělo docházet pouze v případech, kdy se situaci nepodařilo vyřešit mírnějšími opatřeními.Takové ukončení by mělo být podmíněno tím, že je předem povolí vnitrostátní regulační orgán operátora navštívené sítě, přičemž se v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko sdružení BEREC, bylo-li konzultováno.

Mírnější opatření by mohla spočívat ve stanovení vyšších velkoobchodních cen, které nepřesahují maximální velkoobchodní ceny stanovené v tomto nařízení, pro objemy přesahující souhrnné objemy uvedené v dohodě. Tyto vyšší velkoobchodní ceny by měly být stanoveny předem nebo od okamžiku, kdy operátor navštívené sítě na základě objektivních kritérií zjistí, že dochází k trvalému roamingu ze strany významného podílu zákazníků poskytovatele roamingu nebo k nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu, a informuje o tom operátora domovské sítě. Mírnější opatření by rovněž mohla spočívat v tom, že se operátor domovské sítě zaváže přijmout nebo upravit politiku přiměřeného využívání uplatňovanou na jeho zákazníky v souladu s prováděcími akty přijatými podle tohoto nařízení, nebo že bude mít operátor navštívené sítě možnost požádat o revizi velkoobchodní roamingové dohody. V zájmu transparentnosti by vnitrostátní regulační orgán měl zveřejnit informace týkající se žádostí o povolení ukončit velkoobchodní roamingové dohody, s výhradou zachování důvěrnosti obchodních informací.

(21)

K umožnění rozvoje efektivnějších, jednotnějších a konkurenčnějších trhů roamingových služeb by operátoři měli mít možnost při vyjednávání o velkoobchodním roamingovém přístupu za účelem poskytování maloobchodních roamingových služeb sjednat inovační režimy stanovování velkoobchodních cen, které nejsou přímo spojeny se skutečně spotřebovanými objemy, jako jsou paušální platby, předem učiněné závazky nebo velkoobchodní roamingové dohody na základě kapacity, či režimy tvorby cen, které reagují na změny poptávky v průběhu roku. S výhradou omezení trvalého roamingu obsažených v tomto nařízení nejsou komunikace mezi stroji, totiž služby zahrnující automatizovaný přenos dat a informací mezi zařízeními nebo softwarovými aplikacemi s omezenou nebo žádnou lidskou interakcí, vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení ani relevantních povinností velkoobchodního roamingového přístupu stanovených v tomto nařízení, včetně ustanovení o přiměřeném využívání roamingových služeb a možnosti operátorů mobilních sítí zahrnout do svých referenčních nabídek podmínky s cílem zabránit trvalému využívání regulovaných roamingových služeb nebo nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu. Trvalý roaming je však předmětem obchodních jednání a může být dohodnut dvěma roamingovými partnery ve velkoobchodní roamingové dohodě. Aby se umožnil rozvoj účinnějších a konkurenceschopnějších trhů pro komunikaci mezi stroji, očekává se, že operátoři mobilních sítí budou stále více reagovat na všechny důvodné žádosti o velkoobchodní roamingové dohody za přiměřených podmínek, které výslovně umožní trvalý roaming pro komunikaci mezi stroji, a tyto žádosti budou přijímat.

Měli by mít možnost uzavírat pružné velkoobchodní roamingové dohody umožňující velkoobchodní roamingové služby a uplatňovat tarifní režimy, které nejsou založeny na objemu spotřebovaných dat, ale na alternativních systémech, například na počtu připojených strojů za měsíc. V této souvislosti by zúčastněné strany měly v případě přeshraničního sporu využít postup řešení sporů stanovený v článku 27 směrnice (EU) 2018/1972. Strany podílející se na vyjednávání by měly mít možnost se dohodnout, že nepoužijí maximální regulované velkoobchodní ceny za roaming po dobu platnosti velkoobchodních roamingových dohod. Takto by se pro obě strany vyloučila možnost následně žádat, aby se na skutečnou spotřebu použily maximální velkoobchodní ceny za roaming, které se opírají o objemy, jak je stanoveno v tomto nařízení. Tímto by neměly být dotčeny povinnosti týkající se poskytování regulovaných maloobchodních roamingových služeb. Zpráva Komise bere nadto na vědomí velmi nedávný vývoj nových způsobů obchodování s velkoobchodním roamingovým provozem, jako jsou internetové obchodní platformy, které mají potenciál usnadnit proces vyjednávání mezi operátory. Používání podobných nástrojů by mohlo přispět k posílení hospodářské soutěže na velkoobchodním trhu s roamingem a dále snížit skutečné velkoobchodní ceny.

(22)

Nařízení (EU) č. 531/2012 stanoví, že operátoři nesmějí koncovým uživatelům bránit v přístupu k regulovaným roamingovým datovým službám v navštívené síti, které jsou nabízeny alternativním poskytovatelem roamingu. Toto strukturální opatření zavedené povinností odděleného prodeje roamingových datových služeb se však po zavedení roamingu za domácích podmínek stalo neúčinným. Kromě toho se tato povinnost vzhledem k nedostatečnému uplatnění na trhu již nezdá být relevantní. Ustanovení, která operátory zavazují k oddělenému prodeji roamingových datových služeb na maloobchodní úrovni, by se proto již neměla uplatňovat.

(23)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení podrobných pravidel týkajících se uplatňování politik přiměřeného využívání a metodiky posuzování udržitelnosti poskytování maloobchodních roamingových služeb za vnitrostátní ceny, jakož i pravidel týkajících se žádosti, kterou má podat poskytovatel roamingu pro účely tohoto posouzení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14). Až do přijetí uvedených prováděcích opatření by se mělo nadále používat prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2286 (15).

(24)

Regulační povinnosti, jejichž cílem je chránit zájmy roamingových zákazníků, by měly být uloženy na maloobchodní i velkoobchodní úrovni, neboť zkušenosti ukazují, že snížení velkoobchodních cen roamingových služeb na území Unie se nemusí promítnout do nižších maloobchodních cen za roaming, jelikož k tomu chybějí pobídky. Na druhé straně by opatření ke snížení úrovně maloobchodních cen, která by neupravovala úroveň velkoobchodních nákladů spojených s poskytováním těchto služeb, mohla vést k riziku narušení řádného fungování vnitřního trhu roamingových služeb na území Unie a neumožnila by vyšší stupeň hospodářské soutěže.

(25)

Zrušení maloobchodních příplatků za roaming v souladu s nařízením (EU) 2015/2120 bylo nezbytné pro vytvoření a snadnější fungování jednotného digitálního trhu v celé Unii. Uvedené nařízení však samo o sobě k zajištění řádného fungování trhu s roamingem nestačilo. Toto nařízení by mělo přispět k tomu, aby zrušením maloobchodních příplatků za roaming nebyly dotčeny modely tvorby cen na vnitrostátních trzích.

(26)

Příslušná vnitrostátní maloobchodní cena by měla být rovna vnitrostátní maloobchodní ceně za jednotku. Avšak v případech, kdy neexistují konkrétní vnitrostátní maloobchodní ceny, které by mohly být použity jako základ pro regulované maloobchodní roamingové služby (například v případě vnitrostátních neomezených tarifních plánů, balíčků nebo vnitrostátních tarifů, které nezahrnují data), by měla být za vnitrostátní maloobchodní cenu považována cena stanovená prostřednictvím stejného mechanismu stanovování cen, jako kdyby zákazník používal vnitrostátní tarifní plán ve svém členském státě.

