52021AE3634

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52021AE3634 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52021AE3634

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských zelených dluhopisech [COM(2021) 391 final – 2021/0191 (COD)]

EESC 2021/03634

Úř. věst. C 152, 6.4.2022, p. 105–110 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Date of document:: 08/12/2021; Den hlasování
Date of vote:: 08/12/2021
Date lodged:: 12/08/2021

Author:: Evropský hospodářský a sociální výbor
Responsible body:: Section for Economic and Monetary Union and Economic and Social Cohesion, EESC_ECO
Rapporteur:: Philip VON BROCKDORFF
Form:: Stanovisko
Term of office:: 2015-2020
Internal reference:: AVIS-SECTION 2021/3634 FIN, ECO/560
Session:: 565

Procedure number:

Link

European Parliament - Legislative observatory

Treaty:

Smlouvy o fungování Evropské unie

Legal basis:

Link

Select all documents mentioning this document

Earlier related instruments:

52021PC0391 ESC Opinion

Instruments cited:

32020R0852

Link

EUROVOC descriptor:

Subject matter:

Directory code:

06.20.20.25 Právo usazování a volný pohyb služeb / Uplatnění v odvětvích / Služby / Burzy a jiné trhy cenných papírů

HTML

PDF

Official Journal

6.4.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 152/105

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských zelených dluhopisech

[COM(2021) 391 final – 2021/0191 (COD)]

(2022/C 152/17)

Zpravodaj:

Philip VON BROCKDORFF

Žádosti o vypracování stanoviska	Rada, 12. 8. 2021 Evropský parlament, 13. 9. 2021
Právní základ	články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	23. 11. 2021
Přijato na plenárním zasedání	8. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	123/1/4

1. Závěry a doporučení

1.1.

„Dobrovolný“ standard EU pro zelené dluhopisy vytváří režim spočívající na transparentnosti a dohledu. V tomto režimu mají být k financování způsobilé projekty, které jsou v souladu s taxonomií EU pro udržitelné činnosti, a emitenti mají mít povinnost poskytnout při vydání doplňující informace a následně zveřejňovat pravidelné zprávy o využití takto získaných peněžních prostředků a dopadu příslušného projektu.

1.2.

EHSV se domnívá, že standard pro zelené dluhopisy EU v sobě ukrývá též potenciál ke značnému ekonomickému prospěchu jak pro emitenty, tak pro investory. Plyne to ze skutečnosti, že cílem návrhu je vytvořit univerzální, důvěryhodný a efektivní mechanismus pro vydávání zelených dluhopisů, který by minimalizoval informační asymetrii a zároveň značně posiloval důvěryhodnost emitentů.

1.3.

EHSV se domnívá, že požadavek na soulad těchto dluhopisů s nařízením EU o taxonomii z nich činí též vhodný prostředek, jak financovat ekonomické činnosti podporující přechod k udržitelnějším a dekarbonizovaným ekonomikám.

1.4.

Navrhovaný standard by též měl výrazně snížit aktuální míru nejistoty ohledně typů aktiv či výdajů, které lze rozumně klasifikovat jako zelené využití kapitálu. Vzhledem k výše uvedenému požadavku na soulad s taxonomií EU se však EHSV domnívá, že je zapotřebí jasné informační podpory Komise, která investorům naznačí cestu k zeleným dluhopisům EU a projektům, které mají pozitivní vliv na životní prostředí.

1.5.

EHSV se domnívá, že k prosazení zelených dluhopisů jako svébytné třídy aktiv je zapotřebí uplatnit jednotný standard ve všech členských státech a emitenty zavázat k jeho dodržování. Nesmíme však podcenit náročnost plnění požadavku na soulad s taxonomickými standardy EU, který je kladen na emitenty. Ti vysoce pravděpodobně poměří náklady a komplikace spojené s externím posouzením a přínosy přístupu k širší investorské základně. Je třeba předejít riziku, že soukromí investoři dají přednost alternativním zeleným dluhopisům a méně náročným certifikačním postupům.

1.6.

