2.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/121

Zpravodaj:

Javier DOZ ORRIT

1.1.

EHSV se domnívá, že boj proti terorismu a jeho financování a proti praní peněz a dalším souvisejícím formám hospodářské trestné činnosti musí být trvalou prioritou politiky EU.

1.2.

EHSV v zásadě souhlasí s opatřeními, která jsou součástí návrhu změny směrnice o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (1), a s tím, že je naléhavě nutné jej provést.

1.3.

Vzhledem ke globálnímu charakteru těchto jevů Výbor doporučuje, aby EU a členské státy v budoucnu převzaly ještě významnější roli a hrály vedoucí úlohu v mezinárodních orgánech a fórech činných v boji proti praní peněz a související závažné trestné činnosti. Pro účinnější zasahování a dosahování lepších výsledků jsou nezbytné mezinárodní a globální koordinované akce a opatření, v nichž může Evropa hrát rozhodující úlohu.

1.4.

Výbor si je vědom úsilí, které pro podniky, povinné osoby i kontrolní orgány znamená přizpůsobení se směrnici. Toto úsilí je však nezbytné a musí ho vynaložit všichni, aby bylo možné dosáhnout obecně sdílených cílů, mezi než patří ochrana finančního systému a dalších povinných osob před jejich zneužíváním k páchání trestných činů. Výbor navrhuje, aby se provedlo posouzení dopadu realizace těchto opatření.

1.5.

EHSV je znepokojen tím, že účinnost čtvrté a páté směrnice pro boj proti praní peněz může v praxi vážně omezit řada faktorů. Seznam vysoce rizikových třetích zemí zveřejněný dne 14. července 2016 nezahrnuje mnoho zemí nebo jurisdikcí, u nichž existují podložené známky toho, že fungují jako daňové ráje pro praní peněz, a nezahrnuje žádné z 21 území uvedených v tzv. Panamských dokumentech. Vzhledem k tomu, že opatření zesílené hloubkové kontroly stanovená v páté směrnici pro boj proti praní peněz se uplatňují pouze na třetí země prohlášené za vysoce rizikové, EHSV navrhuje, aby se buď vypracoval nový seznam vysoce rizikových třetích zemí, nebo se rozšířila oblast působnosti opatření uvedených v článku 18a páté směrnice. EHSV považuje za prioritu vytvoření vnitrostátních veřejných rejstříků skutečných majitelů bankovních účtů, společností, svěřenských fondů a transakcí a zajištění přístupu povinných osob k těmto rejstříkům.

1.6.

EHSV naléhavě vyzývá evropské orgány, aby posílily své politiky namířené proti odstranění daňových rájů. Považuje za nezbytné zejména to, aby se veškeré povinnosti, které stanoví pátá směrnice pro boj proti praní peněz, zejména povinnosti týkající se identifikace skutečných majitelů bankovních účtů, společností, svěřenských fondů a transakcí, rozšířily na veškerá území či jurisdikce, jejichž svrchovanost závisí na členských státech.

1.7.

Je nezbytné důkladněji skloubit boj proti praní peněz s bojem proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, korupci a dalším souvisejícím trestným činům, jako je obchodování se zbraněmi, drogami, lidmi atd., a proti organizacím v oblasti trestné hospodářské činnosti. Je třeba vytvořit nové iniciativy proti všem těmto činům a jejich spojení s praním peněz. Rovněž je nutné stanovit opatření proti nekalé hospodářské soutěži v daňové oblasti.

1.8.

Boj proti terorismu a praní peněz vyžaduje užší spolupráci mezi různými zpravodajskými a bezpečnostními službami členských států a mezi těmito službami a Europolem.

1.9.

EHSV má za to, že součástí dohod o volném obchodu a hospodářském partnerství by měla být kapitola týkající se opatření proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz a financování terorismu. EHSV žádá Komisi, aby tato kapitola byla jako návrh EU zařazena do probíhajících jednání, zejména do jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, a do dohod, které jsou již platné, při jejich přezkumu.

1.10.

Nezbytná je práce finančních zpravodajských jednotek členských států a jejich koordinace na evropské úrovni. EHSV se domnívá, že by bylo vhodné vytvořit evropský nástroj pro dohled, koordinaci a předjímání technologických změn.

1.11.

Vzhledem k velkému významu boje proti praní peněz a zajištění jednotného a efektivního uplatňování pravidel v této oblasti ve všech členských státech je nezbytné, aby byly texty a koncepce navrhovaných opatření co nejjasnější. To zároveň zajistí nezbytnou právní jistotu všem, kdo tyto texty musejí uplatňovat.