(27)

Při využívání roamingu v Unii by roamingoví zákazníci měli mít možnost využívat maloobchodní služby, které si předplatili, a to za stejné úrovně kvality jako doma. Za tímto účelem a v souladu s povinnostmi týkajícími se velkoobchodního přístupu stanovenými v tomto nařízení by poskytovatelé roamingu a operátoři mobilních sítí měli přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby regulované maloobchodní roamingové služby byly poskytovány za stejných podmínek, jako kdyby byly tyto služby spotřebovávány na vnitrostátním trhu. Je-li například maximální dostupná rychlost přenosu dat navštívené sítě stejná jako maximální dostupná rychlost nabízená poskytovatelem roamingu na vnitrostátním trhu nebo vyšší, neměl by poskytovatel roamingu nabízet nižší rychlost, než je maximální dostupná rychlost poskytovaná na vnitrostátním trhu. Pokud je maximální dostupná rychlost přenosu dat navštívené sítě nižší než maximální dostupná rychlost nabízená poskytovatelem roamingu na vnitrostátním trhu, neměl by poskytovatel roamingu nabízet nižší rychlost, než je tato maximální dostupná rychlost navštívené sítě. Pokud je v navštívené síti k dispozici novější generace nebo technologie sítě, neměl by poskytovatel roamingu roamingovou službu omezit na generaci sítě nebo technologii, která je starší než ta, která je nabízena na vnitrostátním trhu. Kromě toho, zejména během přechodu na mobilní komunikační sítě a technologie nové generace, pokud zavedení těchto sítí a technologií poskytovatelem roamingu a operátorem navštívené sítě nejsou srovnatelné, může poskytovatel roamingu nabízet regulovanou maloobchodní roamingovou službu prostřednictvím stávající mobilní komunikační technologie. Obchodní hlediska, která vedou ke snížení kvality regulovaných maloobchodních roamingových služeb, jako je omezení šířky pásma za účelem snížení objemu roamingu, by měla být zakázána. Aniž je dotčen článek 28 směrnice (EU) 2018/1972, měli by operátoři přijmout přiměřená opatření, aby minimalizovali jakékoli zbytečné prodlevy při přechodu mezi mobilními komunikačními sítěmi. Vnitrostátní správní orgány a operátoři mohou uzavírat dohody o koordinaci spektra a zajistit pokrytí, přinejmenším podél koridorů 5G a pozemních dopravních tras.

(28)

Na spotřebu regulovaných maloobchodních roamingových služeb poskytovaných za platnou vnitrostátní maloobchodní cenu by měli mít poskytovatelé roamingu možnost uplatňovat politiky přiměřeného využívání. Ty by měly pouze zamezit zneužívání či nezvyklému využívání regulovaných maloobchodních roamingových služeb roamingovými zákazníky, jako je využívání těchto služeb roamingovými zákazníky v jiném členském státě, než je stát jejich domovského poskytovatele, pro jiné účely než pravidelné cesty. Prováděcí opatření upravující uplatňování politik přiměřeného využívání by měla zajistit, aby poskytovatelé roamingu tento cíl neobcházeli se záměrem dosáhnout jiných účelů na úkor roamingových zákazníků, kteří jakýmkoli způsobem pravidelně cestují. V případě vyšší moci způsobené okolnostmi, jako jsou pandemie, dočasná uzavření hranic nebo přírodní katastrofy, které nedobrovolně prodlužují dobu dočasného pobytu roamingového zákazníka v jiném členském státě, by poskytovatelé roamingu měli na odůvodněnou žádost roamingového zákazníka prodloužit platnou povolenou délku přiměřeného využívání na přiměřenou dobu. Politika přiměřeného využívání by měla zákazníkům poskytovatele roamingu umožnit spotřebovávat takový objem regulovaných maloobchodních roamingových služeb za platné vnitrostátní maloobchodní ceny, jenž je v souladu s tarifními plány každého z nich. Prováděcí opatření upravující uplatňování politik přiměřeného využívání by měla zohledňovat mnohé a rozdílné zvyklosti roamingových zákazníků při pravidelném cestování, aby se zajistilo, že politiky přiměřeného využívání nepředstavují překážku pro skutečný roaming za domácích podmínek ze strany těchto zákazníků.

(29)

Při přezkumu svých prováděcích aktů by Komise po konzultaci se sdružením BEREC měla posoudit, do jaké míry by tržní podmínky, spotřební a cestovní zvyklosti, vývoj a sbližování cen a zjistitelné riziko narušení hospodářské soutěže umožnily udržitelné poskytování roamingových služeb za vnitrostátní ceny pro pravidelné cestování, jakož i možnost omezit uplatňování a účinky opatření v rámci politiky přiměřeného využívání na výjimečné případy.

(30)

Za zvláštních a výjimečných okolností, kdy poskytovatel roamingu není schopen pokrýt své celkové skutečné a předpokládané náklady na poskytování regulovaných maloobchodních roamingových služeb ze svých celkových skutečných a předpokládaných příjmů z poskytování takových služeb, by měl mít poskytovatel roamingu možnost požádat o povolení účtovat příplatek s cílem zajistit udržitelnost svého modelu tvorby cen na vnitrostátních trzích. Posouzení udržitelnosti takového modelu by mělo být založeno na relevantních objektivních faktorech specifických pro poskytovatele roamingu, včetně objektivních odlišností mezi poskytovateli roamingu v daném členském státě a úrovně vnitrostátních cen a příjmů. Tak tomu může být například v případě paušálních vnitrostátních maloobchodních modelů s výraznou zápornou bilancí provozu, kdy je implicitní vnitrostátní jednotková cena nízká a celkové příjmy operátora jsou ve srovnání s náklady na roaming rovněž nízké, nebo v případě, kdy je implicitní jednotková cena nízká a skutečná nebo předpokládaná spotřeba roamingových služeb je vysoká. Aby se zabránilo tomu, že se model tvorby cen na vnitrostátních trzích uplatňovaný poskytovateli roamingu stane kvůli těmto problémům s pokrytím nákladů neudržitelným a přinese riziko významného dopadu na vývoj vnitrostátních cen nebo tzv. „efektu vodní postele“, měli by mít poskytovatelé roamingu za uvedených okolností a na základě povolení vydaného vnitrostátním regulačním orgánem možnost účtovat příplatek k regulovaným maloobchodním roamingovým službám pouze v míře nezbytné pro pokrytí veškerých příslušných nákladů na poskytování těchto služeb.

(31)

Náklady vynaložené na poskytování regulovaných maloobchodních roamingových služeb by proto měly být určeny odkazem na skutečné velkoobchodní ceny za roaming účtované za roamingový provoz v zahraničí (outbound roaming) daného poskytovatele roamingu přesahující roamingový provoz v jeho domovské síti (inbound roaming), jakož i odkazem na přiměřené zahrnutí společných a sdílených nákladů. Příjmy z regulovaných maloobchodních roamingových služeb by měly být určeny odkazem na příjmy na úrovni vnitrostátních cen odpovídající spotřebě regulovaných maloobchodních roamingových služeb, ať už na základě jednotkových cen, nebo jakožto část paušální ceny odrážející příslušný skutečný a předpokládaný poměr spotřeby regulovaných maloobchodních roamingových služeb zákazníky v Unii k vnitrostátní spotřebě. Je třeba rovněž vzít v úvahu spotřebu regulovaných maloobchodních roamingových služeb a vnitrostátní spotřebu vytvářenou zákazníky poskytovatele roamingu a úroveň hospodářské soutěže, cen a příjmů na vnitrostátním trhu a jakékoli zjistitelné riziko, že by roaming poskytovaný za vnitrostátní maloobchodní ceny měl značný dopad na vývoj těchto cen.

