Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52008AG0007

Společný postoj (ES) č. 7/2008 ze dne 10. března 2008 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství, s ohledem na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinářských přídatných látkách Text s významem pro EHP

Úř. věst. C 111E, 6.5.2008, p. 10–31 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

6.5.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 111/10


SPOLEČNÝ POSTOJ (ES) č. 7/2008

přijatý Radou dne 10. března 2008

s ohledem na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 ze dne … o potravinářských přídatných látkách

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 111 E/02)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich sociálním a hospodářským zájmům.

(2)

Při provádění politik Společenství je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví.

(3)

Tímto nařízením se nahrazují předchozí směrnice a rozhodnutí týkající se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách s cílem zajistit účinné fungování vnitřního trhu a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a zájmů spotřebitelů komplexními a racionalizovanými postupy.

(4)

Tímto nařízením se harmonizuje používání potravinářských přídatných látek v potravinách ve Společenství. To zahrnuje použití potravinářských přídatných látek v potravinách, na které se vztahuje směrnice Rady 89/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu (3), a používání některých potravinářských barviv pro označování zdravotní nezávadnosti masa a pro dekorační barvení a razítkování skořápek vajec. Harmonizuje se jím také používání potravinářských přídatných látek v potravinářských přídatných látkách a potravinářských enzymech, čímž se zajišťuje jejich bezpečnost a kvalita a usnadňuje se jejich skladování a používání. To nebylo dříve na úrovni Společenství právně upraveno.

(5)

Potravinářské přídatné látky jsou látky, které se běžně nekonzumují přímo jakožto potraviny, ale záměrně se přidávají do potravin pro technologické účely popsané v tomto nařízení, jako je konzervace potravin. Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechny přídatné látky, a proto by se seznam funkčních tříd měl aktualizovat s ohledem na vědecký pokrok a technologický vývoj. Látky by se však neměly považovat za potravinářské přídatné látky, pokud se používají za účelem dodání vůně nebo chuti nebo z výživových důvodů, jako jsou náhražky soli, vitamíny a minerály. Kromě toho by do oblasti působnosti tohoto nařízení neměly spadat ani látky považované za potraviny, jež lze používat pro technologické účely, jako například kuchyňská sůl nebo šafrán pro barvení a potravinářské enzymy. Avšak přípravky získané z potravin a dalších materiálů z přírodních zdrojů, jež mají mít technologický účinek v konečné potravině a jež se získávají selektivním oddělením složek (např. pigmentů) vzhledem k výživovým nebo aromatickým složkám, by měly být považovány za přídatné látky ve smyslu tohoto nařízení. Na potravinářské enzymy se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 ze dne … o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97 (4), kterým je použití tohoto nařízení vyloučeno.

(6)

Na látky, které se nekonzumují přímo jakožto potraviny, ale záměrně se používají při zpracování potravin a které zůstávají jen jako rezidua v konečných potravinách a nemají žádný technologický účinek v konečném produktu (činidla), by se toto nařízení rovněž nemělo vztahovat.

(7)

Potravinářské přídatné látky by měly být schváleny a používány, pouze pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení. Použití potravinářských přídatných látek musí být bezpečné, musí být omezeno jen na případy, kdy je to z hlediska technologie nezbytné, nesmí spotřebitele uvádět v omyl a musí mu přinášet užitek. Uvedení spotřebitele v omyl zahrnuje, kromě dalších možných případů, otázky týkající se povahy, čerstvosti, jakosti použitých složek, přirozenosti produktu či výrobního postupu nebo výživové jakosti produktu. Při schvalování potravinářských přídatných látek by se měly zohlednit rovněž další významné faktory, včetně sociálních, hospodářských, tradičních, etických a environmentálních, a dále proveditelnost kontrol. Používání a maximální úrovně potravinářských přídatných látek by mělo zohlednit příjem potravinářských přídatných látek z jiných zdrojů a vystavení těmto látkám ze strany zvláštní skupiny spotřebitelů (např. spotřebitelů trpící alergiemi).

(8)

Potravinářské přídatné látky musí být v souladu se schválenými specifikacemi, které by měly obsahovat údaje, podle nichž lze potravinářskou přídatnou látku odpovídajícím způsobem identifikovat, a to včetně původu, a popisovat přijatelná kritéria pro čistotu. Specifikace dříve vypracované pro potravinářské přídatné látky zařazené do směrnice Komise 95/31/ES ze dne 5. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu náhradních sladidel pro použití v potravinách (5), směrnice Komise 95/45/ES ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách (6), a směrnice Komise 96/77/ES ze dne 2. prosince 1996, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla (7), by se měly zachovat, dokud nebudou odpovídající přídatné látky uvedeny v přílohách tohoto nařízení. Tehdy by specifikace týkající se těchto přídatných látek měly být stanoveny nařízením. Uvedené specifikace by se měly týkat přímo přídatných látek zařazených na seznamy Společenství v přílohách tohoto nařízení. Vzhledem ke komplexní povaze a podstatě těchto specifikací a dále v zájmu jasnosti by neměly být začleněny na uvedené seznamy Společenství jako takové, ale měly by být stanoveny v jednom nebo více samostatných nařízeních.

(9)

Některé potravinářské přídatné látky jsou povoleny pro specifická použití pro některé povolené enologické postupy a zpracování. Používání těchto potravinářských přídatných látek by mělo být v souladu s tímto nařízením a se zvláštními ustanoveními podle odpovídajících právních předpisů Společenství.

(10)

V zájmu zajištění harmonizace by se mělo posouzení rizika a schválení potravinářských přídatných látek provádět postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 ze dne …, kterým se stanoví společný schvalovací postup pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (8).

(11)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (9), má být k otázkám, jež by mohly mít vliv na veřejné zdraví, konzultován Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(12)

Potravinářská přídatná látka, která spadá do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (10), by měla podléhat schvalovacímu postupu podle uvedeného nařízení s ohledem na posouzení bezpečnosti genetické modifikace, přičemž konečné schválení dané potravinářské přídatné látky by mělo být uděleno podle tohoto nařízení.

(13)

Potravinářská přídatná látka již schválená podle tohoto nařízení, jež je připravena výrobními postupy nebo za použití výchozích materiálů, které se výrazně liší od výrobních postupů nebo výchozích materiálů zahrnutých do posouzení rizika provedeného úřadem nebo které se liší od výrobních postupů nebo výchozích materiálů, na něž se vztahují stanovené specifikace, by měla být předložena úřadu k hodnocení. Výraznou odchylkou by mohla být mimo jiné změna výrobního postupu od extrakce z rostlin k výrobě kvašením, za použití mikroorganismu nebo genetické modifikace původního mikroorganismu, změna výchozích materiálů nebo změna velikosti částic.

(14)

Potravinářské přídatné látky by měly být trvale sledovány a v případě potřeby kdykoliv přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých informací.

(15)

Členským státům, které k 1. lednu 1992 zachovávaly zákazy použití některých přídatných látek v určitých specifických potravinách, jež jsou považovány za tradiční a jsou vyráběné na jejich území, by se mělo povolit nadále tyto zákazy používat. Pokud jde o produkty jako „Feta“ nebo „Salame cacciatore“, neměla by navíc být tímto nařízením dotčena přísnější pravidla spojená s používáním některých označení podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (11) a nařízení Rady (EHS) č. 2082/92 ze dne 14. července 1992 o osvědčeních o zvláštní povaze zemědělských produktů a potravin (12).

(16)

Není-li podřízena dalším omezením, může být přídatná látka v potravinách, do nichž nebyla přímo přidána, přítomna jakožto důsledek přenosu ze složky, v níž byla přídatná látka povolena, a to pokud úroveň přídatné látky v konečné potravině není vyšší než ta, jež by byla vznikla použitím složky v rámci patřičných technologických podmínek a správného výrobního postupu.

(17)

Na potravinářské přídatné látky se nadále vztahují obecné povinnosti týkající se označování stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (13) a případně v nařízení (ES) č. 1829/2003 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů (14). Kromě toho by toto nařízení mělo obsahovat zvláštní ustanovení o označování potravinářských přídatných látek prodávaných jako takové výrobcům nebo konečným spotřebitelům.

(18)

Sladidla povolená tímto nařízením mohou být používána ve stolních sladidlech, která jsou prodávána přímo spotřebitelům. Výrobci takových výrobků by měli spotřebitelům patřičným způsobem poskytnout informace pro jejich bezpečné používání. Tyto informace by mohly být poskytnuty řadou způsobů, včetně svého uvedení na štítku výrobku, internetových stránek, infolinek pro spotřebitele nebo na místech prodeje. Za účelem přijetí jednotného přístupu k uplatňování tohoto požadavku mohou být nezbytné pokyny na úrovni Společenství.

(19)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (15).

