2.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 62/51

—

poznamenává, že nekoordinovaný a oproti očekáváním rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie v řadě zemí způsobil sérii politických, regulačních a technických problémů při provozu energetických soustav. Na úrovni EU je třeba vést vážnou debatu o vhodných mechanismech a nástrojích koordinované podpory obnovitelných zdrojů energie;

—

poukazuje na to, že by měl být na základě společné evropské strategie vypracován jednoduchý a účinný režim podpory obnovitelných zdrojů energie. Společná strategie je potřebná k tomu, aby byly vytvořeny jak tržní, tak regulační mechanismy pro zajištění účinného a sociálně realizovatelného přechodu k vyšší výrobě energie z obnovitelných zdrojů;

—

domnívá se, že budoucí systémy subvencí by mohly vycházet z ověřených postupů politiky soudržnosti, aby podpořily výrobu a distribuci energie z obnovitelných zdrojů, jakož i širší zavádění nových technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

—

je přesvědčen o tom, že pro stabilizaci současné situace a vytvoření dlouhodobých pobídek pro investory je nutné, aby byla rozhodnutí jednotlivých členských států konzistentnější. Jedním z nástrojů, který by se o to mohl zasadit, by mohl být celoevropský režim podpory obnovitelných zdrojů energie;

—

domnívá se, že je možné kombinovat různé technologie obnovitelných zdrojů energie v regionech spolu s novými způsoby řízení výroby a přenosu energie s využitím technologií inteligentních sítí, což umožní místně posoudit potřebu elektrické energie a její výrobu, a výrazně se tak zvýší energetická bezpečnost regionů a omezí se závislost na dovozu energie z větších vzdáleností.

Zpravodaj

pan Witold STĘPIEŃ (PL/ELS), maršálek Lodžského vojvodství

Odkaz

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Obnovitelná energie: významný činitel na evropském trhu s energií

COM(2012) 271 final

1.

souhlasí s názorem Komise, že obnovitelná energie má klíčový význam pro diverzifikaci dodávek energie, zvyšování konkurenceschopnosti Evropy a vytváření pracovních míst a plnění závazků Evropské unie v oblasti změny klimatu. Je rovněž přesvědčen o tom, že milníky pro obnovitelné energie pro období po roce 2020 jsou nezbytné k tomu, aby se obnovitelná energie stala součástí evropského trhu s energií;

2.

domnívá se, že jednou z hlavních příčin problémů s rozvojem obnovitelných zdrojů energie je to, že energetické politice EU chybí dlouhodobá vize a koordinace mezi zeměmi, regiony a zúčastněnými stranami v souladu se zásadou subsidiarity. Poukazuje rovněž na klíčovou úlohu, kterou při plnění cílů hrají opatření ke zvyšování energetické účinnosti. Souhlasí s Komisí také v tom, že by členské státy měly na podporu vzájemné spolupráce a obchodování s obnovitelnou energií využívat stávajících nástrojů, a zmiňuje příhraniční regiony, které by v tomto ohledu mohly sehrát specifickou úlohu laboratoří pro spolupráci;

3.

poukazuje na to, že by měl být na základě společné evropské strategie vypracován jednoduchý a účinný režim podpory obnovitelných zdrojů energie. V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by na evropské úrovni měl být stanoven pouze obecný rámec, který by byl zaměřen především na přeshraniční dopady. Budoucí systémy subvencí by mohly vycházet z ověřených postupů politiky soudržnosti, aby podpořily výrobu a distribuci energie z obnovitelných zdrojů, jakož i širší zavádění nových technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Zdůrazňuje, že místní a regionální orgány by měly mít zásadní podíl na přípravě a propagaci řešení s využitím obnovitelných zdrojů energie, jež musejí vycházet ze zkušeností a potřeb jednotlivých regionů. Vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zástupce místní a regionální úrovně zapojily do přípravy politických nástrojů na úrovni EU a do jejich provádění;

4.

