8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/63

1.

vítá začlenění kapitoly o přímých výdajích, ale zdůrazňuje, že očekává její další zlepšení a uvedení komplexních údajů v následujících zprávách;

2.

znovu požaduje, aby výroční zprávy o ochraně finančních zájmů Společenství (výroční PIF zprávy) a příslušná usnesení Parlamentu byla zařazena na pořad jednání Rady a aby Rady následně předala své připomínky Parlamentu a Komisi; vyjadřuje své hluboké zklamání nad tím, že tak Rada i přes výzvu Parlamentu a naléhání Komise dosud neučinila;

3.

konstatuje, že v oblasti vlastních zdrojů, zemědělských výdajů, strukturálních opatření a přímých výdajů byly v roce 2007 oznámeny nesrovnalosti v celkové výši 1 425 milionů EUR (ve srovnání s částkou 1 143 miliony EUR v roce 2006); částky oznámené členskými státy Komisi v roce 2007 lze rozdělit takto:

4.

vítá skutečnost, že Komise po obdržení zprávy Parlamentu za minulý rok vymezila ve své zprávě rozdíly mezi nesrovnalostí a podvodem; vymezení termínu „podezření z podvodu“ však pro některé členské státy stále představuje problém;

5.

vítá úsilí, které členské státy již vynaložily, avšak ještě jednou upozorňuje, že by tyto členské státy měly zajistit adekvátnost svých mechanismů finanční kontroly, a zdůrazňuje význam preventivních opatření členských států, jejichž cílem je zvýšit počet zjištění nesrovnalostí dříve, než je příjemcům skutečně vyplacena jakákoli částka; zdůrazňuje skutečnost, že boj proti podvodům a korupci je trvalou povinností všech členských států a že k dosažení skutečného zlepšení je zapotřebí společného úsilí;

6.

zdůrazňuje, že je třeba lépe harmonizovat metody shromažďování a využívání údajů s cílem vytvořit standardizovaný rámec, který v rámci intenzivnější strategie předcházení podvodům umožní účinněji vyhodnocovat riziko podvodu;

7.

vítá prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni, která některé členské státy předkládají v souvislosti s evropskými finančními prostředky spravovanými na vnitrostátní úrovni; žádá ostatní členské státy, aby přistoupily ke srovnatelným krokům, a vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, a podpořila předložení takových prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni v celé Evropské unii;

8.

konstatuje, že odhadovaná částka prostředků, u nichž došlo k nesrovnalostem, se zvýšila o 6 %; mezi výrobky, u nichž došlo k největšímu počtu nesrovnalostí, patřily stejně jako v minulých letech televizory a cigarety;

9.

lituje zpoždění, k němuž došlo při přijímání návrhu nařízení o vzájemné správní pomoci při ochraně finančních zájmů Evropského společenství proti podvodům a jiným protiprávním jednáním (KOM(2006)0473), a vyzývá proto Radu, aby nařízení rychle přijala;

10.

vítá skutečnost, že Komise po svém sdělení o nezbytnosti rozvíjet koordinovanou strategii s cílem zlepšit boj proti daňovým únikům (KOM(2006)0254) přijala sdělení o určitých klíčových prvcích přispívajících k vypracování strategie proti podvodům s DPH v EU (KOM(2007)0758) a se zvláštní pozorností sleduje návrh Komise na směrnici Rady o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (KOM(2009)0028), a návrh Komise na směrnici Rady o správní spolupráci v oblasti daní (KOM(2009)0029);

11.

trvá na tom, že je třeba nového politického impulzu, aby bylo v rámci spolupráce v boji proti podvodům s DPH dosaženo výrazných zlepšení;

12.

lituje skutečnosti, že vzhledem k tomu, že úřad OLAF nemá přístup k obsahu výměny údajů mezi členskými státy podle nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty (5), nemůže poskytnout žádný příspěvek v oblasti zpravodajských informací k potírání podvodů s DPH, jejich prevence a podpory operací členských států zaměřených na boj s těmito podvody; lituje v této souvislosti skutečnosti, že úřad OLAF nezaznamenal v roce 2007 ani jediný případ týkající se podvodů s DPH;

13.

upozorňuje členské státy, aby měly na paměti značný počet případů podvodů s DPH na nadnárodní úrovni;

14.