(20)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změně příloh tohoto nařízení a k přijetí vhodných přechodných opatření. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(21)

Z důvodu účinnosti by běžné lhůty pro regulativní postup s kontrolou měly být omezeny na přijetí určitých změn příloh II a III, pokud jde o látky již schválené v rámci právních předpisů Společenství a o jakákoli přechodná opatření týkající se těchto látek.

(22)

V zájmu tvorby a aktualizace právních předpisů Společenství týkajících se potravinářských přídatných látek je nezbytné shromažďovat údaje, sdílet informace a koordinovat činnost mezi členskými státy. Za tímto účelem může být užitečné uskutečnit studie, jež by se zabývaly konkrétními otázkami s cílem usnadnit rozhodovací proces. Je vhodné, aby tyto studie financovalo Společenství jako součást svého rozpočtového procesu. Na financování těchto opatření se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (16).

(23)

Členské státy mají provádět úřední kontroly k zajištění dodržování tohoto nařízení v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.

(24)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovit pravidla Společenství pro potravinářské přídatné látky, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být v zájmu jednotnosti trhu a vysokého stupně ochrany spotřebitele lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(25)

Po přijetí tohoto nařízení by Komise, které bude nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, měla přezkoumat všechna stávající povolení pro kritéria jiná než bezpečnost, jako jsou příjem, technologická potřeba a možnost uvedení spotřebitele v omyl. Všechny potravinářské přídatné látky, které mají být nadále povoleny ve Společenství, by měly být převedeny na seznamy Společenství v přílohách II a III tohoto nařízení. Příloha III tohoto nařízení by měla být doplněna o ostatní potravinářské přídatné látky používané v potravinářských přídatných látkách a potravinářských enzymech, jakož i o nosiče živin a podmínky jejich používání podle nařízení (ES) č. …/2008 (17). Ustanovení v příloze III jiná než ustanovení týkajících se nosičů potravinářských přídatných látek a potravinářských přídatných látek v aromatických látkách by se neměla používat až do 1. ledna 2011, aby se poskytlo vhodné přechodné období.

(26)

Dokud nebudou vytvořeny nové seznamy Společenství obsahující potravinářské přídatné látky, je nebytné stanovit zjednodušený postup, který umožní aktualizaci současných seznamů potravinářských přídatných látek uvedených ve stávajících směrnicích.

(27)

Aniž je dotčen výsledek přezkumu uvedeného ve 25. bodě odůvodnění, měla by Komise do jednoho roku od přijetí tohoto nařízení stanovit program hodnocení pro úřad, kterým by se znovu vyhodnotila bezpečnost potravinářských přídatných látek, které byly ve Společenství již schváleny. Uvedený program by měl definovat potřeby a pořadí priorit, podle nichž se mají potravinářské přídatné látky prověřovat.

(28)

Tímto nařízením se zrušují a nahrazují tyto právní předpisy: směrnice Rady 62/2645/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se barviv povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě (18), směrnice Rady 65/66/EHS ze dne 26. ledna 1965, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu pro konzervantů povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě (19), směrnice Rady 78/663/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel a želírujících látek pro použití v potravinách (20), směrnice Rady 78/664/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu antioxidantů povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě (21), první směrnice Komise 81/712/EHS ze dne 28. července 1981, kterou se stanoví analytické metody Společenství, jimiž se ověřuje splnění kritérií pro čistotu u některých přídatných látek použitých v potravinách (22), směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě (23), směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES ze dne 30. června 1994 o náhradních sladidlech pro použití v potravinách (24), směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES ze dne 30. června 1994 o barvivech pro použití v potravinách (25), směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla (26), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 292/97/ES ze dne 19. prosince 1996 o zachování vnitrostátních právních předpisů zakazujících použití některých přídatných látek při výrobě některých specifických potravin (27) a rozhodnutí Komise 2002/247/ES ze dne 27. března 2002 o pozastavení uvádění na trh a dovozu želé cukrovinek obsahujících potravinářskou přídatnou látku E 425 konjac (28). Je však třeba, aby některá ustanovení uvedených právních předpisů zůstala v platnosti během přechodného období, čímž se poskytne čas na vypracování seznamů Společenství v přílohách tohoto nařízení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro potravinářské přídatné látky s cílem zajistit účinné fungování vnitřního trhu a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a ochrany zájmů spotřebitele, včetně poctivého jednání v obchodu s potravinami, případně s ohledem na ochranu životního prostředí.

Pro uvedené účely se v tomto nařízení stanoví:

a)

seznamy Společenství obsahující schválené potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III;

b)

podmínky použití potravinářských přídatných látek v potravinách, v potravinářských přídatných látkách, v potravinářských enzymech, na které se vztahuje nařízení (ES) č. …/2008 (29), a v látkách určených k aromatizaci potravin, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 ze dne … o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a směrnice 2000/13/ES (30);

c)

pravidla pro označování potravinářských přídatných látek prodávaných jako takové.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na potravinářské přídatné látky.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na následující látky, pokud se nepoužívají jako potravinářské přídatné látky:

a)

činidla;

b)

látky používané k ochraně rostlin a produktů rostlinného původu v souladu s pravidly Společenství týkajícími se zdraví rostlin;

c)

látky přidávané do potravin jako živiny;

d)

látky používané ke úpravě vody pro lidskou spotřebu spadající do oblasti působnosti směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (31);

e)

látky určené k aromatizaci spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. …/2008 (32).

3.   Toto nařízení se nevztahuje na potravinářské enzymy spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. …/2008 (29).

4.   Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena případná zvláštní pravidla Společenství týkající se použití potravinářských přídatných látek:

a)

ve zvláštních potravinách;

b)

pro jiné účely, než na které se vztahuje toto nařízení.

Článek 3

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v nařízení (ES) č. 178/2002 a v nařízení (ES) č. 1829/2003.

2.   Pro účely tohoto nařízení se dále rozumí:

a)

„potravinářskou přídatnou látkou“ látka, která není obvykle určena ke spotřebě jakožto potravina a ani není obvykle používána jako charakteristická složka potraviny, ať má či nemá výživovou hodnotu, a jejíž záměrné přidání do potraviny z technologického důvodu při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování má nebo pravděpodobně bude mít za následek, že se tato látka nebo její vedlejší produkty stanou přímo či nepřímo složkou této potraviny.

Za potravinářské přídatné látky se však nepovažují:

i)

monosacharidy, disacharidy nebo oligosacharidy a potraviny obsahující tyto látky používané pro své sladivé vlastnosti;

ii)

potraviny ve formě sušené nebo koncentrované, včetně látek určených k aromatizaci potravin začleněných během výroby potravinových směsí pro jejich aromatické, chuťové nebo výživové vlastnosti spolu s druhotným barvicím účinkem;

iii)

látky používané v krycích nebo ochranných materiálech, které netvoří součást potravin a nejsou určeny ke konzumaci s uvedenými potravinami;

iv)

produkty, jež obsahují pektin a jsou získávány ze sušených jablečných výlisků nebo kůry citrusových plodů nebo kdoulí nebo z jejich směsi působením zředěné kyseliny s následnou neutralizací sodnými nebo draselnými solemi („tekutý pektin“);

v)

žvýkačkové báze;

vi)

bílý nebo žlutý dextrin, pražený nebo dextrinovaný škrob, škrob pozměněný působením kyselin nebo alkálií, bělený škrob, fyzikálně pozměněný škrob a škrob ošetřený amylolytickými enzymy;

vii)

chlorid amonný;

viii)

krevní plazma, jedlá želatina, bílkovinné hydrolyzáty a jejich soli, mléčné proteiny a gluten;

ix)

aminokyseliny a jejich soli jiné než kyselina glutamová, glycin, cystein a cystin a jejich soli, které nemají technologickou funkci;

x)

kaseináty a kasein;

xi)

inulin;

b)

„činidlem“ látka, která:

i)

se sama o sobě nekonzumuje jako potravina;

ii)

se záměrně používá při zpracování surovin, potravin nebo jejich složek ke splnění určitého technologického účelu během úpravy nebo zpracování;

iii)

může vést k nezamýšlenému, avšak technicky nevyhnutelnému výskytu reziduí látky nebo jejích derivátů v konečném produktu za podmínky, že nepředstavují žádné zdravotní riziko a nemají žádný technologický dopad na konečný produkt;

c)

„funkční třídou“ jedna z kategorií stanovených v příloze I a založených na technologické funkci, kterou přídatná látka vykonává v potravinách;

d)

„nezpracovanou potravinou“ potravina, která neprošla žádnou úpravou, jejímž důsledkem by byla podstatná změna původního stavu potraviny, přičemž pro tento účel se za úpravu vedoucí k podstatné změně nepovažuje: dělení, porcování, oddělování, vykosťování, sekání, zbavení kůže, okrajování, loupání, drcení, krájení, čištění, ořezávání, hluboké zmrazení, zmrazení, chlazení, mletí, vylupování, balení nebo rozbalování;

e)

„potravinou bez přidaných cukrů“ potravina, která neobsahuje:

i)

žádné přidané monosacharidy nebo disacharidy;

ii)

žádné přidané potraviny obsahujících monosacharidy nebo disacharidy používané pro své sladivé vlastnosti;

f)

„potravinou se sníženým obsahem energie“ potravina s obsahem energie sníženým alespoň o 30 % vzhledem k původní potravině nebo podobnému produktu;

g)

„stolními sladidly“ přípravky z povolených náhradních sladidel, které mohou obsahovat jiné potravinářské přídatné látky nebo potravinářské složky a které jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli jakožto náhražka cukrů;

h)

pojmem quantum satis skutečnost, že není stanovena žádná maximální číselná hodnota a látky se používají v souladu s osvědčenou výrobní praxí v množství nikoli větším, než je nezbytné pro dosažení zamýšleného účelu, a za předpokladu, že spotřebitel není uveden v omyl.

