6.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/8

A.

s ohledem na věcnou podstatu čl. 280 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES,

B.

vzhledem k tomu, že čl. 53b odst. 2 Nařízení Rady (ES, Euratom) c. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (8) (finanční nařízení) zní takto:

‘2.   Aniž jsou dotčena doplňková ustanovení příslušných odvětvových předpisů a aby bylo ve sdíleném řízení zajištěno, že finanční prostředky jsou používány v souladu s platnými předpisy a zásadami, přijmou členské státy veškerá potřebná právní a správní nebo jiná opatření nezbytná pro ochranu finančních zájmů Společenství. K tomuto účelu členské státy zejména:

K tomuto účelu členské státy provádějí kontroly (…).’

1.

vítá skutečnost, že zprávy o ochraně finančních zájmů Společenství, a zejména zpráva za rozpočtový rok 2006, jsou nyní více analytické; přesto však poznamenává, že statistické údaje vycházejí z velmi nesourodých vnitrostátních struktur s různými administrativními, právními, kontrolními a inspekčními systémy;

2.

požaduje, aby výroční zprávy o ochraně finančních zájmů Společenství a zprávy Evropského parlamentu vypracované na základě těchto zpráv byly zařazeny na pořad jednání Rady a aby Rady následně předala své připomínky Parlamentu a Komisi;

3.

konstatuje, že v oblasti vlastních zdrojů, zemědělských výdajů a strukturálních opatření členských států byly v roce 2006 oznámeny nesrovnalosti v celkové výši 1 143 milionů EUR (ve srovnání s částkou 1 024 milionů EUR v roce 2005, 982,3 milionu EUR v roce 2004, 922 milionů EUR v roce 2003 a 1 150 milionů EUR v roce 2002); částky oznámené členskými státy Komisi v roce 2006 lze rozdělit takto:

konstatuje rovněž, že v oblasti předvstupních fondů byly v roce 2006 oznámeny nesrovnalosti v celkové výši 12,32 milionu EUR (17,6 milionu EUR v roce 2005);

4.

domnívá se, že meziroční odchylky výše finančního dopadu nesrovnalostí mohou být ovlivněny řadou faktorů;

5.

zdůrazňuje, že velké množství nesrovnalostí oznámených Komisi nemusí nutně znamenat vysokou míru podvodů; může být také známkou toho, že existující kontrolní mechanismy jsou účinné a mezi členskými státy a Komisí probíhá úzká spolupráce; vítá skutečnost, že Komise ve své výroční zprávě za rok 2006 zdůraznila význam takové spolupráce;

6.

konstatuje, že pokud jde o vlastní zdroje, zvýšila se částka prostředků, u nichž došlo k nesrovnalostem, o 7 % z 328 milionů EUR v roce 2005 na 353 milionů EUR v roce 2006; k nejvíce nesrovnalostem došlo u televizorů (69 milionů EUR v roce 2005; 62,3 milionu EUR v roce 2006) a u cigaret (30,9 milionu EUR v roce 2005; 27,6 milionu EUR v roce 2006); prudce vzrostl počet případů v Itálii (o 122 %) a v Nizozemsku (o 81 %); získána zpět byla v roce 2006 částka 113,4 milionu EUR (32 %);

7.

konstatuje, že pokud jde o výdaje na zemědělství, snížila se částka prostředků, u nichž došlo k nesrovnalostem, ze 105 milionů EUR v roce 2005 na 87 milionů EUR v roce 2006; k 57,2 % nesrovnalostí v celkové výši 64,9 milionu EUR došlo ve Španělsku, Francii a Itálii, a nejvíce zasaženými odvětvími jsou rozvoj venkova, produkce hovězího a telecího masa a produkce ovoce a zeleniny;

8.

vítá provádění nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (9) (SZP), jehož cílem je vytvořit jednodušší a účinnější právní rámec, který pomůže členským státům získávat zpět neoprávněné platby; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila uplatňování tohoto aktu a předložila Parlamentu zprávu;

9.

je potěšen tím, že integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS), jehož pomocí se provádí 68 % operací, funguje dobře a bylo díky němu možno zjistit podstatnou část nesrovnalostí;

10.

se znepokojením konstatuje, že míra zpětného získání neoprávněně vyplacených částek je i nadále nízká a u jednotlivých členských států se liší, a vzhledem k tomu, že naděje na zpětné získaní takovýchto prostředků se s postupem času snižuje, vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o zvýšení míry zpětného získání neoprávněně vyplacených částek;