1.12.

Bylo by také vhodné harmonizovat na evropské úrovni právní postupy – definice a tresty – týkající se všech trestných činů spojených s praním peněz, daňovými úniky, korupcí a financováním terorismu a jejich vazeb. To platí i pro harmonizaci sankcí za nedodržení ustanovení směrnic o boji proti praní peněz.

1.13.

EHSV navrhuje, aby byla stanovena opatření pro kontrolu dceřiných podniků povinných osob ve vysoce rizikových třetích zemích a nebyli kontrolováni pouze klienti.

1.14.

EHSV dále navrhuje Komisi, aby prozkoumala doplňková opatření na ochranu práv občanů vůči nezákonnému nebo nedovolenému využívání shromážděných informací příslušnými orgány nebo povinnými osobami.

1.15.

Výbor vítá rychlé zpracování těchto návrhů a doufá, že rychle a brzy vstoupí v platnost, aniž by byla dotčena kvalita výsledků. Proto třeba stanovit realistický časový plán pro provádění předpisů a jejich uplatňování v členských státech, jakož i jasné pokyny.

2.1.

Brutální teroristické útoky ve Francii, Belgii a dalších evropských zemích a úniky informací o praní peněz pocházejících z trestné činnosti v daňových rájích, z nichž poslední jsou informace o Panamských dokumentech od konsorcia ICIJ (2), vedly Komisi k navržení nových opatření proti využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Dne 5. července 2016 Komise spolu s návrhem páté směrnice pro boj proti praní peněz schválila další návrh, který má daňovým orgánům usnadnit přístup k informacím pro boj proti praní peněz (3), a sdělení o dalších opatřeních pro zvýšení transparentnosti a pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem (4).

2.2.

Nedávná studie Evropského parlamentu (5) uvádí: „Panamské dokumenty poukázaly na úlohu, kterou mají daňové ráje coby zprostředkovatelé vyhýbání se daňovým povinnostem, a odhalily agresivní povahu některých jeho postupů, které zastírají rozdíl mezi vyhýbáním se daňové povinnosti a daňovými úniky. V tomto smyslu hrály neprůhlednost vyplývající z utajování, chybějící sledovatelnost a nedostatečná výměna daňových informací důležitou úlohu v případech nedodržování hospodářských sankcí a zastřely informace, které jsou užitečné a nezbytné v souvislosti s organizovanou trestnou činností, včetně praní peněz pocházejících z teroristické činnosti, korupce a obchodování s drogami.“

2.3.

Konsorcium ICIJ zveřejnilo Panamské dokumenty. Jeho databáze (Offshore Leaks Database  (6)) obsahuje informace o 45 131 společnostech z EU (7). Z 21 území, které advokátní kancelář Mossack Fonseca používala k daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz, jsou tři členskými státy EU a další tři jsou závislými územími jednoho z nich (8).

2.4.

Pátá směrnice pro boj proti praní peněz upřesňuje část návrhů akčního plánu pro zesílení boje proti financování terorismu  (9): ty, které znamenají změnu čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz (10) a směrnice o ochranných opatřeních, která jsou vyžadována na ochranu zájmů společníků a třetích osob (11). Plán navrhuje posunout dopředu lhůtu pro provedení čtvrté směrnice pro boj proti praní peněz, a sice z 26. června 2017 na 1. ledna 2017, což bude současně i konečná lhůta pro provedení dvou návrhů směrnic z 5. července 2016.

2.5.

Složitý politický a legislativní rámec páté směrnice pro boj proti praní peněz zahrnoval jen v roce 2015 další dvě iniciativy: Evropský program pro bezpečnost  (12) a návrh směrnice o boji proti terorismu  (13), která stanoví novou klasifikaci trestných činů spojených s financováním terorismu.

2.6.

Dne 14. července 2016 přijala Komise nařízení v přenesené pravomoci o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí a připojený seznam (14), který přebírá údaje, jež schválil Finanční akční výbor na svém zasedání v korejském Pusanu dne 24. června 2016.

2.7.