KAPITOLA II

SEZNAMY SPOLEČENSTVÍ OBSAHUJÍCÍ SCHVÁLENÉ POTRAVINÁŘSKÉ PŘÍDATNÉ LÁTKY

Článek 4

Seznamy Společenství obsahující potravinářské přídatné látky

1.   Potravinářské přídatné látky lze uvádět na trh jako takové jen v případě, že jsou zahrnuty na seznamu Společenství v příloze II, a v potravinách je lze používat jen za podmínek stanovených v uvedené příloze.

2.   V potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech a v látkách určených k aromatizaci potravin lze používat jen potravinářské přídatné látky uvedené na seznamu Společenství v příloze III, a to za podmínek v ní stanovených.

3.   Potravinářské přídatné látky se zapisují na seznam v příloze II na základě kategorií potravin, do nichž se smějí přidávat.

4.   Potravinářské přídatné látky se zapisují na seznam v příloze III na základě potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů, látek určených k aromatizaci a živin nebo jejich, do nichž se smějí přidávat.

5.   Potravinářské přídatné látky musí být v souladu se specifikacemi podle článku 13.

Článek 5

Zákaz nevyhovujících potravinářských přídatných látek nebo nevyhovujících potravin

Nikdo nesmí uvést na trh potravinářskou přídatnou látku ani žádnou potravinu, v níž je taková látka přítomna, není-li použití dané potravinářské přídatné látky v souladu s tímto nařízením.

Článek 6

Obecné podmínky pro zařazení potravinářských přídatných látek na seznamy Společenství a jejich použití

1.   Potravinářskou přídatnou látku lze zařadit na seznamy Společenství v přílohách II a III, pouze pokud splňuje tyto podmínky, a případně při výskytu dalších významných faktorů:

a)

na základě dostupných vědeckých důkazů nepředstavuje použití při navrhované míře žádné zdravotní riziko pro spotřebitele; a

b)

existuje odůvodněná technologická potřeba, které nelze dosáhnout jinými hospodářsky a technologicky proveditelnými prostředky; a

c)

použití potravinářské přídatné látky neuvádí spotřebitele v omyl.

2.   Aby byla potravinářská přídatná látka zařazena na seznamy Společenství v přílohách II a III, musí poskytovat výhody a přínos pro spotřebitele, a tudíž sloužit jednomu nebo více z těchto účelů:

a)

zachování výživové jakosti potraviny;

b)

dodání potřebných složek nebo součástí do potravin vyráběných pro skupiny spotřebitelů se zvláštními výživovými požadavky;

c)

zlepšení schopnosti potravin zachovat jakost a stálost nebo zlepšení organoleptických vlastností za předpokladu, že nedojde ke změně povahy, podstaty nebo jakosti potraviny způsobem, který by mohl uvést spotřebitele v omyl;

d)

pomoc při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování potravin, včetně potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin, za předpokladu, že potravinářská přídatná látka není použita ke skrytí následků použití vadných surovin nebo případných nežádoucích postupů nebo technik (včetně postupů nebo technik nehygienických) v průběhu kterékoliv z těchto činností.

3.   Odchylně od odst. 2 písm. a) může být na seznam Společenství v příloze II zařazena potravinářská přídatná látka, která snižuje výživovou jakost potraviny, pokud:

a)

potravina netvoří významnou složku běžné stravy; nebo

b)

potravinářská přídatná látka je nezbytná pro produkci potravin pro skupiny spotřebitelů se zvláštními výživovými požadavky.

Článek 7

Zvláštní podmínky pro náhradní sladidla

Potravinářskou přídatnou látku lze zařadit na seznam Společenství v příloze II do funkční třídy náhradních sladidel, pouze pokud kromě toho, že slouží jednomu nebo více účelům podle čl. 6 odst. 2, slouží jednomu nebo více z těchto účelů:

a)

nahrazení cukrů pro produkci potravin se sníženým energetickým obsahem, potravin, které chrání před zubním kazem, nebo potravin bez přidaných cukrů; nebo

b)

nahrazení cukrů v případech, kdy toto nahrazení umožňuje zvýšení trvanlivosti potraviny; nebo

c)

produkci potravin určených pro zvláštní výživu ve smyslu definice v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 89/398/EHS.

Článek 8

Zvláštní podmínky pro barviva

Potravinářskou přídatnou látku lze zařadit na seznam Společenství v příloze II do funkční třídy barviv, pouze pokud kromě toho, že slouží jednomu nebo více účelům podle čl. 6 odst. 2, slouží jednomu nebo více z těchto účelů:

a)

obnovení původního vzhledu potravin, jejichž barva byla dotčena zpracováním, skladováním, balením a distribucí, čímž mohla být narušena jejich přijatelnost co do vzhledu;

b)

zvýšení vizuální přitažlivosti potravin a pomoc při určení chutí obvykle spojených s určitými potravinami;

c)

obarvení jinak bezbarvých potravin.

Článek 9

Funkční třídy potravinářských přídatných látek

1.   Potravinářské přídatné látky mohou být v příloze II a III přiřazeny k jedné z funkčních tříd v příloze I na základě hlavní technologické funkce dané potravinářské přídatné látky.

Přiřazení potravinářské přídatné látky k funkční třídě nevylučuje, aby se tato potravinářská přídatná látka používala pro několik funkcí.

2.   Je-li to z důvodu vědeckého pokroku nebo technologického vývoje nezbytné, přijmou se regulativním postupem s kontrolou podle čl. 26 odst. 3 opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení a týkají se dodatečných funkčních tříd, jež mohou být doplněny do přílohy I.

Článek 10

Zařazení potravinářských přídatných látek na seznamy Společenství

1.   Potravinářská přídatná látka, která splňuje podmínky stanovené v článcích 6, 7 a 8, může být postupem podle nařízení (ES) č. …/2008 (17) zařazena na:

a)

seznam Společenství v příloze II tohoto nařízení; nebo

b)

seznam Společenství v příloze III tohoto nařízení.

2.   V zápisu potravinářské přídatné látky na seznamy Společenství v přílohách II a III se uvádějí:

a)

název potravinářské přídatné látky a příslušné číslo označení E;

b)

potraviny, do nichž lze potravinářskou přídatnou látku přidávat;

c)

podmínky, za nichž lze potravinářskou přídatnou látku používat;

d)

případná omezení přímého prodeje potravinářské přídatné látky konečnému spotřebiteli.

3.   Seznamy Společenství v přílohách II a III se pozměňují postupem podle nařízení (ES) č. …/2008 (17).

Článek 11

Používaná množství potravinářských přídatných látek:

1.   Při stanovení podmínek použití podle čl. 10 odst. 2 písm. c):

a)

se používané množství stanoví na nejnižší množství nezbytné k dosažení požadovaného účinku;

b)

používané množství zohlední:

i)

jakýkoliv přijatelný denní příjem látky nebo rovnocenný odhad stanovený pro potravinářskou přídatnou látku a její pravděpodobný denní příjem ze všech zdrojů;

ii)

pokud se potravinářská přídatná látka používá v potravinách požívaných zvláštními skupinami spotřebitelů, pravděpodobný denní příjem spotřebitelů v těchto skupinách.

2.   Pokud je to namístě, číselně vyjádřené maximální množství se pro potravinářskou přídatnou látku nestanoví (quantum satis). V uvedeném případě se potravinářská přídatná látka používá podle zásady quantum satis.

3.   Maximální množství potravinářských přídatných látek stanovená v příloze II se použijí na potraviny, jak jsou uváděny na trh, není-li uvedeno jinak. Odchylně od této zásady se maximální množství týkající se sušených nebo koncentrovaných potravin, jež je nutné rozředit, vztahuje na potraviny rozředěné podle pokynů na štítku s ohledem na minimální ředicí faktor.

4.   Maximální používaná množství pro barviva stanovená v příloze II se použijí na množství barvicí složky obsažené v barvicím přípravku, není-li je uvedeno jinak.