souhlasí s Komisí, že k výraznému zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů bude nutné zlepšit režimy podpory. Podle analýzy Komise vysoké administrativní a kapitálové náklady často prodražují projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a ohrožují jejich konkurenceschopnost zvláště v jejich počátečních fázích. Sdělení poukazuje na potřebu zajistit soudržnost mezi jednotlivými vnitrostátními režimy podpory, díky níž se dá zamezit narušení trhu s energií. Postupné vystavení výrobců riziku tržních cen by mělo zvýšit konkurenceschopnost technologií obnovitelných zdrojů energie. Pro snížení potřeby subvencí na vyspělé technologie je v dlouhodobém měřítku klíčovým předpokladem dobře fungující trh s uhlíkem. Bude ovšem nutné podpořit nové, méně vyzrálé technologie. Výbor regionů proto vítá záměr Komise připravit pokyny týkající se osvědčených postupů a zkušeností nabytých v této oblasti;

5.

zdůrazňuje, že pro úspěch vnitřního trhu a integraci energie z obnovitelných zdrojů do energetických soustav má zásadní význam obecný rozvoj infrastruktury. Zlepšení energetické infrastruktury lze provést pomocí:

6.

konstatuje, že pro podporu technologických inovací a technologického rozvoje má rozhodující význam financování výzkumu a vývoje. Souhlasí s Komisí, že významnou roli hraje zejména výzkum v oblasti technologií pro získávání energie z moří, skladování energie a vyspělých materiálů, jakož i technologií zužitkování nevyužitých zásob biomasy pro pokrytí potřeb v oblasti obnovitelné energie. Hlavním příspěvkem EU k rozvoji klíčových energetických technologií je strategický plán pro energetické technologie (SET) a nadcházející program pro výzkum Horizont 2020. Zdůrazňuje důležitou úlohu místních a regionálních orgánů ve spolupráci s výzkumnou infrastrukturou a při její podpoře, a též jejich úlohu veřejných investorů. Dále v této souvislosti připomíná, že klíčový význam financování výzkumu v této oblasti z prostředků EU by se měl náležitě odrazit v probíhající diskusi o víceletém finančním rámci EU;

7.

bere na vědomí analýzu Komise týkající se různých stupňů otevřenosti a integrace jednotlivých energetických trhů (vytápění a chlazení, doprava, elektřina atd.). Souhlasí s tím, že integrace trhů může pomoci vstupu nových účastníků, jako jsou obnovitelné zdroje energie, zdůrazňuje však také, že otevření trhu samo o sobě není zárukou zvýšení účinnosti a snížení cen a že úspěšné otevření vyžaduje odpovídající regulaci a dohled na evropské úrovni, transparentnost a informace pro spotřebitele. Netrpělivě proto očekává budoucí diskusi o návrzích Komise k vnitřnímu trhu s energií;

8.

upozorňuje na to, že v polovině roku 2012 činil podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v EU 12,4 %, což představuje nárůst o 1,9 % oproti roku 2008. To znamená, že EU je nyní na dobré cestě ke splnění cíle v podobě 20 % podílu obnovitelných zdrojů do roku 2020, zároveň však také to, že by EU měla být ambicióznější a měla by si klást vyšší cíle nebo stanovit nejméně 20 % cíl pro každý členský stát. Kromě toho je zapotřebí dalšího úsilí po roce 2020 a EU by si měla co nejdříve vytyčit náročné milníky, které by byly zaměřeny na případné dosažení 100 % podílu obnovitelné energie do roku 2050;

9.

vyzývá k vytvoření náležité struktury a stanovení realistických cílů systému pro obchodování s povolenkami na emise CO2 (EU ETS), který měl být formou nepřímé podpory obnovitelných zdrojů energie;

10.

souhlasí s názorem Komise, že je třeba zvýšit konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů energie na trzích s energií. Systémy subvencí by měly být vytvořeny tak, aby povzbuzovaly investory při rozvoji obnovitelných zdrojů energie a zajistily jejich účinné fungování na konkurenčním trhu s energií. Režimy podpory by také měly vést k postupnému nahrazování jiných forem energie, zvláště těch, které mají negativní dopad na životní prostředí;

11.

obává se, že některé systémy podpory obnovitelných zdrojů energie mohou mít nezamýšlené důsledky či mohou být zneužity ze strany některých výrobců energie z obnovitelných zdrojů, což by mohlo vést k vysokým nákladům na energii z obnovitelných zdrojů pro spotřebitele. Aby se takovému zneužití předešlo, je zapotřebí koordinované strategie pro obnovitelné zdroje energie na úrovni EU, která bude využívat stávající nástroje evropské i vnitrostátní politiky hospodářské soutěže;

