25.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 294/7

1.1.1

Výzkum ESUO založený na spolupráci byl ukončen s vypršením platnosti Smlouvy o ESUO dne 23. července 2002. Přebytečný kapitál vytvořený v ocelářském a uhelném průmyslu během platnosti Smlouvy však nyní umožňuje, aby byl tento způsob společného výzkumu i nadále zachován. Rozhodnutí přesunout tento kapitál do Společenství a věnovat ho na výzkum bylo fakticky učiněno v Niceské smlouvě. Výše kapitálu dosahuje 1,6 mld. EUR (odhad hodnoty kapitálu v době, kdy byly zrušeny závazky ESUO). Výzkumný fond pro uhlí a ocel (Research Fund for Coal and Steel, RFCS) byl založen v únoru 2003. Právní základ byl položen v příloze k Niceské smlouvě týkající se vypršení smlouvy o ESUO a v rozhodnutích Rady 2003/76/ES, 2003/77/ES a 2003/78/ES ze dne 1. února 2003, která byla publikována v Úředním věstníku dne 5. února 2003.

1.1.2

Technické a finanční pokyny stanovují podmínky pro provádění programu.

1.1.3

Po třech letech fungování nového systému je cílem tohoto dokumentu upozornit na určité odlišnosti, které se objevily během fungování fondu, a především stanovit výhledy do budoucnosti.

1.1.4

Kromě několika bodů, ke kterým se později vrátíme, byl v první řadě zachován charakter výzkumu ESUO založeného na spolupráci a to v nemalé míře díky prokázané vysoké úrovni financování výzkumu ESUO, což je důvodem ke spokojenosti.

1.2.1

Výzkumný fond pro uhlí a ocel spravuje oddělení uhlí a oceli Generálního ředitelství pro výzkum. Co se týče rozpočtu, je to úrok výše zmíněného kapitálu plynoucí z dlouhodobých investic, který je využíván k financování výzkumu. Dostupný roční rozpočet tak závisí na příjmu z investic. Klíč k rozdělování stanoví podíl určený na ocel (72,8 %) a na uhlí (27,2 %). Během posledních dvou let fungování to v praxi znamenalo rozpočet okolo 43 mil. EUR (43,68 mil. v roce 2003, 43,68 mil. v roce 2004 a 41,20 mil. na rok 2005) určený na výzkum v odvětví oceli. Tato finanční pomoc se týká zhruba padesáti projektů ročně. Co se týče výzkumu v odvětví uhlí byla úroveň financování z rozpočtu RFCS během posledních tří let v tomto pořadí – 16,13 mil. v roce 2003, 15,27 mil. EUR v roce 2004 a 16,13 mil. na rok 2005.

1.2.2

Je třeba zaznamenat značné snížení v celkovém objemu dotací neboť tyto na konci 90. let a na počátku této dekády představovaly okolo 55-56 mil. EUR v odvětví oceli a 28-31 mil. EUR v odvětví uhlí. Dále je třeba zaznamenat, že průměrné dotace na účastníka budou během příštích několika let dále značně sníženy a to vzhledem k rozšíření a následnému zvýšení počtu účastníků v programu. Nové členské státy budou samozřejmě přispívat jako dříve, ale postupně a pouze v letech 2006-2009. Jejich příspěvky ke kapitálu budou činěny postupnými splátkami (v celkové výši 169 mil. EUR), ale jejich plný účinek bude znatelný až v roce 2011.

1.2.3

Efektivita nákladů výzkumu ESUO v odvětví uhlí již byla stanovena (návrat 13 jednotek na každou investovanou jednotku). Značné efektivity bylo dosaženo při provádění průmyslového výzkumu zaměřeného na základní potřeby ocelářského průmyslu, ve spolupráci s těmi, kterých se tato problematika přímo týká, tj. pracovníků v průmyslu, popřípadě ostatních partnerů jako např. výrobců součástek či hlavních zákazníků. V dnešní době stále existuje základní potřeba tohoto typu, aby bylo možné zachovat konkurenceschopnost evropského ocelářského průmyslu na současné úrovni, tj. mezi nejlepšími na světě. Pilotní a demonstrační projekty, které byly podstatou originality programů ESUO, se během posledních let výrazně snížily; tyto projekty musí zůstat nástrojem výběru a upřednostňovaným prostředkem pro rychlý přesun technologického vývoje do operačních jednotek (továren).

