This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document C2005/155/19
Case C-193/05: Action brought on 29 April 2005 by the Commission of the European Communities against the Grand Duchy of Luxembourg
Věc C-193/05: Žaloba podaná dne 29. dubna 2005 Komisí Evropských společenství proti Lucemburskému velkovévodství
Věc C-193/05: Žaloba podaná dne 29. dubna 2005 Komisí Evropských společenství proti Lucemburskému velkovévodství
Úř. věst. C 155, 25.6.2005, p. 10–10
(ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
25.6.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 155/10 |
Žaloba podaná dne 29. dubna 2005 Komisí Evropských společenství proti Lucemburskému velkovévodství
(Věc C-193/05)
(2005/C 155/19)
Jednací jazyk: francouzština
Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 29. dubna 2005 žaloba směřující proti Lucemburskému velkovévodství podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou D. Maidanim a M. H. Støvlbækem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.
Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:
1. |
konstatoval, že Lucemburské velkovévodství tím, že ponechává pro usazení pod profesním označením udělovaným v domovském státě požadavky jazykových znalostí, zákaz výkonu činnosti jako osoba s adresou pro účely doručování (domiciliataire) a povinnost předložit každý rok průkaz oprávnění z domovského členského státu, porušilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998, o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace (1), a zejména z jejích článků 2, 3 a 5; |
2. |
uložil Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty:
Zavedení kontroly jazykových znalostí jako podmínky pro zápis evropského advokáta do seznamu advokátů je v protikladu k obecnému cíli směrnice, kterým je usnadnění trvalého výkonu advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace a porušuje zejména čl. 3 odst. 2 této směrnice, podle kterého hostitelský členský stát zapíše advokáta výlučně „po předložení průkazu oprávnění potvrzujícího jeho zápis u příslušného orgánu v domovském členském státě“.
Zákaz být advokátem s adresou pro účely doručování je v rozporu s čl. 5 odst. 1 podle něhož evropský advokát „vykonávající činnost pod profesním označením udělovaným v domovském státě vykonává stejnou profesní činnost jako advokát vykonávající svou činnost pod odpovídajícím profesním označením udělovaným v hostitelském členském státě“.
Ve své odpovědi na odůvodněné stanovisko lucemburská vláda prohlašuje, že vzala na vědomí argument Komise, podle kterého požadavek na každoroční předložení průkazu oprávnění potvrzujícího zápis u příslušného orgánu v domovském členském státě představuje administrativní výdaj, jenž není odůvodněný s ohledem na ustanovení směrnice.
Komise nicméně konstatuje, že v současné době tento požadavek, který je v rozporu se zněním směrnice z důvodů uvedených v odůvodněném stanovisku, zůstává nadále uveden v zákoně ze dne 13. listopadu 2002, o provedení směrnice 98/5 do lucemburského práva.
(1) Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 36.