10.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 75/111

Zpravodaj:

Raymond HENCKS

Spoluzpravodaj:

Stefan BACK

1.1.

EHSV vítá nový přístup založený na posuzování rizik a výkonnosti, pokud budou zachována normativní pravidla za účelem zajištění bezpečnosti v případě potřeby. EHSV je toho názoru, že úspěšná realizace této změny pracovních metod a kultury vyžaduje čas a odpovídající prostředky. EHSV rovněž zdůrazňuje, že tento přechod se musí uskutečnit v úzké spolupráci se zaměstnanci a zainteresovanými stranami.

1.2.

EHSV souhlasí s tím, že agentura EASA by měla ve spolupráci s členskými státy a na základě dohody s nimi nést větší odpovědnost za bezpečnost i co se týče specifických předpisů pro mimořádné situace, a to za podmínky, že budou poskytnuty odpovídající zdroje, aby tato agentura mohla úspěšně plnit své úkoly v této oblasti. EHSV se rovněž domnívá, že vzhledem k vývoji od roku 2008 by mělo být revidováno nařízení (ES) č. 300/2008.

1.3.

EHSV upozorňuje na to, že situace v oblasti civilního letectví se rychle mění, a to z důvodu rychlého technologického vývoje včetně digitalizace i z důvodu rozvoje nových obchodních modelů a nových způsobů zaměstnávání a poskytování služeb. EHSV přikládá velký význam pravidelnému posuzování nového nařízení každých pět let, jak je stanoveno v návrhu. Je důležité, aby byly v posouzení dopadů důkladně posouzeny potenciální aspekty týkající se bezpečnosti tohoto vývoje a aby byla včas naplánována a přijata odpovídající opatření.

1.4.

EHSV vítá, že pozemní odbavení bylo zařazeno do působnosti tohoto nařízení, a navrhuje zvážit, zda by měla být po poskytovatelích služeb pozemního odbavování a zaměstnancích s klíčovou odpovědností za bezpečnost požadována certifikace.

1.5.

EHSV vítá vypracování norem pro certifikaci palubních průvodčích, ale lituje, že Komise nenavrhuje pro palubní průvodčí systém licencí.

1.6.

EHSV souhlasí se začleněním bezpilotních letadel do působnosti návrhu a zdůrazňuje, že je důležité, aby byly stanoveny náročné normy.

1.7.

EHSV varuje před zbytečnou složitostí a zdvojováním požadavků na certifikace či kontroly, co se týče vybavení letišť, kromě případů, kdy jsou tyto požadavky z bezpečnostních důvodů jasně oprávněné.

1.8.

EHSV vítá úkoly týkající se dozoru, spolupráce a pomoci v souvislosti s vnitrostátními orgány, které jsou stanoveny v návrhu, a doufá, že to povede k dalším náročným, harmonizovaným a účinným bezpečnostním normám, zlepšené výměně informací a referenčnímu srovnávání, což zajistí účinnější využívání zdrojů. V této souvislosti EHSV bere na vědomí Evropský plán pro bezpečnost letectví a Evropský program pro bezpečnost letectví a možnosti, které poskytnou pro vypracování a provádění vyšších a harmonizovaných norem.

1.9.

EHSV podporuje navrhovaný mechanismus pro dobrovolné přenesení odpovědnosti z vnitrostátních úřadů na agenturu EASA včetně specifických předpisů pro mimořádné situace.

1.10.

EHSV se domnívá, že možnost poskytnutá evropským organizacím působícím v několika členských zemích EU, aby zvolily agenturu EASA jako svůj příslušný úřad, musí být podmíněna informováním příslušného vnitrostátního úřadu nebo úřadů. Tuto možnost nelze uplatnit na opatření, na něž se vztahují články 59 a 60.

1.11.

EHSV si uvědomuje, že je důležitá výměna informací, a zdůrazňuje, že informace získané za účelem zlepšení bezpečnosti by neměly být využívány v soudnictví, kromě výjimečných okolností, jako je úmyslné nedodržení správných postupů. Je třeba chránit kulturu spravedlivého posuzování a EHSV opakuje svůj návrh, aby byla vypracována a provedena její charta.