1.2.4

Evropský výzkum v odvětví uhlí financovaný ESUO byl vysoce efektivní. Hodnocení (1) vykazuje průměrné faktory zisku dosahující hodnot od 7 do 25. Navíc, výzkum a technologický vývoj má často za následek vedlejší zisky pro ostatní odvětví např. při průzkumných a tunelovacích metodách a metodách pro testování materiálu.

1.3.1

Ke hlavním změnám došlo u procesu výběru výročních projektů ke schválení. Na jedné straně asistuje Komisi Výbor pro uhlí a ocel (COSCO), který je tvořen zástupci členských států a také Poradními skupinami pro ocel (SAGs) a Poradními skupinami pro uhlí (CAGs) se zástupci průmyslu a ostatních zainteresovaných stran. Na druhé straně jsou hodnocení vypracovávána nezávislými experty. Z materiálního hlediska Komise zajistila, že tato hodnocení jsou prováděna řádně od doby zřízení systému, za podmínek, které se každý rok zlepšují.

1.3.2

Kvalita vybraných projektů a tudíž programu RFCS závisí na kvalitě hodnocení. Jelikož se jedná o programy průmyslového výzkumu, které jsou hodnoceny, je důležité, aby byla hodnocení prováděna experty s odbornými znalostmi v oblasti průmyslových potřeb a priorit, předchozího výzkumu a jeho výsledků a s dovednostmi zainteresovaných partnerů. Například experti technických skupin splňují tyto podmínky, avšak Komise a skupiny ocelářského průmyslu stále potřebují optimalizovat praktické podmínky pro účast těchto expertů.

1.3.3

V odvětví oceli bude nadále existovat devět technických skupin, které nahradí dřívějších 17 výkonných výborů, jejichž úkolem bude monitorování projektů a přenos technologických informací s výrazným snížením počtu účastnících se expertů. Tento vývoj bude částečně kompenzován větším zapojením expertů z 10 nových členských států. Stanovený poručnický systém (přidělení monitorování jednoho projektu či omezeného počtu projektů jednomu expertu) se zdá být efektivní při zabezpečení přímějšího monitorování projektů; tímto je usnadněna diskuse o monitorování, které probíhá přísněji. Střednědobé hodnocení nových projektů RFCS bude provedeno na jaře roku 2005 a poskytne v tomto ohledu více informací.

1.3.4

Co se týká oceli, tři technické skupiny (TGs) začaly nahrazovat pět výkonných výborů působících v rámci výzkumného programu pro uhlí ESUO. Jejich oblastí zájmu jsou těžební technologie (TG1), technologie zpracování (TG2) a technologie čistého spalování uhlí (TG3).

1.3.5

Stupeň zapojení společností a institucí sídlících v 10 přístupových zemích do výzkumných záměrů ESUO byl v roce 2000 téměř nulový, oproti výzkumným záměrům v poměru 4,2 % pro odvětví oceli a 14,16 % pro odvětví uhlí v roce 2004 na základě výzvy RFCS. Celkový počet zástupců z 10 nových členských států v různých komisích a poradních a technických skupinách je 25 (11 COSCO, 5 SAG, 4 CAG, 3 TGs pro ocel a 2 TGs pro uhlí).

2.1.1

Spolu se zpomalením růstu celosvětové ekonomiky, které se v letošním roce očekává a s pomalejším oživením v kontinentální Evropě lze očekávat, že tempo růstu reálné spotřeby bude nižší než v roce 2004. Vzhledem k tomu, že jsou však úrovně akcií některých výrobků v některých zemích příliš vysoké, je možné rovněž očekávat zpomalení zdánlivého růstu spotřeby.

2.2.2.1

Bylo zřízeno 6 pracovních skupin, které zahrnují více než 100 osob a odpovídají 4 pilířům trvale udržitelného rozvoje: zisk, partneři (včetně automobilového a stavebního odvětví), planeta a lidé, a také energie. Tyto pracovní skupiny vypracovaly tři rozsáhlé a doplňkové průmyslové programy pro výzkum a vývoj se značným sociálním dopadem, přičemž tyto programy zahrnují různá témata a oblasti výzkumu a vývoje.