Článek 12

Potravinářské přídatné látky spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003

Potravinářskou přídatnou látku spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003 lze zařadit na seznamy Společenství v přílohách II a III podle tohoto nařízení pouze poté, co byla schválena v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003.

Článek 13

Specifikace potravinářských přídatných látek

Je-li potravinářská přídatná látka zařazena na seznamy Společenství v přílohách II a III poprvé, přijmou se postupem stanoveným v nařízení (ES) č. …/2008 (17) specifikace potravinářských přídatných látek týkající se zejména původu, kritérií pro čistotu a případných jiných nezbytných informací.

KAPITOLA III

POUŽÍVÁNÍ POTRAVINÁŘSKÝCH PŘÍDATNÝCH LÁTEK V POTRAVINÁCH

Článek 14

Používání potravinářských přídatných látek v nezpracovaných potravinách

V nezpracovaných potravinách se potravinářské přídatné látky nesmějí používat, není-li takové použití výslovně stanoveno v příloze II.

Článek 15

Používání potravinářských přídatných látek ve výživě pro kojence a malé děti

Potravinářské přídatné látky se nesmějí používat ve výživě pro kojence a malé děti podle směrnice 89/398/EHS, včetně dietní výživy pro kojence a malé děti pro zvláštní léčebné účely, není-li jejich používání výslovně stanoveno v příloze II tohoto nařízení.

Článek 16

Používání barviv pro označení

Pro účely označení zdravotní nezávadnosti podle směrnice Rady 91/497/EHS ze dne 29. července 1991, kterou se mění a kodifikuje směrnice 64/433/EHS o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství za účelem rozšíření jejích ustanovení na produkci čerstvého masa a jeho uvádění na trh (33), a ostatních označení vyžadovaných na masných výrobcích, pro dekorační barvení skořápek vajec a pro razítkování skořápek vajec podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (34), lze používat pouze potravinářská barviva uvedená v příloze II tohoto nařízení.

Článek 17

Zásada převedení

1.   Výskyt potravinářské přídatné látky je povolen:

a)

v jiných vícesložkových potravinách, než které jsou uvedeny v příloze II, pokud je potravinářská přídatná látka povolena v jedné ze složek vícesložkové potraviny;

b)

v potravinách, do nichž byly přidány potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy nebo látky určené k aromatizaci potravin, přičemž dané potravinářské přídatné látky:

i)

jsou v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech nebo látkách určených k aromatizaci potravin povoleny v souladu s tímto nařízením; a

ii)

a byly do potravin převedeny prostřednictvím potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů nebo látek určených k aromatizaci potravin; a

iii)

v konečné potravině nemají žádnou technologickou funkci;

c)

v potravině, která se má používat výhradně při přípravě vícesložkových potravin, a za podmínky, že daná vícesložková potravina odpovídá tomuto nařízení.

2.   Odstavec 1 se nepoužije na recepty pro počáteční a pokračující kojeneckou výživu, na zpracovanou obilnou a ostatní výživu pro kojence a na dietní výživu pro zvláštní léčebné účely určené pro kojence a malé děti ve smyslu směrnice 89/398/EHS, není-li výslovně stanoveno jinak.

3.   Pokud je potravinářská přídatná látka v látce určené k aromatizaci potravin, potravinářské přídatné látce nebo potravinářském enzymu přidána do potraviny a má v uvedené potravině technologickou funkci, považuje se za potravinářskou přídatnou látku uvedené potraviny, a nikoli za potravinářskou přídatnou látku přidané látky určené k aromatizaci, přidané potravinářské přídatné látky ani přidaného potravinářského enzymu, přičemž musí být v souladu s podmínkami stanovenými pro použití ve vztahu k dané potravině.

4.   Aniž je dotčen odstavec 1, je přítomnost potravinářské přídatné látky použité jako náhradní sladidlo povolena ve vícesložkových potravinách bez přidaných cukrů, ve vícesložkových potravinách se sníženým obsahem energie, ve vícesložkových dietních potravinách určených pro nízkokalorické diety, ve vícesložkových potravinách, které chrání před zubním kazem a ve vícesložkových potravinách s prodlouženou trvanlivostí za podmínky, že náhradní sladidlo je povoleno v jedné ze složek vícesložkové potraviny.

Článek 18

Rozhodnutí o výkladu

Je-li to nezbytné, může být regulativním postupem podle čl. 26 odst. 2 rozhodnuto:

a)

zda určitá potravina náleží do některé z kategorií potravin uvedených v příloze II;

b)

zda je určitá potravinářská přídatná látka uvedená v přílohách II a III této směrnice a povolená podle zásady quantum satis používána v souladu s kritérii podle čl. 11 odst. 2; nebo

c)

zda určitá látka splňuje definici potravinářské přídatné látky v článku 3.

Článek 19

Tradiční potraviny

Členské státy uvedené v příloze IV smějí nadále zakazovat používání některých kategorií potravinářských přídatných látek v tradičních potravinách produkovaných na jejich území, které jsou vyjmenovány v uvedené příloze.

KAPITOLA IV

OZNAČOVÁNÍ

Článek 20

Označování potravinářských přídatných látek, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli

1.   Potravinářské přídatné látky, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, lze bez ohledu na to, zda jsou prodávány samostatně, ve směsi nebo ve směsi se složkami ve smyslu čl. 6 odst. 4 směrnice 2000/13/ES, uvádět na trh pouze s označením podle článku 21 tohoto nařízení, které je snadno viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné. Tyto informace musí být uvedeny v jazyce, který je kupujícím snadno srozumitelný.

2.   Členský stát, v němž je produkt uváděn na trh, může na svém území v souladu se Smlouvou stanovit, že informace stanovené v článku 21 musí být uvedeny v jednom nebo více úředních jazycích Společenství, které tento členský stát určí. To nevylučuje, aby byly dotyčné informace uvedeny ve více jazycích.

Článek 21

Obecné požadavky na označování potravinářských přídatných látek, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli

1.   Jsou-li potravinářské přídatné látky, které nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, prodávány samostatně, ve směsi nebo ve směsi s jinými složkami potravin, nebo do nichž byly přidány další látky, musí být na jejich obalech uvedeny tyto informace:

a)

název nebo číslo označení E stanovené v tomto nařízení s ohledem na každou potravinářskou přídatnou látku nebo obchodní označení, které zahrnuje název nebo číslo označení E každé potravinářské přídatné látky;

b)

slova „do potravin“ nebo slova „omezené použití v potravinách“ nebo podrobnější údaj o určeném použití v potravinách;

c)

je-li to nezbytné, zvláštní podmínky pro skladování nebo použití;

d)

značka udávající šarži či partii;

e)

návod k použití v případě, že by jeho neuvedení znemožnilo správné použití potravinářské přídatné látky;

f)

jméno nebo obchodní firma a adresa výrobce, balírny nebo prodejce;

g)

údaj o maximálním množství pro každou složku nebo skupinu složek, jejichž množství v potravině podléhá množstevnímu omezení, nebo příslušná informace jasně a snadno srozumitelná a umožňující kupujícímu řídit se tímto nařízením nebo jinými příslušnými právními předpisy Společenství; pokud se stejné množstevní omezení vztahuje na skupinu složek používaných samostatně nebo ve směsi, může být uvedeno celkové procentní zastoupení jako jeden údaj; množstevní omezení se vyjadřuje číselně nebo podle zásady quantum satis;

h)

čisté množství;

i)

datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby;

j)

případně informace o potravinářské přídatné látce nebo jiných látkách, které jsou uvedeny v tomto článku a jsou vyjmenovány v příloze IIIa směrnice 2000/13/ES, pokud jde o uvedení složek nacházejících se v potravinách.

2.   Prodávají-li se potravinářské přídatné látky ve směsi nebo ve směsi s jinými složkami potravin, uvede se na jejich obalech nebo nádobách seznam všech složek v sestupném pořadí podle procenta jejich hmotnostního podílu v celku.

3.   Pokud se látky (včetně potravinářských přídatných látek) přidávají do potravinářských přídatných látek s cílem usnadnit jejich skladování, prodej, standardizaci, ředění nebo rozpuštění, uvede se na jejich obalech nebo nádobách seznam všech složek v sestupném pořadí podle procenta jejich hmotnostního podílu v celku.

4.   Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 mohou být informace požadované v odst. 1 písm. e) až g) a v odstavcích 2 a 3 uvedeny pouze v zásilkové dokumentaci, která je zasílána se zásilkou nebo před jejím dodáním, pokud je na snadno viditelné části balení nebo nádoby dotyčného produktu uveden údaj „nikoli pro maloobchodní prodej“.

5.   Pokud jsou potravinářské přídatné látky dodávány v cisternách, uvedou se odchylně od odstavců 1, 2 a 3 veškeré informace pouze v doprovodné zásilkové dokumentaci, která má být doručena s dodáním této zásilky.