12.

upozorňuje na to, že systém zelených certifikátů podobně jako systém výkupních cen odstraňuje tržní rizika. Kromě toho nemusí systém certifikátů v některých zemích ve všech ohledech náležitě fungovat. Rychlý růst energie z obnovitelných zdrojů však vede k tomu, že počet certifikátů začíná převyšovat povinnou míru nákupů, což způsobuje propad cen certifikátů. Proto je nutné přezkoumat cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a podle toho upravit množství vydávaných certifikátů;

13.

v zásadě vítá navrhovaný nový režim záruk původu (Guarantee of Origin), který je určitým druhem evropského zeleného certifikátu a který umožní obchodovat se zelenými certifikáty ve všech zemích Evropské unie, které takový režim zavedou. Je však nezbytné sledovat a potvrdit, zda toto opatření bude stačit ke korekci nedostatků stávajících systémů;

14.

poznamenává, že nekoordinovaný a oproti očekáváním rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie v řadě zemí způsobil sérii politických, regulačních a technických problémů při provozu energetických soustav. Na úrovni EU je třeba vést vážnou debatu o vhodných mechanismech a nástrojích koordinované podpory obnovitelných zdrojů energie. Je zapotřebí společné strategie s cílem vytvořit jak tržní, tak regulační mechanismy pro zajištění účinného a sociálně realizovatelného přechodu k vyšší výrobě energie z obnovitelných zdrojů;

15.

konstatuje, že musí být ještě lépe optimalizována koordinace toků elektřiny mezi různými zeměmi a regiony. Výrazný nárůst podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkovém množství vyrobené energie vyžaduje větší koordinaci při rozvoji sítí a jejich fungování a také účinnou právní regulaci vzájemně propojených energetických soustav jak mezi jednotlivými zeměmi a regiony, tak mezi pevninou a ostrovy a též mezi ostrovy navzájem;

16.

poukazuje na to, že výrobu energie z obnovitelných zdrojů lze podporovat na základě místních energetických koncepcí. Energetické koncepce musí zahrnovat opatření k úsporám energie, většímu využívání obnovitelných zdrojů energie a úsporám zdrojů při maximálním zohlednění udržitelnosti;

17.

upozorňuje na to, že zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů jsou připojována k energetickým sítím, které nejsou pro tyto zdroje konstruovány. Rozsáhlejší využívání energie z obnovitelných zdrojů si vyžádá čas a investice na modernizaci sítí, jejichž současný stav omezuje růst této energie. Vyřešit to lze zaváděním inteligentních rozvodných sítí a větší propojeností elektrických sítí jednotlivých členských států EU, pevninských a ostrovních regionů, jakož i ostrovů navzájem. Kromě toho je provoz mnohých zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, např. větrných farem či fotovoltaických zařízení, značně nestálý. V důsledku toho je nutné udržovat určitou rezervní kapacitu v tradičních elektrárnách, rozvíjet vhodné systémy skladování energie a podporovat flexibilitu řízením poptávky;

18.

konstatuje, že podmínky pro provoz elektroenergetické soustavy s využitím obnovitelných zdrojů energie by značně zlepšilo rozsáhlé používání zařízení na skladování energie. Elektrickou energii však není technicky možné skladovat přímo a systémy nepřímého skladování energie přeměnou elektrické energie na energii chemickou (např. elektrické baterie) či kinetickou (např. přečerpávací vodní elektrárny) jsou v současnosti velmi drahé a možnosti jejich širšího nasazení jsou tudíž omezené. Rozsáhlé využívání obnovitelných zdrojů energie v elektroenergetických soustavách je závislé na nových technologiích, zejména na nových systémech skladování energie, které při stávajících rozměrech a mnohem nižších nákladech na výrobu dokáží skladovat dvakrát až třikrát více energie. Měly by být dále rozvíjeny technologie, jež přeměňují přebytečnou elektřinu na plyn („power to gas“), neboť přinášejí řadu výhod. Pro uměle vyrobený plyn lze využívat existující infrastrukturu sítí a skladovacích zařízení. Výbor regionů se domnívá, že by se měl zintenzivnit výzkum nových technologií skladování energie s cílem usnadnit širší využití obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektrické energie;

