20.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 168/74

1.1

Návrhem směrnice, která je předmětem stanoviska Komise zamýšlí přistoupit k 1. lednu 2009 k poslední etapě otevření poštovního trhu s tím, že zachová univerzální služby v současných hlavních rozměrech ve všech členských státech Unie a zruší výlučná práva (vyhrazená oblast) pro financování zmíněných univerzálních služeb.

1.2

Hlavní problém, který představuje uspořádání této poslední etapy, spočívá v definování postupu, který by umožnil zachovat výkonný a konkurenceschopný poštovní sektor, který by i nadále nabízel všeobecné, vysoce kvalitní služby za přístupné ceny pro soukromé uživatele i pro evropské podniky, v zájmu konkurenceschopnosti, potřeb občanů, bez ohledu na jejich zeměpisnou, finanční nebo jinou situaci, a v zájmu zaměstnanosti a udržitelného rozvoje.

1.3

EHSV se domnívá, že prvky, které Komise dodala na podporu svého návrhu, neumožňují zaručit s potřebnou jistotou udržitelné financování všeobecných služeb v každém členském státě, zejména v těch, které jsou konfrontovány s obtížnými zeměpisnými a demografickými podmínkami, a které dnes nemohou zrušit financování prostřednictvím vyhrazené oblasti, které prokázalo svou účinnost a rovnost pro velký počet členských států.

1.4

EHSV nesouhlasí, aby se ke krytí zbylých nákladů za všeobecné služby zaváděly poplatky nebo se zvyšovaly sazby pro uživatele nebo se zaváděly subvence z veřejných prostředků, zatímco současné služby neznamenají pro uživatele/přispěvatele žádné specifické náklady.

1.5

EHSV v tomto stádiu není přesvědčen ani o systému „play or pay“, v němž má každý operátor povinnost poskytovat všeobecné služby, jíž se může vyhnout tím, že se účastní financování všeobecných služeb, ani o použití vyrovnávacího fondu.

1.6

Komise musí upřesnit rámec, v němž může pokračovat liberalizace poštovních služeb. Jedná se o předběžnou podmínku, než dojde ke zrušení vyhrazené oblasti, nutné pro financování všeobecných služeb.

1.7

Vzhledem ke všem nejistotám a rizikům, které se váží na úplnou liberalizaci poštovního trhu, se zdá plánované datum 1. ledna 2009 nerealistické, tím spíš, že poštovní operátoři působící v členských státech, které přistoupily k Evropské unii teprve v roce 2004, by neměly dost času, aby se přizpůsobily novým podmínkám.

1.8

EHSV žádá:

2.1

Poštovní služby mají velký sociálně-hospodářský význam pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost a pro provádění Lisabonské strategie. Přispívají přímo k sociální vazbě a základním právům každé osoby, spojování a solidaritě obyvatelstva a území, ke konkurenceschopnosti evropského hospodářství a k trvale udržitelnému rozvoji.

2.2

Podle odhadů Komise poštovní služby v Evropské unii přepraví 135 miliard zásilek ročně, což představuje roční objem kolem 88 miliard eur, tj. kolem 1 % hrubého domácího produktu (HDP) Společenství. Dvě třetiny tohoto obratu pocházejí z poštovních listovních služeb, zbytek pochází z doručování balíků, expresních listovních služeb a dalších služeb.

2.3

Všeobecné poštovní služby, které zaručují přístup všech občanů nezávisle na jejich zeměpisné, finanční nebo jiné situaci ke kvalitním, spolehlivým poštovním službám za dostupné ceny, tvoří zásadní prvek evropského sociálního modelu a Lisabonské strategie. Všeobecné vysoce kvalitní služby jsou nezbytné jak pro občany, tak pro hospodářské subjekty, které jsou hlavními uživateli poštovních služeb a potřebují, aby byl každý dopis a každý balík doručen každému příjemci bez ohledu na jeho charakteristiku či umístění.

2.4

Reformy, technologický rozvoj a zvýšený stupeň automatizace poštovního sektoru vedly k podstatnému zlepšení kvality, zvýšení účinnosti a zohledňování potřeb zákazníků.

2.5

Tento vývoj, který je v protikladu k pesimistickým předpovědím, podle nichž představují poštovní služby upadající trh, ukazuje potenciál růstu, který operátoři vidí v rozvoji nových služeb jako je např. nákup na dobírku, elektronický obchod a hybridní pošta.

2.6

Na rozdíl od jiných odvětví síťových služeb je poštovní služba, zejména v oblasti distribuce, nadále charakterizována rozsáhlou manuální činností a osobními službami a poštovní sektor představuje důležitý sektor co do zaměstnanosti; odhaduje se, že v Unii 5 milionů míst přímo závisí na poštovním sektoru nebo s ním jsou úzce spjata. Pracovní síla, která tvoří v nákladech nejčastěji stálou položku a představuje největší část (+/- 80 %) celkových nákladů, je obzvláště vystavena racionalizačním opatřením v rámci liberalizace a konkurenceschopnosti.