11.

zastává názor, že pokud setrvává objem zpět získaných prostředků v určitém členském státě soustavně na nízké úrovni, měla by Komise uplatnit opatření k nápravě této situace;

12.

ujišťuje Komisi, že plně podporuje přísné uplatňování právních předpisů týkajících se pozastavení plateb, a naléhavě vyzývá k tomu, aby financování SZP podléhalo stejnému postupu jako již zahájená opatření (10) za účelem nepřevedení finančních prostředků v případech, kdy Komise nemá plnou záruku, že řídící a kontrolní systémy členského státu, který je příjemcem těchto finančních prostředků, jsou spolehlivé;

13.

vyzývá Komisi, aby v rámci své výroční zprávy o ochraně finančních zájmů Společenství vyhodnotila účinnost a transparentnost monitorovacích systémů pro platby zemědělcům;

14.

vítá činnost tzv. Task Force Recovery  (11) (pracovní skupina pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených prostředků), která dokázala vypořádat velké množství nesrovnalostí z předchozích let (v období 1971–2006: finanční prostředky v hodnotě 3 061 milionů EUR); členské státy tak získaly zpět 898 milionů EUR a 1 200 milionů EUR bylo vypořádáno postupem „vynulování účtů“; zdůrazňuje však, že členské státy by se měly mít mnohem více na pozoru, aby nedocházelo k nesrovnalostem a dařilo se získávat finanční prostředky zpět;

15.

bere na vědomí, že Komise přijala svou druhou zprávu o nedostatcích při zavádění systému „černé listiny“ (nařízení Rady (ES) č. 1469/95 (12)), a vyzývá k širší debatě v rámci orgánů EU o dalším postupu, přičemž přístupem, který se nejvíce nabízí, je zásadní zpřísnění sankcí vůči členským státům, které neplní své povinnosti, pokud jde o navracení neoprávněně vyplacených částek;

16.

poukazuje na to, že částka finančních prostředků, u nichž došlo k nesrovnalostem v souvislosti se strukturálními opatřeními, se zvýšila o 17 %, z 601 milionů EUR v roce 2005 na 703 milionů EUR v roce 2006 (u strukturálních fondů 517 milionů EUR, u Fondu soudržnosti 186 milionů EUR); tyto nesrovnalosti se převážně (v 75 %) týkaly Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu (ESF); přibližně 85 % této celkové částky u strukturálních fondů v roce 2006 (konkrétně 438,1 milionu EUR) tvoří případy nesrovnalostí v Německu, Španělsku, Itálii, Portugalsku a ve Spojeném království; v mnoha případech fakturovali příjemci nezpůsobilé výdaje; tyto skutečnosti byly zjištěny po kontrole dokumentů;

17.

vyslovuje politování nad tím, že z 95 z projektů, které byly financovány ze strukturálních fondů a u nichž byl v současném období plánování proveden audit, byly u 60 zjištěny věcné chyby ve vykázaných výdajích na projekt, což znamená, že se množství nesrovnalostí oproti předchozímu roku zvýšilo; domnívá se, že by předmětem auditu mělo být větší množství projektů, aby takto získané závěry umožnily formulovat jasná doporučení, jak zlepšit finanční řízení;

18.

konstatuje, že za rok 2006 ještě zbývá získat zpět částku 266,5 milionu EUR z celkových 703 milionů EUR, za předchozí roky je třeba ještě získat zpět 762 milionů EUR; vyzývá Komisi, aby dvakrát za rok informovala příslušné parlamentní výbory o dosaženém pokroku a o specifických opatřeních, jež byla přijata k urychlení zpětného získání zbývajících částek;

19.

upozorňuje, že pokud jde o předvstupní fondy, poklesla výše finančního dopadu nesrovnalostí z 26,5 milionu EUR v roce 2005 na 12,3 milionu EUR v roce 2006; nejčastějšími chybami byla fakturace nezpůsobilých výdajů a nedodržení smluvních podmínek nebo podmínek stanovených právními předpisy; od zavedení těchto fondů bylo získáno zpět 11 milionů EUR, stále však zbývá získat zpět 14 milionů EUR;

20.

je nadále přesvědčen, že členské státy a orgány EU, včetně Účetního dvora, musí dospět k politické shodě na „přípustné míře výskytu chyb“, pokud má být vůbec dosaženo pozitivního prohlášení o věrohodnosti;

21.

