Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Evropský rok dobrovolnictví

(KOM(2009) 254 v konečném znění – 2009/0072 (CNS))

(dodatkové stanovisko)

(2010/C 128/30)

Hlavní zpravodajka: paní EULENBURG

Dne 29. září 2009 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. A Prováděcích předpisů k Jednacímu řádu, rozhodl vypracovat dodatkové stanovisko k tématu

Evropský rok dobrovolnictví (2011)

KOM(2009) 254 v konečném znění - 2009/0072 (CNS).

a pověřil specializovanou sekci Zaměstnanost, sociální věci, občanství vypracováním tohoto stanoviska.

Vzhledem k naléhavé povaze práce Evropský hospodářský a sociální výbor jmenoval paní EULENBURG hlavní zpravodajkou na 457. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 4. a 5. listopadu 2009 (jednání dne 5. listopadu), a přijal jednomyslně následující stanovisko.

1.   Závěry

1.1   Výbor vítá návrh Komise týkající se evropského roku dobrovolnictví 2011. Tímto návrhem se oceňuje angažovanost mnoha občanů, kteří dobrovolně nasazují své úsilí v různých oblastech pro společnost a sociální soudržnost v Evropě.

1.2   EHSV považuje stanovené cíle roku za vhodné, aby byla dosažena evropská přidaná hodnota pro občany.

1.3   EHSV zdůrazňuje, že dobrovolnictví nesmí být instrumentalizováno.

1.4   Za účelem vytvoření udržitelných synergií je třeba využít ostatních evropských roků 2010 (boj proti chudobě) a 2012 (aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita).

1.5   EHSV navrhuje stanovit politickou agendu na podporu dobrovolnictví a jeho infrastruktur v členských státech EU.

1.6   EHSV považuje za nutné vytvořit podpůrný rámec za účelem zajištění nutné podpory a infrastruktury pro dobrovolnictví na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni a umožnit tak občanům účast.

1.7   EHSV se vyslovuje ve prospěch vytvoření udržitelných struktur na evropské úrovni. Platforma zainteresovaných stran pro dobrovolnictví by mohla přispět k dosažení tohoto cíle.

1.8   EHSV považuje za naléhavé navýšit finanční prostředky, aby mohlo být dosaženo stanovených cílů a dodržen místní rozměr.

1.9   Aktéři musí mít dostatek času tento rok připravit a účinně provádět. Rada a Parlament by měly proto co nejrychleji přijmout nutná obsahová a finanční rozhodnutí.

1.10   Hodnotící zpráva má vést k bílé knize, aby bylo zajištěno pokračování a naznačeny další kroky a opatření na evropské úrovni.

2.   Cíle návrhu Komise

2.1   Komise předložila v červnu 2009 návrh rozhodnutí Rady o Evropském roku dobrovolnictví (2011). Evropský rok má posílit význam a užitek dobrovolnictví pro evropskou společnost.

2.2   Komise navrhuje pro Evropský rok dobrovolnictví čtyři cíle:

2.3   Cílů má být dosaženo prostřednictvím výměny zkušeností, rozšíření výsledků studií, konferencí a aktivit, jakož i informačních a reklamních kampaní. Za tímto účelem je v rozpočtu stanovena částka 6 mil. EUR na rok 2011 a 2 mil. EUR na přípravná opatření v roce 2010.

3.   Obecné připomínky

3.1   Výbor vítá návrh Komise týkající se evropského roku dobrovolnictví. Komise tím zpracovává přání a námět EHSV a jiných organizací občanské společnosti, jakož i Evropského parlamentu.

3.2   Připravenost Komise vést intenzivní občanský dialog s organizacemi občanské společnosti musí být výslovně uznána. Je třeba pracovat na tom, aby také na vnitrostátní úrovni byly v rámci koordinačních orgánů a plánování a provádění činností zapojeny organizace občanské společnosti a vypracována odpovídající vnitrostátní a evropská politická agenda. Otevřená metoda koordinace by zde mohla sloužit jako příklad.