Navrhované postupy vykazování a plnění požadavků na soulad s předpisy mohou též mít nepřiměřený finanční dopad na malé a střední podniky, jimž se standard EU pro zelené dluhopisy může jevit jako příliš represivní, což by bránilo jeho dalšímu rozvoji. Tomu je třeba zabránit, a proto EHSV doporučuje zaujmout k dohledu a požadavkům na vykazování pragmatický přístup. Přijetí standardu pro zelené dluhopisy EU na kapitálových trzích napomůže, nedopustíme-li nadměrnou zátěž povinnostmi a regulací, a to ani vůči emitentům z řad podniků. V ekonomikách procházejících dekarbonizací jsou soukromí emitenti vedle Komise jako emitenta zelených dluhopisů považováni za neméně významné a EHSV se domnívá, že standardy, jejichž dodržení se požaduje u zelených dluhopisů vydaných veřejným sektorem a soukromými emitenty, je třeba sjednotit.

1.7.

Co se týče emitentů zelených dluhopisů ze zemí mimo EU, domnívá se EHSV, že přístup na kapitálové trhy EU a opačně by měl být založen na souladu taxonomií různých jurisdikcí z celého světa. Podle názoru EHSV jde o velmi důležité otázky, neboť environmentální výzvy, jako je např. změna klimatu, nemůže EU vyřešit sama. Nepodaří-li se dohodnout se třetími zeměmi na společném taxonomickém základu, nařízení o dobrovolném standardu pro zelené dluhopisy navržené Komisí se pravděpodobně nestane standardem pro celosvětový trh se zelenými dluhopisy. Klíčovou úlohu by zde měla sehrát Mezinárodní platforma pro udržitelné financování jako fórum pro dialog tvůrců politik.

1.8.

Závěrem EHSV vítá požadavek taxonomie EU, aby investice dodržovaly zásadu „významně nepoškozovat“ a minimální záruky, neboť souběžně s upřednostněním zelené transformace je třeba dbát na sociální ochranu a dodržování lidských a pracovních práv. Nemá tím však vzniknout překážka při sbližování taxonomie se třetími zeměmi, zvláště pokud tyto jurisdikce neplní kritéria zásady „významně nepoškozovat“, jako je uznání práv na kolektivní vyjednávání. Pro tento účel EHSV navrhuje zřídit zvláštní výbor pro sledování vývoje trhu se zelenými dluhopisy za účasti sociálních partnerů.

2. Obecné připomínky

2.1.

Dne 6. července 2021 navrhla Evropská komise nové nařízení o dobrovolném standardu pro evropské zelené dluhopisy. Cílem navrhovaného nařízení je zvýšit udržitelnost finančního systému EU vytvořením „zlatého standardu“ pro zelené dluhopisy, který bude možno porovnat a případně sladit s jinými standardy na trhu.

2.2.

Standard pro zelené dluhopisy bude k dispozici všem emitentům zelených dluhopisů včetně soukromých, veřejných a svrchovaných subjektů a zahrnuje také emitenty ze zemí mimo EU.

2.3.

Navrhovaný rámec stanoví dobrovolný standard, jímž se mohou podniky a veřejné orgány řídit při využití zelených dluhopisů k získávání finančních prostředků na své projekty na kapitálových trzích.

2.4.

Standard vyžaduje, aby emitenti alokovali veškeré peněžní prostředky získané z dluhopisů na činnosti splňující požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (1) o taxonomii, a to do splatnosti dluhopisu. Stanoví environmentální cíle, screeningová kritéria a prahové úrovně výkonnosti pro hospodářské činnosti. Hospodářská činnost se bude považovat za vyhovující, pokud: a) podstatně přispěje k plnění jednoho nebo několika environmentálních cílů; b) nebude významně poškozovat jiné environmentální cíle; a c) bude dodržovat sociální záruky a záruky v oblasti správy a řízení.

2.5.

Zelené dluhopisy EU mohou pomoci financovat dlouhodobé projekty (až 10leté) za podmínky, že tyto projekty budou v souladu s environmentálními cíli podle nařízení o taxonomii.

2.6.

Zelené dluhopisy EU mají být předmětem externího posuzování souladu s výše uvedenými požadavky, zejména pak souladu příslušných projektů s taxonomií. Dle návrhu se externí posuzovatelé budou registrovat u Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy a budou vázáni povinností průběžného plnění podmínek registrace.

2.7.