2.7

Nakonec by chtěl EHSV poukázat na to, že z pravidelného průzkumu Eurobarometru vychází, že je většina uživatelů všeobecně spokojena s kvalitou poskytovaných služeb.

3.1

Iniciovaná zelenou knihou ze dne 11. června 1992 k rozvoji jednotného trhu poštovních služeb a sdělením ze dne 2. června 1993 s názvem „obecné směry pro rozvoj poštovních služeb Společenství“, byla postupná a kontrolovaná liberalizace poštovního sektoru zahájena před deseti lety směrnicí 97/96/ES, obecně známé pod jménem „poštovní směrnice“.

3.2

Poštovní směrnice, které vyprší platnost dne 31. prosince 2008, stanovila společná pravidla pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb. Tato pravidla se týkají:

3.3.1

Podle této směrnice mají členské státy povinnost zaručit všem uživatelům všeobecné služby za dostupné ceny a zaručit po všechny pracovní dny a ne méně než pět dní v týdnu, po celém území, přinejmenším:

3.3.2

Pravidla Společenství tak zaručují všem občanům Evropské unie skutečnou komunikační službu, bez ohledu na zeměpisné a demografické okolnosti území, na kterém žijí.

3.3.3

Tak jak jsou všeobecné služby výše definovány, s tím, že obsahují jak vnitrostátní tak přeshraniční služby, musí dodržet stanovené normy kvality, zejména lhůty doručení, jakož i pravidelnost a spolehlivost služeb stanovených členskými státy (vnitrostátní služby) a Parlamentem a Radou (přeshraniční služby Společenství).

3.4.1

Jestliže se členský stát domnívá, že povinnosti vyplývající ze všeobecných služeb znamenají pro poskytovatele těchto služeb nepřiměřenou finanční zátěž, může mu vyhradit monopol na vybírání, třídění, přepravu a distribuci vnitrostátních listovních zásilek, a jestliže je to nezbytné pro zachování všeobecných služeb, i přeshraniční pošty a reklam rozesílaných poštou

4.1

Výhledová studie, kterou na zadání Komise vypracovala mezinárodní poradní organizace (1), v závěru uvádí, že úplné dosažení vnitřního trhu poštovních služeb ve všech členských státech v roce 2009 je slučitelné se zachováním poskytování vysoce kvalitních všeobecných poštovních služeb. Tato studie nicméně upřesňuje, že rizika, která z toho vyplývají pro zachování všeobecných poštovních služeb vyžadují, aby byla členskými státy provedena tzv. doprovodná opatření.

4.2

Návrh směrnice, která je předmětem tohoto stanoviska, předpokládá úplné otevření poštovního trhu k 1. lednu 2009, za současného zachování společné úrovně všeobecných služeb ve stávajících zásadních rozměrech, pro všechny uživatele, ve všech členských státech Unie.

4.3

Počínaje 1. lednem 2009 by již členské státy neměly právo udělovat výlučná nebo speciální práva (vyhrazené odvětví) na provádění a poskytování poštovních služeb.

4.4

Členské státy by již nemusely nutně přikračovat k povinnému určení poskytovatele nebo poskytovatelů všeobecných služeb, ale mohly by pověřit poskytováním těchto služeb, s časovým omezením, tržní síly s tím, že členské státy samy určí regiony nebo specifické služby, které nemohou být zajištěny tržními silami a zajistí zadávání veřejných zakázek, aby byly zmíněné služby zajištěny po hospodářské stránce co nejvýhodněji.

4.5

Bude-li poskytování všeobecných služeb vyžadovat vnější financování, členské státy by si mohly vybrat mezi následujícími možnostmi:

4.6

Směrnice, která je předmětem tohoto stanoviska, také zavádí nové ustanovení, které ukládá členským státům povinnost zhodnotit potřebu zaručení transparentního a nediskriminačního přístupu pro všechny operátory k prvkům poštovní infrastruktury a k následujícím službám: systému poštovních směrovacích čísel, databázi adres, poštovním schránkám, sběrným a dodacím schránkám, informacím o změnách adresy, službě přesměrování, službě navrácení odesílateli. Přístup třetích stran k třídícím a dodacím zařízením není v uvedených pravidlech zmíněn.

5.1

EHSV si vždy cenil toho, že na rozdíl od ostatních sektorů, neproběhla liberalizace poštovních služeb násilně, ale byla doposud realizována postupně a kontrolovaně. Vítá, že návrh potvrzuje hlavní rozměry všeobecných služeb zaručených všem uživatelům. EHSV nicméně žádá, aby byla do všeobecných služeb začleněna bezplatná specifická služba v případě, kdy je odesílatelem či adresátem osoba nevidomá, nebo osoba se slabým zrakem.

5.2

Pro Komisi spočívá hlavní problém organizace poslední etapy úplného otevření poštovního trhu Unie v určení, jak postupovat, aby byl dosažen výkonný a konkurenceschopný poštovní sektor, zaručující i nadále vysoce kvalitní služby za dostupné ceny pro soukromé uživatele a podniky v Evropě.