1.12.

EHSV rovněž bere na vědomí návrh zavést ustanovení týkající se poplatků za služby jednotného evropského nebe jako prostředků financování činnosti agentury EASA, a to navzdory skutečnosti, že základní pravidla pro tyto poplatky budou zahrnuta do ustanovení, která dosud neplatí. Navíc není jasné, jak budou tyto plánované poplatky souviset se systémem letových poplatků, který v současnosti spravuje Eurocontrol jménem smluvních stran vícestranné dohody. EHSV se v této souvislosti domnívá, že by bylo předčasné přijímat právní předpisy o využití poplatků, které dosud neexistují a pro jejichž stanovení je několik možností. EHSV proto navrhuje, aby byl tento návrh zamítnut.

1.13.

Vzhledem k tomu, že agentura EASA má stanovit předpisy pro certifikaci a bezpečnostní kritéria, která mohou zajímat i širokou veřejnost, EHSV navrhuje, aby byly texty věnované této problematice přeloženy do všech úředních jazyků EU. Za účelem transparentnosti by měly být internetové stránky agentury EASA dostupné i v jiných jazycích, než je angličtina. V této souvislosti chce EHSV také upozornit na Listinu základních práv Evropské unie, zvláště na její článek 21.

1.14.

S ohledem na návrh zmírnit formality pro pronájem letadla s posádkou EHSV zdůrazňuje, že návrh se především zabývá bezpečností, zatímco otázky týkající se pronájmu letadla s posádkou souvisejí s komerčními operacemi, přístupem na trh a hospodářskou soutěží. Mohou mít i široký sociální a ekonomický rozměr. EHSV proto v této fázi nedoporučuje úpravu podstatných ustanovení o pronájmu letadla s posádkou a je toho názoru, že tato otázky by měla být řešena při revizi nařízení (ES) č. 1008/2008.

1.15.

S ohledem na probíhající posouzení nařízení (EU) č. 996/2010 EHSV odkazuje na význam Evropské sítě orgánů pro šetření v civilním letectví (ENCASIA) a považuje za zásadní, aby na tuto důležitou činnost byly vyčleněny odpovídající zdroje. EHSV rovněž odkazuje na své prohlášení o kultuře spravedlivého posuzování v odstavci 1.11 výše.

2.1.

Návrh nařízení o bezpečnosti (1) (dále jen návrh) nahradí nařízení z roku 2008 (2). Návrh zachovává nebo aktualizuje některá ustanovení nařízení z roku 2008 a zavádí nová opatření. Vychází z norem Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a z široké veřejné konzultace členských států a zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů. Opírá se také o zprávu Komise týkající se Evropského programu pro bezpečnost letectví (3) a o různé studie. Představuje krok kupředu k provádění sdělení Strategie pro evropské letectví  (4).

2.2.

Návrh zavádí přístup k bezpečnostním pravidlům, jenž je založen na předvídání, posuzování bezpečnostních rizik a výkonnosti a jehož účelem je účinnější využívání zdrojů a lepší zacílení dozoru na všech úrovních. Jeho cílem je překonat nedostatky v oblasti bezpečnosti a lépe zohlednit vzájemné vazby mezi bezpečností letectví a jinými oblastmi, jako je ochrana letectví a ochrana životního prostředí.

2.3.

Účelem návrhu je zajistit vysokou míru prosazování a dozoru na celém území EU pomocí úzké spolupráce mezi orgány na evropské a vnitrostátní úrovni zahrnující výměnu informací a účinnou kontrolu a sledování. Návrh aktualizuje nařízení z roku 2008, aby pokryl technologický vývoj, např. v oblasti bezpilotních letadel.

2.4.

Komise prováděla posouzení nařízení (EU) č. 996/2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví (dále jen nařízení) a požádala EHSV o jeho názor (pracovní dokument útvarů Komise o provádění nařízení (EU) č. 996/2010). EHSV vydal v roce 2010 k tomuto nařízení stanovisko (5).