V případě změny technických screeningových kritérií podle nařízení o taxonomii po vydání dluhopisů umožňuje návrh emitentům pokračovat dle dosavadních kritérií po dobu dalších pěti let. EHSV se nicméně domnívá, že jakmile určitý dluhopis při vydání splňoval požadavky na označení za „zelený“, pravidla alokace peněžních prostředků by se již neměla měnit. V praxi by to znamenalo, že i při změně technických screeningových kritérií na taková, která dluhopis již nesplňuje, by tento dluhopis zůstal „zelený“ po celou dobu až do své splatnosti. Toto pravidlo by přispělo ke stabilizaci trhů se zelenými dluhopisy.

2.8.

Cílem návrhu je rovněž posílit důvěru a ochranu investorů a omezit rizika, že projekty financované zelenými dluhopisy nesplní stanovené environmentální cíle. Emitenti těchto dluhopisů budou povinni pravidelně podávat zprávy.

2.9.

Povinně vypracují „informativní přehled o evropském zeleném dluhopisu“ s uvedením konečných cílů financování z příslušné emise, který bude podroben „předemisnímu posouzení“ registrovaným externím posuzovatelem tak, aby byl zajištěn soulad dluhopisu s požadavky standardu pro zelené dluhopisy.

2.10.

Emitenti zelených dluhopisů mají být též povinni zveřejňovat výroční zprávy o alokaci peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu v souladu s taxonomií EU.

2.11.

Po alokaci všech peněžních prostředků získaných prodejem zelených dluhopisů (k níž musí dojít před splatností dluhopisu) bude emitent povinen získat „poemisní posouzení“. Pro určité emitenty (např. některé finanční instituce) bude tato povinnost platit každoročně.

2.12.

Stanovena bude také povinnost zveřejnit nejméně jednu zprávu o celkovém environmentálním dopadu dluhopisu.

3. Konkrétní připomínky

3.1.

Návrh Evropské komise na vytvoření standardu pro zelené dluhopisy Evropské unie přichází v době, kdy poptávka po zelených dluhopisech v EU roste. Emise zelených dluhopisů v EU se na celkových emisích dluhopisů v EU nicméně podílejí stále pouhými 2,6 %, je zde tedy stále značný prostor pro růst. Křivku růstu v této oblasti lze například ilustrovat na skutečnosti, že ve druhém čtvrtletí roku 2021 vzrostly emise zelených dluhopisů v EU přibližně o 30 % ve srovnání s týmž obdobím roku 2020 (2).

3.2.

I přesto se množí otazníky nad skutečným rozsahem environmentálních přínosů projektů financovaných vydáním těchto dluhopisů. Tyto pochybnosti lze spojit s pojmem tzv. „greenwashingu“ neboli klamavé ekologické reklamy, k níž někdy dochází v souvislosti s nejistými environmentálními přínosy projektů financovaných ze zelených dluhopisů. Tím se problematizuje důvěryhodnost u emitentů, kteří si chtějí budovat dobrou pověst z hlediska ochrany životního prostředí, a vzniká informační asymetrie pro investory, kterým může už předem činit potíže rozlišení skutečně environmentálně udržitelných projektů.

3.3.

Problém je v tom, že zelené dluhopisy jsou stejné jako všechny ostatní dluhopisy. Rozdíl spočívá v tom, že peněžní prostředky získané z prodeje zelených dluhopisů se použijí na projekty, které splňují určitá předem stanovená environmentální kritéria. V případě platební neschopnosti má investor stejně jako u jakékoli jiné emise dluhopisů typicky nárok na plnění z celé účetní hodnoty emitenta. Přidaná hodnota pro investora plyne z držby dluhopisu, který plní udržitelné nebo environmentální cíle. Zde však narážíme na to, že definice udržitelných činností se v jednotlivých jurisdikcích v EU liší. V podstatě tak není možné porovnávat dopady projektů v různých jurisdikcích a často ani mezi regiony jednoho členského státu.

3.4.

Problematické je rovněž zveřejňování zpráv o využití peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisů. Potíže se zveřejňováním informací a související komunikací s investory o využití peněžních prostředků bývají výraznější v členských státech, kde bude do budoucna zapotřebí velká část investic do nízkouhlíkových projektů.

3.5.