(32)

Nařízení (EU) č. 531/2012 stanoví, že uplatňuje-li poskytovatel roamingu příplatek za spotřebu regulovaných maloobchodních roamingových služeb nad rámec objemu stanoveného politikou přiměřeného využívání, nesmí součet vnitrostátní maloobchodní ceny a jakéhokoli příplatku účtovaného za uskutečněná regulovaná roamingová volání překročit 0,19 EUR za minutu, za odeslané regulované roamingové SMS zprávy 0,06 EUR za SMS zprávu a za regulované roamingové datové služby 0,20 EUR za spotřebovaný megabyte. Vzhledem k účinnému fungování pravidel pro poskytování roamingu za domácích podmínek od 15. června 2017 již není toto ustanovení nutné.

(33)

V souladu se zásadou, že platí volající, neplatí uživatelé mobilních telefonů za příjem vnitrostátního mobilního volání a náklady na ukončení volání v síti volaného jsou zahrnuty v maloobchodní ceně volajícího. Sbližování sazeb za ukončení volání v mobilních sítích napříč členskými státy by mělo umožnit použití stejné zásady na regulovaná maloobchodní roamingová volání. Podle čl. 75 odst. 1 směrnice (EU) 2018/1972 stanovila Komise svým nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2021/654 (16) jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii s cílem snížit regulační zátěž při jednotném řešení problémů hospodářské soutěže týkajících se velkoobchodního ukončení hlasového volání po celé Unii. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/654 zahrnuje tříleté postupné snižování: jednotná maximální sazba za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii má činit 0,7 centu v roce 2021, 0,55 centu v roce 2022, 0,4 centu v roce 2023 a od roku 2024 má dosáhnout výše 0,2 centu. V případech uvedených v tomto nařízení, kdy poskytovatelé roamingu mohou účtovat příplatek za regulované maloobchodní roamingové služby, by příplatek účtovaný za příchozí regulovaná roamingová volání neměl překročit jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii stanovenou Komisí v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/654. Pokud Komise následně dospěje k závěru, že již není nutné stanovovat jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii, neměl by žádný příplatek účtovaný za přijatá regulovaná roamingová volání překročit sazbu stanovenou posledním aktem v přenesené pravomoci přijatým podle článku 75 směrnice (EU) 2018/1972.

(34)

Pokud poskytovatelé regulovaných služeb roamingu na území Unie mění své maloobchodní roamingové tarify a doplňující podmínky využívání roamingu tak, aby splňovaly požadavky tohoto nařízení, nemělo by těmito změnami vznikat na základě vnitrostátních právních předpisů provádějících směrnici (EU) 2018/1972 uživatelům mobilních telefonů právo odstoupit od své maloobchodní smlouvy.

(35)

Maloobchodní smlouva, která zahrnuje jakýkoli typ regulované maloobchodní roamingové služby, by měla jasně a srozumitelně specifikovat vlastnosti této regulované maloobchodní roamingové služby, včetně očekávané úrovně kvality služby. Ačkoli poskytovatelé roamingu nevykonávají kontrolu nad navštívenými sítěmi, vztahuje se na poskytované roamingové služby velkoobchodní roamingová dohoda s operátorem navštívené sítě. Aby bylo posíleno postavení roamingových zákazníků, měli by je poskytovatelé roamingu proto v maloobchodní smlouvě jasně informovat o tom, jak se kvalita roamingových služeb může v praxi lišit od služeb spotřebovávaných na vnitrostátním trhu. Poskytovatelé roamingu by rovněž měli v co největší míře vysvětlit, jak mohou kvalitu služby ovlivnit další relevantní faktory, jako jsou rychlost, latence (zpoždění) a dostupnost roamingových služeb nebo jiných služeb při roamingu z důvodu dostupnosti určitých technologií, pokrytí nebo odchylek způsobených vnějšími faktory, například topografií. Tato maloobchodní smlouva by měla rovněž obsahovat jasné a srozumitelné informace o postupu podávání stížností v případech, kdy kvalita služeb neodpovídá podmínkám maloobchodní smlouvy. Poskytovatel roamingu by měl veškeré stížnosti v tomto ohledu vyřizovat včas a účinně.

(36)

Aby byli roamingoví zákazníci náležitě informováni o kvalitě svých roamingových služeb, měli by poskytovatelé roamingu příslušné informace zveřejnit na svých internetových stránkách. Proto by také měli zveřejnit informace o důvodech, proč by mohla být roamingová služba nabízena za podmínek, které jsou méně výhodné než podmínky nabízené na vnitrostátním trhu. Tyto informace by měly obsahovat zejména jasné a srozumitelné vysvětlení možných významných odchylek od inzerovaných nebo odhadovaných maximálních rychlostí pro nahrávání a stahování dat, které jsou nabízeny na vnitrostátním trhu, a toho, jak mohou tyto odchylky ovlivnit roamingovou službu, kterou si zákazník předplatil. Tyto informace by rovněž mohly zahrnovat jasné a srozumitelné vysvětlení toho, jaký mohou mít případná omezení objemu, rychlost, dostupné generace a technologie sítě a další parametry kvality služeb v praxi dopad na roamingovou datovou službu, a zejména na využívání obsahu, aplikací a služeb při roamingu.

(37)

Roamingovým zákazníkům a domovským operátorům někdy bez jejich vědomí vzniknou vysoké náklady v důsledku nedostatečné transparentnosti čísel používaných pro služby s přidanou hodnotou v celé Unii a velkoobchodních cen účtovaných za služby s přidanou hodnotou, aniž by tím byl dotčen článek 97 směrnice (EU) 2018/1972. Na komunikaci na některá čísla, která se používají pro poskytování služeb s přidanou hodnotou, například čísla se zvýšenou sazbou, čísla bezplatného volání nebo čísla se sdílenými náklady, se na vnitrostátní úrovni vztahují zvláštní cenové podmínky. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na tu část tarifu, která je účtována za poskytování služeb s přidanou hodnotou, ale pouze na tarify za připojení k těmto službám. Zásada roamingu za domácích podmínek by mohla vést k očekávání roamingových zákazníků, že komunikace na tato čísla během roamingu by neměla ve srovnání s vnitrostátní situací vést k vyšším nákladům. V případě roamingu tomu tak však není vždy. Roamingoví zákazníci čelí zvýšeným nákladům, a to i v případě, že volají na čísla, na něž se při volání na vnitrostátní úrovni volá zdarma. To by mohlo narušit důvěru zákazníků v používání telefonů při roamingu a mohlo by to vést k nepříjemnému překvapení z výše účtu, což by mělo negativní dopad na skutečnou zkušenost s poskytováním roamingu za domácích podmínek. Na maloobchodní úrovni je to způsobeno především nedostatečnou mírou transparentnosti, pokud jde o vyšší ceny, které mohou být účtovány za komunikaci na čísla používaná pro služby s přidanou hodnotou. Proto by měla být zavedena opatření ke zvýšení povědomí o riziku vysokých účtů a ke zvýšení transparentnosti, pokud jde o podmínky týkající se komunikace na čísla služeb s přidanou hodnotou. Za tímto účelem by roamingoví zákazníci měli být ve smlouvě včas, uživatelsky vstřícně a bezplatně informováni a varováni, že komunikace na čísla služeb s přidanou hodnotou v rámci roamingu může znamenat dodatečné poplatky. V případě roamingu lze použít deaktivaci vyúčtování třetích stran podle přílohy VI směrnice (EU) 2018/1972, je-li k dispozici.