19.

zdůrazňuje, že nedostatek infrastruktury k účinnému využití obnovitelných zdrojů energie na evropském kontinentu, jako např. rozsáhlých větrných farem v Severním moři a solárních zařízení okolo Středozemního moře a v severní Africe, znamená nutnost značných investic do tzv. evropských elektrických dálnic pro přenos stejnosměrného proudu. V zájmu rozšíření těchto dálnic musí být dodrženy přísné environmentální požadavky a měly by být povinně zapojeny zainteresované regiony. Kromě toho by měly být zvoleny co nejméně invazivní metody zásobování a měla by se rovněž zohlednit možnost podzemních tras. Navíc je třeba zohlednit, že je nezbytné modernizovat evropskou elektroenergetickou soustavu (pod správou Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav ENTSO-E), která se rozkládá od Portugalska k východní hranici Polska a od Dánska k balkánským zemím, aby dokázala pokrýt novou poptávku plynoucí z vyšší energetické integrace v Evropě. Podporuje proto výstavbu nových vedení pro přenos stejnosměrného proudu, jež by mohla posílit provozní spolehlivost evropské sítě a snížit ztráty energie během přenosu;

20.

zdůrazňuje, že je třeba, aby rozvoj obnovitelné energie probíhal plně udržitelným způsobem. Při dalším vývoji současných systémů k zajištění udržitelnosti nebo vytváření nových je nutné dbát na to, aby nevytvářely nové překážky rozvoje trhů s energiemi a palivy. Je třeba plně využít existující přístupy a systémy. Při rozvoji obnovitelné energie mají klíčový význam kroky zajišťující, že bioenergie bude uhlíkově neutrální;

21.

považuje za žádoucí, aby Komise provedla analýzu vedoucí k návrhu nových režimů podpory obnovitelných zdrojů energie, jež by byly koordinovány v celé Evropské unii se zohledněním zkušeností a osvědčených postupů členských států a regionů. Tímto postupem by mohly být stanoveny celoevropské cíle a opatření k jejich dosažení. Nový režim by měl řešit právní, hospodářské, technické a sociální aspekty;

22.

poukazuje na to, že v evropském režimu podpory obnovitelných zdrojů energie musejí být splněny tyto body:

23.

poznamenává, že některé členské státy začínají omezovat podporu obnovitelných zdrojů energie ve snaze zabrzdit rychle rostoucí ceny elektrické energie, o nichž se domnívají, že v některých případech a do jisté míry souvisejí se špatným fungováním stávajících režimů podpory obnovitelných zdrojů energie. Tyto krátkodobé politické reakce ukazují, že absence stálé právní úpravy a koordinované politiky EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie a z toho plynoucí vysoké regulační riziko může mít velice negativní účinek na životní prostředí a trh s energií;

24.

je přesvědčen o tom, že pro stabilizaci současné situace a vytvoření dlouhodobých pobídek pro investory je nutné, aby byla rozhodnutí jednotlivých členských států konzistentnější. Jedním z nástrojů, který by se o to mohl zasadit, by mohl být celoevropský režim podpory obnovitelných zdrojů energie. Kromě toho je zásadně důležité snížení vnitrostátních subvencí na fosilní paliva a zastavení jiných politik, jež omezují investice do obnovitelných zdrojů;

25.

zdůrazňuje, že vzhledem ke značné potřebě investic k dosažení energetické revoluce (odhaduje se na 1 bilion eur v celé EU do roku 2030) a všeobecné obavě z rizik mezi investory, zvláště za současné situace, je nutné využít všechny existující finanční zdroje (jako jsou fondy EU na podporu soudržnosti, příjmy z revidovaného systému ETS, inovační finanční nástroje na různých úrovních, výnosy z instalované kapacity). Může být též nutné uvažovat o projektových dluhopisech na projekty obnovitelných zdrojů energie s cílem získat finanční prostředky na výzkum a vývoj a investiční kapitál na obnovitelné zdroje energie;

26.