3.3   Název roku „European Year of Volunteering“ je dobře zvolen, neboť umožňuje obsáhnout celkový rozsah fenoménu. Je dost konkrétní na to, aby se s ním mohli evropští občané identifikovat a zároveň ponechává dostatek prostoru k osvětlení rozdílných stránek činnosti. V tomto směru označení odpovídá průřezovému charakteru dobrovolnictví a nejrůznějším oblastem nasazení dobrovolníků a mělo by být zachováno.

3.4   EHSV vítá, že se poukazuje na význam dobrovolnické činnosti jakožto vyjadřování aktivního občanství, evropských hodnot, solidarity a rozvoje evropských společností. EHSV poukázal v různých stanoviscích na tento význam.

3.5   V žádném případě by nemělo docházet k „instrumentalizaci“ činnosti. Dobrovolníci nejsou žádnými nástroji politiky, nýbrž jsou výrazem nebo prvkem aktivního občanství. Svou angažovaností uskutečňují ideální hodnoty, k nimž patří např. sociální začlenění, sociální soudržnost, solidarita a celoživotní učení v oblastech životního prostředí, sportu, lidských práv, kultury apod.

3.6   Nebezpečí instrumentalizace dobrovolnictví, např. s ohledem na trh práce a zaměstnatelnost, je zřejmé u některých formulací textu návrhu Komise. V bodě odůvodnění 3 se například zdůrazňuje, že dobrovolnické činnosti představují „neformální podobu učení, která umožňuje rozvoj profesních dovedností a schopností a je zároveň významnou formou aktivní občanské účasti“. Neformální podoby učení, které mohou velmi dobře zlepšit začlenění do trhu práce a šance získat zaměstnání, jsou naprosto pozitivním vedlejším efektem.

3.7   Současná hospodářská a finanční krize je často využívána k tomu, aby došlo ke změně myšlení v různých oblastech. Při tom je třeba dávat velký pozor na to, aby se automaticky nevyužívali dobrovolníci k potlačení negativních důsledků krize na naši společnost. V oblasti dobrovolnictví tato krize spíše znovu dokazuje, jakou hodnotu má aktivní zapojení občanů pro naši společnost: uplatňovat solidaritu a dát lidem možnost zasadit se o druhé, a také sám mít prospěch z této činnosti – v neposlední řadě prostřednicím rozšířených schopností a/nebo sociálních sítí. Dobrovolnictví má tedy potenciál zmírňovat dopady krize a působit proti zvětšujícím se rozdílům ve společnosti. To však není důsledek krize, nýbrž součást opravdové hodnoty činnosti, která je zde „znovu objevena“.

4.   Konkrétní připomínky

4.1   Vytvoření rámcových podmínek

4.1.1   Je zapotřebí vytvořit právní rámec s cílem zajistit nutnou infrastrukturu pro dobrovolnictví na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni a umožnit tak občanům snadnější účast. Kromě toho musí být nastaveny finanční a politické rámcové podmínky tak, aby odstraňovaly překážky při dobrovolné činnosti (1).

4.2   Posílení organizací

4.2.1   Podpora dobrovolnických organizací jako míst a hnacích motorů dobrovolnictví má rozhodující význam, protože tyto organizace jsou většinou první a jedinou adresou pro dobrovolníky a jsou také často založeny přímo dobrovolníky. Výměna zkušeností, zlepšení kapacit uvnitř dobrovolnických organizací jakož i kvalita jejich práce by měly mít jako páteř občanské společnosti a dobrovolnictví významnou roli.

4.2.2   Cílem musí být vytvoření udržitelných struktur také na evropské úrovni. Platforma pro dobrovolnictví by mohla zajišťovat, že evropský rok bude působit i po roce 2011 a bude se vytvářet politika vstřícná k dobrovolnictví.

4.2.3   Evropský rok dobrovolnictví 2011 by měl být využit k poukázání na osvědčené postupy a k jejich výměně.

4.3   Zlepšení kvality

4.3.1   V souvislosti se zlepšením kvality se v návrhu Komise hovoří mj. o profesionalizaci. Tento pojem je nesrozumitelný a neměl by být používán. Jde zejména o zajištění kvality dobrovolnictví. Dobrovolníci mají právo se angažovat tam, kde jim to dělá radost. Jejich angažovanost prospívá společnosti, jednotlivcům a také jim samotným. Je třeba zajistit finanční a osobní předpoklady pro kvalifikaci, vzdělávání a další vzdělávání, jakož i dohled během jejich práce.

