—

zrušit části rozsudku ze dne 14. září 2011 vydaného ve věci T-236/02, které zamítají návrhy na náhradu škody uplatněné navrhovatelem v písemných podáních v původním řízením;

—

uložit žalované v původním řízení náhradu všech nákladů řízení a dále vyhovět v plném rozsahu a bez výjimky návrhovým žádáním směřujícím k náhradě škody;

—

nebo podpůrně částečně vrátit věc v původním řízení Tribunálu k vydání nového rozhodnutí o návrhových žádáních směřujících k náhradě škody.

—

procesní vady natolik závažné, že se nenapravitelně dotýkají zájmů navrhovatele;

—

absolutní nedostatek odůvodnění, zejména z důvodu nepřiměřeného, tautologického, nelogického a nekonzistentního odůvodnění, chybného, mylného, nepravdivého a nepřiměřeného výkladu a uplatnění přílohy X služebního řádu úředníků Evropské unie, pravidel pro výklad norem a podmínek platných v oblasti ukládání povinnosti orgánu Evropské unie k náhradě škody;

—

zmatečnost a svévolnost, zkroucení a zkreslení skutkového stavu;

—

zkroucení a zkreslení skutkového stavu; mylný, chybný, nepravdivý a nepřiměřený výklad a uplatnění pravidel platných v oblasti přípustnosti žalob.