domnívá se proto, že je nezbytné koordinovat na úrovni Evropské unie a mezi členskými státy subvence na obnovitelné zdroje energie, s ohledem na zkušenosti a osvědčené postupy členských států a regionů a s cílem snížit investiční riziko a poskytnout nové pobídky k rozvoji obnovitelných zdrojů energie;

27.

zdůrazňuje, že některé stávající režimy podpory prováděné na úrovni členských států možná ne vždy náležitě odrážejí zvláštnosti jednotlivých regionů. Často se stává, že se místo výskytu obnovitelných zdrojů energie nenachází v blízkosti koncových odběratelů a že je tudíž nutné značně rozšířit přenosová a rozvodná vedení. Absence patřičně rozvinuté přenosové infrastruktury představuje jednu z hlavních překážek bránících rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů energie;

28.

je pevně přesvědčen o tom, že posílení úlohy regionů by přineslo synergické účinky a současně optimalizaci nákladů na rozšiřování síťové infrastruktury. Proto je tak důležité zapojit regiony intenzivněji do podpory obnovitelných zdrojů energie a nasměrovat prostředky na podporu obnovitelných zdrojů energie do regionů a dále k výrobcům energie z těchto zdrojů. V režimech podpory obnovitelných zdrojů energie by rovněž mělo být možné sdílet znalosti regionů a podněcovat regiony ke spolupráci;

29.

je přesvědčen o tom, že regiony by si mohly určit optimální skladbu technologií obnovitelných zdrojů energie, např. koordinací rozvoje větrných farem a solárních elektráren s elektrárnami vyrábějícími energii z bioplynu, biomasy a geotermálních zdrojů, a především technologie využívající teplo z hornin k výrobě elektrické energie. Proto by se – tam, kde je to technicky možné – mělo usilovat o začlenění dodávek vyrobeného bioplynu do již existujících sítí zemního plynu a tento postup by se měl podporovat;

30.

domnívá se, že je možné kombinovat různé technologie obnovitelných zdrojů energie v regionech spolu s novými způsoby řízení výroby a přenosu energie s využitím technologií inteligentních sítí, což umožní místně posoudit potřebu elektrické energie a její výrobu, a výrazně se tak zvýší energetická bezpečnost regionů a omezí se závislost na dovozu energie z větších vzdáleností;

31.

zdůrazňuje, že regionům připadá zvlášť důležitá úloha při zavádění a rozvoji mikrozařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a podpoře vzniku prozumentů, tj. odběratelů energie, kteří energii rovněž vyrábějí pro svou vlastní potřebu a pro potřebu nejbližších sousedů. Vznik prozumentů v oblasti energetiky by mohl přispět nejen k omezení celkových nákladů na výrobu a dodávku energie, ale také k rozvoji nových vzorců spotřeby a výroby udržitelné energie. VR zásadně podporuje výrobu energie na regionální úrovni pro veřejný a soukromý sektor včetně domácností;

32.

poukazuje na to, že stejně velkou roli hrají regiony při rozvoji kogenerace. Tato technologie kombinující výrobu elektrické energie a tepla umožňuje získat téměř 90 % primární energie obsažené v palivu. Regiony by mohly koordinovat rozvoj kogenerace s přihlédnutím k existujícím teplárenským sítím a umístění nových investic v regionu. Evropská unie by měla vytvořit odpovídající rámcové podmínky pro podporu rentabilního provozu těchto vysoce účinných zařízení;

33.

konstatuje, že současné systémy subvencí na obnovitelné zdroje energie umožňují jen omezené plánování rozvoje obnovitelných zdrojů energie a že v mnoha případech nejsou kladeny žádné požadavky na provozovatele;

34.

proto se domnívá, že nový systém subvencí na obnovitelné zdroje energie by měl být systémem předvídatelným, v němž by byla výše prostředků na subvence známá a byla by stanovena na řadu let dopředu v souladu s cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Tento systém by se měl přizpůsobit jednotlivým technologiím, přičemž musí brát v úvahu jejich životaschopnost a úroveň vyzrálosti a disponovat nezbytnou flexibilitou, která umožní reagovat na signály trhu v každém státě;

35.

konstatuje, že by měla být posílena úloha regionů a místních zainteresovaných subjektů využitím znalostí o výši investičních nákladů a výši požadované podpory, aby byli později výrobci energie z obnovitelných zdrojů schopni fungovat na evropských trzích s energií;