(38)

Fungování velkoobchodních trhů s roamingem by operátorům mělo umožnit pokrýt veškeré náklady na poskytování regulovaných velkoobchodních roamingových služeb, včetně společných a sdílených nákladů. Nákladový model, z něhož se vycházelo pro účely přezkumu, v nejvyšší možné míře zohlednil investice operátorů za účelem poskytování mobilních roamingových služeb, jako jsou náklady na spektrum, náklady na investice do zařízení a infrastruktury, jakož i infrastruktura zavedená operátory a technologie, u nichž se očekává, že budou do příštího přezkumu dominovat spotřebě. Přezkum plánovaný na rok 2025 bude vycházet z nového nákladového modelu, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední technologický vývoj zaznamenaný v přechodném období. To by mělo zachovat pobídky k investicím do navštívených sítí a zamezit narušení vnitrostátní hospodářské soutěže na navštívených trzích v důsledku regulatorní arbitráže ze strany operátorů, kteří používají nápravná opatření velkoobchodního roamingového přístupu k tomu, aby soutěžili na vnitrostátních navštívených trzích.

(39)

S ohledem na cíle tohoto nařízení, jimiž je zajistit trvalou hospodářskou soutěž a ochranu koncových uživatelů, by toto nařízení mělo stanovit stropy velkoobchodních cen za roaming, které odrážejí vývoj nákladů operátorů na poskytování velkoobchodních roamingových služeb. Nákladový model použitý pro účely přezkumu a uvedený v posouzení dopadů provedeném pro účely tohoto nařízení prokazuje, že náklady operátorů postupně klesaly a klesají i nadále. Vzhledem k očekávanému harmonogramu plánovaného přezkumu velkoobchodních stropů na základě dvou zpráv, které má Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě do 30. června 2025 a 30. června 2029, by se maximální velkoobchodní ceny měly postupně snižovat s přihlédnutím k příslušným odhadům nákladů a pravděpodobnému vývoji na trhu v období od roku 2022 do roku 2027.

(40)

Odhady nákladů na poskytování velkoobchodních roamingových služeb, včetně společných a sdílených nákladů, byly posouzeny na základě několika zdrojů. Jedním zdrojem byl obecný nákladový model pro velkoobchodní roamingové služby používaný pro účely přezkumu, který odhadl náklady efektivního operátora při poskytování velkoobchodních roamingových služeb. Výsledek nákladového modelu umožňuje analyzovat náklady pro každý rok v každém členském státě na základě různých scénářů a předpokladů v letech, v nichž náklady odhadují. Nákladový model byl vyplněn údaji předloženými operátory a následně byl potvrzen příslušnými vnitrostátními regulačními orgány. Rovněž byla zohledněna sezónnost u členských států, které byly schopny doložit, že ovlivnila dimenzování sítí operátorů. V průběhu celého období, v němž byl nákladový model vypracován, byli konzultováni operátoři, sdružení BEREC a vnitrostátní regulační orgány. Posouzení nákladů rovněž vycházelo ze současných velkoobchodních cen za roaming v Unii a zohlednilo očekávané budoucí zavádění aktualizovaných síťových technologií v souladu s údaji, které ve svých stanoviscích uvedlo sdružení BEREC.

(41)

Pokud jde o pravidla pro velkoobchodní ceny, měly by zůstat zachovány regulační povinnosti na úrovni Unie, neboť jakékoli opatření, které umožňuje roaming za domácích podmínek v celé Unii, aniž by upravovalo úroveň velkoobchodních nákladů spojených s poskytováním velkoobchodních roamingových služeb, by mohlo vést k narušení vnitřního trhu roamingových služeb a nemotivovalo by k intenzivnější hospodářské soutěži. Velkoobchodní ceny v přiměřené výši by měly usnadnit udržitelnou hospodářskou soutěž i ze strany nových účastníků, malých a středních podniků a začínajících podniků.

(42)

Maximální velkoobchodní ceny by měly působit jako ochranná úroveň a měly by zajistit, aby operátoři mohli pokrýt své náklady, včetně společných a sdílených nákladů. Rovněž by měly umožnit rozsáhlé a udržitelné poskytování roamingu za domácích podmínek a současně ponechat prostor k obchodním jednáním mezi operátory.

(43)

Obvyklý postup některých operátorů mobilních sítí účtovat ceny za zprostředkování velkoobchodních roamingových volání na základě minimálních účtovacích jednotek v délce až 60 sekund na rozdíl od účtování po sekundách běžného pro většinu velkoobchodních propojovacích cen způsobuje narušení hospodářské soutěže mezi těmito operátory a operátory s jinou metodou účtování a narušuje jednotné uplatňování maximálních velkoobchodních cen stanovených tímto nařízením. Navíc to představuje příplatek, který má v důsledku zvýšení velkoobchodních nákladů nepříznivý dopad na cenu za roamingové hlasové služby na maloobchodní úrovni. Od operátorů mobilních sítí by se proto mělo požadovat, aby ceny velkoobchodního zprostředkování regulovaných roamingových volání účtovali po sekundách.

(44)

K zajištění toho, aby měli roamingoví zákazníci bezplatný nepřerušený a účinný přístup k tísňovým službám, by navštívené sítě neměly účtovat poskytovatelům roamingu žádné velkoobchodní ceny související s jakýmkoli typem tísňové komunikace.

(45)

Poskytovatelé mobilních komunikačních služeb by za účelem zlepšení transparentnosti maloobchodních cen za roamingové služby a pomoci roamingovým zákazníkům při rozhodování o použití jejich mobilního zařízení při pobytu v zahraničí měli svým roamingovým zákazníkům bezplatně poskytovat informace o cenách za roaming, které se na ně vztahují při využívání roamingových služeb v navštíveném členském státě. Jelikož některé skupiny zákazníků mohou být o cenách roamingu již dobře informovány, měli by jim poskytovatelé roamingu poskytnout možnost jednoduše se od tohoto zasílání automatických zpráv odhlásit. Roamingoví zákazníci by kromě toho měli obdržet textovou zprávu včetně odkazu umožňujícího připojit se bezplatně na internetovou stránku zřízenou poskytovatelem roamingu s podrobnými informacemi o typech služeb, totiž voláních a SMS zprávách, které mohou být předmětem zvýšených nákladů, aniž by byl dotčen článek 97 směrnice (EU) 2018/1972. Roamingoví zákazníci by měli být plně a jasně informováni o veškerých cenách, které jsou při roamingu účtovány ve vztahu k číslům bezplatného volání. Poskytovatelé roamingu by měli kromě toho svým zákazníkům, za předpokladu, že se nacházejí na území Unie, na požádání aktivně a bezplatně poskytovat další informace o cenách za minutu, za SMS zprávu nebo za megabyte dat (včetně DPH), za uskutečnění nebo přijetí volání a za odeslání nebo přijetí SMS zpráv, MMS zpráv a jiných datových komunikačních služeb v navštíveném členském státě.

