Kasační opravný prostředek podaný dne 17. prosince 2010 Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli AG proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 1. března 2011 ve věci T-336/08, Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli AG v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-98/11 P)

2011/C 145/16

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli AG (zástupci: G. Hild, R. Lange, advokáti)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tento kasační opravný prostředek byl podán proti rozsudku, kterým Tribunál zamítl žalobu účastnice řízení podávající opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“), jíž požadovala zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 11. června 2008, kterým byla zamítnuta její přihláška trojrozměrného označení ve tvaru čokoládového zajíce s červenou stuhou.

Navrhovatelka zakládá svůj kasační opravný prostředek na porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94.

Pokud jde o první důvod kasačního opravného prostředku, týkající se zkoumání rozlišovací způsobilosti ochranné známky, ani posouzení OHIM, ani soudní přezkum Tribunálu nesplňují požadavky práva, jelikož obě rozhodnutí jsou založena na domněnkách. OHIM se domníval, že tvrzení, podle kterého je čokoládový velikonoční zajíček typickým velikonočním tvarem, platí pro všechny členské státy Evropské unie a že o tom není sporu. Toto tvrzení je však sporné, jelikož navrhovatelka je výslovně zpochybnila a zpochybnění dostatečně doložila. OHIM a Tribunál měly tuto skutečnost vzít v úvahu, aby řádně splnily svou povinnost posouzení stanovenou v čl. 74 odst. 1 nařízení č. 40/94. Dále Tribunál došel k závěru, že použití zlaté fólie k zabalení čokoládových zajíčků je na trhu obvyklé, navzdory skutečnosti, že rozsudek odkázal pouze na tři výrobky zabalené ve zlaté fólii. Tak malý počet druhů zboží nemůže podle názoru navrhovatelky vést k tomu, že vlastnost bude považována za „obvyklou na trhu“.

Skutečnost, že domněnka Tribunálu, podle které ochranná známka postrádá inherentní rozlišovací způsobilost v celé Evropské unii, je nepodložená, rovněž vyplývá z toho, že dotčené označení je zapsáno jako ochranná známka v 15 členských státech Evropské unie.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku se týká konstatování Tribunálu, podle kterého ochranná známka musí získat rozlišovací způsobilost používáním v celé Evropské unii, což je ze dvou důvodů nesprávné.

Zaprvé Tribunál opominul, že rozlišovací způsobilost musí být získána používáním pouze tam, kde ochranná známka nemá inherentní rozlišovací způsobilost. V 15 členských státech, ve kterých dotčená ochranná známka má rozlišovací způsobilost, není nutné získání rozlišovací způsobilosti používáním. Pokud by měl být akceptován názor, že v rámci posuzování musí být v jednotlivých členských státech znovu posouzena rozlišovací způsobilost, musely by být určeny v nich existující skutkové okolnosti. Vzhledem k tomu, že podle článku 74 nařízení musí OHIM posoudit rozlišovací způsobilost bez návrhu, OHIM tak měl zjišťovat konkrétní skutkové okolnosti v každém členském státu Evropské unie. OHIM a Tribunál tak neučinily.

Zadruhé úvahy Tribunálu nejsou v souladu se zásadou homogenity ochranných známek Společenství. Při posuzování způsobilosti k zápisu a — v této věci — rozlišovací způsobilosti, musí být Evropská unie považována za jednotný heterogenní trh. Pokud u podstatné části celkové populace Evropské unie existuje inherentní rozlišovací způsobilost, musí být dostatečná též pro ochranu na evropském trhu.