s politováním konstatuje nárůst počtu podvodů spojených s původem výrobků, a to nejen pokud jde o preferenční celní opatření, ale také s ohledem na celní kvóty GATT;

15.

vybízí Komisi, aby vypracovala konkrétní posouzení možných podvodů členěné podle výrobků a zemí a aby zvážila možnost provádět systematické, cílené a případně trvalé kontroly, které se zaměří zejména na podvody typu „kolotoč“, a to jak v místě původu výrobku, tak v místě jeho prodeje;

16.

připomíná, že od 1. ledna 2007 jsou členské státy povinny informovat Komisi o nesrovnalostech převyšujících částku 10 000 EUR, což je limit zavedený v nařízení Komise (ES) č. 1848/2006 ze dne 14. prosince 2006 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování společné zemědělské politiky a o organizaci informačního systému v této oblasti (6) ; konstatuje, že počet případů oznámených nesrovnalostí poklesl o 53 % (1 548 případů oproti 3 294 případům v roce 2006); poukazuje na to, že relativně nízký počet nesrovnalostí lze vysvětlit stanovením vyššího limitu k oznamování;

17.

konstatuje, že odhadovaný objem prostředků, u nichž došlo k nesrovnalostem, se zvýšil o 44 %, což je nárůst způsobený částečně případy s velkým finančním dopadem, k nimž došlo nebo jež byly zjištěny v předcházejících letech, ale byla o nich podána zpráva teprve v roce 2007; konstatuje, že odvětvími, v nichž došlo k největšímu počtu nesrovnalostí, jsou produkce mléka a mléčných výrobků, produkce ovoce a zeleniny, cukru, rozvoj venkova, produkce hovězího a telecího masa;

18.

zdůrazňuje, že na odvětví produkce mléka a mléčných výrobků, cukru, ovoce a zeleniny a rozvojových oblastí venkova připadá celkově přibližně 77 % všech nesrovnalostí a že samotný rozvoj venkova představuje 38 % všech nahlášených nesrovnalostí; konstatuje dále, že nejvyšší částky, jakých nesrovnalosti dosahují, jsou i v rámci rozvoje venkova nahlášeny u podpůrného opatření „lesnictví“ a nejvyšší počet nesrovnalostí je zaznamenán u „agro-environmentálního“ podpůrného opatření; žádá proto OLAF, aby ve své příští výroční zprávě věnoval zvláštní pozornost nesrovnalostem, které postihují rozvoj venkova;

19.

poukazuje na to, že míry plnění oznamovací povinnosti, zejména včasné podávání zpráv, se v jednotlivých členských státech značně liší; lituje skutečnosti, že u Rakouska a Švédska časový interval mezi zjištěním a nahlášením nesrovnalostí daleko přesahuje průměr, který činí 1,2 roku, přičemž v případě Rakouska dosahuje 3,4 a v případě Švédska 2,3 roku;

20.

vyslovuje souhlas s výrokem Evropského účetního dvora v bodě 5.20 jeho výše zmíněné výroční zprávy, že integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) zůstává i nadále účinným kontrolním systémem omezujícím riziko nesprávných výdajů, pokud je řádně uplatňován a pokud jsou do něj vkládány přesné a spolehlivé údaje; staví se za myšlenku rozšířit používání tohoto systému na nové oblasti, na které se dosud nevztahoval; konstatuje však, že by tento systém měl umožnit zvýšení počtu i kvality prováděných kontrol, čímž by se posílil odstrašující účinek vůči podvodům;

21.

vyzývá Komisi, aby přijala důrazné politické rozhodnutí, pokud by řecké orgány nesplnily lhůty, které stanovil akční plán pro zřízení nového operačního systému evidence půdy / geografického informačního systému;

22.

znovu vyzývá Komisi, aby v rámci své příští výroční zprávy vyhodnotila účinnost a transparentnost monitorovacích systémů pro platby zemědělcům;

23.

vítá stanovení zjednodušených a přehlednějších pravidel v nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (7) a prováděcí nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 (8); je však znepokojen prohlášením EÚD v bodě 6.31 jeho výše uvedené výroční zprávy, že systémy řízení a dohledu členských států a také dohled nad jejich operacemi ze strany Komise lze hodnotit jako pouze částečně účelné;

24.