2.2.2.2

Jsou navrhovány tyto tři průmyslové programy se značným sociálním dopadem:

2.2.2.3

Co se týká prvního rozsáhlého programu, je zapotřebí značné flexibility v celém výrobním řetězci ocelářského průmyslu, aby bylo možné se vypořádat s rostoucí řadou výrobků, kterou bude třeba dodávat za nízké náklady. Mnohem více kompaktních linií s velmi krátkým časem reakce a větší rozsah kapacit by byly pro odvětví oceli prospěšné. Na druhé straně, jsou-li konvenční technologie dostatečně vyzrálé a silné, aby zabezpečily stabilní výkon, měly by inteligentní výrobní technologie přispívat k rozvoji flexibilnějších metod. Je třeba navrhnout a vypracovat nové výrobní koncepty, jako inteligentní výrobní procesy a organizace efektivní výroby, na základě průlomových organizačních technologií, aby bylo možné zajistit hodnocení nových procesů, výrobků a služeb.

2.2.2.4

V prvním rozsáhlém programu byla stanovena tato tři hlavní témata:

2.2.2.5

Druhý rozsáhlý program je rovněž zaměřen na tři hlavní témata výzkumu a vývoje:

2.2.2.6

Třetí rozsáhlý program je zaměřen na výzvu, jak splnit zákazníkovy požadavky na větší pestrost ještě propracovanějších vysoce výkonných materiálů, zejména pro dva trhy: automobilové a stavební odvětví. O třetím (energetika) se uvažuje od letošního roku.

2.2.2.7

Celkově mají tyto tři programy za cíl hrát hlavní roli při zvyšováni konkurenceschopnosti, při hospodářském růstu a souvisejícím dopadu na zaměstnanost v Evropě. Odpovídající témata a oblasti výzkumu a vývoje, která byla v těchto programech určena, jsou značným přínosem k cestě trvale udržitelného rozvoje. Ochrana životního prostředí (emise skleníkových plynů, zejména emise CO2) a zvyšující se energetická účinnost představují dvě protínající se problematiky v systému navrhovaných programů výzkumu a technologického vývoje. Bezpečnost a ochrana představují třetí velmi důležitý cíl, na který je třeba se zaměřit, a to nejen v příslušných průmyslových odvětvích, ale rovněž v každodenním životě zákazníků jakožto uživatelů výrobků ocelářského průmyslu (automobily, stavby, výroba energie a doprava atd.) při rozvoji nových inteligentních a bezpečnějších výrobků ocelářského průmyslu.

2.2.2.8

Další hlavní související téma, které zahrnuje aspekt lidských zdrojů, bylo rovněž vzato v úvahu (přilákání a zabezpečení kvalifikovaných pracovníků, aby bylo možné splnit ambice ocelářského průmyslu). V tomto ohledu:

2.2.2.9

Vize budoucnosti popsaná ve Strategické agendě výzkumu a přijatá řídícím výborem platformy dne 15. prosince 2004 nastiňuje perspektivy výzkumu v oblasti oceli pro nadcházející roky a desetiletí.

2.2.2.10

Druhá verze Strategické agendy výzkumu stanoví priority a udělá návrhy s ohledem na začlenění témat a oblastí výzkumu do různých evropských programů: RFCS, RDFP (rámcový program, FP), Eureka, národní a regionální programy atd. Tím budou zahrnuta hlavní odsouhlasená témata pro výzkum, která bude RFCS sledovat.

2.2.2.11

Charakter témat pro výzkum popsaný ve Strategické agendě výzkumu, kombinovaný s dovednostmi potřebných partnerů, by měl ovlivnit výběr vhodného evropského programu. Například, třebaže nikoli výlučně, RFCS pro výzkum typický pro ocel a RDFP pro výzkum zahrnuje partnery z více než jednoho průmyslového odvětví (např. dodavatelé a výrobci součástek, kterých se týká vývoj nových technologií; zákazníci a uživatelé – jako automobilový a stavební průmysl, kde jde o otázku vývoje inovačních výrobků ocelářského průmyslu atd.). Podobné směry by měly existovat v souvislosti se společnou technologickou činností pro rozsáhlé, dlouhodobé programy vyžadující značné investice a zaměřené na odsouhlasená evropská témata.

2.2.2.12

Pro dosažení plné efektivity výše navrhovaného přístupu je samozřejmě žádoucí, aby byly jednotlivé programy koordinovány. Strategická agenda výzkumu platformy tudíž musí být dokument s možností výběru pro nejbližší revizi hlavních směrů ocelářství. Navíc, koordinace programů by měla umožnit, aby byla všem projektům dána stejná příležitost, bez ohledu na skutečnost, kterého evropského programu jsou součástí.