Navrhovaná pátá směrnice pro boj proti praní peněz ukládá několik nových povinností v oblasti hloubkové kontroly, které musí uplatňovat povinné osoby (finanční instituce, dotčení odborníci, poskytovatelé služeb svěřenských fondů a hazardních her, realitní makléři atd.) vůči svým novým i stávajícím klientům. A především v článku 18a ukládá opatření zesílené hloubkové kontroly klientů činných ve vysoce rizikových třetích zemích. Členské státy budou moci vůči vysoce rizikovým jurisdikcím uplatnit také protiopatření, včetně zákazu zřizovat v těchto oblastech pobočky či zastoupení finančních institucí nebo provádět finanční transakce.

2.8.

Novinkou je, že do oblasti působnosti této směrnice budou zahrnuty platformy pro výměnu virtuálních měn a poskytovatelé virtuálních peněženek a budou považováni za povinné osoby, pokud jde o opatření hloubkové kontroly. Je odstraněna anonymita při používání předplacených karet on-line a je snížena prahová hodnota pro povinné zjištění totožnosti při použití off-line z 250 EUR na 150 EUR.

2.9.

Pátá směrnice pro boj proti praní peněz navrhuje také posílit pravomoci finančních zpravodajských jednotek a podporovat spolupráci mezi nimi, usnadnit zjišťování totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů pomocí zřízení jejich automatizovaných centrálních vnitrostátních registrů a zavést povinnost zjištění totožnosti a registrace skutečných majitelů společností (přičemž by se snížila prahová hodnota z 25 % na 10 % vlastnictví), svěřenských fondů a nadací a podobných subjektů, jakož i umožnit za určitých podmínek veřejný přístup k těmto informacím.

3.1.

Různé formy trestné činnosti, které využívají praní peněz a daňové ráje proti základním právům veškerého obyvatelstva, jsou velmi vážné. Navzdory úsilí vynakládanému evropskými a vnitrostátními orgány se praní peněz nepřestává rozšiřovat.

3.2.

Boj proti využívání finančního systému k trestné činnosti ztěžuje uvolňování finančních toků ve světě a rychlost uplatňování nových digitálních technologií na jejich transakce. Vyšetřování posledních džihádistických teroristických útoků v Evropě přineslo informace o jejich formách financování, které čtvrtá směrnice pro boj proti praní peněz nezohlednila. Tato skutečnost odůvodňuje její změnu, když ještě nevstoupila v platnost, a stanovení dřívější lhůty pro její provedení.

3.3.

EHSV v zásadě souhlasí s opatřeními navrženými v páté směrnici pro boj proti praní peněz a je přesvědčen, že mohou být užitečná a mohou pomoci se skoncováním s terorismem a praním peněz.

3.4.

Jedna výhrada by se mohla týkat důsledků, které by mohlo mít nevhodné použití velkého objemu citlivých informací příslušnými orgány pro základní práva, zejména ochranu osobních údajů. Návrh páté směrnice pro boj proti praní peněz stanoví v tomto ohledu určitá obezřetnostní opatření. Poznatky o určitém jednání vlád, které přinesla odhalení WikiLeaks (2010 a 2012) a dokumenty Edwarda Snowdena (2013), nás vedou k navržení toho, aby Komise prozkoumala možnost stanovit doplňková opatření na ochranu práv občanů vůči nedovolenému využívání shromážděných informací. Měla by zejména analyzovat, zda je proveditelné zavést určitý typ společné stupnice trestných činů pro nezákonné využívání informací a osobních údajů. EHSV by se do vypracování této studie mohl zapojit.

3.5.

Aniž jsou dotčeny stávající návrhy či jiné iniciativy a opatření na evropské úrovni, která Výbor v tomto stanovisku navrhuje, je nanejvýš důležité, aby EU a členské státy v budoucnu převzaly ještě významnější roli a hrály vedoucí úlohu v mezinárodních orgánech a fórech činných v boji proti praní peněz a související závažné trestné činnosti, což jsou celosvětové jevy, které jsou zpravidla přeshraniční. Pro účinnější zasahování a dosahování lepších výsledků jsou nezbytné mezinárodní a globální koordinované akce a opatření, v nichž může Evropa hrát rozhodující úlohu.

3.6.

Mnoho evropských občanů nadále trpí důsledky krize, ozdravnými politikami a nárůstem chudoby a nerovnosti, zatímco se dozvídají o tom, že velké nadnárodní podniky se vyhýbají daňovým povinnostem a dopouštějí se daňových úniků a významné osobnosti z hospodářského, politického, kulturního nebo sportovního života jsou zapojeny do daňových úniků a praní peněz v daňových rájích. Některé z těchto postupů a jurisdikcí se využívají také k financování teroristických organizací, které jsou schopny páchat strašlivé zločiny v Evropě a jiných částech světa. Tato situace je neúnosná. Od evropských a vnitrostátních orgánů je třeba vyžadovat efektivní opatření, která ji ukončí.

