25.11.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 294/54

1.1

V čl. 12 odst. 3 písm. a) druhém pododstavci směrnice 77/388/EHS se stanoví, že Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem rozhodne jednomyslně o výši základní sazby daně z přidané hodnoty. V lednu 1993 předložila Komise několik návrhů na zavedení konečného systému daňové harmonizace, ale Rada je nemohla přijmout, protože nebyly schváleny jednomyslně.

1.2

Bylo však dosaženo dohody o sblížení sazeb, na základě které zavádí směrnice 92/77/EHS minimální sazbu ve výši 15 %. Konečné datum platnosti tohoto rozhodnutí bylo původně stanoveno na 31. prosince 1996. Jeho platnost byla třikrát prodloužena, poslední datum bylo stanoveno na 31. prosince 2005.

2.1

Vzhledem k blížícímu se vypršení platnosti směrnice přednesla Komise návrh na její prodloužení až do 31. prosince 2010. Platné předpisy však zůstávají nezměněny. Základní sazba nesmí být nižší než 15 % a základ daně je stejný pro dodání zboží i pro poskytování služeb.

3.1

Vzhledem k současnému stavu daňové politiky v členských státech, především v oblasti DPH, Výbor nemůže než vyjádřit souhlas s iniciativou Komise, která je v podstatě povinností.

3.2

Výbor však využívá příležitost na to, aby přednesl některé dodatečné úvahy, a doufá, že členské státy jim budou věnovat pozornost.

3.3

Nejednotnost záměrů v daňových záležitostech mezi jednotlivými členskými státy, především v oblasti DPH, není samozřejmě novinkou. Existuje již od založení Evropské unie a postupné rozšiřování z původních 6 členských států na současných 25 ji jenom prohloubilo. V průběhu let se ani nepodařilo přijmout návrhy Komise na stanovení rozpětí základní sazby s minimem 15 % a maximem 25 % (přestože v praxi toto rozpětí existuje). Stejně tak se nedospělo k dohodě o jednotnějším používání principu platby DPH v zemi původu a vážně nebylo nikdy projednáno téma zrušení četných osvobození a výjimek udělovaných čas od času všem členským zemím z různých důvodů a téměř vždy bez respektování lhůt (i když byly stanoveny).

3.4

Mluvit o „přechodném systému“ pro DPH pokud se zmiňujeme o systému, který se používá po desetiletí v očekávání „konečného systému“, jakkoli problematického, je v této situaci mystifikací, kterou EHSV není připraven dále akceptovat. Za účelem vícekrát připomínané a požadované průhlednosti pro občana by měla Rada prohlásit, že se bude i nadále věnovat strategickému cíli na harmonizaci DPH. Tento cíl však není reálně dosažitelný v krátko či střednědobé perspektivě. Tímto způsobem se předejde plýtvání energie a zdrojů na marný pokus dosažení jednomyslnosti v oblastech, které mají zásadní význam pro daňovou a sociální politiku všech členských států, a které si tudíž každý z nich míní ponechat bez ústupků.