2.2.2.13

Příští FP7 a ostatní evropské programy (Eurêka atd.), národní či dokonce regionální programy by měly představovat příležitost pro provádění Strategické agendy výzkumu. Společné technologické iniciativy spolu s půjčkami z Evropské investiční banky umožní rozvoj vznikajících průlomových technologií a jejich provádění ve velkých průmyslových seskupeních v průběhu příštích desetiletí.

2.2.2.14

Odsouhlasený výběr prioritních specifických témat pro ocelářský program ve Strategické agendě výzkumu platformy by měl navíc vytvořit rezervu prioritních témat (vyžadující jak značné finanční prostředky, tak značné technické zdroje), které je třeba předložit jako odpověď na každoroční vyhlášení veřejné soutěže pro výzkum v oblasti oceli RFCS. Takto se také nabízí příležitost vyhnout se dělení dotací, snížit administrativní náklady tím, ze se sníží počet záměrů, a především dosáhnout větší efektivity soustředěním zdrojů na témata, která jsou významná pro konkurenceschopnost ocelářství.

2.2.2.15

Jeden z projektů (ULCOS, Ultra Low CO2 Steel Making) druhého programu platformy v oblasti oceli je zaměřen na výrazné snížení emisí CO2 při výrobě oceli. Má následující charakteristiky:

Jejich závazky jsou obsaženy v dohodě konsorcia. Vzhledem k charakteristikám tohoto projektu informovala Komise v únoru 2005 o zájmech platformy zřídit Společnou technologickou iniciativu (JTI). V návrhu Komise ze dne 6. dubna 2005 předloženém Evropskému parlamentu a Radě však nebyla ESTEP vybrána jako JTI.

2.2.2.16

Konečně, pravidelná aktualizace programů by měla umožnit, aby tyto programy přesně odpovídaly potřebám průmyslu.

3.1.1

Evropa je třetím největším spotřebitelem uhlí na světě. Pokud jde o zásobování energií v Evropské unii, uhlí je jedním z centrálních pilířů podporující vyvážené energetické rozdělení a jeho úloha se jednoznačně zvýšila po rozšíření EU. Je to základní surovina pro výrobu železa a oceli, zatímco v odvětví elektřiny s podílem 32 % zůstává palivem, které je zvoleno z důvodu bezpečnosti dodávek a konkurenceschopnosti.

3.1.2

Evropská těžba uhlí je vysoce rozvinutým průmyslovým odvětvím. Ve srovnání se zámořskými ložisky jsou geologické podmínky tvrdého uhlí v Evropě náročné. Výzva těžit tato hlubší ložiska však zapříčinila vedoucí postavení evropských těžebních technologií. V dnešní době představují evropské těžební technologie více než polovinu expandujícího světového trhu – v nemalé míře jako výsledek financování ESUO RTD (2).

3.1.3

Závazek udržet vedoucí postavení Evropy předpokládá vhodné financování výzkumu, což napomůže nejen zaměstnanosti v tomto odvětví, ale rovněž vyváženosti plateb Společenství a bude doprovázeno mnoha dalšími dopady. To platí jak pro těžbu, tak pro čisté využití uhlí, jelikož technologický pokrok se musí zaměřit na všechny kritické aspekty uhelného řetězce.

3.2.1

Tento sektor má výbornou výzkumnou infrastrukturu, která dobře spolupracuje na evropské úrovni. Po dlouhá léta zahrnovala partnery z dřívějších přístupových (nyní nových členských států) ve společných výzkumných projektech. Celistvá síť Evropského udržitelného průmyslu nerostných surovin (Network on European Sustainable Mineral Industries (NESMI)), financovaná FP5 a zahrnující přibližně 100 zainteresovaných subjektů z evropského těžebního průmyslu a vědního oboru existuje již od roku 2002. Důležitým výstupem NESMI je Evropská technologická platforma pro udržitelné nerostné suroviny (ETPSMR) vyhlášená na konferenci NESMI dne 15. března 2005 a která má být zahájena v září 2005.