3.1.

EHSV schvaluje cíle návrhu týkající se posílení společných pravidel v oblasti bezpečnosti a ochrany civilního letectví a vyjasnění působnosti Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) v oblasti ochrany. Výbor rovněž schvaluje návrh, aby agentura EASA poskytovala technickou pomoc Komisi při provádění právních předpisů v oblasti bezpečnosti a za tímto účelem byla se souhlasem Komise a po konzultaci s členskými státy pověřena přijímáním souvisejících opatření.

3.2.

EHSV souhlasí s tím, že agentura EASA by měla ve spolupráci s členskými státy a na základě dohody s nimi nést větší odpovědnost za bezpečnost, i co se týče specifických předpisů pro mimořádné situace, a to za podmínky, že budou poskytnuty odpovídající zdroje, aby tato agentura mohla v této oblasti úspěšně plnit své úkoly. EHSV také soudí, že nařízení (ES) č. 300/2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy zůstalo pozadu za vývojem, ke kterému došlo od roku 2008, a mělo by být přepracováno.

3.3.

Cílem návrhu je připravit regulační rámec Unie v oblasti bezpečnosti letectví s ohledem na výzvy, které se objeví v příštích deseti až patnácti letech. EHSV se domnívá, že tak dlouhodobé předpovědi předstihne technologický vývoj a neustále se měnící bezpečnostní rizika, jako je například rozšíření bezpilotních letadel, nové formy kyberkriminality, riziko oslnění laserem při přistávání atd. EHSV je proto přesvědčen, že bezpečnostní pravidla v oblasti civilního letectví je třeba revidovat pravidelně a často. EHSV tedy podporuje návrh, aby bylo nové nařízení posuzováno každých pět let.

3.4.

Výbor znovu opakuje (6), že klíčovým pilířem udržitelné strategie v oblasti letectví je bezpečnost a že v této otázce není místo pro kompromisy. Proto by měl být přístup v návrhu posouzen s ohledem na tyto požadavky, zejména v souvislosti s cílem (7) Komise, jímž je rychleji a účinněji určit a řešit bezpečnostní rizika tím, že se pozornost přesune na posouzení rizik a výkonnosti a současně bude zachována přinejmenším stejná úroveň celkové bezpečnosti.

3.5.

Navrhovaná metoda představuje přiměřenější a pružnější přístup k předpisům v oblasti bezpečnosti. Cílem je rychleji a účinněji určit a snížit rizika v oblasti bezpečnosti prostřednictvím přístupu založeném na posouzení rizik a výkonnosti, aby byla zajištěna vyšší úroveň celkové bezpečnosti. EHSV tento přístup vítá, ale poukazuje na to, že musí být zachována některá normativní pravidla, aby byly zajištěny rovné podmínky. Tento výrazný posun navíc vyžaduje odpovídající prostředky a proces transformace, který by byl transparentní pro všechny zainteresované strany včetně zaměstnanců a poskytl by čas nezbytný pro změnu kultury, aby mohl být nový přístup plně realizován.

3.6.

Studie zadaná Komisí týkající se dostupnosti, efektivnosti využití a vývoje lidských zdrojů v leteckých úřadech a financování evropského systému bezpečnosti letectví (podpůrná studie o zdrojích) ukázala, že za posledních deset let se snížila rovnováha mezi zdroji a pracovní zátěží a že existují nedostatky v oblasti kvalifikace zaměstnanců. Studie vymezuje soubor možností, jak toto dilema vyřešit. EHSV zdůrazňuje, že je nezbytné nalézt řešení v rámci sociálního dialogu.

3.7.

Druhá studie, týkající se systémů zlepšení výkonnosti a přístupu založeného na výkonnosti, zkoumala možnosti zavedení výkonnostních prvků do řízení bezpečnosti letectví (podpůrná studie o výkonnosti). Došla k závěru, že je to realizovatelné, ale z technických důvodů varovala před rychlým zavedením. Podle této studie není možné výhody přístupu založeného na výkonnosti kvantifikovat dříve, než bude uplatněn. EHSV se domnívá, že závěry této studie zdůrazňují, že je důležité, aby byl tento nový přístup uplatňován obezřetně a soudržně.