Standard EU pro zelené dluhopisy má tyto problémy řešit vytvořením režimu, jehož pilíři budou transparentnost a dohled. V takovém režimu mají být k financování způsobilé pouze projekty, které jsou v souladu s taxonomií EU pro udržitelné činnosti, a emitenti mají mít povinnost poskytnout při vydání doplňující informace a následně zveřejňovat pravidelné zprávy o využití takto získaných peněžních prostředků a jeho dopadu. Ke schválení zeleného dluhopisu EU budou navíc oprávněni pouze externí posuzovatelé podléhající dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. EHSV nicméně varuje před koncentracemi na trhu a doporučuje udržet kontrolu nad náklady na externí posuzovatele. Hospodářskou soutěž v této oblasti může kupříkladu podněcovat jednoduchý a hladký registrační proces, aniž by to ohrozilo odbornost či kvalitu posuzovatelů.

3.6.

Standard pro zelené dluhopisy EU v sobě ukrývá též potenciál značného ekonomického prospěchu jak pro emitenty, tak pro investory. Dnes si otazníky kolem důvěryhodnosti a informační asymetrie vynucují dodatečné náklady pro všechny zúčastněné strany, kdy se emitenti snaží o budování důvěryhodné pověsti různými nákladnými postupy včetně finančně náročných procedur externího posuzování a podrobnějšího informování, a investoři se někdy uchylují k hlubším průzkumům ve snaze spolehlivě rozlišit vhodné příležitosti na poli udržitelných investic. Navrhovaný standard pro zelené dluhopisy EU by vytvořil univerzální, důvěryhodný a efektivní mechanismus pro vydávání zelených dluhopisů, který by minimalizoval informační asymetrii a zároveň značně posiloval důvěryhodnost emitentů.

3.7.

Evropské zelené dluhopisy splňující požadavky nařízení EU o taxonomii jsou vhodným prostředkem, jak financovat ekonomické činnosti podporující přechod k udržitelnějším a dekarbonizovaným ekonomikám. Zelené dluhopisy by zde měly být považovány za první volbu a ke skutečné „ekologizaci“ finančního systému EU by měly být vytvořeny vhodné pobídky.

3.8.

Návrh má též podnikům usazeným v EU umožnit vydávání evropských zelených dluhopisů k získání nebo výstavbě aktiva splňujícího požadavky taxonomie EU, jako je např. nová energeticky účinná budova. Podniky tak budou moci ve svých aktivech zvyšovat podíl těch, která splňují požadavky taxonomie. Je třeba však pamatovat také na související sociální náklady včetně hromadného propouštění.

3.9.

Navrhovaný standard by též měl výrazně snížit aktuální míru nejistoty ohledně typů aktiv či výdajů, které lze rozumně klasifikovat jako zelené využití kapitálu, a to díky výše uvedenému požadavku na soulad s taxonomií EU. Posílí to tak důvěryhodnost trhu se zelenými dluhopisy a pomůže dále podpořit růst a investice do této rozvíjející se oblasti, stejně jako začleňování zeleného financování mezi běžně využívané nástroje. Postupně se ze standardu EU pro zelené dluhopisy může stát skutečně efektivní nástroj, bude však zapotřebí, aby Komise navedla investory ke kvalitnějším dluhopisům a projektům, které mají skutečně pozitivní vliv na životní prostředí. Stejně tak bude třeba vytvořit novou třídu aktiv na kapitálovém trhu EU. Naděje, že vznikne tento druh informační podpory, je dalším důvodem, proč je návrh vítaným podnětem.

3.10.

Vzhledem k těmto souvislostem se zelené dluhopisy mohou stát zásadním zdrojem financování přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v celé EU. Zelené dluhopisy zpravidla mají dlouhou dobu splatnosti a zesplatnění v jejím závěru, jak si žádají velké infrastrukturní projekty. Byť je použití označení zelený dluhopis EU dobrovolné, investoři mají všechny důvody je využít při mobilizaci kapitálu na projekty se zjevnými environmentálními přínosy. To je samo o sobě významnou výhodou, tou hlavní je však standard sám tím, že zakládá referenční hodnotu pro zelená aktiva na kapitálovém trhu. Očekává se, že zelené dluhopisy se tak postupně stanou svébytnou třídou aktiv, která investorům pomůže určit výnosovou křivku spojenou se zelenými dluhovými cennými papíry. Zavedení jednotného standardu ve všech členských státech, kterým budou emitenti vázáni, může napomoci mobilizaci dalších prostředků na podporu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství prostřednictvím zelených dluhopisových fondů a zelených bankovních úvěrů. Tomu lze dále pomoci za předpokladu, že zelené úvěry budou spojeny s přiměřenými náklady.