Článek 22

Označování potravinářských přídatných látek, které jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli

1.   Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří (35), a nařízení (ES) č. 1829/2003, lze potravinářské přídatné látky prodávané samostatně, ve směsi nebo ve směsi s jinými složkami potravin, které jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli, uvádět na trh, pouze jsou-li na jejich obalu uvedeny tyto informace:

a)

název nebo číslo označení E stanovené v tomto nařízení s ohledem na každou potravinářskou přídatnou látku nebo obchodní označení, které zahrnuje název nebo číslo označení E každé potravinářské přídatné látky;

b)

slova „do potravin“ nebo slova „omezené použití v potravinách“ nebo podrobnější údaj o určeném použití v potravinách.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) musí obchodní označení stolního sladidla obsahovat slova „… stolní sladidlo na bázi …“ s uvedením názvu nebo názvů náhradního sladidla nebo sladidel v jeho složení.

3.   Označení stolního sladidla obsahujícího polyalkoholy nebo aspartam nebo sůl aspartamoacesulfamu musí obsahovat tato upozornění:

a)

u polyalkoholů: „při nadměrné spotřebě může mít projímavé účinky“;

b)

u aspartamu/soli aspartamu-acesulfamu: „obsahuje zdroj fenylalaninu“.

4.   Výrobci stolních sladidel poskytnou patřičným způsobem informace pro bezpečné používání výrobku spotřebiteli. Pokyny pro provádění tohoto odstavce lze přijmout regulativním postupem s kontrolou podle čl. 26 odst. 3.

5.   Pokud jde o informace stanovené v odstavcích 1 až 3 tohoto článku, použije se odpovídajícím způsobem čl. 13 odst. 2 směrnice 2000/13/ES.

Článek 23

Jiné požadavky na označování

Články 20, 21 a 22 nejsou dotčeny podrobnější nebo rozsáhlejší právní nebo správní předpisy týkající se vah a měr nebo vztahující se k obchodní úpravě, klasifikaci, balení a označování nebezpečných látek a přípravků nebo na dopravu těchto látek.

KAPITOLA V

PROCESNÍ USTANOVENÍ A PROVÁDĚNÍ

Článek 24

Informační povinnost

1.   Výrobce nebo uživatel potravinářské přídatné látky Komisi neprodleně sdělí veškeré nové vědecké nebo technické informace, jimiž by mohlo být dotčeno posouzení bezpečnosti potravinářské přídatné látky.

2.   V případě potravinářské přídatné látky, která již byla schválena podle tohoto nařízení a která se připravuje výrobními postupy nebo za použití výchozích materiálů, které se významným způsobem liší od výrobních postupů nebo výchozích materiálů zahrnutých do posouzení rizika provedeného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), poskytne výrobce nebo uživatel před uvedením přídatné látky na trh Komisi údaje nezbytné k tomu, aby úřad mohl provést hodnocení dané potravinářské přídatné látky s ohledem na změněný výrobní postup nebo vlastnosti.

3.   Výrobce nebo uživatel potravinářské přídatné látky informuje Komisi na její žádost o skutečném použití potravinářské přídatné látky. Tyto informace Komise zpřístupní členským státům.

Článek 25

Sledování příjmu potravinářských přídatných látek

1.   Členské státy udržují systémy pro sledování spotřeby a používání potravinářských přídatných látek na základě přístupu založeném na posouzení rizika a o svých zjištěních v náležitých odstupech zpravují Komisi a úřad.

2.   Po konzultaci s úřadem bude regulativním postupem podle čl. 26 odst. 2 přijata společná metodika pro členské státy pro shromažďování informací o dietárním příjmu potravinářských přídatných látek ve Společenství.

Článek 26

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a odst. 5 písm. b) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Lhůty stanovené v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES jsou dva měsíce v případě odst. 3 písm. c), dva měsíce v případě odst. 4 písm. b) a čtyři měsíce v případě odst. 4 písm. e).

Článek 27

Financování harmonizovaných politik Společenstvím

Právním základem pro financování opatření, která vycházejí z tohoto nařízení, je čl. 66 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 882/2004.

KAPITOLA VI

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Vytvoření seznamů Společenství obsahujících potravinářských přídatných látek

1.   Potravinářské přídatné látky, které jsou povoleny k použití v potravinách podle směrnic 94/35/ES, 94/36/ES a 95/2/ES, ve znění podle článku 29 tohoto nařízení, a podmínky jejich použití se zapíší do přílohy II tohoto nařízení po prověření jejich souladu s články 6, 7 a 8 tohoto nařízení. Opatření týkající se zápisu těchto přídatných látek do přílohy II, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 26 odst. 4. Tento přezkum nezahrnuje nové posouzení rizika provedené úřadem. Tento přezkum se dokončí do … (36).

Potravinářské přídatné látky a způsoby jejich použití, které již nejsou potřebné, se do přílohy II nezapisují.

2.   Potravinářské přídatné látky schválené k použití v potravinářských přídatných látkách uvedené ve směrnici 95/2/ES a podmínky jejich použití se zapíší do části 1 přílohy III tohoto nařízení po přezkoumání jejich souladu s článkem 6 tohoto nařízení. Opatření týkající se zápisu těchto přídatných látek do přílohy III, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 26 odst. 4. Tento přezkum nezahrnuje nové posouzení rizika provedené úřadem. Tento přezkum se dokončí do … (36).

Potravinářské přídatné látky a způsoby jejich použití, které již nejsou potřebné, se do přílohy III nezapisují.

3.   Potravinářské přídatné látky povolené k použití v potravinářských látkách určených k aromatizaci uvedené ve směrnici 95/2/ES a podmínky jejich použití se zapíší do části 4 přílohy III tohoto nařízení po přezkoumání jejich souladu s článkem 6 tohoto nařízení. Opatření týkající se zápisu těchto přídatných látek do přílohy III, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 26 odst. odst. 4. Tento přezkum nezahrnuje nové posouzení rizika provedené úřadem. Tento přezkum se dokončí do … (36).

Potravinářské přídatné látky a způsoby jejich použití, které již nejsou potřebné, se do přílohy III nezapisují.

4.   Specifikace potravinářských přídatných látek, na které e vztahují odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku, se přijmou v souladu s nařízením (ES) č. …/2008 (17) v okamžiku zápisu uvedených potravinářských přídatných látek do příloh podle uvedených odstavců.

5.   Opatření týkající se případných přechodných opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 26 odst. 3.

Článek 29

Přechodná opatření

Dokud nebude dokončeno vytvoření seznamů Společenství obsahujících potravinářské přídatné látky podle článku 28, změní se přílohy směrnic 94/35/ES, 94/36/ES a 95/2/ES, a to případně prostřednictvím opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky uvedených směrnic, přijatých Komisí regulativním postupem s kontrolou podle čl. 26 odst. 4.

Potraviny, jež nejsou v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. i) a odst. 4 tohoto nařízení a které byly uvedeny na trh nebo označeny před … (37) mohou být prodávány do dne jejich minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.

Článek 30

Přehodnocení schválených potravinářských přídatných látek

1.   Potravinářské přídatné látky, které byly povoleny ke dni … (38), podrobí úřad novému posouzení rizika.

2.   Po konzultaci s úřadem se pro uvedené potravinářské přídatné látky přijme regulativním postupem podle čl. 26 odst. 2 program hodnocení, a to do … (39). Tento program hodnocení bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 31

Zrušení

1.   Zrušují se tyto předpisy:

a)

směrnice 62/2645/EHS;

b)

směrnice 65/66/EHS;

c)

směrnice 78/663/EHS;

d)

směrnice 78/664/EHS;

e)

směrnice 81/712/EHS;

f)

směrnice 89/107/EHS;

g)

směrnice 94/35/ES;

h)

směrnice 94/36/ES;

i)

směrnice 95/2/ES;

j)

rozhodnutí 292/97/ES;

k)

rozhodnutí 2002/247/ES.

2.   Odkazy na zrušené předpisy se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 32

Přechodná ustanovení

Odchylně od článku 31 zůstávají následující ustanovení použitelnými až do doby dokončení převodu podle čl. 28 odst. 1, 2 a 3 tohoto nařízení potravinářských přídatných látek povolených již ve směrnicích 94/35/ES, 94/36/ES a 95/2/ES:

a)

čl. 2 odst. 1, 2 a 4 a příloha směrnice 94/35/ES;

b)

čl. 2 odst. 1 až 6, 8, 9 a 10 a přílohy I až V směrnice 94/36/ES;

c)

články 2 a 4 a přílohy I až VI směrnice 95/2/ES.

Bez ohledu na písmeno c) se zrušují povolení pro E 1103 invertázu a E 1105 lysozym stanovená ve směrnici 95/2/ES, a to s účinkem ode dne použitelnosti seznamu Společenství týkajícího se potravinářských enzymů podle článku 17 nařízení (ES) č. …/2008 (29).