36.

poukazuje na to, že zakládáním středisek na podporu obnovitelných zdrojů energie v regionech se zvýší zaměstnanost a přibude různých školení, která jsou nezbytná pro investory a firmy zabývající se výstavbou těchto zařízení a jejich připojováním k soustavě. Také rozvoj místního know-how přinese intenzivnější výzkum v oblasti regionálního rozvoje obnovitelných zdrojů energie, který by mohl být součástí výzkumu prováděného jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni;

37.

upozorňuje na to, že rozvoj obnovitelných zdrojů energie je v mnoha případech omezován nedostatečným rozvojem distribuční soustavy, přenosové sítě a propojení mezi členskými státy EU, mezi pevninskými a ostrovními regiony a mezi ostrovy navzájem. Pro odstranění těchto omezení je třeba postupovat dvěma směry – rozšiřovat a modernizovat stávající síť a moderně řídit síť a k ní připojené odběratele a výrobce elektrické energie. Kromě toho je třeba při rozvoji sítí integrovat různé technologie skladování, neboť skladovací zařízení snižují potřebu dodatečné kapacity sítí a mohou rovněž poskytovat vyrovnávací energii. Zároveň by měla být zvážena také varianta využití plynárenské sítě prostřednictvím rozvoje zařízení pro přeměnu elektřiny na plyn;

38.

domnívá se rovněž, že je nutné vyčlenit část prostředků na rozvoj distribuční soustavy, přenosové sítě a propojení mezi členskými státy EU, mezi pevninskými a ostrovními regiony a mezi ostrovy navzájem. Režim podpory by měl zajišťovat současnou a koordinovanou podporu rozvoje sítě a zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. To umožní jednak účinnější využívání prostředků, jednak spolupráci provozovatelů místních sítí, výrobců energie z obnovitelných zdrojů i prozumentů. Takovou spoluprací provozovatelů sítí a výrobců energie z obnovitelných zdrojů díky koordinovanému přidělování prostředků podpory se odstraní jeden z nedostatků stávajícího systému, jímž je nedostatečná spolupráce provozovatelů sítí a výrobců;

39.

připomíná, že výroba energie z obnovitelných zdrojů pomocí řady technologií závisí na vnějších podmínkách, jako je vítr či sluneční záření. To omezuje zvyšování výkonu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů Fungování obnovitelných zdrojů energie lze zlepšit vytvářením klastrů v této oblasti, s využitím různých technologií, jako jsou větrné elektrárny, fotovoltaické solární elektrárny, elektrárny na biomasu a bioplyn, elektrárny využívající geotermální zdroje a technologie skladování energie, a s využitím inteligentních rozvodných sítí;

40.

domnívá se, že systémy výroby energie z obnovitelných zdrojů nemohou jednotlivé členské státy rozvíjet izolovaně. Tento rozvoj vyplývá z realizace cílů politiky v oblasti klimatu, z podpory rozvoje moderních technologií a ze zlepšení evropské energetické bezpečnosti zmenšením závislosti na vnějších dodávkách energie. Tento společný celoevropský cíl by měly uskutečňovat všechny úrovně správy společně a koordinovaně. Současně je důležité neztrácet ze zřetele přechod k případnému 100 % podílu obnovitelných zdrojů energie a zajistit, aby „nekonvenční“ či jiné formy energie, které se mohou objevit jako alternativy, jež však nejsou obnovitelné, a tudíž ani udržitelné, a nenahrazují konvenční fosilní paliva, neodváděly pozornost a prostředky od nutného přechodu na obnovitelné zdroje energie;

41.

upozorňuje na to, že nekoordinovaný postup může vést k nezamýšleným důsledkům, jako je zhoršení zabezpečení dodávek či neodůvodněný nárůst cen, což může vyústit v negativní postoj veřejnosti a ztrátu podpory obnovitelných zdrojů. Tuto situaci lze napravit pomocí veřejných debat a transparentního politického rozhodování a dále informačními kampaněmi pro obyvatele zaměřenými na potřebu rozumně využívat energii a existenci nových vzorců udržitelné spotřeby a výroby energie.