uznává, že k nesrovnalostem v používání prostředků EU souvisejícím se špatným hospodařením a někdy dokonce i s podvody dochází v mnoha členských státech; konstatuje, že v roce 2007 oznámily členské státy 3 832 nesrovnalostí (což je nárůst o 19,2 % ve srovnání s rokem 2006), že celková finanční částka, jíž se to v roce 2007 týkalo, činila přibližně 828 miliónů EUR (což je o něco méně než 1,83 % prostředků na závazky), že podezření na podvod představují v roce 2007 v procentním vyjádření z celkového počtu oznámených nesrovnalostí kolem 12–15 % a že celkový objem týkající se Evropského fondu regionálního rozvoje vzrostl ve srovnání s rokem 2006 o 48 %;

25.

zdůrazňuje význam akčního plánu o posílení dozoru v rámci společného řízení strukturálních opatření, který Komise přijala dne 19. února 2008 a jehož záměrem je snížit počet chyb v žádostech o platby ze strany členských států; věří, že tento nový akční plán podstatně zlepší situaci, přinejmenším tím, že pomůže členským státům rozvíjet jejich schopnost kontrolovat způsobilost projektových výdajů; všímá si, že první zpráva o pokroku související s tímto akčním plánem prezentuje určité první kladné výsledky;

26.

schvaluje postoj Komise při přijímání nápravných opatření v případě zjištění vážných nesrovnalostí, včetně pozastavení plateb a navrácení neoprávněně nebo nesprávně provedených plateb; připomíná, že Komise by měla čtyřikrát ročně podávat zprávu o pokroku při provádění svého akčního plánu; nicméně vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí na podporu členských států při předcházení nesrovnalostem a při předávání nezbytných odborných znalostí příslušným vnitrostátním a regionálním orgánům;

27.

vítá dobrou úroveň, kterou se vyznačují výsledky dosažené téměř u všech návrhů, a aby zabránil narušení monitorování a správného čerpání strukturálních fondů, zdůrazňuje, že je nezbytné rozlišovat mezi:

28.

uznává, že účinná absorpce strukturálních fondů představuje značný problém, především pro nové členské státy, neboť jsou nuceny dodržovat přísné a často složité požadavky na jejich využití; vítá proto snahy těchto členských států o zlepšení své prováděcí kapacity a vyzývá je, aby tuto činnost zintenzivnily a byly tak schopné v přijatelném časovém horizontu vykázat hmatatelné výsledky;

29.

žádá Komisi, aby vzala v úvahu administrativní náklady, které zatěžují vnitrostátní, regionální a místní správu jednotlivých členských států z důvodu uplatňování často složitých a nákladných požadavků týkajících se sledování a kontroly spolufinancovaných projektů;

30.

za tímto účelem požaduje, aby Komise i členské státy při hledání cest vedoucích k zabránění nesrovnalostem a administrativním chybám a nedostatkům pracovaly metodicky;

31.

naléhavě žádá Komisi, aby ještě více zjednodušila postupy týkající se řízení a monitorování programů strukturálních fondů, které jsou do určité míry odpovědné za nesrovnalosti, jež vznikly v členských státech při provádění těchto programů;

32.

je šokován – po celé řadě let – nedostatečnou kázní členských států, pokud jde o podávání zpráv; považuje za nepřijatelné, že šest členských států (9) stále ještě nepoužívá podávání zpráv v elektronické podobě, 14 (10) nedodrželo termíny pro podávání zpráv a některé státy (11) neuvedly žádný z oznámených případů nesrovnalostí; vyzývá Komisi, aby nalezla účelná řešení této situace, a to řešení jiná než řízení pro porušení právních předpisů, a vyzývá Komisi, aby vážně uvažovala o zavedení systému účinných finančních postihů, který bude začleněn do budoucích nařízení, a aby tento systém systematicky zaváděla;

33.

zdůrazňuje, že klasifikace nesrovnalosti (uvádějící, zda se jedná o případ podezření na podvod, či nikoli) je jedním z prvků podávání zpráv členskými státy, který je potřeba posílit vzhledem k tomu, že některé členské státy ještě nepřipravily žádnou klasifikaci a další členské státy mohou klasifikovat pouze omezenou část svých oznámených nesrovnalostí;

34.