žádá Komisi, aby v roce 2008 zahrnula do výroční zprávy o ochraně finančních zájmů Společenství analýzu struktur členských států, které se podílejí na boji proti nesrovnalostem; tato analýza by měla mimo jiné zodpovědět následující otázky, aby měl Evropský parlament jasnější představu o uplatňování legislativního rámce sítě pro boj proti podvodům:

22.

žádá Komisi, aby sdělila, pokud jde o vlastní zdroje, jaké další kroky uskuteční, aby zabránila podvodnému dovážení televizorů, cigaret a padělků obecně; v této souvislosti vítá skutečnost, že se úřadu OLAF podařilo otevřít pobočku v Číně; naléhá na Komisi, aby zvýšila úsilí v boji proti padělání; vyzývá Komisi, aby v rámci výroční zprávy o ochraně finančních zájmů Společenství za rok 2007, která bude zveřejněna v červenci 2008, informovala o iniciativách a opatřeních na základě usnesení Parlamentu ze dne 11. října 2007 o dopadech dohody mezi Společenstvím, členskými státy a společností Philip Morris o zintenzivnění boje proti podvodům a pašování cigaret a o pokroku dosaženém při zavádění doporučení vyšetřovacího výboru Parlament pro tranzitní režim Společenství (13);

23.

považuje za naprosto nepřijatelné, že Německo a Španělsko již mnoho let nepředávají Komisi informace v elektronické podobě o nesrovnalostech u zemědělských výdajů; poznamenává dále, že v těchto dvou zemích došlo k 38 % nesrovnalostí (u prostředků ve výši 33,2 milionu EUR) a že Německo už neposkytuje údaje o zúčastněných osobách a společnostech, ačkoli má povinnost tak činit; naléhavě proto žádá Komisi, aby s těmito dvěma zeměmi zahájila řízení pro porušení právních předpisů a aby do ukončení tohoto řízení pozastavila vyplácení 10 % zemědělských plateb; žádá předsedu Výboru pro rozpočtovou kontrolu, aby zaslal příslušným stálým zastoupením dopis se žádostí o vysvětlení;

24.

domnívá se, že skutečnost, že mezi okamžikem, kdy vznikne nesrovnalost, a okamžikem, kdy je tato nesrovnalost oznámena Komisi, uplyne 39 měsíců, je nepřijatelná, neboť takové zpoždění ztěžuje získávání prostředků zpět; táže se Komise, jaká přijala opatření, aby na straně členských států takováto situace již nenastala; konstatuje, že chování členských států svědčí o jistém sebeuspokojení;

25.

táže se, jaká opatření Komise přijala s cílem snížit množství nesrovnalostí v oblasti rozvoje venkova, produkce hovězího a telecího masa a produkce ovoce a zeleniny;

26.

vyzývá Komisi, aby postupovala nekompromisně, pokud Řecko nedodrží akční plán pro zavedení IACS (14); chtěl by být informován o tom, jaká celková částka grantů/podpory z rozpočtu Společenství byla Řecku na zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému dosud vyplacena a zda lze tuto částku získat zpět, pokud systém nebude plně v provozu do září 2008;

27.

konstatuje, že u strukturálních opatření bylo 84 % všech nesrovnalostí zaznamenáno v Itálii (2006: 228,2 milionu EUR), ve Španělsku (2006: 85,7 milionu EUR), ve Spojeném království (2006: 59,8 milionu EUR), v Portugalsku (2006: 37,2 milionu EUR) a v Německu (2006: 27,2 milionu EUR); dále konstatuje, že ani Německo, ani Španělsko nepoužívají elektronický modul informačního systému proti podvodům a že Německo nezasílá údaje o zúčastněných osobách a společnostech; žádá předsedu Výboru pro rozpočtovou kontrolu, aby zaslal příslušným stálým zastoupením dopis se žádostí o vysvětlení;

28.

domnívá se v této souvislosti, že programovací období 2000–2006 prokázalo, že příliš složitá pravidla a nedostatečné systémy dohledu a kontroly přispěly ke vzniku zjištěných nesrovnalostí; upozorňuje dále na to, že často příjemci obdrželi platby pozdě; vítá proto zlepšení, která přineslo nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (15); žádá, aby byly regionální a místní orgány obecně více zapojeny do programování a do čerpání fondů;

29.

