2.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 62/44

—

domnívá se, že znalosti v námořní oblasti jsou zásadní zejména pro dosažení udržitelného růstu a zdravých a produktivních oceánů a pro lepší pochopení mořských ekosystémů a dopadů, které na ně má lidská činnost;

—

domnívá se, že je důležité centralizovat údaje o námořních činnostech, aby se dosáhlo lepšího pochopení a předvídání možné součinnosti;

—

upozorňuje na to, že členské státy by kromě svých vlastních rozpočtů na sběr údajů měly mít rovněž možnost využívat ke sběru údajů a výzkumu evropské fondy;

—

domnívá se, že nehledě na určitý dosažený pokrok, konkrétně dokončení první fáze sítě EMODnet, musí být ještě vyřešena celá řada problémů, aby Komise mohla splnit cíle vytyčené v roce 2010;

—

dále se domnívá, že je nutné vypracovat racionalizované a účinné postupy podávání žádosti o územní rozhodnutí a jejich vyhodnocování, aby se žádosti zpracovávaly účinněji;

—

zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v již započaté práci, především na síti EMODnet, a propagovat tuto síť, jakmile bude schopná provozu (v roce 2014), aby přilákala příspěvky, jež potřebuje, a dozvěděly se o ní určené cílové skupiny (veřejný a soukromý sektor a široká veřejnost).

Zpravodaj

pan Arnold HATCH (UK/nezař.), člen rady města Craigavon (Severní Irsko)

Odkaz

zelená kniha Znalosti v námořní oblasti 2020: od mapování mořského dna až po předpovědi pro oceány

COM(2012) 473 final

1.

domnívá se, že znalosti v námořní oblasti jsou zásadní zejména pro dosažení udržitelného růstu a zdravých a produktivních oceánů a pro lepší pochopení mořských ekosystémů a dopadů, které na ně má lidská činnost. Konstatuje, že údaje, které jsou v současné době k dispozici, jsou roztříštěné a uložené v samostatných databázích veřejných orgánů, výzkumných středisek a soukromého sektoru a že nashromážděné údaje přesahují hranice států. Domnívá se, že je důležité centralizovat údaje o námořních činnostech, aby se dosáhlo lepšího pochopení a předvídání možné součinnosti: například průzkum mořského dna (těžba nerostů, ropy a zemního plynu) je zvlášť rizikovou činností, jež je v současnosti řízena zcela odděleně od rybářských aktivit;

2.

je přesvědčen, že nesourodá povaha údajů brání hospodářskému a udržitelnému rozvoji námořních odvětví, a má za to, že cílem by mělo být zlepšit přístup k údajům, omezit náklady pro uživatele, podněcovat inovace a zmírnit nejistotu ohledně charakteru našich moří. Databáze by měly být uživatelsky přívětivé a uživatelům by mělo být nápomocno místní kontaktní centrum. Měly by být napojeny na otevřené internetové stránky, které by mohly být navrženy tak, aby povzbudily veřejnost k účasti v rozsáhlých internetových průzkumech;

3.

podotýká, že svůj názor na problematiku znalostí v námořní oblasti vyjádřil již ve svém stanovisku z ledna 2011 (1), v němž se zabýval jak sdělením o znalostech v námořní oblasti (2), tak i návrhem nařízení o integrované námořní politice (3). Zelená kniha z tohoto dřívějšího sdělení vychází a řada klíčových bodů zmíněných ve stanovisku z roku 2011 má stále svou platnost;

4.

připomíná, že sdělení o znalostech v námořní oblasti z roku 2010 bylo samo o sobě navázáním na požadavek koordinovanějšího přístupu ke sběru a kompilaci údajů o mořích uvedený v závěrech Rady o integrované námořní politice ze dne 16. listopadu 2009 (4). K výzvám označeným v dokumentu Komise patří: udržitelnost klíčových iniciativ EU v této oblasti po roce 2014, zejména sítě EMODnet a Evropského programu monitorování Země (GMES), finanční krize a uvážlivé hospodaření s rozpočty členských států v této oblasti a přístup k údajům o rybolovu;