3.8.

V této souvislosti EHSV poukazuje na problematiku společenského a sociálního vývoje včetně nových způsobů zaměstnanosti a nových forem obchodních modelů, které často souvisejí s digitální ekonomikou, a to i na trhu letecké dopravy, a na bezpečnostní důsledky tohoto vývoje. Ve sdělení Strategie pro evropské letectví (8) a v několika stanoviscích EHSV (9) je vyjádřen názor, že je třeba tyto otázky pečlivě zvážit. EHSV soudí, že je třeba je zohlednit při provádění návrhu a také při posuzování dopadu prováděcích opatření.

3.9.

Agentura EASA má za úkol posoudit výkonnost orgánů v rámci Evropského plánu pro bezpečnost letectví, ale dosud nestanovila výkonnostní cíle pro orgány, které spravuje. To znovu ukazuje, že je důležité nalézt rychlé a účinné řešení problémů týkajících se zdrojů, které jsou uvedeny v odstavci 3.6 výše.

3.10.

Pravidla, činnosti a postupy zahrnuté v Evropském programu pro bezpečnost letectví by měly být sledovány s cílem posoudit jejich relevantnost a účinnost. Sledování by se mělo opírat o ukazatele, jako je dodržování pravidel, frekvence určitých druhů událostí spojených s bezpečností, počet nehod a smrtelných úrazů a vyspělost systémů řízení bezpečnosti. Takové ukazatele používají ve svých zemích státy k určení vnitrostátní přijatelné úrovně bezpečnostní výkonnosti, která je vyžadována organizací ICAO. Návrh vyzdvihuje spolupráci mezi agenturou EASA a vnitrostátními úřady a zahrnuje úlohu agentury EASA jako správce nového úložiště informací, na což odkazují články 61 až 63. EHSV zdůrazňuje, že tento posun je důležitý k tomu, aby se zlepšil a posílil systém dozoru.

4.3.1.

EHSV vítá skutečnost, že pozemní odbavování bylo jakožto důležitá součást řetězce bezpečnosti civilního letectví zahrnuto do oblasti působnosti tohoto nařízení.

4.3.2.

Nicméně EHSV navrhuje zvážit, zda by měla být po poskytovatelích služeb pozemního odbavování a zaměstnancích s klíčovou odpovědností za bezpečnost požadována certifikace. Základní požadavky, které jsou součástí přílohy VII návrhu, by měly být dále rozvinuty a podrobně popsány, zejména co se týče norem pro výcvik a kvalifikace.

4.3.3.

Mezi další otázky, které je třeba zvážit, patří:

4.4.1.

Pokud jde o požadavek na certifikaci týkající se vybavení letiště stanovený v článku 31 nařízení, EHSV bere na vědomí skutečnost, že vybavení letiště je obvykle certifikováno na základě systémů pro elektrická zařízení a jiných systémů. Další systém certifikace by mohl znamenat dvojí regulaci s nulovým nebo velmi omezeným přínosem. EHSV proto navrhuje nahradit navržený článek 31 zněním, podle nějž bude agentura EASA náležitě reagovat, pokud z údajů o bezpečnosti vyplyne, že používané vybavení či vybavení, které má být použito na letištích podléhajících novému nařízení, představuje bezpečnostní riziko.

4.6.1.

EHSV upozorňuje na rozšíření nouzových opatření a ustanovení o pružnosti v článcích 59 a 60 návrhu v porovnání se současnými ustanoveními článků 14 a 22 nařízení (ES) č. 216/2008, zejména pokud jde o omezení doby letu a další opatření, která mají vliv na pracovní podmínky zaměstnanců.

4.6.2.

EHSV je toho názoru, že nemá být prodlouženo období dvou měsíců, po které není agentura EASA informována v případě opatření týkajících se ochrany (článek 59) nebo v případě ustanovení o pružnosti (článek 60). Stejně tak EHSV nesouhlasí s prodloužením období na osm měsíců v čl. 65 odst. 4 o opatřeních agentury.