naléhavě žádá členské státy, které ještě nepoužívají elektronické moduly AFIS/ECR pro elektronické oznamování, aby tak urychleně učinily, a zlepšily tak ještě před koncem roku 2009 kvalitu svých údajů a včasnost oznamování; bere na vědomí, že Komise pracuje na novém internetovém systému podávání zpráv – systému pro řešení nesrovnalostí (IMS), jež má být v užívání od léta 2009 –, který patrně zlepší kázeň při podávání zpráv;

35.

přimlouvá se za to, aby bylo vyvinuto větší úsilí s cílem zlepšit harmonizaci podávání zpráv o nesrovnalostech, zejména pokud jde o Fond soudržnosti;

36.

vyslovuje politování nad tím, že ačkoli podle pravidel, jimiž se řídí čerpání strukturálních fondů v letech 2007–2013 (nařízení Komise (ES) č. 1828/2006), mají řídící orgány zveřejnit podrobnosti o všech příjemcích politiky soudržnosti EU, databáze na internetové stránce Komise není úplná; vyzývá proto Komisi ke spolupráci s členskými státy, aby se urychlil tok informací a databáze mohla fungovat účinněji a transparentně; navíc naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby zejména do června 2009 plně a včas dodržely požadavek na transparentnost, což je lhůta stanovená v usnesení Parlamentu ze dne 19. února 2008 o průhlednosti ve finančních záležitostech (12);

37.

podporuje v rámci navrhované revize nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (13) požadavek adresovaný členským státům, aby systematicky informovaly OLAF o následných krocích v těch případech, které jim byly tímto úřadem předány; upozorňuje, že to by mohlo zlepšit kázeň při podávání zpráv o vnitrostátních soudních rozsudcích ve věci podvodného využívání strukturálních fondů;

38.

upozorňuje na skutečnost, že i když se počet nesrovnalostí snížil, jejich finanční dopad se zvýšil 2,2krát a finanční dopad u podezření z podvodu se zvýšil třikrát, a to z velké části kvůli „nezpůsobilým“ výdajům;

39.

konstatuje, že Komise zveřejnila řadu podrobných hloubkových zpráv, které kriticky hodnotí pokrok Bulharska a Rumunska v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci podle mechanismů spolupráce a verifikace, a samostatnou zprávu o správě fondů Společenství v Bulharsku, a že tyto zprávy zdůrazňují nezbytnost trvalého politického odhodlání a provádění přímo na místě, mají-li být kritéria stanovená v době přistoupení plně splněna; konstatuje také, že v případě Bulharska Komise definitivně pozastavila část financování z prostředků EU v rámci programu Phare v důsledku nesrovnalostí, které byly zjištěny pomocí jejího kontrolního a auditorského systému; vyzývá proto tyto členské státy, aby neodkladně zahájily provádění konkrétních navazujících opatření navržených v těchto zprávách; nakonec podporuje dosavadní snahy těchto členských států a vyzývá je, aby za tímto účelem přijaly veškerá nezbytná opatření;

40.

má výhrady k tomu, že podle úřadu OLAF nebyly u nástroje předvstupních strukturálních politik (ISPA) v roce 2007 zaznamenány žádné případy podezření z podvodu; konstatuje, že Kypr a Litva nenahlásily v roce 2007 žádné případy;

41.

zdůrazňuje, že nízká kvalita oznamovaných informací zůstává i nadále nevyřešeným problémem; upozorňuje na to, že spolehlivost oznamovaných informací je nejhorší v případě Bulharska a Rumunska; nejméně spolehlivá jsou však z relativního hlediska oznámení poskytnutá maďarskými orgány; konstatuje, že včasné podávání zpráv působí problémy zejména čtyřem členským státům a jedné kandidátské zemi (14);

42.

vzhledem k tomu, že spolehlivost oznamovaných informací a celková míra dodržování požadavků jsou v některých členských státech EU-12 (tj. členských státech, které se staly členy Evropské unie v roce 2004 a v 2007) závažným problémem, což naznačuje, zda je administrativní nastavení mechanismů pro předávání informací v zemi, jíž je poskytována pomoc, spolehlivé nebo nespolehlivé, domnívá se, že podobné problémy nastanou i při čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti; vyzývá proto dotčené členské státy, aby spolupracovaly s Komisí s cílem nalézt způsob nápravy tohoto stavu;

43.