3.7.

Navzdory tomu, co je uvedeno v bodě 3.2, by dosažení cílů směrnic o boji proti praní peněz mohlo vážně ztížit nedostatečné politické jednání za účelem skoncování s daňovými ráji, které jsou nepostradatelnými uzly pro praní peněz. Rovněž by ho mohlo ztížit nedostatečné skloubení iniciativ proti praní peněz s iniciativami souvisejícími s bojem proti trestným činům, které jej podporují (daňové úniky, příslušnost k teroristickým nebo zločineckým organizacím, obchodování se zbraněmi, drogami, lidmi atd.), v kontextu poznamenaném přetrváváním praktik nekalé hospodářské soutěže v daňové oblasti v EU.

3.8.

Seznam vysoce rizikových zemí, který Komise zveřejnila dne 14. července 2016 (15), nezahrnuje žádnou ze zemí ze seznamu Panamských dokumentů. To je paradoxní, neboť jedním z argumentů, kterými Komise odůvodňuje předložení páté směrnice pro boj proti praní peněz, jsou odhalení obsažená právě v těchto dokumentech. Na seznamu figuruje pouze jedna vysoce riziková země, která nespolupracuje: Severní Korea. Součástí skupiny II, která zahrnuje země, jež se zavázaly k nápravě nedostatků a požádaly o technickou pomoc za účelem provedení akčního plánu Finančního akčního výboru, je Írán. Ve skupině I, což jsou země, které již vypracovaly akční plán, jenž umožní jejich odstranění ze seznamu, jakmile splní jeho požadavky, figuruje devět zemí (čtyři z nich ve válečném stavu: Afghánistán, Irák, Sýrie a Jemen). Část peněz, které slouží k financování terorismu, prochází těmito zeměmi. Všechny analýzy a šetření uvedeného tématu však ukazují, že praní peněz pocházejících z ostatních forem trestné činnosti v těchto zemích neprobíhá.

3.9.

Je politováníhodné, že organizace, jako je Finanční akční výbor, který vykonává tak důležitou činnost při analýze mezinárodní finanční trestné činnosti a navrhování opatření pro boj proti ní, nenalezla vhodný způsob, jak vypracovat své seznamy rizikových zemí. Je logické, že Komise využívá doporučení (16) a dalších návrhů Finančního akčního výboru za účelem boje proti praní peněz. V tomto případě ale podřízení se jeho návrhům může částečně snížit účinnost páté směrnice pro boj proti praní peněz, neboť posílená opatření článku 18a se uplatní pouze na vysoce rizikové třetí země.

3.10.

EHSV se domnívá, že má-li být pátá směrnice pro boj proti praní peněz účinná v praxi, je třeba buď přezkoumat seznam vysoce rizikových třetích zemí a zahrnout do něj země nebo území, kde se provádějí hlavní operace praní peněz, nebo rozšířit oblast působnosti článku 18a na všechny povinné osoby a jurisdikce, které jsou podle informací finančních zpravodajských jednotek podezřelé z praní peněz. EHSV také navrhuje vypracovat jediný seznam jurisdikcí, které nespolupracují při potírání hospodářské trestné činnosti.

3.11.

Skutečnost, že nezanedbatelná část operací praní peněz je prováděna v jurisdikcích závislých na členských státech, by měla vést všechny orgány EU k tomu, aby přijaly pevný politický závazek odstranit daňové ráje existující na jejím území. Konkrétně by se povinnosti zjistit totožnost skutečných majitelů bankovních účtů, vlastnictví společností a všech částí svěřenských fondů a transakcí, které se v návrhu páté směrnice pro boj proti praní peněz vztahují na povinné osoby z EU, měly rozšířit na všechna území, jejichž svrchovanost závisí na členských státech, včetně těch, pro které platí zvláštní daňové právní předpisy. Povinné osoby by přitom měly mít možnost opírat se při plnění svých povinností rovněž o údaje (oficiálních) vnitrostátních registrů. Stejně tak by se měla posílená opatření z článku 18a uplatnit na jurisdikce závislé na členských státech EU, které provádějí operace praní peněz.

3.12.