3.2.2

Strategickými cíli výzkumu a technologického vývoje v odvětví uhlí jsou:

3.3.1

Výzkum a technologický vývoj musí klást prioritu na produktivitu a snižování nákladů v průběhu celého výrobního procesu:

Těžba za nižší náklady a zároveň zabránění provozních výpadků si vyžaduje optimální znalosti ložiska získaného dřívější těžbou. Nové podpovrchové těžební metody by tudíž měly být rozvíjeny s multidisciplinárním přístupem. Za účelem dosažení budoucích úspor nákladů při plánování, rozvoji a provozní kontrole je nezbytné pokračovat v rozvoji moderních průzkumných metod včetně satelitních technologií.

3.3.2

Bezpečný a cenově nenáročný rozvoj ložisek vyžaduje inteligentní a flexibilní výrobní systémy jako nové razící a dolovací metody s použitím robotů, pokročilé automatizace a umělé inteligence. Klíčovými termíny v této oblasti jsou budoucí automatizace, zlepšené řízení procesu a vestavěné systémy pro provoz a údržbu.

3.3.3

Cíle rozvoje v automatizaci se týkají inteligentních, autonomních senzorů a zařízení, bezdrátových senzorových sítí, nových fyzikálních měřících procedur, lokalizačních a navigačních systémů a inteligentních systémů zpracování obrazu.

3.3.4

Zlepšené a vysoce racionalizované techniky kontroly podloží jsou otázkou vysoké priority pro zajištění ekonomičtější a bezpečnější podpory důlní těžby, zejména ve větší hloubce. Zvláštní podporou plánování, která se těší značnému zájmu, je další rozvoj modelování hornin.

3.3.5

Klíčovou problematikou, nezbytnou ve všech fázích výrobního procesu, je zlepšená informační technologie včetně snímacích, monitorovacích a analytických technik. Blížeji tato problematika zahrnuje komunikaci, zejména pojízdnou, podpovrchovou komunikaci včetně souvisejících terminálů informačních technologií. Virtuální realita, úspěšně rozvinutá ve společném projektu RFCS, by mohla dále zlepšovat důlní řídící staniční technologie. Zvýšené procesní řízení za pomoci počítače zlepší jak efektivitu, tak bezpečnost na pracovišti.

3.3.6

Montáž a demontáž jsou překážkou jakéhokoli dalšího růstu produktivity kvůli omezeným prostorovým podmínkám a stále rostoucím rozměrům a hmotnosti jednotky. Jedním z hlavních cílů je proto snížení doby montáže a demontáže za použití nových montážních a demontážních technik a omezení součástek na malý počet standardizovaných, kompaktních součástek. Moderní informační technologie mohou být opět využity jako podpůrné opatření. Něco podobného platí pro přepravu podpovrchového materiálu. Primárním cílem je v tomto případě automatizace dopravy za použití moderních senzorových systémů a při optimálním zacházení s materiálem.

3.3.7

Náklady na příslušné činnosti týkající se životního prostředí a otázka, jak přijme veřejnost těžbu v hustě osídlených regionech, činí ochranu životního prostředí, s ohledem na odstranění či snížení různých škodlivých dopadů těžby nebo výroben koksu na životní prostředí, významným předmětem výzkumu. Každý metodický pokrok dosažený v těchto oblastech bude mít jednak značný výrobní potenciál a jednak enormní dopad na ostatní odvětví, a je tudíž potřebný pro společnost jako celek. Tato problematika se týká aktivních dolů a také opatření týkajících se uzavírky a následného využití.

3.3.8

Příklady nutnosti výzkumu a vývoje zahrnují přesnější procedury pro předvídání opakujících se stoupání úrovně důlní vody a emisí plynů po uzavírce. Navíc, všeobecný technický pokrok v ostatních odvětvích průmyslu by měl být co nejvíce využitý a jeho uzpůsobení pro podpovrchovou těžbu tvrdého uhlí by mělo být podporováno. V této souvislosti jsou klíčovými slovy nanotechnologie, bionika, senzory aerokosmické technologie a robotika.

3.4.1

Hlavní cíle v této problematice představují dvě stádia čistého využití uhlí:

3.4.2

V současnosti upřednostňovanou volbou pro čisté využití uhlí je zvyšování účinnosti, protože tím dochází ke snižování emisí, což napomáhá dosažení cíle zachování zdrojů. Tato strategie je prosazována z důvodu předpokládané potřeby na renovování a novou výstavbu elektráren s kapacitou více než 200 GW v Evropě (EU15) v období 2010 až 2020. Pro elektrárny spalující fosilní paliva se předpovídá přibližně 60 %, přičemž samotné uhlí přispívá 23 %. To představuje hlavní příležitost pro maximální využití – efektivita technologií.