Článek 33

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne … (39).

Ustanovení čl. 4 odst. 2 se však použije na přílohu III části 2, 3 a 5 ode dne 1. ledna 2011 a čl. 22 odst. 4 se použije ode dne … (36). Článek 29 se použije ode dne … (38).

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 168, 20.7.2007, s. 34.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 10. července 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 10. března 2008, postoj Evropského parlamentu ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne …

(3)  Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(4)  Viz strana 32 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5)  Úř. věst. L 178, 28.7.1995, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/128/ES (Úř. věst. L 346, 9.12.2006, s. 6).

(6)  Úř. věst. L 226, 22.9.1995, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/33/ES (Úř. věst. L 82, 21.3.2006, s. 10).

(7)  Úř. věst. L 339, 30.12.1996, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/129/ES (Úř. věst. L 346, 9.12.2006, s. 15).

(8)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(9)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 575/2006 (Úř. věst. L 100, 8.4.2006, s. 3).

(10)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(12)  Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 9. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 509/2006 (Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1).

(13)  Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2007/68/ES (Úř. věst. L 310, 28.11.2007, s. 11).

(14)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24.

(15)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí Rady 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(16)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Rady (ES) č. 1791/2006.

(17)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(18)  Úř. věst. 115, 11.11.1962, s. 2645/62. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 95/45/ES (Úř. věst. L 226, 22.9.1995, s. 1).

(19)  Úř. věst. 22, 9.2.1965, s. 373/65. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 96/77/ES (Úř. věst. L 339, 30.12.1996, s. 1).

(20)  Úř. věst. L 223, 14.8.1978, s. 7. Směrnice ve znění směrnice Komise 92/4/ES (Úř. věst. L 55, 29.2.1992, s. 96).

(21)  Úř. věst. L 223, 14.8.1978, s. 30. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 96/77/ES.

(22)  Úř. věst. L 257, 10.9.1981, s. 1.

(23)  Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003.

(24)  Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/52/ES (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 10).

(25)  Úř. věst. L 237, 10.9.1994, s. 13. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.

(26)  Úř. věst. L 61, 18.3.1995, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/52/ES.

(27)  Úř. věst. L 48, 19.2.1997, s. 13.

(28)  Úř. věst. L 84, 28.3.2002, s. 69.

(29)  Viz strana 32 v tomto čísle Úředního věstníku.

(30)  Viz strana 46 v tomto čísle Úředního věstníku.

(31)  Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003.

(32)  Viz strana 46 v tomto čísle Úředního věstníku.

(33)  Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 69. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

(34)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1243/2007 (Úř. věst. L 281, 25.10.2007, s. 8).

(35)  Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/11/EHS (Úř. věst. L 65, 11.3.1992, s. 32).

(36)  Dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(37)  12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(38)  Den vstupu tohoto nařízení v platnost.

(39)  Jeden rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.


PŘÍLOHA I

FUNKČNÍ TŘÍDY POTRAVINÁŘSKÝCH PŘÍDATNÝCH LÁTEK V POTRAVINÁCH A POTRAVINÁŘSKÝCH PŘÍDATNÝCH LÁTEK V POTRAVINÁŘSKÝCH PŘÍDATNÝCH LÁTKÁCH A POTRAVINÁŘSKÝCH ENZYMECH

1.

„Náhradními sladidly“ se rozumějí látky používané k tomu, aby se potravinám nebo stolním sladidlům dodala sladká chuť.

2.

„Barvivy“ se rozumějí látky, které potravině dodávají barvu nebo barvu obnovují a zahrnují přírodní složky potravin a přírodních zdrojů, jež jako takové nejsou obvykle požívány jako potraviny a nejsou obvykle používány jako charakteristické složky potravin. Ve smyslu tohoto nařízení jsou barvivy přípravky získané z potravin a dalších jedlých materiálů z přírodních zdrojů extrakcí fyzikální nebo chemické povahy, která má za následek selektivní oddělení pigmentů vzhledem k výživovým nebo aromatickým složkám.

3.

„Konzervanty“ se rozumějí látky, které prodlužují trvanlivost potravin tím, že je chrání proti zkáze způsobené mikroorganismy, nebo které potraviny chrání před růstem patogenních mikroorganismů.

4.

„Antioxidanty“ se rozumějí látky, které prodlužují trvanlivost potravin tím, že je chrání proti zkáze způsobené oxidací, například proti žluknutí tuků a barevným změnám.

5.

„Nosiči“ se rozumějí látky, které se používají k rozpouštění, ředění, disperzi nebo k jiné fyzikální úpravě potravinářské přídatné látky nebo látky určené k aromatizaci potravin, potravinářského enzymu, živiny nebo další látky přidané do potraviny pro nutriční nebo fyziologický účinek s cílem usnadnit jejich použití a nakládání s nimi, aniž přitom mění jejich funkci (a aniž vykazují jakýkoliv vlastní technologický účinek).

6.

„Kyselinami“ se rozumějí látky, které zvyšují kyselost potraviny nebo jí udělují kyselou chuť.

7.

„Regulátory kyselosti“ se rozumějí látky, které mění nebo řídí kyselost nebo alkalitu potraviny.

8.

„Protispékavými látkami“ se rozumějí látky, které snižují sklon jednotlivých částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě.

9.

„Odpěňovači“ se rozumějí látky, které zabraňují vytváření pěny nebo snižují pěnění.

10.

„Plnidly“ se rozumějí látky, které přispívají k objemu potraviny, aniž významně zvyšují její využitelnou energetickou hodnotu.

11.

„Emulgátory“ se rozumějí látky, které umožňují vytvořit nebo uchovat v potravině stejnorodou směs dvou nebo více nemísitelných fází, například oleje a vody.

12.

„Tavicími solemi“ se rozumějí látky, které převádějí bílkoviny obsažené v sýru do disperzní formy za účelem homogenního rozložení tuků a ostatních složek.

13.

„Zpevňujícími látkami“ se rozumějí látky, které činí tkáně ovoce nebo zeleniny pevnými nebo křehkými nebo udržují jejich pevnost nebo křehkost nebo látky, které reakcí se želírujícími látkami vytvářejí nebo ztužují gel.

14.

„Látkami zvýrazňujícími chuť a vůni“ se rozumějí látky, které zvýrazňují stávající chuť nebo vůni potraviny.

15.

„Pěnotvornými látkami“ se rozumějí látky, které umožňují vytváření stejnorodé disperze plynné fáze v kapalné nebo tuhé potravině.

16.

„Želírujícími látkami“ se rozumějí látky, které udělují potravině texturu tím, že vytvářejí gel.

17.

„Lešticími látkami“ (včetně lubrikantů) se rozumějí látky, které po nanesení na vnější povrch udělují potravině lesklý vzhled nebo vytvářejí ochranný povlak.

18.

„Zvlhčujícími látkami“ se rozumějí látky, které chrání potravinu před vysycháním tím, že působí proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí nebo podporují rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí.

19.

„Modifikovanými škroby“ se rozumějí látky získávané jednorázovou nebo vícenásobnou chemickou úpravou jedlých škrobů, které mohly být předtím podrobeny fyzikální nebo enzymatické úpravě a mohly být pomocí kyselin nebo zásad štěpeny nebo běleny.

20.

„Balicími plyny“ se rozumějí plyny jiné než vzduch, které se zavádějí do obalu před, během nebo po umístění potraviny do tohoto obalu.

21.

„Propelenty“ se rozumějí plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu.

22.

„Kypřicími látkami“ se rozumějí látky nebo směsi látek, které uvolňují plyn, a tak zvyšují objem těsta.

23.

„Sekvestranty“ se rozumějí látky, které vytvářejí chemické komplexy s ionty kovů.

24.

„Stabilizátory“ se rozumějí látky, které umožňují udržovat fyzikálně-chemický stav potraviny; mezi stabilizátory patří látky, které umožňují udržet jednotný rozptyl dvou nebo více navzájem se nesměšujících látek v potravinách, látky, které stabilizují, udržují nebo zintenzivňují stávající barvu potravin, a látky, které zvyšují pojivost určité potraviny, včetně vytváření vzájemných vazeb mezi bílkovinami, které umožňují spojení kusů potravin do rekonstituované potraviny.

25.

„Zahušťovadly“ se rozumějí látky, které zvyšují viskozitu potraviny.

26.

„Látkami zlepšujícími mouku“ se rozumějí látky (jiné než emulgátory), které se přidávají do mouky nebo těsta pro zlepšení jejich pekařské jakosti.


PŘÍLOHA II

Seznam Společenství obsahující potravinářské přídatné látky schválené pro použití v potravinách a podmínky použití.


PŘÍLOHA III

Seznam Společenství obsahující potravinářské přídatné látky schválené pro použití v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech a látkách určených k aromatizaci potravin a podmínky jejich použití.