4.6.3.

EHSV se domnívá, že by měla existovat povinnost vyžádat si souhlas příslušných zaměstnanců před tím, než bude přijato rozhodnutí o naléhavých opatřeních a opatřeních pružnosti, která ovlivní jejich pracovní podmínky. Pokud bylo přijato rozhodnutí bez tohoto souhlasu, agentura EASA by měla okamžitě zahájit postup posuzování podle čl. 59 odst. 2 a čl. 60 odst. 2.

4.7.1.

EHSV vítá návrh na posílení spolupráce mezi příslušnými úřady členských států, Komisí a agenturou EASA v oblasti certifikace, dozoru a vynucování. Podporuje opatření, jako je vytvoření mechanismu pro sdružování inspektorů a přenesení odpovědnosti na agenturu EASA v mimořádné situaci za předpokladu, že nebude mít nepříznivý dopad na podmínky zaměstnávání a podmínky pro zapojené pracovníky. Musí být jasně zdokumentována kritéria pro přenesení odpovědnosti v mimořádné situaci i požadavky na navrácení dozoru členskému státu.

4.7.2.

EHSV zdůrazňuje dobrovolnou povahu přenesení odpovědnosti na agenturu EASA členským státem podle článku 53, s výjimkou nouzového přenesení odpovědnosti podle článku 55 za účelem vyřešení naléhavých nedostatků v oblasti bezpečnosti. V poslední části čl. 53 odst. 2 je zajištěno, že přenesení odpovědnosti probíhá v náležitém souladu s vnitrostátními právními předpisy a se souhlasem příslušného členského státu. EHSV se domnívá, že procesní a jiné záruky zajišťují, že přenesení odpovědnosti funguje náležitým způsobem a řádně zohledňuje právní bezpečnost. EHSV proto souhlasí s navrhovaným mechanismem přenesení odpovědnosti.

4.7.3.

Způsobilost členských států přenést dozor na jiný členský stát musí být nadále dobrovolná a musí poskytovat možnost pro daný členský stát získat přenesenou pravomoc zpět.

4.7.4.

EHSV bere na vědomí zavedení možnosti, aby si nadnárodní organizace mohly zvolit agenturu EASA jako svůj příslušný úřad. EHSV se v souladu se svým názorem na dobrovolné přenesení odpovědnosti vyslovuje pro tento návrh, pokud jej schválí vnitrostátní úřady nebo příslušné orgány a s tou podmínkou, že opatření nemá nepříznivý dopad na podmínky zaměstnávání a podmínky pro zapojené pracovníky.

4.8.1.

EHSV stejně jako návrhy na posílení spolupráce mezi agenturou EASA a vnitrostátními leteckými úřady podporuje posílená ustanovení týkající se shromažďování, výměny a analýzy informací. Požaduje však další opatření, která zajistí ochranu osobních údajů, jako je zahrnutí tohoto bodu do IT systému auditu nebo zlepšení anonymity údajů. Za účelem zvýšení transparentnosti by měly být anonymizované údaje zpřístupněny všem zúčastněným stranám.

4.8.2.

EHSV také vítá vytvoření databáze obsahující certifikáty, akreditace, opatření, rozhodnutí Komise, rozhodnutí členských států, přenesení odpovědnosti, oznámení, žádosti a další informace.

4.9.1.

I když EHSV souhlasí se zařazením odkazu na Evropský program pro bezpečnost letectví i na vnitrostátní programy pro bezpečnost letectví, upozorňuje na to, že je důležité zajistit, aby uplatněná opatření a dokumenty byly srozumitelné pro pracovníky v praxi. Je proto nezbytné, aby Evropský program pro bezpečnost letectví a vnitrostátní plány byly pokud možno založeny na přístupu jdoucím zdola nahoru. Jinak by tyto texty nenapomohly dosáhnout žádaných změn.

4.10.1.

EHSV souhlasí se začleněním bezpilotních letadel do působnosti návrhu, avšak opakuje, že přístup založený na výkonnosti je třeba provádět obezřetně.

