This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62007CA0509
Case C-509/07: Judgment of the Court (First Chamber) of 23 April 2009 (reference for a preliminary ruling from the Tribunale di Bergamo (Italy)) — Luigi Scarpelli v NEOS Banca SpA (Directive 87/102/EEC — Consumer protection — Consumer credit — Breach of contract of sale)
Věc C-509/07: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 23. dubna 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Bergamo — Itálie) — Luigi Scarpelli v. NEOS Banca SpA ( Směrnice 87/102/EHS — Ochrana spotřebitelů — Spotřebitelský úvěr — Nesplnění kupní smlouvy )
Věc C-509/07: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 23. dubna 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Bergamo — Itálie) — Luigi Scarpelli v. NEOS Banca SpA ( Směrnice 87/102/EHS — Ochrana spotřebitelů — Spotřebitelský úvěr — Nesplnění kupní smlouvy )
Úř. věst. C 141, 20.6.2009, p. 13–14
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
20.6.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 141/13 |
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 23. dubna 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Bergamo — Itálie) — Luigi Scarpelli v. NEOS Banca SpA
(Věc C-509/07) (1)
(„Směrnice 87/102/EHS - Ochrana spotřebitelů - Spotřebitelský úvěr - Nesplnění kupní smlouvy“)
2009/C 141/21
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Tribunale di Bergamo
Účastníci původního řízení
Žalobce: Luigi Scarpelli
Žalovaná: NEOS Banca SpA
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunale di Bergamo — Výklad čl. 11 odst. 2 směrnice Rady 87/102/EHS ze dne 22. prosince 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru (Úř. věst. L 42, s. 48) — Spotřebitelský úvěr — Právo spotřebitele uplatňovat práva vůči poskytovateli úvěru v případě neplnění povinností vyplývajících z kupní smlouvy vztahující se na zboží financované z úvěru
Výrok
Článek 11 odst. 2 směrnice Rady 87/102/EHS ze dne 22. prosince 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jaká je ve věci v původním řízení, není dohoda mezi poskytovatelem úvěru a dodavatelem, na základě které tento poskytovatel úvěru poskytuje úvěr výhradně zákazníkům tohoto dodavatele, nezbytným předpokladem práva těchto zákazníků podat žalobu vůči uvedenému poskytovateli úvěru v případě nesplnění povinností uvedeného dodavatele za účelem zrušení smlouvy o úvěru a následného vrácení částek zaplacených finančnímu ústavu.