poukazuje na to, že v odstavci 11 svého usnesení ze dne 15. června 2006 o ochraně finančních zájmů Společenství a o boji proti podvodům – výroční zpráva za rok 2004 (16) uvedl Parlament, že: „(…) v oznamovacím období 2005 musí být zvláštní pozornost věnována nesrovnalostem v oblasti opatření strukturální politiky“; konstatuje však, že se situace podle všeho spíše zhoršila;

30.

domnívá se, že Komise by měla přikládat zvláštní důležitost zločineckým sítím, které se specializují na zpronevěru finančních prostředků EU;

31.

vyzývá Komisi, aby předložila parlamentnímu Výboru pro rozpočtovou kontrolu podrobnou analýzu systému nebo systémů, které používá organizovaný zločin, ať už pomocí mafiánských metod, či nikoli, k poškozování finančních zájmů Společenství;

32.

je mimořádně znepokojen níže uvedeným konstatováním předsedy Účetního dvora: „Systémy dohledu a kontroly v členských státech byly obecně neúčinné nebo jen mírně neúčinné a dohled nad jejich fungováním ze strany Komise je pouze mírně účinný“ (17);

33.

požaduje proto, aby členské státy zaručovaly kvalitu svých systémů dohledu a kontroly tím, že na odpovídající politické úrovni přijmou prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni týkající se všech prostředků vynakládaných z rozpočtu Společenství ve sdíleném řízení; žádá Komisi, aby aktivně podporovala tuto myšlenku a aby informovala o dosaženém pokroku ve výroční zprávě o ochraně finančních zájmů Společenství;

34.

vyzývá Komisi, aby přijala odpovídající opatření, popřípadě i v podobě řízení pro porušení právních předpisů, vůči těm členským státům, které nejsou nápomocny útvarům Komise při provádění kontrol na místě, jak stanoví nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96;

35.

v této souvislosti Komisi rovněž žádá, aby posoudila možnost zařadit do budoucích právních předpisů ES týkajících se sdíleného řízení závazné a zabezpečující prvky, aby bylo možné finanční prostředky, u nichž dojde k nesrovnalostem, na konci postupu zpětného získávání skutečně získat zpět, členský stát by například ručil Společenstvím za to, že příjemci evropské finanční prostředky využijí;

36.

poukazuje na to, že u strukturálních opatření za rok 2006 a za předchozí léta stále zbývá získat zpět více než 1 000 milionů EUR;

37.

zdůrazňuje přímou odpovědnost členských států za zpětné získání finančních prostředků, při jejichž vyplacení došlo k nesrovnalostem; opakovaně vybízí Komisi, aby pozastavila průběžné platby členským státům v případě závažných nesrovnalostí; souhlasí, že je nutno odpovídajícím způsobem reagovat na nedostatečnost systémů kontroly a řízení v členských státech, a připomíná, že podvody a nesrovnalosti poškozují činnost Evropské unie, zejména projekty v oblasti strukturálních opatření;

38.

vítá skutečnost, že v rámci evropské iniciativy pro transparentnost budou muset být zveřejňovány informace o příjemcích prostředků ze strukturálních fondů, a naléhavě žádá, aby byla v členských státech zavedena závazná povinnost zveřejňovat informace o projektech a příjemcích prostředků ze všech fondů Společenství ve sdíleném řízení;

39.

žádá, aby členské státy finanční ztrátu zapříčiněnou definitivně ztracenými částkami každoročně oznamovaly Komisi, která by ji měla uvést ve své výroční zprávě;

40.

žádá rovněž příslušné orgány členských států, aby jednou ročně informovaly Komisi a OLAF o soudních rozsudcích ve věci podvodného využívání strukturálních fondů;

41.

žádá Komisi, aby zaujala stanovisko k negativnímu hodnocení její práce ze strany Účetního dvora a aby objasnila, jaké kroky učinila pro to, aby v členských státech zlepšila situaci, která ohrožuje ochranu finančních zájmů Společenství;

42.

zároveň vyzývá Komisi, aby častěji informovala členské státy o tom, jak použila sdělené informace a jaké kroky uskutečnila v návaznosti na oznámení nesrovnalostí;

43.

konstatuje, že pokud jde o využívání předstupních fondů, v Bulharsku (2006: 1,7 milionu EUR), Polsku (2006: 2,4 milionu EUR), Rumunsku (2006: 5,5 milionu EUR) a na Slovensku (2006: 1,9 milionu EUR) došlo k 94 % nesrovnalostí; konstatuje, že v této souvislosti Komise zdůraznila nutnost dospět ke společnému výkladu a k jednotnému používání pokynů a pracovních dokumentů; žádá Komisi, aby Parlamentu sdělila, jaká opatření v tomto ohledu přijala;