S praním peněz jsou úzce spojeny daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem. Část praných peněz pochází z daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem. Je nezbytné koordinovat předcházení oběma typům této trestné činnosti a jejich potlačování, a to jak na legislativní úrovni, tak v politické činnosti a v činnosti zpravodajských a policejních služeb a soudních systémů. EHSV hodnotí poslední iniciativy Komise v oblasti boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem v EU pozitivně, ale tyto iniciativy zůstávají nedostatečné, tudíž jsou zapotřebí další, které by se skloubily s těmi, jež se přijmou za účelem boje proti praní peněz.

3.13.

Boj proti praní peněz a financování terorismu vyžaduje úzkou spolupráci mezi různými zpravodajskými a bezpečnostními službami členských států a mezi těmito službami a Europolem. Je třeba uznat, že současná úroveň spolupráce je nedostatečná. Navzdory veřejným prohlášením vnitrostátních a evropských odpovědných činitelů a podpoře, kterou posílení této spolupráce vyjadřují občané, vycházejí po každém teroristickém útoku najevo závažné nedostatky v oblasti koordinace. Někdy se zjistí, že k chybám při koordinaci došlo mezi různými službami téhož státu. Je třeba udělat vše pro to, aby byla tato situace ukončena.

3.14.

EU v posledních letech vyjednala nebo podepsala důležité dohody o volném obchodu a hospodářském partnerství. V současnosti jedná o významné dohodě o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Tyto dohody by měly být výbornou příležitostí pro zavedení dvoustranných nebo dvouregionálních opatření pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz a financování terorismu. EHSV žádá Komisi, aby prozkoumala způsob, jak zavést kapitolu tohoto typu do dohod, o nichž se v současnosti jedná, a do těch, které jsou již platné, při jejich přezkumu. EHSV se v tomto bodě zcela shoduje se závěry výše uvedené studie Evropského parlamentu (17).

4.1.

Finanční zpravodajské jednotky členských států musí vyvinout důležitou činnost v oblasti zpravodajství, dohledu a prevence, včetně předvídání rychlých změn, ke kterým dochází v technologiích, jež by mohly být využity při praní peněz a financování terorismu. Je naprosto nezbytné, aby vnitrostátní reakce a sdílení informací z různých vyšetřování na evropské úrovni byly rychlé. Stálá a pohotová koordinace finančních zpravodajských jednotek je zásadní. EHSV se domnívá, že by bylo vhodné vytvořit evropský nástroj pro dohled, koordinaci a technologické předvídání.

4.2.

Povinné osoby definované ve čtvrté a páté směrnici pro boj proti praní peněz musí provádět dohled nad podezřelými osobami a pohyby a jejich kontrolu. Tyto směrnice však nepočítají s požadavky nebo povinnostmi týkajícími se činností povinných osob ve vysoce rizikových třetích zemích. Tato situace, kdy se dohlíží více na klienty než na samotné instituce, by měla být ukončena.

4.3.

V souvislosti s tímto stanoviskem jsou obzvláště důležitá tato doporučení ze stanoviska EHSV CCMI/132 k tématu Boj proti korupci (18): a) vypracovat logicky provázanou a komplexní pětiletou protikorupční strategii a doprovodný akční plán; b) zřídit Úřad evropského veřejného žalobce a posílit kapacity Eurojustu a c) vyžadovat od nadnárodních společností, aby uváděly hlavní finanční údaje o své činnosti ve všech zemích, ve kterých působí.

4.4.

EHSV má za to, že je nezbytné harmonizovat na evropské úrovni právní postupy – definice a tresty – týkající se všech trestných činů spojených s praním peněz, daňovými úniky, korupcí a financováním terorismu a jejich vazeb. Komise a Evropský orgán pro bankovnictví by měly prosazovat také harmonizaci sankcí za nedodržení povinností ze strany povinných osob.

4.5.

Boj proti praní peněz má mimořádný význam a musí být prováděn důrazně, rozhodně a efektivně. Proto je velmi důležité, aby byly texty a koncepce navrhovaných opatření co nejjasnější. To zároveň zajistí nezbytnou právní jistotu všem, kdo tyto texty musejí uplatňovat, a přispěje k jednotnému uplatňování v celé Unii.

4.6.

Výbor vítá rychlé zpracování těchto návrhů a doufá, že budou brzy schváleny a budou moci vstoupit v platnost. To však nesmí být na úkor kvality výsledků. Proto třeba stanovit realistický časový plán pro provádění předpisů a jejich uplatňování v členských státech, jakož i jasné pokyny.