5.3

EHSV se domnívá, že prvky, které Komise dodala na podporu svého návrhu, neumožňují zaručit s potřebnou jistotou udržitelné financování všeobecných služeb v každém členském státě, zejména v těch, které jsou konfrontovány s obtížnými zeměpisnými a demografickými podmínkami, a nemůže tedy dnes zrušit financování prostřednictvím vyhrazené oblasti, které prokázalo svou účinnost a rovnost pro velký počet členských států.

5.4

EHSV nesouhlasí, aby se ke krytí zbylých nákladů za všeobecné služby zaváděly poplatky nebo se zvyšovaly sazby pro uživatele nebo se zaváděly subvence z veřejných prostředků, zatímco současné služby neznamenají pro uživatele/přispěvatele žádné specifické náklady.

5.5

EHSV v tomto stádiu není přesvědčen ani o systému „play or pay“, v němž má každý operátor povinnost poskytovat všeobecné služby, které se může vyhnout tím, že se účastní financování všeobecných služeb. V praxi byl tento systém zkušebně zaveden pouze ve Finsku, bez zvláštního výsledku. Stejně tak se zdá být nevhodné zavedení vyrovnávacího fondu; pouze v jednom členském státě, v Itálii, byl tento systém prověřován, ale neuspěl.

5.6

Taktéž je tomu i v případě financování všeobecných služeb prostřednictvím subvencí z veřejných prostředků, což by znamenalo zatížení veřejných financí, které jsou již ostatně pod tlakem, a šlo by opět na náklady uživatelů/přispěvatelů.

5.7

Nakonec Výbor upozorňuje, že alternativní návrhy na financování, které předložila Komise, nebyly analyzovány s ohledem na jejich použitelnost a efektivnost. Dát je k použití v těchto podmínkách by vystavilo členské státy nebezpečí, že by se dostaly do nenávratné situace, kdy by byl trh plně liberalizován a všeobecné služby by již nebyly zaručeny.

5.8

Tudíž je před jakoukoliv další etapou liberalizace nutno stanovit pravidla a jasný a pevný rámec. Vyhrazená oblast bude moci být případně zrušena pouze tehdy, jestliže bude tento rámec stanoven a bude obsahovat zejména skutečně účinná a trvalá opatření k financování všeobecných služeb, jasně stanovených a zanalyzovaných pro každý členský stát. Musí tak být učiněno, než se přistoupí ke zrušení jediného způsobu financování, který doposud prokázal svou účinnost, tedy přiměřené vyhrazené oblasti.

5.9

Za posledních deset let se snížil počet pracovních míst v poštovním sektoru řádově o desítky tisíc (podle Komise 0,7 %), zatímco mnoho dalších pracovních míst bylo nahrazeno dočasným zaměstnáním nebo zaměstnáním se špatnými pracovními podmínkami, ať již ve střediscích na třídění, v distribučních službách nebo na poštovních úřadech.

5.10

I když různé faktory jako nové technologie, konkurence jiných sdělovacích prostředků jako elektronická pošta, vysvětlují část tohoto vývoje, hlavním důvodem zůstává otevření trhu.

5.11

Tvrzení Komise, že dosažení vnitřního trhu poštovních služeb umožní díky zvýšené soutěživosti uvolnit potenciál k vytvoření zaměstnanosti schopné kompenzovat ztrátu zaměstnanosti u historických operátorů, je tedy ještě třeba prokázat.

5.12

Pokud se týče potenciálu růstu tohoto sektoru, návrh zmiňuje pouze řízení úpadku tradičních poštovních služeb, zjevně považovaného za nezvratný, bez snahy je přizpůsobit potřebám komunikace, jak vyžaduje Lisabonská strategie a znalostní společnost a aniž by byl přezkoumán dopad, pokud jde o energetickou účinnost.

5.13

Návrhy Komise ponechávají členským státům úkol zajistit hlavní regulační funkce, takže vnitřní trh poštovních služeb Společenství bude nakonec sestávat z 27 organizací a vnitrostátních trhů, bez komunitární soudržnosti. EHSV znovu vyjadřuje podporu vytvoření poštovního sektoru na úrovni Společenství s pravidly platnými v celém Společenství a týkajícími se hospodářské soutěže a poskytování všeobecných služeb.

5.14

Vzhledem ke všem nejistotám a rizikům, které se váží na úplnou liberalizaci poštovního trhu, nemůže EHSV souhlasit se stanovením plánovaného data na 1. leden 2009, tím spíš, že poštovní operátoři působící v členských státech, které přistoupily k Evropské unii teprve v roce 2004, by neměly dost času, aby se přizpůsobily novým podmínkám.

5.15

EHSV žádá prodloužení stávající směrnice a aby byla případná úplná liberalizace poštovního sektoru naplánována k 1. lednu 2012 s výhradou, že budou do té doby za plného souhlasu všech zainteresovaných stran předloženy věrohodné návrhy, které dodají přidanou hodnotu pokud jde o vyhrazenou oblast.