44.

vyzývá Komisi, aby členským státům umožnila ještě jasněji a od samého počátku zjistit ty nesrovnalosti, u nichž existuje podezření, že mohly zahrnovat zpronevěru, neboť členské státy sice splňují čtvrtletní požadavky v souvislosti se sdělováním informací, avšak stále mají potíže přesně určit, co je vlastně považováno za nesrovnalost nebo podvod a co je třeba nahlásit Komisi / úřadu OLAF;

45.

vyzývá Komisi, aby byla členským státům nápomocna při využívání informačního systému proti podvodům / CIGinfo (nástroj pro komunikaci informací týkajících se zabavení cigaret); je přesvědčen, že tato jediná administrativní domovská stránka by mohla zlepšit výměnu údajů (zejména o nesrovnalostech) mezi úřadem OLAF a členskými státy, jakmile budou vnitrostátní a evropské systémy kompatibilní;

46.

vítá skutečnost, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu se již dvakrát setkal se svými protějšky z národních parlamentů; je přesvědčen, že každoroční setkání výborů pro rozpočtovou kontrolu z jednotlivých národních parlamentů a z Evropského parlamentu by mohla být velice užitečná pro zlepšení kontrolních a monitorovacích systémů členských států a pro získání prohlášení o řízení na vnitrostátní úrovni;

47.

přeje si, aby probíhala co nejužší spolupráce mezi Evropským účetním dvorem a národními a regionálními kontrolními orgány s cílem zvýšit využívání jejich zpráv při monitorování používání finančních prostředků EU v členských státech;

48.

konstatuje, že OLAF byl restrukturalizován v roce 2006 se zřetelem ke zvláštní zprávě Účetního dvora č. 1/2005; domnívá se, že fungování úřadu OLAF by měl Parlament zhodnotit v průběhu postupu revize nařízení o OLAF;

49.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že databáze podle článku 95 finančního nařízení bude plně funkční k 1. lednu 2009;

50.

konstatuje, že OLAF v roce 2005 obdržel 802 nových oznámení nesrovnalostí a v roce 2006 jich bylo 826; vítá skutečnost, že systém hodnocení umožnil snížit počet vyšetřování na 254 případů, a skutečnost, že navíc podle statistických údajů následovalo u většiny ukončených vyšetřování administrativní, disciplinární, finanční, soudní nebo legislativní opatření; bere na vědomí, že finanční dopad všech probíhajících i uzavřených případů do konce roku 2005 činil 6 600 milionů EUR a koncem roku 2006 činil 7 400 milionů EUR a že oblastmi s nejčastějším výskytem nesrovnalostí byly strukturální fondy (2006: 1 606,7 milionu EUR), cigarety (2006: 1 320,1 milionu EUR), cla (2006: 989,8 milionu EUR) a DPH (2006: 727,8 milionu EUR);

51.

vyzývá Komisi, aby připravila vhodný právní základ pro zveřejňování jmen společností a osob, které zpronevěřily finanční prostředky Společenství;

52.

vítá způsob, jímž OLAF informoval Parlament o postupu navazujícím na uzavřená vyšetřování; konstatuje však, že příslušná státní zastupitelství ve 20 případech (ze 134 případů, ve kterých bylo požadováno následné soudní řízení) odmítla zahájit následné řízení, a to z důvodu promlčení nebo nedostatku důkazů;

53.

je nicméně zklamán, že OLAF znovu nezahájil dialog o písemných informacích, které příslušný parlamentní výbor pravidelně dostává, jak to požadovalo výše uvedené usnesení ze dne 15 June 2006;

54.

konstatuje, že stejně jako v předchozích letech bylo nejvíce případů zaznamenáno v Belgii, v Německu a v Itálii;

55.

poukazuje na své výše zmíněné usnesení ze dne 11. října 2007;

56.

konstatuje, že v roce 2006 bylo zjištěno, že částka prostředků, které by měly být v souvislosti s vyšetřováními úřadu OLAF získány zpět, činí přes 450 milionů EUR a že tato částka vyplynula z případů uzavřených v roce 2006 (přibližně 114 milionů EUR) a z probíhajících následných opatření (přibližně 336 milionů EUR, a to především z odvětví zemědělství (134,6 milionu EUR) a z oblasti strukturálních fondů (146,3 milionu EUR));

57.