poukazuje na to, že vnější pomoc je oblastí, v níž stále více dochází k nesrovnalostem a podvodům;

44.

je znepokojen zjištěními uvedenými ve výroční zprávě o činnosti úřadu OLAF, podle níž v oblasti vnější pomoci zaměstnanci úřadu OLAF pověření vyšetřováním často objevují modus operandi, který je charakteristický pro organizované podvody využívající nedostatků v koordinaci mezi různými mezinárodními dárcovskými organizacemi;

45.

požaduje, aby Komise věnovala pozornost problémům dvojitého financování projektů; zejména žádá Komisi, aby při uzavírání nebo pozměňování dohod o řízení nebo realizaci projektů mezinárodními organizacemi zasílala systematicky veškeré své vnitřní a vnější audity o využívání prostředků Společenství Evropskému účetnímu dvoru a internímu auditorovi Komise;

46.

vyjadřuje politování nad tím, že míra zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek je stále nízká, zejména v těch oblastech, kde je vracení těchto částek ve správě členských států; upozorňuje na to, že podle zprávy úřadu OLAF nebyly do současné doby splaceny pohledávky v celkové výši téměř 3,75 miliardy EUR;

47.

podporuje návrh, aby zpětně získané částky zůstaly ve stejné rozpočtové položce, z níž byly neoprávněně vyplaceny;

48.

vítá zveřejnění nové centrální databáze pro vyloučení z účasti na získání dalších finančních prostředků u těch příjemců financování ze strany Společenství, kteří se dopustili podvodu (15); upozorňuje na to, že tato databáze je v provozu od 1. ledna 2009, a žádá Komisi, aby předložila hodnotící zprávu do začátku roku 2010;

49.

zdůrazňuje, že je zapotřebí mít k dispozici rychlejší a vhodnější postup zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek; proto znovu vyzývá Komisi, aby zařadila do budoucích právních předpisů týkajících se sdíleného řízení závazné a zabezpečující prvky, aby bylo možné finanční prostředky, u nichž dojde k nesrovnalostem, na konci postupu zpětného získávání skutečně získat zpět;

50.

žádá Komisi, aby prozkoumala možnost zavedení systému záruky, jako např. převedení určité částky do rezervy nebo její vyčlenění, k urychlení zpětného získání zbývajících částek;

51.

s uspokojením konstatuje, že Eurojust a OLAF podepsaly dne 24. září 2008 Praktickou dohodu o spolupráci (16) upravující formy úzké spolupráce v širším měřítku a předpisy týkající se výměny obecných a osobních údajů; podporuje uzavření podobné dohody s Europolem;

52.

je toho názoru, že je rozhodující vytvořit pevný základ k dosažení operačních synergií – a synergií v oblasti zpravodajských informací – s Eurojustem a Europolem, např. prostřednictvím společných operačních a zpravodajských týmů, neboť to by určitě bylo přínosem v boji proti podvodům;

53.

zdůrazňuje rovněž, že by měly být vyjasněny pravomoci těchto institucí, neboť některé z nich se v současné době překrývají;

54.

podporuje hlavní cíl návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (KOM(2006)0244), tj. posílení nezávislosti úřadu OLAF; připomíná však, že je důležité propojit práci a výsledky dosažené úřadem OLAF, útvary Komise a orgány členských států pomocí účinných komunikačních kanálů, jež vyloučí zdvojování práce a nedostatek informovanosti;

55.

poukazuje na to, že OLAF je jediným orgánem, který vykonává veškeré pravomoci v oblasti vyšetřování zaměřeného na boj proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nelegálním činnostem poškozujícím souhrnný rozpočet EU a na jejich prevenci; proto zdůrazňuje, že zejména s ohledem na strukturální fondy a zahraniční pomoc, kde byl zjištěn největší počet nesrovnalostí, by vyšetřovací funkce úřadu OLAF měla být dále posílena;

56.

poukazuje na to, že počet případů vyžadujících následné kroky se od roku 2003 zvýšil a že v roce 2007 byly případy, jimiž se OLAF zabýval, uzavřeny buď splacením dlužných částek, nebo doporučením následně zahájit soudní řízení; z toho vyvozuje, že to znamená, že výsledky vyšetřování úřadu OLAF jsou jak pro členské státy, tak i pro orgány a instituce EU pozitivní;