(46)

Roamingový zákazník se může připojit k jiné než pozemní veřejné mobilní komunikační síti, například na palubě námořních plavidel (služby MCV) ve smyslu rozhodnutí Komise 2010/166/EU (17) nebo v letadlech (služby MCA) ve smyslu rozhodnutí Komise 2008/294/ES (18), která je poskytována prostřednictvím jiných typů rádiových sítí, než jsou pozemní sítě, prostřednictvím zvláštních zařízení instalovaných na palubě. Tyto služby jsou často přístupné v mezinárodních vodách nebo na palubě letadel. Ceny, které jsou účtovány roamingovým zákazníkům, když se záměrně nebo neúmyslně připojují k jiným než pozemním sítím, jsou výrazně vyšší než tarify za regulované roamingové služby.

Roamingoví zákazníci jsou zvyklí na využívání roamingu za domácích podmínek a využívání roamingových služeb za vnitrostátní ceny. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotný přístup k transparentnosti a ochranným opatřením pro připojení k jiným než pozemním sítím, jsou roamingoví zákazníci vystaveni většímu riziku nepříjemného překvapení z výše účtu. Proto by měla být zavedena další opatření v oblasti transparentnosti a záruk, která by se vztahovala na připojení k jiným než pozemním sítím, například na námořních plavidlech a letadlech. Poskytovatelé roamingu by měli přijmout přiměřené kroky k uplatňování těchto opatření v oblasti transparentnosti a záruk. Tyto kroky by mohly zahrnovat opatření pro provozování sítě, finanční limity, odhlašovací (opt-out) mechanismus nebo rovnocenná opatření. Měly by zejména zahrnovat opatření k zajištění toho, aby odpovídající informace byly poskytovány jasně a srozumitelně, aby roamingoví zákazníci mohli aktivně předcházet takovým případům nevyžádaného roamingu. Poskytovatelé roamingu, kteří nabízejí odhlašovací mechanismus, by měli roamingové zákazníky informovat o omezeních okamžité aktivace nebo opětovné aktivace služby, jako je riziko, že bez svého připojení k síti nebudou moci znovu aktivovat připojení k jiné než pozemní síti. Poskytovatelé roamingu by měli své roamingové zákazníky informovat o možnosti manuálně a okamžitě se odhlásit od roamingu na svém telefonním přístroji, a to buď prostřednictvím nastavení, nebo aktivací letového režimu. Při plánování a provozování svých sítí by poskytovatelé roamingu měli v nejvyšší možné míře usilovat o upřednostnění připojení k pozemním sítím, aby se minimalizovalo riziko nevyžádaného připojení k jiným než pozemním sítím. Aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany roamingových zákazníků při připojení k jiným než pozemním veřejným mobilním komunikačním sítím, poskytovatelé mobilních komunikačních služeb by měli svým roamingovým zákazníkům poskytovat formou bezplatné textové zprávy informace o veškerých dodatečných poplatcích, které se uplatňují pokaždé, když je navázáno připojení k takové síti.

(47)

Toto nařízení by ve vztahu k regulovaným maloobchodním roamingovým službám mělo stanovit zvláštní požadavky na transparentnost v souladu se zvláštními tarifními a objemovými podmínkami, které se používají po zrušení maloobchodních příplatků za roaming. Zejména by mělo být stanoveno včasné, uživatelsky vstřícné a bezplatné informování roamingových zákazníků o platné politice přiměřeného využívání, o skutečnosti, že byl objem regulovaných hlasových, SMS nebo datových roamingových služeb odpovídající přiměřenému využívání vyčerpán, o jakémkoli příplatku a o celkové spotřebě regulovaných roamingových datových služeb.

(48)

Zákazníci, kteří žijí v příhraničních regionech, by neměli dostávat neodůvodněně vysoké účty v důsledku nevyžádaného roamingu. Poskytovatelé roamingu by proto měli učinit veškeré přiměřené kroky, aby minimalizovali riziko nevyžádaného roamingu a ochránili zákazníky před tím, aby jim byly účtovány ceny roamingu v době, kdy se nacházejí na území svého členského státu. Tyto kroky by měly zahrnovat finanční limity, mechanismy pro odhlášení se z roamingu v síti mimo Unii, je-li to technicky proveditelné, nebo rovnocenná opatření. Měly by zejména zahrnovat přiměřená opatření, která zajistí jasné a srozumitelné poskytování informací tak, aby roamingoví zákazníci mohli aktivně předcházet takovým případům nevyžádaného roamingu. Vnitrostátní regulační orgány a další příslušné orgány, které odpovídají za ochranu a posilování práv spotřebitelů s obvyklým bydlištěm na jejich území, by měly pozorně sledovat situace, v nichž se zákazníci potýkají s problémy placení cen roamingu v době, kdy se stále ještě nacházejí na území svého členského státu, a měly by přijmout vhodná opatření ke zmírnění tohoto problému.

(49)

Nadto by měla být stanovena opatření k zajištění transparentnosti maloobchodních cen za veškeré roamingové datové služby, včetně cen připojení k jiným než pozemním veřejným mobilním komunikačním sítím, která by zabránila především „nepříjemným překvapením z výše účtu“ jakožto jevu, který brání řádnému fungování vnitřního trhu, a poskytla roamingovým zákazníkům nástroje potřebné ke sledování a kontrole jejich výdajů za roamingové datové služby. Rovněž by se neměly klást žádné překážky zavádění aplikací nebo technologií, které mohou být náhradou či alternativou roamingových služeb, mimo jiné Wi-Fi.

(50)

Aby nedocházelo k „nepříjemným překvapením z výše účtu“, měli by poskytovatelé roamingu stanovit jeden či více maximálních finančních nebo objemových limitů pro veškeré splatné datové roamingové služby vyjádřených v měně, ve které jsou roamingovému zákazníkovi služby účtovány, a měli by je bezplatně nabízet všem svým roamingovým zákazníkům spolu s vhodným upozorněním, když se zákazník uvedenému limitu přiblíží, a to formou sdělení, které je možné později znovu zobrazit. Po dosažení uvedeného maximálního limitu by zákazníci již neměli tyto služby přijímat ani by jim neměly být účtovány, pokud si výslovně nevyžádají, aby jim byly tyto služby i nadále poskytovány za podmínek uvedených v upozornění. V takovém případě by měli bezplatně obdržet potvrzení, a to formou sdělení, které je možné později znovu zobrazit. Roamingoví zákazníci by měli dostat příležitost deaktivovat v přiměřené lhůtě kterýkoli z uvedených maximálních finančních nebo objemových limitů nebo možnost rozhodnout se nemít žádný limit. Pokud se zákazníci nerozhodnou jinak, měl by jim být přidělen výchozí limit.

(51)

Tato opatření ke zvýšení transparentnosti je třeba chápat jako minimální ochranu roamingových zákazníků a neměla by znemožňovat poskytovatelům roamingu nabízet svým zákazníkům řadu jiných prostředků, které jim pomohou předvídat a kontrolovat výdaje za roamingové datové služby.

(52)

„Nepříjemná překvapení z výše účtu“ za používání roamingových datových služeb se rovněž mohou dotknout zákazníků s předplacenými tarify. Z uvedeného důvodu by se ustanovení o limitu pro přerušení poskytování služby měla vztahovat i na tyto zákazníky.