vítá spolupráci mezi úřadem OLAF, Europolem, Eurojustem a některými mezinárodními organizacemi, neboť jedním z cílů této spolupráce je boj proti organizované trestné činnosti; zároveň zdůrazňuje, že taková spolupráce musí být transparentní a nesmí být na újmu nezávislosti úřadu OLAF;

58.

chápe, že chce Komise v zájmu úspory omezit počet jazykových verzí; trvá nicméně na tom, že příloha 2 výročních zpráv o ochraně finančních zájmů Společenství i zprávy o činnosti musí být k dispozici alespoň v angličtině, ve francouzštině a v němčině;

59.

připomíná Komisi, že se Parlament v odstavci 30 svého výše zmíněného rozhodnutí ze dne 15. června 2006 vyslovil pro to, aby „(…) byly všechny vyšetřovací pravomoci úřadu OLAF shrnuty v jednom nařízení“; zároveň zdůrazňuje, že také pracovní skupina Rady pro boj proti podvodům je, jak se zdá, pro racionalizaci současných právních základů (18); vyzývá proto OLAF, aby jako naléhavý úkol předložil v rámci výroční zprávy o činnosti OLAF za rok 2007 analýzu vzájemné propojitelnosti různých právních základů, které tomuto úřadu svěřují vyšetřovací pravomoci, aby byly závěry této analýzy případně začleněny do budoucí revize nařízení o OLAF; v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že Lisabonská smlouva (19) mění i článek 280 Smlouvy o EU, který hovoří o boji proti podvodům;

60.

bere na vědomí, že Evropský soud pro lidská práva rozhodl dne 27. listopadu 2007 ve věci Tillack vs. Belgie (žádost č. 20477/05), že belgický stát porušil článek 10 (o svobodě vyjadřování) Evropské úmluvy o lidských právech, když provedl u novináře domovní prohlídku; konstatuje však, že dřívější správní vyšetřování úřadu OLAF ani Komise nebyla předmětem tohoto rozsudku; je v této souvislosti toho názoru, že obecně je nutno přijmout veškerá potřebná opatření k ochraně práv osob, které jsou vyšetřovány;

61.

je mimořádně zneklidněn finančními ztrátami, které způsobují karuselové podvody; konstatuje například, že německý ústav ekonomických studií odhaduje ztrátu příjmů z vnitrostátní DPH za období 2003–2005 na 17 000 až 18 000 milionů EUR ročně; že podle paušálních odhadů členské státy každoročně přicházejí přibližně o 10 % svých příjmů DPH; a že třetina těchto ztrát pochází z přeshraničních podvodů s DPH (tzv. karuselové podvody);

62.

poznamenává dále, že Sněmovna lordů odhaduje ztrátu příjmů z vnitrostátní DPH ve Spojeném království v období 2005–2006 na 3 500 až 4 750 milionů liber, tj. nejméně 9,6 milionu liber denně; cituje zprávu, v níž se uvádí: „Stávající mechanismus týkající se transakcí DPH v rámci Společenství je neudržitelný.“ (20);

63.

upozorňuje, že pro výběr vlastních zdrojů z DPH lze počítat pouze se skutečnými příjmy;

64.

je velmi znepokojen tím, že mnoho členských států stále není ochotno posílit spolupráci jak mezi příslušnými vnitrostátními orgány, tak mezi Komisí, včetně úřadu OLAF, a vnitrostátními orgány;

65.

vítá sdělení Komise Radě o určitých klíčových prvcích přispívajících k vypracování strategie proti podvodům s DPH v EU (KOM(2007)0758); vyzývá v souvislosti s tím svůj příslušný výbor, aby učinil aktivní kroky s cílem monitorovat naplňování tohoto sdělení;

66.

kritizuje skutečnost, že Rada dosud neschválila postoj k návrhu nařízení o vzájemné administrativní pomoci na ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům a jakýmkoli dalším nelegálním činnostem (21), který Parlament projednal v prvním čtení dne 23. června 2005 (22); žádá svého předsedu, aby se spojil s předsednictvím Rady s cílem pokročit v této záležitosti;

67.

domnívá se, že boj proti přeshraničním karuselovým podvodům nezbytně vyžaduje spolupráci mezi příslušnými orgány a s Komisí (úřadem OLAF); soudí, že v této souvislosti by měl být posílen systém výměny informací o DPH a spolupráce v oblasti analýzy údajů, a to s pomocí Komise (úřadu OLAF);

68.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, dozorčímu výboru OLAF a úřadu OLAF.