5.

domnívá se, že nehledě na určitý dosažený pokrok, konkrétně dokončení první fáze sítě EMODnet, musí být ještě vyřešena celá řada problémů, aby Komise mohla splnit cíle vytyčené v roce 2010;

6.

zelenou knihu Evropské komise tedy vítá;

7.

upozorňuje na skutečnost, že znalosti v námořní oblasti a poznatky o mořských ekosystémech jsou neodmyslitelným předpokladem rozvinutí plného potenciálu „modré ekonomiky“, která představuje námořní rozměr strategie Evropa 2020;

8.

zdůrazňuje, že modrá ekonomika musí být udržitelná a musí vytvořit pracovní místa v námořním, mořském a rybolovném odvětví zlepšením konkurenceschopnosti a účinnosti průmyslu, veřejných orgánů a výzkumu. Podle odhadů Evropské komise by přínos vyplývající z vytvoření integrované sítě nahrazující stávající fragmentovaný námořní systém pro pozorování mohl činit 300 milionů EUR ročně;

9.

stvrzuje svoji podporu konceptu Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet) a její přínos k vytvoření integrovanější celoevropské sítě pro znalosti v námořní oblasti;

10.

zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v již započaté práci, především na síti EMODnet, a propagovat tuto síť, jakmile bude schopná provozu (v roce 2014), aby přilákala příspěvky, jež potřebuje, a dozvěděly se o ní určené cílové skupiny (veřejný a soukromý sektor a široká veřejnost). Výbor rovněž podporuje zahájení nepřetržitého integrovaného procesu po roce 2014;

11.

upozorňuje, že je důležité mít k dispozici přesnější informace a údaje o mořském prostředí, fungování různých ekosystémů a jejich interakci s lidskou činností. Dále se domnívá, že je nutné vypracovat racionalizované a účinné postupy podávání žádosti o územní rozhodnutí a jejich vyhodnocování, aby se žádosti zpracovávaly účinněji;

12.

zdůrazňuje, že znalosti o stavu populací ryb mají zásadní význam pro naplánování ambiciózní a realistické reformy společné rybářské politiky, a opakuje svůj požadavek odpovídajících finančních prostředků vyčleněných na sběr údajů z Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF), který se v současné době projednává;

13.

upozorňuje na to, že členské státy by kromě svých vlastních rozpočtů na sběr údajů měly mít rovněž možnost využívat ke sběru údajů a výzkumu evropské fondy, zejména EMFF a Horizont 2020;

14.

žádá o strukturovanější přístup k pozorování mořského prostředí, který by platformě CLIMATE-ADAPT mohl přinést přesnější indikátory lokálních změn klimatických parametrů, jakými jsou např. vzestup mořské hladiny a acidifikace oceánů, a přispět tím k procesu přizpůsobování se změně klimatu;

15.

připomíná, že z důvodu subsidiarity jsou za sběr údajů většinou odpovědné členské státy. Vzhledem k nutnosti zajistit koherenci mezi členskými státy a různými uživatelskými komunitami by EU mohla ve fázi kompilace údajů poskytnout přidanou hodnotu. Z údajů jednotlivých členských států není zřejmé vše, co potřebujeme vědět o mořích jakožto globálním systému propojeném měnícími se větry, sezónními mořskými proudy a stěhovavými druhy. Tyto faktory navíc přesahují hranice států, a nashromážděné informace je proto třeba koordinovat a propojovat, aby se dosáhlo kýžených výsledků;

16.

domnívá se tedy, že analýza na evropské úrovni má proto zásadní význam a že opatření EU je s ohledem na zásadu subsidiarity plně oprávněné;

17.

upozorňuje však na to, že je při přípravě budoucích opatření po zveřejnění tohoto stanoviska nutné respektovat zásadu subsidiarity a proporcionality a vzít v úvahu potenciální administrativní zátěž či finanční náklady, které by místním a regionálním orgánům mohly vzniknout.