Kasační opravný prostředek podaný dne 8. ledna 2009 Gerasimosem Potamianosem proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 15. října 2008 ve věci T-160/04, Potamianos v. Komise

(Věc C-4/09 P)

(2009/C 82/21)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Gerasimos Potamianos (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání navrhovatele

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Svým kasačním opravným prostředkem navrhovatel uplatňuje na podporu svého kasačního opravného prostředku čtyři důvody.

Podle prvního důvodu kasačního opravného prostředku je výklad Soudu, podle kterého neobnovení jeho smlouvy jakožto dočasného zaměstnance se opíralo o důvody spojené se služebním zájmem, nesprávný. Nadřízený navrhovatele totiž několikrát žádal o prodloužení jeho smlouvy. Objektivní, relevantní a shodující se nepřímé důkazy naopak umožňují konstatovat, že použití pravidla „o zákazu souběhu“, které stanovení dobu trvání smlouvy dočasného zaměstnance na maximálně šest let, představuje jediný základ rozhodnutí o sporném neobnovení.

Druhým důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatel uplatňuje, že se Soud dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že nepodal žádost o dotčené pracovní místo, zatímco včas požádal o prodloužení své smlouvy, a to několikrát, a dokonce i po vyhlášení oznámení o volném pracovním místě.

Třetím důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatel tvrdí, že se Soud dopustil nesprávného právního posouzení, když učinil závěr, že OOUS nezneužil svou pravomoc. Cílem využití dočasných zaměstnanců totiž bylo snížení počtu volných pracovních míst v Komisi a především vyřešení situace, kdy nebyl dostatek úspěšných uchazečů výběrových řízení.

Tento posledně uvedený cíl přitom nebyl vůbec dosažen odmítnutím prodloužit smlouvu navrhovatele v důsledku použití pravidla „o zákazu souběhu“, protože jeho místo bylo zveřejněno před jakýmkoliv zveřejněním seznamů uchazečů výběrových řízení. Navíc jiný dočasný zaměstnanec byl přijat na toto místo na dlouhou dobu a smlouvy všech ostatních dočasných zaměstnanců přijatých na krátkou dobu na stejnou pozici byly automaticky prodlouženy bez předchozího zveřejnění jejich pracovních míst.

Konečně zásada rovnosti byla porušena, neboť všem ostatním dočasným zaměstnancům nacházejícím se v podobném postavení, s výjimkou počtu odpracovaných let, byla jejich smlouva prodloužena, aniž by jejich pracovní místo bylo zveřejněno, což je v rozporu s postupem přijatým v jeho případě. V této souvislosti bylo důkazní břemeno v řízení před Soudem chybně přeneseno, neboť příslušelo odpůrkyni – a nikoli navrhovateli – prokázat dodržení pravidel, která sama stanovila.