(53)

Spotřebitelé ne vždy rozlišují mezi přístupem ke službám elektronických komunikací při roamingu, kdy koncoví uživatelé využijí přístup k těmto službám v navštívených členských státech, a komunikací v rámci Unie, kdy spotřebitelé nacházející se ve svém domovském členském státě uskutečňují volání nebo posílají SMS zprávy do jiného členského státu. Zatímco roaming a komunikace v rámci Unie představují dva odlišné a oddělené trhy, lze mezi nimi z pohledu spotřebitele nalézt určité podobnosti. Ode dne 15. května 2019 byla stanovena maximální maloobchodní cena bez DPH účtovaná spotřebiteli za regulovanou komunikaci v rámci Unie ve výši 0,19 EUR za minutu volání a 0,06 EUR za SMS zprávu. S prodloužením platnosti opatření týkajících se roamingu za domácích podmínek, která zavádí toto nařízení a která řeší riziko odrazování od přeshraniční komunikace a umožňují vytvoření vnitřního trhu, je třeba považovat za vhodné zabývat se vývojem trhu komunikací v rámci Unie. Za tímto účelem by měla být stávající opatření vyhodnocena s ohledem na uplatňování směrnice (EU) 2018/1972, a zejména pravidel pro interpersonální komunikační služby, a na zavedení jednotných maximálních sazeb za ukončení hlasového volání po celé Unii, což je součást nákladové struktury komunikací v rámci Unie. Komise by s podporou sdružení BEREC měla posoudit účinky stávajících opatření zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 (19) a určit, zda a do jaké míry je i nadále třeba snižovat stropy v zájmu ochrany spotřebitelů. Toto posouzení by se mělo uskutečnit nejméně jeden rok před tím, než uvedená opatření pozbudou dne 14. května 2024 platnosti.

(54)

Mezi regulovanými roamingovými tarify, které platí v Unii, a roamingovými tarify účtovanými zákazníkům, kteří cestují mimo území Unie, jsou značné rozdíly a ve srovnání s cenami v Unii, kde se po zrušení maloobchodních příplatků za roaming příplatky za roaming používají pouze ve výjimečných případech, jsou tyto tarify velmi vysoké. V důsledku toho, že v otázce transparentnosti a ochranných opatření v oblasti roamingu využívaného mimo území Unie není uplatňován jednotný přístup, nejsou si spotřebitelé jisti svými právy, což je často odrazuje od využívání mobilních služeb při pobytu v zahraničí. Transparentní poskytování informací zákazníkům by jim proto nepomáhalo jen při rozhodování o tom, jak používat svá mobilní zařízení při cestování v zahraničí (a to jak uvnitř Unie, tak mimo ni), ale mohlo by jim pomáhat i při volbě poskytovatele roamingu. Proto je nezbytné, aby problém nedostatečné transparentnosti a ochrany spotřebitele byl řešen uplatněním některých opatření v oblasti transparentnosti a ochranných opatření rovněž na roamingové služby poskytované mimo území Unie. Tato opatření by měla usnadnit hospodářskou soutěž a zlepšit fungování vnitřního trhu.

(55)

Občané Unie při používání maloobchodních roamingových služeb ve třetích zemích i nadále platí za roaming vysoké ceny. Je proto třeba podporovat iniciativy, jejichž cílem je na základě vzájemnosti snížit ceny roamingu u roamingových služeb mezi Unií a třetími zeměmi. Zejména koncoví uživatelé v regionech na vnějších hranicích Unie by měli značný prospěch z nižších cen roamingu se sousedními třetími zeměmi.

(56)

Pokud operátor navštívené sítě v navštívené třetí zemi neumožní poskytovateli roamingu sledovat v reálném čase její využívání zákazníkem, neměl by mít poskytovatel roamingu povinnost poskytovat maximální finanční nebo objemové limity na ochranu zákazníků.

(57)

Poskytovatelé roamingu by měli roamingové zákazníky informovat o možnosti bezplatného přístupu k tísňovým službám na jednotné evropské tísňové lince „112“ a o alternativních způsobech přístupu prostřednictvím tísňové komunikace, jejichž používání roamingovými zákazníky, zejména roamingovými zákazníky se zdravotním postižením, je technicky proveditelné. Alternativní způsoby přístupu prostřednictvím tísňové komunikace umožňují roamingovým zákazníkům, zejména roamingovým zákazníkům se zdravotním postižením, přístup k tísňovým službám jinými způsoby než voláním. Lze je zajistit například prostřednictvím tísňových aplikací, zpráv, přenosových služeb nebo textu v reálném čase nebo úplné konverzace prováděných podle článku 4 směrnice (EU) 2019/882. Informace o způsobech přístupu by měly být poskytovány prostřednictvím SMS zprávy, která informuje roamingového zákazníka o možnosti bezplatného přístupu k tísňovým službám prostřednictvím volání na jednotnou evropskou tísňovou linku „112“ a která uvede odkaz na vyhrazené internetové stránky, k nimž je bezplatný přístup a které jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (20), přičemž snadno srozumitelným způsobem popisují alternativní způsoby přístupu k tísňovým službám v navštíveném členském státě a uvádějí pouze ty způsoby přístupu, jejichž využití roamingovými zákazníky je technicky proveditelné. Tyto vyhrazené internetové stránky by měly obsahovat informace v jazyce, v němž poskytovatel roamingu komunikuje s dotčeným roamingovým zákazníkem.

(58)

Článek 110 směrnice (EU) 2018/1972 ukládá členským státům povinnost zajistit, aby jejich systémy veřejné výstrahy předávaly veřejné výstrahy dotčeným koncovým uživatelům, totiž koncovým uživatelům, kteří se nacházejí v zeměpisných oblastech potenciálně postižených bezprostředními nebo vyvíjejícími se závažnými mimořádnými situacemi a katastrofami během doby, kdy je výstraha v platnosti, a to včetně koncových uživatelů roamingu. Technologie, které jsou v současné době k dispozici, umožňují vnitrostátním orgánům zasílat dotčeným roamingovým zákazníkům veřejné výstrahy, aniž by předtím roamingový zákazník musel činit jakákoli opatření, jako je například stažení aplikace. V některých členských státech jsou však zavedeny mobilní aplikace veřejné výstrahy, které umožňují zasílání obsažných informací koncovým uživatelům, někdy i nad rámec výše uvedených technologií. V těch členských státech, kde je odkaz na takovou vnitrostátní mobilní aplikaci pro veřejné výstrahy uveden v databázi způsobů přístupu k tísňovým službám, které jsou povinné v každém členském státě na základě tohoto nařízení, by poskytovatelé roamingu měli roamingové zákazníky informovat o odkazu na tuto aplikaci. Tyto informace by měly být poskytovány v jazyce, v němž poskytovatel roamingu komunikuje s dotčeným roamingovým zákazníkem. S odkazem na odůvodnění směrnice (EU) 2018/1972 Komise posoudí možnosti, jak umožnit dotčeným roamingovým zákazníkům obdržet veřejné výstrahy vydané příslušnými vnitrostátními orgány, a to i prostřednictvím mobilní aplikace při cestování uvnitř Unie, díky celounijnímu systému veřejné výstrahy, který doplňuje vnitrostátní systémy veřejné výstrahy.