57.

konstatuje, že doporučení úřadu OLAF nejsou závazná, takže vnitrostátní orgány přijímají příslušná rozhodnutí a ukládají sankce nezávisle na nich; domnívá se, že zřízení úřadu evropského veřejného žalobce by napomohlo překonání obtíží, které vyplývají ze skutečnosti, že případy jsou přeshraniční povahy;

58.

zdůrazňuje, že je zapotřebí přikročit k racionalizaci právních nástrojů, neboť definice podvodu, podezření z podvodu a dalších nesrovnalostí jsou rozptýleny v celé řadě různých právních nástrojů, a to přes opakované výzvy Parlamentu, aby byly předpisy zaměřené na potírání podvodů přepracovány;

59.

je si vědom problému kvalifikace, který členské státy mají při uplatňování článků 4 a 5 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (17); domnívá se, že v případě nejednoznačnosti by měly vnitrostátní soudy požádat Soudní dvůr o vyřešení předběžných otázek;

60.

vítá zveřejnění výše zmíněné druhé zprávy úřadu OLAF o kontrolách a inspekcích na místě, která nastiňuje osvědčené postupy pro jednotlivé fáze kontrol a také nové verze příručky Vademecum (pokynů) úřadu OLAF; žádá Komisi, aby do září 2009 zaslala příslušnému výboru Parlamentu aktualizovanou a úplnou verzi příručky úřadu OLAF;

61.

doporučuje, aby byly stanoveny jednoznačnější předpisy týkající se postupů a závazných časových lhůt, které by měly příslušné orgány dodržovat při poskytování požadované pomoci, a obecně závaznější předpisy pro spolupráci, jež stanoví vnitrostátní orgány, které jsou příslušné k poskytování pomoci; za účelem vyřešení tohoto problému trvá na užitečnosti svého postoje ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (18);

62.

žádá Komisi, aby přijala odpovídající opatření, včetně řízení pro porušení právních předpisů, vůči těm členským státům, které nejsou nápomocny útvarům Komise při provádění kontrol na místě, jak stanoví nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným porušením předpisů (19);

63.

konstatuje, že vzhledem k tomu, že bylo zaznamenáno značné množství případů, u nichž došlo k následnému soudnímu řízení, avšak vnitrostátní soudy připustily velmi omezený počet důkazů shromážděných úřadem OLAF, klade si za cíl zlepšit soudní pomoc, pokud jde o vyšetřovací funkci OLAF; mimoto se domnívá, že Eurojust by měl být informován, když jsou informace nebo závěrečné zprávy o případech předávány soudním orgánům, pokud se tyto zprávy týkají závažných forem mezinárodní trestné činnosti, do níž jsou zapojeny nejméně dva členské státy;

64.

připomíná Komisi požadavek Parlamentu, aby do zprávy o Návrhu směrnice o trestněprávní ochraně finančních zájmů Společenství (PIF) za rok 2008 byla zahrnuta analýza orgánů členských států zapojených do potírání nesrovnalostí;

65.

lituje toho, že členské státy neoznamují odpovídajícím způsobem, jaké kroky podnikly v souvislosti s informováním nebo závěrečnými zprávami o případech, které jim předal úřad OLAF; požaduje, aby členské státy zajistily, aby jejich příslušné orgány předaly úřadu OLAF zprávu o pokroku, jehož dosáhly v reakci na informace nebo doporučení, které jim předal úřad OLAF;

66.

konstatuje, že vnitrostátní kontrolní orgány mají při provádění kontrol týkajících se finančních prostředků EU rozsáhlé pravomoci a jsou zdrojem prvotních informací jak pro vnitrostátní orgány pověřené stíháním trestné činnosti, tak pro orgány a instituce EU; domnívá se proto, že maximální zlepšením spolupráce a zvýšením toku informací mezi kontrolními orgány, vnitrostátními orgány pověřenými stíháním trestné činnosti a úřadem OLAF by dále posílilo ochranu finančních zájmů Společenství;

67.

konstatuje, že podle svého výše uvedeného postoje ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování vedeném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), budou členské státy systematicky informovat úřad OLAF o opatřeních učiněných v souvislosti s případy, které jim byly předány úřadem OLAF, a žádá proto úřad OLAF, aby o této otázce podal informace ve své příští výroční zprávě;