3.4.3

S dnešní technologií tepelných elektráren je při použití tvrdého uhlí možné dosáhnout maximální účinnosti 45-47 %. Je možné očekávat nárůst na více než 50 %, převážně z důvodů dalšího nárůstu parametrů zpracování, pokud jde o tlak a teplotu (na více než 700 °C). Klíčovou úlohu zde hraje vývoj a testování nových, vysokoteplotních materiálů. V porovnání s technologií v současnosti instalovanou v Německu by to znamenalo snížení emisí CO2 přibližně o 30 %.

3.4.4

Je proto možné výrazně přispět ke snížení emisí CO2 při současném zachování zdrojů v krátkém časovém období zejména vývojem zpracování paliv v konvenčních tepelných elektrárnách. Tato skutečnost by rovněž měla být hlavním předmětem budoucího financování výzkumu.

3.4.5

Kromě vysoce rozvinutého zpracování paliv v konvenčních tepelných elektrárnách může být alternativou kombinované zpracování ve středním či dlouhém období. Základními možnými variantami jsou integrované zplynování uhlí (IGCC) a tlakové spalování práškového uhlí. Takto bude možné dosáhnout účinnosti značně převyšující 50 %. Výzkum probíhající v této oblasti je třeba zintenzívnit.

3.4.6

Výzkum je dále nutný pro rozvoj elektráren s nulovými emisemi za předpokladu, že existuje politická vůle toho dosáhnout. Instalace potřebných zařízení na odstranění oxidu uhličitého však vytváří ztrátu účinnosti elektrárny od 6 do 14 procentního bodu. Tato skutečnost nejenom zvyšuje náklady konečného výrobku, ale je rovněž v rozporu s cílem zachování zdrojů. Optimalizovaná elektrárna, koncipována s maximálně možnou účinností, představuje základní technologie, s ohledem zejména na dlouhodobý cíl elektrárny bez CO2.

3.4.7

Elektrárna s nulovým CO2 je dlouhodobou vizí. Preventivní ochrana podnebí si vyžaduje včasný vývoj procesů pro technicky a hospodářsky racionální odstranění plynů závažně poškozujících životní prostředí z emisí elektráren za účelem ochrany před únikem CO2 do atmosféry.

3.4.8

V současnosti se vývoj technologií na odstraňování CO2 (první část procesu) jeví jako jednodušší pro dosažení než spolehlivé a dlouhodobé ukládání oxidu uhličitého po jeho separaci (druhá část procesu), jelikož se velmi málo ví o dlouhodobém chování velkého množství CO2 v uzavřených skladovacích místnostech. V současnosti se diskuse zaměřila převážně na sekvestraci ve vyčerpaných ložiscích ropy a plynu či v hlubokých solných vrstvách. Takovýto závazek si vyžádá značné investice do logistiky.

3.4.9

Podle současné expertizy pro tento vývoj neexistuje nepřekonatelná technická překážka, ačkoli tento koncept s sebou nese značné ekonomické a ekologické riziko. Minimalizace tohoto rizika je jedním z hlavních úkolů, kterým se musí v následujících letech zabývat jak průmyslové odvětví, tak vlády.

4.1

Ačkoli z administrativních důvodů program výzkumu RFCS zahrnuje uhlí i ocel, každé odvětví má své specifické charakteristiky a potřeby, kterými je třeba se řídit, aby se zlepšila realizace technických a vědeckých cílů při zlepšování jejich konkurenceschopnosti. EHSV podporuje zřízení evropské technologické platformy, ve které odvětví oceli a uhlí může nalézt vhodné prostředí pro rozvoj a koordinaci jejich politik a aktivit výzkumu a technologického vývoje za využití všech dostupných evropských zdrojů.

4.2

EHSV je značně nakloněn rychlému a výraznému zapojení podniků, výzkumných center a univerzit z nových členských států do výzkumného programu RFSC a do aktivit souvisejících s příslušnými evropskými technologickými platformami pro odvětví oceli a uhlí.

4.3.1

EHSV stanovilo tyto hlavní problematiky: