—

zrušil rozhodnutí ECB ze dne 21. března 2019 týkající se navrhovaného nabytí kvalifikovaných účastí žalobci v dané bance,

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že lhůta pro posouzení, kterou má ECB podle čl. 22 odst. 2 směrnice 2013/36/EU (1), uplynula před přijetím napadeného rozhodnutí, a ECB již tedy nemohla nesouhlasit s navrhovaným nabytím.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že ECB porušila postup stanovený v článku 15 nařízení o jednotném mechanismu dohledu (2) a v článcích 85 až 87 nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu (3).

3.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí je založeno na nesprávném výkladu a použití kritérií posouzení podle článku 23 směrnice 2013/36/EU a jejích lotyšských prováděcích předpisů.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že ECB porušila zásadu proporcionality.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že ECB nezohlednila diskreční povahu rozhodnutí o nesouhlasu s navrhovaným nabytím.

6.

Šestý žalobní důvod vychází z toho, že ECB zkreslila skutečnosti, jež jsou v projednávané věci relevantní.

7.

Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že ECB porušila zásady legitimního očekávání a právní jistoty.

8.

Osmý žalobní důvod vychází z toho, že ECB porušila zásadu nemo auditur, když nezohlednila vlastní odpovědnost za ztrátu důvěry v regulační postup.