68.

poukazuje na to, že koordinační služby pro boj proti podvodům (AFCOS) pro OLAF v členských státech, které přistoupily k EU po roce 2004, představují pro úřad OLAF velmi důležitá informační/kontaktní místa; zdůrazňuje však, že dokud tyto úřady nebudou nezávislé na vnitrostátní správě, jejich skutečná přidaná hodnota bude minimální (zejména v souvislosti s nahlašováním nesrovnalostí Komisi); vyzývá proto Komisi, aby předložila příslušnému výboru Parlamentu návrh na zkvalitnění činnosti těchto úřadů, a domnívá se také, že je nezbytné zlepšit spolupráci s kandidátskými zeměmi;

69.

vyjadřuje politování nad tím, že se Komisi nepodařilo předložit komplexní zprávu o opatřeních, jež následovala po přijetí usnesení Parlamentu ze dne 11. října 2007 o dopadech dohody mezi Společenstvím, členskými státy a společností Philip Morris o zintenzivnění boje proti podvodům a pašování cigaret a o pokroku dosaženém při zavádění doporučení vyšetřovacího výboru Parlamentu pro tranzitní režim Společenství (20), a že nesplnila bod 49 tohoto usnesení, který výslovně žádal, aby Komise zveřejnila tuto zprávu do konce roku 2008; očekává, že Komise předloží tuto zprávu před ukončením postupu udělování absolutoria za finanční rok 2007;

70.

nemůže souhlasit s tím, že když Společenství obdrželo podle dohod s firmami Philip Morris a Japan Tobacco 1,65 miliardy EUR na boj proti podvodům, Komise – místo toho aby vytvořila společný přístup – zaslala přibližně 90 % této částky bez jakéhokoli vyčlenění přímo ministerstvům financí členských států; vyzývá Radu a Komisi, aby společně s Parlamentem vytvořily třístrannou pracovní skupinu za účelem nalezení vhodných řešení, která povedou k rozumnějšímu a lepšímu využití tohoto příjmu i dalších obdobných příjmů Unie; považuje za nepřípustné, že v době hospodářského poklesu nejsou miliardy EUR, které zaplatily významné společnosti na pokutách za porušování evropských pravidel hospodářské soutěže na úkor evropských spotřebitelů, použity Unií k povzbuzení ekonomiky, a sice na podporu nezaměstnaných anebo na pomoc rozvojovým zemím, které krize postihne nejvíce, a že místo toho jsou prostředky jednoduše poslány ministerstvům financí jednotlivých členských států;

71.

vítá skutečnost, že bylo zveřejněno sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2008 nazvané „Výnosy z organizované trestné činnosti: zajištění skutečnosti, že zločin se nevyplácí“ (KOM(2008)0766), které pojednává o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a zpětném získávání tohoto majetku, a souhlasí s názorem Komise, že konfiskace majetku je jedním z nejúčinnějších způsobů boje s organizovanou trestnou činností a že by měla být zavedena opatření ke zvýšení dosud omezeného počtu případů konfiskace a nevelkých částek, které byly zpětně získány;

72.

zdůrazňuje, že je nutné zavést vhodné a účinné mechanismy pro zmrazování a zabavování majetku v zahraničí, a proto by mělo být zváženo přepracování stávajícího právního rámce EU; upozorňuje, že by mělo být neprodleně zavedeno rozhodnutí Rady 2007/845/SVV, aby se zajistilo, aby všechny členské státy zřídily nebo určily úřady pro vymáhání majetku;

73.

znovu vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu podrobnou analýzu systému či systémů používaných organizovanou trestnou činností k podrývání finančních zájmů Společenství; posouzení hrozeb organizované trestné činnosti (OCTA), které každoročně provádí Europol, považuje v tomto ohledu za užitečné, nikoli však za dostačující;

74.

lituje toho, že Úmluvu o ochraně finančních zájmů Evropských společenství z roku 1995 a protokoly k ní z roku 1996 a 2007 dosud neratifikovaly Česká republika, Maďarsko, Malta a Polsko, že jeden z protokolů neratifikovaly Estonsko a Itálie a že v sedmi členských státech má transpozice těchto ustanovení nedostatky;

75.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Evropskému účetnímu dvoru, dozorčímu výboru OLAF a úřadu OLAF.