Seznam Společenství obsahující nosiče obsažené v živinách a podmínky jejich použití.

Část 1

Nosiče v potravinářských přídatných látkách

Část 2

Potravinářské přídatné látky jiné než nosiče v potravinářských přídatných látkách

Část 3

Potravinářské přídatné látky, včetně nosičů, v potravinářských enzymech

Část 4

Potravinářské přídatné látky, včetně nosičů, v látkách určených k aromatizaci potravin

Část 5

Nosiče v živinách a ostatní látky přidané pro nutriční nebo fyziologický účinek


PŘÍLOHA IV

TRADIČNÍ POTRAVINY, U NICHŽ MOHOU NĚKTERÉ ČLENSKÉ STÁTY ZACHOVAT ZÁKAZ POUŽÍVÁNÍ NĚKTERÝCH KATEGORIÍ POTRAVINÁŘSKÝCH PŘÍDATNÝCH LÁTEK

Členský stát

Potravina

Kategorie přídatných látek, pro které může být zákaz zachován

Německo

Tradiční německé pivo („Bier nach deutschem Reinheitsgebot gebraut“)

Všechny kromě propelentů

Francie

Tradiční francouzský chléb

Všechny

Francie

Tradiční francouzské konzervované lanýže

Všechny

Francie

Tradiční francouzští konzervovaní hlemýždi

Všechny

Francie

Tradiční francouzská husa a kachna zalitá v sádle („confit“)

Všechny

Rakousko

Tradiční rakouský sýr „Bergkäse“

Všechny kromě konzervantů

Finsko

Tradiční finská kaše „Mämmi“

Všechny kromě konzervantů

Švédsko

Fisnko

Tradiční švédské a finské ovocné sirupy

Barviva

Dánsko

Tradiční dánské masové kuličky „Kødboller“

Konzervanty a barviva

Dánsko

Tradiční dánská pomazánka „Leverpostej“

Konzervanty (kromě kyseliny sorbové) a barviva

Španělsko

Tradiční španělský salám „Lomo embuchado“

Všechny kromě konzervantů a antioxidantů

Itálie

Tradiční italský salám „Mortadella“

Všechny kromě konzervantů, antioxidantů, látek pro úpravu pH, látek zvýrazňujících chuť, stabilizátorů a balicích plynů

Itálie

Tradiční italské uzeniny „Cotechino e zampone“

Všechny kromě konzervantů, antioxidantů, látek pro úpravu pH, látek zvýrazňujících chuť, stabilizátorů a balicích plynů


ODŮVODNĚNÍ RADY

I.   ÚVOD

Dne 28. července 2006 Komise přijala návrh nařízení o potravinářských přídatných látkách (1). Návrh nařízení vychází z článku 95 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Evropský parlament přijal stanovisko v prvním čtení dne 10. července 2007 (2).

V návaznosti na stanovisko Evropského parlamentu přijaté v prvním čtení předložila Komise dne 24. října 2007 pozměněný návrh (3).

Dne 10. března 2008 Rada přijala společný postoj v souladu s čl. 251 odst. 2 Smlouvy.

Při své práci Rada rovněž vzala v úvahu stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru přijaté dne 25. dubna 2007 (4).

II.   CÍL

Navrhované nařízení by jakožto součást čtyř návrhů určených k přepracování pravidel Společenství pro látky zlepšující vlastnosti potravin mělo aktualizovat a zjednodušit stávající právní předpisy týkající se potravinářských přídatných látek.

Prostřednictvím navrhovaného nařízení bude zaveden seznam Společenství obsahující potravinářské přídatné látky a potravinářské přídatné látky schválené pro použití v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech a látkách určených k aromatizaci potravin a podmínky jejich použití. Navrhované nařízení rovněž stanoví pravidla pro označování potravinářských přídatných látek.

Cílem navrhovaného nařízení je zajistit řádné fungování vnitřního trhu, včetně poctivého jednání v obchodu s potravinami, a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, zájmů spotřebitele a životního prostředí.

III.   ANALÝZA SPOLEČNÉHO POSTOJE

1.   Úvodní poznámky

Společný postoj odráží výsledek přezkumu návrhu Komise provedeného Radou. Rada ve znění provedla celou řadu úprav, některé na základě změn navrhovaných Evropským parlamentem. Rada v každém ze tří návrhů týkajících se příslušného odvětví z vlastní iniciativy zohlednila některé změny Evropského parlamentu s cílem harmonizovat jejich ustanovení. Úpravy zohledněné Radou lze shrnout takto:

—   „Uvedení spotřebitele v omyl“(v souladu se změnami 3 a 26)

Rada zařadila prvky začleňující pojem uvedení spotřebitele v omyl do 7. bodu odůvodnění a do článku 6.

—   Ochrana životního prostředí (v souladu se změnami 1 a 7)

Rada byla toho názoru, že kromě vědeckých důkazů by povolení potravinářských přídatných látek mělo zohledňovat i jiné příslušné faktory, jako například ochranu životního prostředí. Rada zařadila odkaz na ochranu životního prostředí rovněž mezi cíle navrhovaného nařízení.

—   Ochrana spotřebitelů, kteří trpí nesnášenlivostí určitých potravin nebo potravinovou alergií (v souladu se změnou 1)

Rada uznala, že používání potravinářských přídatných látek a jejich maximální úrovně by měly brát v úvahu vystavení těmto látkám ze strany zvláštní skupiny spotřebitelů, například spotřebitelů trpících alergiemi.

—   Regulativní postup projednávání ve výborech s kontrolou (v souladu se změnami 48, 51, 64/rev, 67/rev, 68/rev, 79 a 80)

Rada přizpůsobila návrh nových pravidel týkajících se postupu projednávání ve výborech, který vyžaduje, aby byl regulativní postup s kontrolou používán k přijímání opatření doplňujících navrhované nařízení.

Rada se z důvodů účinnosti rozhodla použít pro změnu příloh směrnic 94/35/ES, 94/36/ES a 95/2/ES regulativní postup s kontrolou se zkrácenými lhůtami pro stanovení seznamů Společenství obsahujících potravinářské přídatné látky a pro přechodná opatření platná do doby, než budou stanoveny seznamy Společenství.

—   Rozhodnutí o výkladu

Rada spojila všechna ustanovení o rozhodnutích o výkladu do nového samostatného článku a, jelikož nebudou doplňovat nařízení, ponechala je předmětem regulativního postupu projednávání ve výborech bez kontroly.

—   Ustanovení o zákazu uvádět na trh nevyhovující potravinářské přídatné látky (v souladu se změnami 9 a 22)

Z důvodů jasnosti, právní jistoty a řádného fungování trhu Rada zařadila článek o zákazu uvádění nevyhovujících potravinářských přídatných látek na trh. Tento článek je v souladu s návrhy o látkách určených k aromatizaci a potravinářských enzymech.

—   Povolení přídatných látek spadajících do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (5) (v souladu se změnou 4)

Rada souhlasí s tím, že u každé látky mohou probíhat obě povolovací řízení souběžně, ačkoliv konečné povolení by mělo být vydáno podle nařízení o přídatných látkách. Rada provedla, pokud jde o tuto zásadu, několik změn, aby dané ustanovení bylo více v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003.

—   Přechodná opatření týkající se výrobků, které jsou již na trhu (v souladu se změnou 56)

Rada stanovila jednoleté přechodné období ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Potraviny zákonně uvedené na trh nebo označené v průběhu tohoto roku mohou být prodávány až do dne jejich minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.

—   Označování

Rada racionalizovala ustanovení o označování s cílem použít znovu ustanovení uvedená již ve směrnici 2000/13/ES, a to při respektování rozlišení mezi označováním mezi podniky a požadavky na označování výrobků určených k prodeji konečnému spotřebiteli. Přestože Rada uspořádala kapitolu o označování jinak, než jak navrhoval Evropský parlament, zásady, z nichž její obsah vychází, jsou v souladu se změnami 42 a 44.

—   Nanotechnologie (v souladu se změnou 35)

Podobně jak to navrhoval Evropský parlament, se Rada domnívá, že pokud jsou při výrobě potravinářské přídatné látky použity postupy výrazně odlišné od postupů zahrnutých v předchozím posouzení rizik, je nutné nové zhodnocení této látky. V důsledku nového hodnocení mohou být stanoveny jiné podmínky použití.

Komise přijala společný postoj dohodnutý Radou.

2.   Změny navržené Evropským parlamentem

Evropský parlament na svém plenárním zasedání dne 10. července 2007 přijal 59 změn návrhu.