4.4   Uznání činnosti

4.5   Zavedení „kultury uznání“ se vítá. U dobrovolníků by se však nemělo mluvit o oceňování, neboť je to zavádějící, protože se nejedná o finanční uznání jejich práce. Kromě toho je pojem „oceňování“ problematický. Rozdíl mezi placenou výdělečnou činností a neplacenou dobrovolnickou činností by právě v rámci evropského roku 2011 neměl být smazán, ba právě naopak by mělo být poukázáno na jejich doplňkovost.

4.6   Zlepšit povědomí o důležitosti dobrovolnictví jakožto formy vyjadřování aktivního občanství

4.7   Povědomí široké veřejnosti je zásadním a vítaným cílem. Proto se musí zajistit, aby za tímto účelem byly poskytnuty dostatečné prostředky. Účinná a úspěšná kampaň na zvýšení povědomí na úrovni EU, která by poukázala na možnosti a hodnotu dobrovolnictví, by při ceně 3,5 mil. EUR spotřebovala již více než polovinu rozpočtu, pokud se má poselství dostat k lidem. To se zdá být nedostatečné. V porovnání s tím bylo věnováno v roce 2004 na výchovu prostřednictvím sportu 12,3 mil. EUR. V hodnotící zprávě, kterou nechala sama Komise vypracovat, se však konstatuje, že evropští občané byli o tomto roce informováni „málo či vůbec“ a že se k nim poselství tohoto roku nedostala.

4.8   Finanční prostředky

4.8.1   Návrh stanovuje částku 6 mil. EUR na opatření v roce 2011 a 2 mil. EUR na přípravná opatření v roce 2010. Mají-li být uvedené cíle dosaženy a má–li být zohledněn zejména místní rozměr dobrovolnictví evropských občanů, musí EU navrhnout realistický rozpočet. 6 mil. EUR pro všechny činnosti na úrovni EU a členských států považuje Výbor za nedostatečnou částku. Bylo by velmi špatné, kdyby rok 2011 s rozpočtem téměř o polovinu nižším než pro rok 2004 vedl k podobnému výsledku a kdyby ambiciózní cíle nebyly dosaženy z důvodu nedostatečného rozpočtu.

4.8.2   Vláda Velké Británie věnovala v roce 2005 na britský rok dobrovolnictví 10 mil. liber a region Valencie na rok pro tuto oblast 4,2 mil. EUR. Dobrým příkladem pro realistický rozpočet na úrovni EU může být plánovaný rok 2010, pro který bylo poskytnuto 17 mil. EUR, z toho 9 mil. na aktivity v členských státech. Ty se naopak zavázaly poskytnout dalších 9 mil. EUR.

4.9   Bílá kniha

4.9.1   Komise předloží za účelem doprovodu a vyhodnocení zprávu o provedení, výsledcích a o celkovém hodnocení iniciativ. EHSV připomíná v této souvislosti svůj návrh a navrhuje stanovit v bílé knize další kroky a opatření, aby výsledky evropského roku měly trvalý dopad.

4.10   Využití synergií

4.10.1   Je třeba každopádně poukázat na synergie roků 2010 (boj proti chudobě), 2011 (dobrovolnictví) a 2012 (aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita) a využít je. Nabízí se jedinečná příležitost propojit v průběhu těchto tří let činnost evropských institucí a členských států v oblasti angažovanosti občanů v pomoci druhým a tak dosáhnout udržitelných účinků. Organizační týmy uvnitř evropských a vnitrostátních institucí by měly během těchto tří let úzce spolupracovat.

4.11   Interinstitucionální proces

4.11.1   Rada a Evropský parlament by měly usilovat o plynulé schvalování bez prodlev, aby všichni zúčastnění aktéři měli čas tento rok připravit a provádět. Cílem by měl být konec roku 2009, aby mohla oficiálně začít přípravná fáze a byly uvolněny příslušné finanční prostředky.

(1)  Jeden příklad možných překážek z mnoha: v některých členských státech je lidem bez placené práce přiznán pouze velmi omezený počet hodin za dobrovolnou činnost.