(59)

Číselné rozsahy, včetně těch používaných pro služby s přidanou hodnotou, jsou stanoveny v národních číslovacích plánech a nejsou harmonizovány na úrovni Unie. Operátoři proto nemusí být schopni předem rozpoznat číselný rozsah pro služby s přidanou hodnotou ve všech zemích. Číselné rozsahy používané pro služby s přidanou hodnotou podléhají na vnitrostátní úrovni zvláštním cenovým podmínkám a v mnoha případech nejsou jejich sazby za ukončení volání regulovány. Poskytovatelé roamingu jsou s tím sice obeznámeni, avšak úroveň velkoobchodních cen, které jim vzniknou, může být stále neočekávaně vysoká. V případě roamingu nejsou operátoři schopni tento problém řešit, protože nemají informace o číselných rozsazích používaných pro služby s přidanou hodnotou v celé Unii. Za účelem řešení tohoto problému by sdružení BEREC mělo zřídit a udržovat jednotnou celounijní bezpečnou databázi číselných rozsahů služeb s přidanou hodnotou. Databáze má sloužit k posílení transparentnosti a umožnit vnitrostátním regulačním orgánům a v relevantních případech i jiným příslušným orgánům, jakož i operátorům, přímý přístup k informacím o tom, které číselné rozsahy mohou ve všech členských státech vytvářet vyšší náklady (sazby za ukončení volání). Představuje nezbytný mezistupeň ke zvýšení transparentnosti na maloobchodní úrovni, neboť by mohla být použita k informování roamingových zákazníků o typech služeb, na něž se mohou vztahovat zvýšené ceny roamingu. S cílem zajistit lepší ochranu spotřebitele a větší transparentnost by mělo být možné, aby databáze obsahovala další informace, například o tarifech spojených s číselnými rozsahy služeb s přidanou hodnotou, například za minutu nebo za operaci. Tyto informace o tarifech by mohly být zpřístupněny na zvláštní internetové stránce poskytující informace o službách s přidanou hodnotou. Sdružení BEREC by mělo stanovit postupy, kterými mají příslušné orgány poskytovat a aktualizovat informace v databázi číselných rozsahů služeb s přidanou hodnotou zřízené podle tohoto nařízení.

(60)

Sdružení BEREC by mělo zřídit a udržovat jednotnou celounijní databázi způsobů přístupu k tísňovým službám, které jsou v každém členském státě povinné a u nichž je technicky možné, aby byly využívány koncovými uživateli roamingu v každém členském státě. Účelem databáze je pomoci vnitrostátním operátorům, vnitrostátním regulačním orgánům a v relevantních případech jiným příslušným orgánům, aby byli informováni o všech těchto způsobech přístupu k tísňovým službám zavedeným v Unii. Členské státy by měly mít možnost databázi aktualizovat odkazem na případnou vnitrostátní mobilní aplikaci pro veřejné výstrahy. Sdružení BEREC by mělo stanovit postupy, kterými mají příslušné orgány poskytovat a aktualizovat informace požadované podle tohoto nařízení.

(61)

Pokud členské státy pověří jiné příslušné orgány, než jsou vnitrostátní regulační orgány, některými z úkolů souvisejících s ochranou koncových uživatelů, například pokud jde o požadavky na informace o maloobchodních smlouvách, transparentnost nebo ukončení smlouvy, vztahuje se pravomoc těchto příslušných orgánů v souvislosti s těmito úkoly na všechny části maloobchodní smlouvy, včetně práv a povinností souvisejících s roamingem. Aniž by tím byly dotčeny úkoly, které jim byly svěřeny podle směrnice (EU) 2018/1972, měly by vnitrostátní regulační orgány a v relevantních případech i jiné příslušné orgány, které odpovídají za plnění úkolů podle uvedené směrnice, na svém území mít pravomoci potřebné ke sledování a dohledu nad povinnostmi stanovenými tímto nařízením a k jejich prosazování. Rovněž by měly sledovat vývoj cen hlasových, SMS a datových služeb poskytovaných roamingovým zákazníkům v Unii, případně včetně zvláštních nákladů souvisejících s roamingovými voláními uskutečněnými a přijatými v nejvzdálenějších regionech Unie, a nutnost zajistit, aby tyto náklady měly na velkoobchodním trhu přiměřenou návratnost a aby řízení provozu v sítích nebylo využíváno k omezování možností volby v neprospěch zákazníka. Měly by zajistit, aby dotčené strany měly přístup k aktuálním informacím o používání tohoto nařízení, a zveřejňovat výsledky tohoto sledování. Informace o firemních zákaznících, o tarifních zákaznících a o zákaznících využívajících předplacených služeb by se měly poskytovat odděleně.

(62)

Vnitrostátní roaming v nejvzdálenějších regionech Unie, v nichž jsou uděleny jiné licence na provozování mobilních telefonních sítí než na ostatním území státu, by mohl být zvýhodněn sníženými sazbami srovnatelnými se sníženými sazbami na vnitřním trhu roamingových služeb. V důsledku provádění tohoto nařízení by neměli být zákazníci využívající vnitrostátní roamingové služby cenově znevýhodněni vůči zákazníkům využívajícím roamingové služby na území Unie. Vnitrostátní orgány mohou za uvedeným účelem přijmout další opatření slučitelná s právem Unie.

(63)

K tomu, aby vnitrostátní regulační orgány mohly sledovat uplatňování tohoto nařízení a vývoj velkoobchodních trhů s roamingem, dohlížet na ně a současně zajišťovat zachovávání důvěrnosti obchodních informací, měly by mít oprávnění vyžadovat informace týkající se velkoobchodních roamingových dohod, které nestanovují uplatňování maximálních velkoobchodních cen za roaming. Tyto orgány by rovněž měly být oprávněny požadovat informace týkající se přijímání a uplatňování podmínek stanovených ve velkoobchodních roamingových dohodách, jejichž cílem je zabránit trvalému roamingu a jakémukoli nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu pro jiné účely, než je poskytování regulovaných roamingových služeb zákazníkům poskytovatelů roamingu pravidelně cestujícím uvnitř Unie.

(64)

Pokud unijní poskytovatelé mobilních služeb dospějí k závěru, že ukončením platnosti nebo hrozbou ukončení platnosti jejich roamingových ujednání s operátory mobilních sítí v jiném členském státě budou ohroženy výhody interoperability a spojení mezi koncovými body, kterých požívají jejich zákazníci, nebo pokud nejsou schopni svým zákazníkům poskytovat služby v jiném členském státě, protože neuzavřeli dohodu s jedním nebo více operátory sítí na velkoobchodní úrovni, měly by vnitrostátní regulační orgány, nebo jiné příslušné orgány v situacích uvedených v čl. 61 odst. 2 písm. b) a c) směrnice (EU) 2018/1972, v případě nutnosti využít pravomocí, které jim svěřuje článek 61 uvedené směrnice, a zajistit přiměřený přístup a propojení s ohledem na cíle stanovené v článku 3 uvedené směrnice, zejména s ohledem na rozvoj vnitřního trhu upřednostňováním zajišťování, dostupnosti a interoperability celoevropských služeb a spojení mezi koncovými body.

(65)

Zvláštní regulace cen týkající se velkoobchodních roamingových služeb znamená, že celkový unijní strop platí pro komplexní produkt, který může zahrnovat i jiné vstupy, pokud jde o velkoobchodní roamingový přístup a vzájemné propojení, včetně zejména těch, na které se vztahuje vnitrostátní nebo případně přeshraniční regulace. V tomto ohledu se předpokládá, že se rozdíly v oblasti regulace těchto vstupů v Unii sníží, zejména v důsledku dodatečných opatření přijatých v souladu se směrnicí (EU) 2018/1972, jejichž cílem je zajistit větší soudržnost regulačních přístupů. Mezitím by veškeré spory mezi operátory navštívené sítě a jinými operátory ohledně sazeb za uvedené regulované vstupy, které jsou nezbytné pro poskytování velkoobchodních roamingových služeb, měly být řešeny v souladu se zvláštními regulačními povinnostmi týkajícími se roamingu, jakož i se směrnicí (EU) 2018/1972, přičemž by se mělo zohlednit stanovisko sdružení BEREC, bylo-li konzultováno.