4.10.2.

Je proto třeba vytvořit komplexní nařízení, která zajistí náležitou bezpečnost. EHSV se domnívá, že zajištění slučitelnosti těchto nových leteckých činností zahrnujících drony se všeobecným letovým provozem je výzvou, přičemž regulace v této oblasti je zásadní. Uspořádání letového provozu je již nyní složitou oblastí a řídící letového provozu nesou značnou zodpovědnost, a EHSV proto vyzývá k tomu, aby na tyto pracovníky nebyla kladena další neodůvodněná zodpovědnost za situace, kdy jsou v provozu bezpilotní letadla. Je třeba zavést jednotný přístup k vydávání licencí pro používání a vlastnění dronů, což platí i pro registraci. Povinnost získat licenci podle charakteristik daného dronu by zvýšila informovanost, vyžadovala by znalosti o platných předpisech a omezeních a napomohla by rozvinout příslušné dovednosti.

4.11.1.

Výbor je obzvláště znepokojen otázkami kybernetické bezpečnosti. Navzdory digitalizaci zůstává lidský faktor nejdůležitější pro ověřování údajů a ochranu před protiprávními činy. I když dostupnost příslušných údajů na palubě zlepšuje bezpečnost, EHSV poukazuje na to, že řízení letounu musí zůstat v rukou letové posádky. Stejně tak musí být vypracován spolehlivý systém ochrany před kybernetickými hrozbami pro drony.

4.12.1.

Jednou z hlavních výhod systému založeného na dodržování souladu je záruka rovného zacházení s provozovateli. EHSV je toho názoru, že přechod na systém založený na posuzování rizik a výkonnosti musí usnadnit přizpůsobení nové kultuře a musí být utvrzena důvěra v bezpečnostní systém a jeho schopnost neustále zvyšovat úroveň bezpečnosti v systému, který je založený na výkonnosti. To vyžaduje úpravu a přizpůsobení na všech úrovních. EHSV rozvíjí obecné připomínky ve výše uvedených odstavcích 3.4 a 3.5 a zastává názor, že pro úspěšný přechod jsou nezbytné následující prvky:

4.12.2.

EHSV se domnívá, že postupný přechod na nový systém a novou kulturu potrvá nějaký čas. Prozatím není jisté, zda bezpečnost bude někdy plně pokryta právními předpisy založenými na výkonnosti.

4.13.1.

Stejně jako v předchozích stanoviscích (10) EHSV zastává názor, že kulturu spravedlivého posuzování je třeba uplatňovat v celém leteckém odvětví. EHSV pochybuje o tom, zda je návrh či jakýkoli jiný stávající právní předpis EU sám o sobě dostatečný k tomu, aby zajistil soulad s kulturou spravedlivého posuzování. K prosazení kultury spravedlivého posuzování a zachování jasné a předvídatelné hranice mezi hlášením událostí týkajících se bezpečnosti a systémem jejich soudního projednávání je třeba uskutečnit v členských státech řadu kroků. EHSV proto opakuje svůj návrh na vytvoření charty či kodexu chování za účelem podpory osvědčených postupů.

4.14.1.

EHSV se domnívá, že současný systém pokut a penále se ukázal být neúčinný. Znění čl. 72 odst. 1 uvádějící, že „Komise může […] právnické nebo fyzické osobě […] uložit pokutu“, by mělo být změněno na „Komise uloží […]“. Je třeba připomenout, že čl. 72 odst. 3 dosud ponechává prostor pro uvážení. Komise při zkoumání toho, zda uložit penále či nikoli, musí úzce spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány, aby zajistila přístup, který je v souladu s vnitrostátním prosazováním práva.

4.16.1.

Zapojení zúčastněných stran je a musí zůstat základním znakem činnosti agentury EASA. Navrhujeme proto odstranit z čl. 104 odst. 1 písm. b) slova „podle potřeby“, aby se zabránilo libovolným rozhodnutím ohledně toho, zda budou zúčastněné strany zapojeny do činností agentury či nikoli.