Žaloba podaná dne 31. března 2009 — Meridiana a Eurofly v. Komise

(Věc T-128/09)

2009/C 141/97

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Meridiana SpA (Olbia, Itálie) a Eurofly SpA (Miláno, Itálie) (zástupci: N. Green, QC, K. Bacon, Barrister, C. Osti a A. Prastaro, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhají zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 6745 v konečném znění ze dne 12. listopadu 2008, kterým bylo prohlášeno, že postup prodeje aktiv letecké společnosti Alitalia, jak byl oznámen italskými orgány, není poskytnutím státní podpory ve prospěch kupujícího (N 510/2008) (1). Žalobkyně jsou konkurentkami na trhu letecké dopravy a podaly u Komise stížnosti týkající se opatření oznámených italskými orgány.

Žalobkyně na podporu svých návrhových žádání uvádí následující žalobní důvody.

Zaprvé, tvrdí, že napadené rozhodnutí je stiženou právními vadami, zjevnými faktickými vadami a není dostatečně odůvodněno, jelikož Komise došla k závěru, že aktiva společnosti Alitalia budou prodána za tržní cenu. Žalobkyně zejména tvrdí, že prvky postupu stanoveného Komisí neprokazují existenci ohodnocení nezávislým odborníkem, pokud jde o aktiva společnosti Alitalia, před jednáním o prodeji těchto aktiv. Podle názoru žalobkyň se Komise rovněž dopustila nesprávného právního posouzení tím, že dostatečně nepřihlédla k absenci otevřeného a transparentního postupu prodeje aktiv společnosti Alitalia.

Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že závěr Komise, že způsob, jakým byla aktiva převedena, neměl za cíl vyhnout se povinnosti vrátit státní podporu, je založen na právních vadách, zjevných faktických vadách a není dostatečně odůvodněn.

Zatřetí, žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení a porušila svou povinnost uvést odůvodnění tím, že neposoudila, zda právní úprava zavedená v Itálii v roce 2008, týkající se zvláštního insolvenčního řízení, nepředstavuje sama o sobě státní podporu společnosti Alitalia a kupujícímu, jak bylo uvedeno ve stížnosti žalobkyň, jelikož podle jejich názoru měla za cíl umožnit převod aktiv společnosti Alitalia.

Začtvrté, podle názoru žalobkyň se Komise dopustila nesprávného právního posouzení a porušila svou povinnosti uvést odůvodnění tím, že neposoudila, zda některé prvky stížnosti žalobkyň neprokazovaly existenci státní podpory, zejména oddělení aktiv společnosti Alitalia za okolností, kdy by běžný soukromý investor tak neučinil, porušení zásady zákazu diskriminace, zahrnutí aktiv jiné společnosti do prodeje a nabytí jiné společnosti kupujícím aktiv společnosti Alitalia.

Konečně, žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila nesprávního právního posouzení tím, že zahájila formální vyšetřovací řízení podle čl. 88 odst. 2 ES místo toho, aby věc rozhodla po předběžném šetření.

(1)  Úř. věst. 2009, C 46, s. 6.