14.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 145/17

1)

Má být čl. 80 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES (1) ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že v případě dodání mezi propojenými osobami, je-li protiplnění nižší než obvyklá cena, se základem daně rozumí obvyklá cena plnění pouze tehdy, pokud dodavatel nebo nabyvatel není oprávněn k plnému odpočtu daně odvedené na vstupu, která připadá na koupi resp. výrobu předmětů, které tvoří předmět dodání?

2)

Má být čl. 80 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/112 vykládán v tom smyslu, že členský stát — v případě, že dodavatel uplatnil nárok na plný odpočet daně odvedené na vstupu za zboží a služby, které jsou předmětem následných dodání mezi propojenými osobami s nižší cenou, než je obvyklá cena, a tento nárok na odpočet daně nebyl podle článků 173 až 177 směrnice upraven, a plnění nepodléhají žádnému z osvobození od daně ve smyslu článků 132, 135, 136, 371, 375, 376, 377, čl. 378 odst. 2, čl. 379 odst. 2, jakož i článků 380 až 390 směrnice — nesmí stanovit žádná opatření, podle kterých se základem daně rozumí výlučně obvyklá cena?

3)

Má být čl. 80 odst. 1 písm. a) a c) směrnice 2006/112 vykládán v tom smyslu, že členský stát, v případě, že nabyvatel uplatnil nárok na plný odpočet daně odvedené na vstupu ze zboží a služeb, jež jsou předmětem dodání mezi propojenými osobami s nižší cenou, než je obvyklá cena, a tento nárok na odpočet daně odvedené na vstupu nebyl podle článků 173 až 177 směrnice opraven, nesmí stanovit žádná opatření, podle kterých se základem daně rozumí výlučně obvyklá cena?

4)

Jedná se v případě čl. 80 odst. 1 směrnice 2006/112 o taxativní výčet případů, které tvoří podmínky, za kterých mohou členské státy přijmout opatření stanovící, že základem daně se v případě dodání rozumí obvyklá cena plnění?

5)

Je vnitrostátní právní úprava jako je ustanovení čl. 27 odst. 3 bodu 1 Zakon za danak varhu dobavenata stoynost (zákon o dani z přidané hodnoty) přípustná i za jiných okolností než za těch, které jsou uvedeny v ustanovení čl. 80 odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice 2006/112?

6)

Má ustanovení čl. 80 odst. 1 písm. a) a c) směrnice 2006/112 v případě, jako je projednávaný případ, přímý účinek a může jej vnitrostátní soud přímo použít?