11.1.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 9/4

1)

Článek 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) musí být vykládán v tom smyslu, že služba spočívající v poskytování základní nabídky rozhlasových a televizních programů přístupné prostřednictvím kabelové sítě, za jejíž poskytování jsou účtovány jak náklady na přenos, tak i odměna placená vysílacím organizacím a autorské poplatky placené organizacím pro kolektivní správu autorských práv v souvislosti s šířením obsahů děl, spadá pod pojem „služby elektronických komunikací“, a tudíž do oblasti věcné působnosti jak této směrnice, tak i směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/66/ES ze dne 15. prosince 1997 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví telekomunikací, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě), které tvoří nový právní rámec v odvětví služeb elektronických komunikací, pokud tato služba zahrnuje především přenos televizního obsahu prostřednictvím sítě kabelového televizního vysílání až do připojovacího bodu konečného spotřebitele.

2)

Tyto směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že od uplynutí lhůty k jejich provedení nepovolují takovému subjektu, jako je subjekt dotčený v původním řízení, který nemá postavení vnitrostátního regulačního orgánu, aby přímo zasahoval do stanovení cen za poskytování základní nabídky rozhlasových a televizních programů přístupné prostřednictvím kabelové sítě, které jsou účtovány konečnému spotřebiteli.

3)

Tytéž směrnice musejí být vykládány v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti původního řízení, a s ohledem na zásadu loajální spolupráce neumožňují, aby se subjekt, který nemá postavení vnitrostátního regulačního orgánu, vůči poskytovateli základní nabídky rozhlasových a televizních programů přístupné prostřednictvím kabelové sítě dovolával ustanovení smlouvy uzavřené před přijetím nového právního rámce v oblasti služeb elektronických komunikací, které omezuje svobodu tohoto poskytovatele při stanovení cen.