3.11.

Zelené dluhopisy EU se také mohou stát referenční hodnotou pro zelené dluhopisy na trzích mimo EU, podobně jako v případě retailových investičních fondů. EU se ostatně na tomto poli etablovala jako globální leader (51 % celosvětového objemu emisí v roce 2020 připadá na podniky a veřejné orgány z EU) a standard pro zelené dluhopisy by měl podnítit vznik dalších příležitostí k udržitelnému financování pro investory v EU, a to na zahraničních trzích.

3.12.

Stanovit pro zelené dluhopisy konkrétní standard je důležité téma. Nesmíme však podcenit náročnost plnění požadavku na soulad s taxonomickými standardy EU, který je kladen na emitenty. Ti vysoce pravděpodobně poměří náklady a komplikace spojené se zdlouhavým procesem externího posouzení subjektem podléhajícím schválení a dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy proti přínosům přístupu k širší investorské základně. Soukromým investorům tak mohou jako výhodnější varianta vyjít alternativní zelené dluhopisy a méně náročné certifikační postupy. Tyto procesy související s vykazováním a plněním požadavků na soulad s předpisy mohou též mít nepřiměřený finanční dopad na malé a střední podniky, jimž se standard EU pro zelené dluhopisy může jevit jako příliš represivní, což by bránilo jeho dalšímu rozvoji. Určité světlo může na potenciální zájem o zelené dluhopisy EU vrhnout zkušenost s celounijními produkty kapitálového trhu, jejichž přijetí není příliš povzbudivé.

3.13.

Proto je nutné, aby orgán EU pověřený dohledem zavedl standard pro zelené dluhopisy do praxe co nejpragmatičtěji. Ačkoli hlavním emitentem zelených dluhopisů bude v nadcházejících třech letech při objemu 250 miliard eur v rámci programu NextGenerationEU Komise a členské státy vydají zelené dluhopisy v souhrnné hodnotě přibližně 80 miliard eur, nelze podcenit ani úlohu emitentů ze soukromého sektoru. Přijetí standardu pro zelené dluhopisy na kapitálových trzích v EU napomůže, nedopustíme-li nadměrnou zátěž povinnostmi a regulací. Je však nutno vyslovit také jedno varování. Podle předloženého návrhu nebudou zelené dluhopisy vydané veřejným sektorem v členských státech podléhat externímu posouzení ve smyslu tohoto návrhu. I když emitenti z veřejného sektoru budou i tak vázáni odpovědností vůči investorům do jejich dluhopisů, závazky přijaté členskými státy ohledně přechodu na nízkouhlíkové hospodářství by se při jednotném uplatnění standardu EU pro zelené dluhopisy opíraly o potřebnou záruku. Připuštěním zelených dluhopisů dvojího typu (jeden pro veřejný sektor a druhý pro emitenty z řad podniků) by naopak mohlo dojít ke vzniku přinejmenším dvou odlišných standardů.

3.14.

Dalším problémem, který je třeba řešit, je způsob, jak umožnit přístup na kapitálové trhy EU emitentům zelených dluhopisů ze zemí mimo EU a opačně – bude tedy nutné zajistit soulad taxonomií různých jurisdikcí z celého světa. V této souvislosti je vhodné poukázat na mezinárodní platformu pro udržitelné financování, což je fórum pro dialog tvůrců politik, jehož hlavním smyslem je zvýšit objem soukromého kapitálu investovaného do environmentálně udržitelných projektů. Hlavním cílem platformy je podpořit využití soukromého kapitálu na environmentálně udržitelné investice. Mezinárodní platforma pro udržitelné financování se tak nabízí jako mnohostranné diskusní fórum tvůrců politik, kteří chtějí investorům pomoci rozpoznat a realizovat příležitosti v oblasti udržitelných investic, které skutečně přispívají k plnění klimatických a environmentálních cílů. Na tomto fóru by se mělo také projednat a dohodnout sladění taxonomií.

3.15.

Jak již bylo uvedeno výše, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by jako orgán dohledu nad kapitálovým trhem EU měl zásadní úlohu zajistit, aby navržené standardy byly uplatňovány co nejpragmatičtěji. Nutným předpokladem by pak bylo zajistit dovednosti a vybudovat kapacity, které umožní výkon dohledu nad posuzovateli zelených dluhopisů EU. Komise stanoví kritéria k posouzení kvalifikace a transparentnosti, jež Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy poslouží jako dobrý základ. Podle našeho názoru by Evropský orgán pro cenné papíry a trhy mohl souběžně s budováním vlastních kapacit podporovat i své protějšky mimo EU v úsilí o zavedení obdobných standardů a tím usnadnit přístup investorů z EU na rozvíjející se trhy.

3.16.

Dalším bodem k úvaze je, že přechod na nízkouhlíkové hospodářství EU bude vyžadovat zásadně větší objem finančních prostředků, než přinese program NextGenerationEU. Soukromý sektor se na této transformaci již podílí, potřebujeme však mnohem více. Navrhovaný standard EU pro zelené dluhopisy by proto pomohl dalšímu rozvoji vznikajícího trhu s dluhopisy a kromě usnadnění přeshraničního financování na kapitálových trzích přilákal další emitenty. V konečném důsledku by navrhovaný standard pro zelené dluhopisy posílil důvěryhodnost potenciálních emitentů i investorů a jejich závazků v oblasti udržitelného rozvoje a environmentálních cílů, které zahrnují: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, recyklaci, předcházení vzniku odpadů, prevenci a omezování znečištění a ochranu zdravých ekosystémů. Příslušné environmentální a sociální cíle by tak byly součástí strategie každého podniku. Prosazování ekologické značky EU pro finanční produkty by za současné minimalizace byrokracie soukromým podnikům pomohlo s přijetím takové strategie.

3.17.

EHSV očekává, že investoři se postupně přikloní na stranu standardu EU pro zelené dluhopisy, neboť v něm získají záruku, že finanční prostředky budou využity v souladu s taxonomií, což následně sníží nároky na poskytování informací investorům. Cílem by tak mělo být přijetí navrhovaného standardu v celé EU v soukromém i veřejném sektoru.

3.18.

V této souvislosti by EHSV uvítal, kdyby stávající zelené dluhopisy s provedením nového standardu nepozbyly původní způsobilosti k tomuto označení, stejně jako při případném uplatnění těchto standardů na dluhopisy v rámci programu NextGenerationEU. EHSV je pevně přesvědčen, že dluhopisy splňující požadavky taxonomie pomohou plnit environmentální cíle. Očekáváme dokonce, že standard EU pro zelené dluhopisy zvýší zájem investorů o tyto investice a tím i posílí dalšího rozvoj trhu se zelenými dluhopisy. Jakkoli jde o příznivou zprávu pro emitenty i investory, EHSV též varuje před riziky, která popsal výše.

3.19.

V případě přijetí návrhu v předloženém znění by bylo zajímavé posoudit, i) do jaké míry by investoři v EU i mimo ni požadovali na emitentech soulad s navrženými standardy, nebo zda by návrh vedl k odklonu trhu s dluhopisy v EU od zbytku světa, a ii) jak by navržené zavedení standardu EU pro zelené dluhopisy ovlivnilo vývoj trhů se zelenými dluhopisy v EU a mimo ni.

3.20.

Podle názoru EHSV jde o velmi důležité otázky, neboť environmentální výzvy, jako je např. změna klimatu, nemůže EU vyřešit sama. Nepodaří-li se dohodnout se třetími zeměmi na společném taxonomickém základu, nařízení o dobrovolném standardu pro zelené dluhopisy navržené Komisí se pravděpodobně nestane standardem pro celosvětový trh se zelenými dluhopisy. Výsledkem by byly fragmentované kapitálové trhy a emitenti ze třetích zemí by standardy navrhované Komisí patrně nepřijali. Tento vývoj by bránil tokům finančních prostředků potřebných k řešení obřích environmentálních výzev, především změny klimatu.

3.21.

V Bruselu dne 8. prosince 2021.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020,s. 13).

(2) Climate Bonds Initiative (2021). Regionální přehled emisí zelených dluhopisů dle objemu.

Top

All

Choose the experimental features you want to try