(66)

Fungování velkoobchodních trhů s roamingem a jejich vzájemné vztahy s maloobchodními trhy s roamingem je nezbytné sledovat a pravidelně přezkoumávat, přičemž je třeba zohlednit vývoj hospodářské soutěže, technologický vývoj a provozní toky. Komise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě dvě zprávy, na něž bude v případě potřeby navazovat legislativní návrh. Komise by v těchto zprávách měla zejména posoudit, zda má roaming za domácích podmínek jakýkoli dopad na vývoj tarifních plánů, které jsou dostupné na maloobchodních trzích. To by mělo zahrnovat na jedné straně posouzení případných nových tarifních plánů, které obsahují pouze poskytování vnitrostátních služeb a úplně vylučují poskytování maloobchodních roamingových služeb, a tím ohrožují vlastní podstatu roamingu za domácích podmínek, a na straně druhé posouzení jakéhokoli snížení dostupnosti tarifních plánů s paušálem, které by také mohlo představovat ztrátu pro spotřebitele a ohrožovat cíle jednotného digitálního trhu. Ve svých zprávách by Komise měla zejména posoudit míru, v níž vnitrostátní regulační orgány povolily výjimečné maloobchodní příplatky za roaming, schopnost operátorů domovské sítě udržet své modely tvorby cen na vnitrostátních trzích a schopnost operátorů navštívené sítě pokrýt efektivně vynaložené náklady na poskytování regulovaných velkoobchodních roamingových služeb.

Kromě toho by zprávy Komise měly posoudit, jak je na velkoobchodní úrovni zajištěn přístup k různým technologiím a generacím sítě; informace o velkoobchodních cenách za datové služby; úroveň využívání obchodních platforem a podobných nástrojů k obchodu na velkoobchodní úrovni; vývoj roamingu mezi stroji; přetrvávající problémy na maloobchodní úrovni v souvislosti se službami s přidanou hodnotou; uplatňování opatření v oblasti tísňové komunikace; opatření k zajištění transparentnosti týkající se roamingu ve třetích zemích a v jiných než pozemních veřejných mobilních sítích, jejichž cílem je zabránit nevyžádanému roamingu; účinnost povinností v oblasti kvality služeb zavedených v tomto nařízení; a do jaké míry jsou zákazníci řádně informováni ve svých maloobchodních smlouvách o těchto povinnostech a zda mohou požívat výhod skutečného roamingu za domácích podmínek. Zprávy Komise by kromě toho měly také posoudit dopady zavádění a používání nových technologií, jakož i pandemií a přírodních katastrof na roamingový trh. Aby bylo možné předkládat takové zprávy, které mají sloužit k posouzení, jak se trhy s roamingem přizpůsobují pravidlům pro poskytování roamingu za domácích podmínek, měly by v návaznosti na provedení těchto pravidel být shromážděny dostatečné údaje o fungování těchto trhů.

(67)

K tomu, aby bylo možné posoudit vývoj hospodářské soutěže na trzích s roamingem v celé Unii a pravidelně podávat zprávy o vývoji skutečných velkoobchodních cen roamingu účtovaných za nevyrovnanou bilanci provozu mezi poskytovateli roamingových služeb, by sdružení BEREC mělo i nadále shromažďovat údaje od vnitrostátních regulačních orgánů. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít případně možnost koordinovat svou činnost s jinými příslušnými orgány. Tyto údaje by měly zahrnovat skutečné ceny účtované za vyrovnanou či nevyrovnanou bilanci provozu spolu se skutečným objemem provozu u příslušných roamingových služeb. Shromažďování údajů, které umožní sledovat a posuzovat dopad změn v cestovních a spotřebních zvyklostech, jako jsou změny způsobené pandemií, má zásadní význam pro analýzu vyžadovanou ve zprávách stanovených tímto nařízením. Sdružení BEREC by mělo rovněž shromažďovat údaje o případech, kdy se strany velkoobchodní roamingové dohody rozhodly, že nebudou používat maximální velkoobchodní ceny za roaming, nebo provedly opatření na velkoobchodní úrovni, jejichž cílem je zabránit trvalému roamingu nebo nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu pro jiné účely, než je poskytování regulovaných roamingových služeb zákazníkům poskytovatelů roamingu pravidelně cestujícím uvnitř Unie. Na základě shromážděných údajů s dostatečnou úrovní granularity by mělo sdružení BEREC pravidelně podávat zprávy o vztahu mezi maloobchodními cenami, velkoobchodními cenami a velkoobchodními náklady, pokud jde o roamingové služby. Komise by měla do 30. června 2027 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu vycházející ze zpráv sdružení BEREC, na niž bude v případě potřeby navazovat legislativní návrh. Sdružení BEREC by mělo rovněž shromažďovat údaje nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat prvky, které má Komise posuzovat ve zprávách podle tohoto nařízení.

(68)

Ze střednědobého hlediska by mělo být usnadnění roamingu mezi stroji a roamingu internetu věcí považováno za významný faktor digitalizace unijního průmyslu a mělo by vycházet ze souvisejících politik Unie v odvětvích, jako jsou zdravotnictví, energetika, životní prostředí a doprava. Komise by měla pravidelně posuzovat úlohu roamingu na trhu s konektivitou mezi přístroji a na trhu internetu věcí. V případě potřeby by Komise měla po konzultaci se sdružením BEREC rovněž poskytnout doporučení. Sdružení BEREC by také mělo shromažďovat údaje nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat prvky, které mají být posouzeny ve zprávách Komise o vývoji zařízení pro roaming mezi stroji a internet věcí stanovených v tomto nařízení, a to s přihlédnutím k řešením v oblasti mobilní konektivity založeným na bezlicenčním spektru.

(69)

Komise, sdružení BEREC, dotčené vnitrostátní regulační orgány a v relevantních případech jiné příslušné orgány by měly v plném rozsahu zajistit zachovávání důvěrnosti obchodních informací při výměně informací pro účely přezkumu, sledování a dohledu nad uplatňováním tohoto nařízení. Soulad s požadavky na zachovávání důvěrnosti obchodních informací by však neměl bránit vnitrostátním regulačním orgánům v tom, aby si za tímto účelem včas vyměňovaly důvěrné informace.

(70)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovit společný přístup zajišťující, aby uživatelé veřejných mobilních komunikačních sítí na cestách uvnitř Unie neplatili ve srovnání s konkurenčními vnitrostátními cenami přemrštěné ceny za roamingové služby na území Unie, zvýšit transparentnost a ochranu spotřebitelů, zajistit udržitelnost poskytování maloobchodních roamingových služeb za vnitrostátní ceny a zajistit skutečný roaming za domácích podmínek, pokud jde o kvalitu služeb a přístup k tísňovým službám během roamingu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(71)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(72)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (21) a vydal stanovisko dne 20. dubna 2021,

a)

jednotnou celounijní databázi číselných rozsahů služeb s přidanou hodnotou v každém členském státě, která bude zpřístupněna operátorům, vnitrostátním regulačním orgánům a v relevantních případech jiným příslušným orgánům, a

b)

jednotnou celounijní databázi způsobů přístupu k tísňovým službám, které jsou v každém členském státě povinné a z technického hlediska pro roamingové zákazníky použitelné; tato databáze bude zpřístupněna operátorům a vnitrostátním regulačním orgánům a v relevantních případech jiným příslušným orgánům.