Rada do společného postoje zahrnula zcela nebo v zásadě 33 změn.

a)   Změny zahrnuté do společného postoje

Kromě změn již uvedených v první části zahrnuje společný postoj zcela nebo zčásti další změny navržené Evropským parlamentem v prvním čtení, které jsou technické či redakční povahy a jsou určené k upřesnění znění návrhu (změny 8, 13, 14, 18, 19, 21, 36, 37, 39, 46, 55, 57, 58, 59, 60).

b)   Nezohledněné změny (6)

Rada nemohla přijmout všechny změny z těchto důvodů:

—   Zásada předběžné opatrnosti (změna 78 – 10. bod odůvodnění)

Zásada předběžné opatrnosti je jednou z hlavních zásad obecného potravinového práva (7). Vztahuje se proto na navrhované nařízení, aniž by bylo nutné ji konkrétně uvádět. Zásadu předběžné opatrnosti lze navíc v rámci analýzy rizik zohlednit pouze v souvislosti se zvládáním rizik a nikoliv ve fázi posouzení rizik, jak navrhoval Evropský parlament.

—   Potravinářské přídatné látky, které nelze použít s jinými potravinářskými přídatnými látkami (změna 34 – čl. 10 odst. 2)

Článek 1 a čl. 10 odst. 2 písm. c) již stanoví, že v seznamu Společenství musí být uvedeny podmínky použití potravinářských přídatných látek, změna 34 je tudíž nadbytečná.

—   Program přehodnocení za účelem přezkumu povolení (změny 5, 54 – 14. bod odůvodnění, nový čl. 30 odst. 2a))

Rada se domnívá, že bezpečnost potravin bude zaručena díky systému trvalého sledování a přehodnocení, jež budou použity v případě potřeby s ohledem na změnu podmínek a nové vědecké poznatky. Další přezkum by pro výrobce, uživatele, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), Komisi a členské státy představoval zbytečnou administrativní zátěž.

—   Přezkum stávajících povolení (změny 6, 52, 69rev – 21. bod odůvodnění, čl. 30 odst. 1 a 2)

Rada trvá na tom, aby již povolené přídatné látky byly převedeny do seznamu povolených látek poté, co budou posouzena i jiná kritéria než bezpečnost. EFSA by však měl provést přehodnocení stávajících povolených potravinářských přídatných látek z hlediska jejich bezpečnosti. Není vhodné tyto dva přezkumy spojovat.

—   Definice potravinářských přídatných látek a oblast působnosti navrhovaného nařízení

zařadit do oblasti působnosti přípravky na ochranu rostlin používané po sklizni (změna 10 – čl. 2 písm. b)): Přípravky na ochranu rostlin používané pro ošetření po sklizni jsou předmětem směrnice 91/414/ES, v níž se již stanoví, že pokud přípravek na ochranu rostlin spadá do definice podle jiného právního předpisu Společenství, použije se tento druhý předpis.

Vyjmout z oblasti působnosti mikrobiální kultury (změna 11 – čl. 2 písm. da) (nové)): Ke konci výroby jsou do potravin za účelem konzervace přidávány některé kultury, které by tudíž mohly být považovány za potravinářské přídatné látky. Z tohoto důvodu by neměly být vyjmuty z oblasti působnosti navrhovaného nařízení.

Krevní bílkovina nepovažovaná za přídatnou látku (změna 16 – čl. 3 odst. 2 písm. a) bod viii)): V současné době jsou látky obsahující krevní bílkoviny považovány za látky spadající do oblasti působnosti práva Společenství v oblasti potravinářských přídatných látek. Rada se domnívá, že vyjmutí krevní bílkoviny z přídatných látek v čl. 3 odst. 2 není vhodné.

—   Rozhodnutí podléhající regulativnímu postupu projednání ve výborech (změna 12, 40, 47 – čl. 2 odst. 5, čl. 18 písm. c) úvodní část, čl. 25 odst. 2)

Rozhodnutí o tom, zda daná látka spadá do oblasti působnosti nařízení či nikoliv, je čistě výkladové povahy. Nespadají tedy do oblasti působnosti regulativního postupu projednání ve výborech s kontrolou.

—   Definice a vyjmutí (doplňkový technologický účinek) (změna 15 – čl. 3 odst. 2 písm. a) bod ii))

Rada se domnívá, že doplnění „doplňkového technologického účinku“ v čl. 3 odst. 2 písm. a) bod ii) je příliš obecné a mohlo by z definice vyloučit látky používané jako potravinářské přídatné látky.

—   Potraviny se sníženým obsahem cukrů (změny 20, 29 – čl. 3 odst. 2 písm. i) a čl. 7 písm. a))

Zavedení tohoto pojmu do nařízení by znamenalo zvýšení počtu druhů výrobků, v nichž lze používat sladidla, a mohlo by vést ke zvýšené spotřebě těchto přídatných látek, což by nebylo ku prospěchu spotřebitele.

—   Prospěch spotřebitele (změna 24 – čl. 6 odst. 1 písm. b)

Změna 24 stanoví, že jednou z podmínek zařazení potravinářské přídatné látky na seznam Společenství by měla být odůvodněná technologická potřeba s ohledem na prospěch spotřebitele. Avšak již čl. 6 odst. 2 stanoví, že k tomu, aby byla přídatná látka zařazena na seznam Společenství, musí spotřebiteli poskytovat přínos a výhody. Změna 24 tedy není nutná.

—   Vysvětlení základu pro konečné rozhodnutí (změna 28 – čl. 6 odst. 3a (nový))

Rozhodnutí o tom, zda potravinářskou přídatnou látku zařadit na seznam Společenství či nikoliv, se přijímá regulativním postupem s kontrolou na základě návrhu Komise. Tyto návrhy zahrnují body odůvodnění vysvětlující jejich pozadí, proto je změna 28 nadbytečná.

—   Zvláštní podmínky pro sladidla (změna 73 – čl. 7 písm. b))

Rada se domnívala, že vypuštění dané věty by bylo příliš omezující.

—   Přídatné látky, které mohou spotřebitele uvést v omyl (například barviva) (změna 30 – čl. 8 odst. 1a (nový))

Ustanovení článku 6 o obecných podmínkách povolení potravinářských přídatných látek stanoví, že přídatná látka by neměla spotřebitele uvést v omyl. Rada ve snaze definovat pojem „uvádějící spotřebitele v omyl“ navíc upřesnila toto pojetí v 7. bodě odůvodnění.

—   Specifikace v seznamech Společenství:

určení skupiny přídatných látek (změna 33 – čl. 10 odst. 2 písm. a)): Článek 9 stanoví, že potravinářská přídatná látka bude zařazena do funkční třídy. Jelikož přídatná látka může patřit do několika funkčních tříd, nemohla Rada podpořit tuto změnu, která vyžaduje určení všech tříd, do nichž lze tuto látku zařadit.

Specifikace látek, do nichž se daná potravinářská přídatná látka může přidávat (změna 33 – čl. 10 odst. 2 písm. b)): Tato změna není nutná, protože enzymy, látky určené k aromatizaci a přídatné látky se považují za potraviny.

—   Označování geneticky modifikovaných organismů (GMO) (změny 38 a 63 – článek 12)

Jak je uvedeno v 16. bodu odůvodnění, na potravinářské přídatné látky se nadále vztahují ustanovení o označování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (8) a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (9) (Označování složek potravin, včetně přídatných látek, které jsou vyrobeny z GMO, obsahují GMO nebo z nich sestávají, stanoví články 12 a 13 nařízení (ES) č. 1829/2003). Rada zaujala opatrný přístup a nepřijala změny, které by mohly zasahovat do oblasti působnosti platných horizontálních nařízení.

—   Označování (změny 43 a 45 – čl. 21 odst. 4 a čl. 22 odst. 3a (nový))

Rada se především domnívala, že zásilková dokumentace doprovázející či předcházející dodání zásilky může poskytovat pouze určité informace. A jelikož již existují ustanovení o označování alergenů uvedených na seznamu v příloze IIIa směrnice 2000/13/ES, Rada byla rovněž toho názoru, že v tomto legislativním aktu není vhodné překračovat rámec uvedených ustanovení.

IV.   ZÁVĚRY

Rada se domnívá, že společný postoj představuje soubor opatření vyvažující obavy a zájmy, který zohledňuje cíle nařízení. Se zájmem očekává konstruktivní jednání s Evropským parlamentem s cílem brzy dané nařízení přijmout, a zajistit přitom vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a ochrany spotřebitele.


(1)  KOM(2006) 428 v konečném znění.

(2)  Doc. 11640/07 CODEC 776.

(3)  KOM(2007) 673 v konečném znění.

(4)  Úř. věst. C 168, 20.7.2007, s. 29.

(5)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(6)  Číslování článků v této části odpovídá znění společného postoje.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 575/2006 (Úř. věst. L 100, 8.4.2006, s. 34).

(8)  Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2007/68/ES (Úř. věst. L 310, 28.11.2007, s. 11).

(9)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 575/2006 (Úř. věst. L 100, 8.4.2006, s. 34).


Top
  翻译: