2.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 62/57

—

je toho názoru, že vnitrostátní regionální podpora představuje zásadní nástroj k naplnění cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

—

vyzývá Evropskou komisi, aby zasadila modernizaci vnitrostátní regionální podpory do širší evropské strategie růstu, soudržnosti a zaměstnanosti;

—

domnívá se, že vnitrostátní regionální podpora je prostředek, který mají státy k dispozici pro boj s dlouhodobými dopady krize a na podporu hospodářské dynamiky regionů s obtížemi;

—

vyzývá Evropskou komisi k tomu, aby zohlednila dopady krize jednak zvýšením stropů pro podíly pomoci, jednak zvýšením podílu obyvatel, jichž se tento typ podpory týká;

—

je toho názoru, že nová omezení, pokud jde o podporu velkých podniků v unijním významu, nejsou v době hospodářské krize oprávněná a vyzývá Evropskou komisi ke zvýšení stávajícího stropu pro definici malých a středních podniků;

—

požaduje lepší koordinaci pravidel vnitrostátní podpory s ostatními evropskými politikami, zejména s politikou soudržnosti, a v tomto směru žádá, aby reforma vnitrostátní regionální podpory byla harmonizována se vznikem kategorie přechodových regionů;

—

navrhuje Evropské komisi, aby zohlednila ve svých kritériích pro rozdělení podpory do oblastí přírodní, zeměpisná či demografická znevýhodnění určitých regionů.

Zpravodaj

pan Jean-Paul DENANOT (FR/SES), předseda rady regionu Limousin

Odkaz

1.

vítá, že reforma pokynů pro vnitrostátní regionální podporu je součástí obecnějšího přepracování a zjednodušení evropských pravidel pro vnitrostátní podporu;

2.

vyzdvihuje význam, jaký má pro přispěvatele, mezi něž se řadí místní a regionální orgány, ale i pro ty, jimž je určena, možnost vycházet z jasných, čitelných a srozumitelných zásad, a opakuje v souladu se svým stanoviskem (ECOS-V-035) ke sdělení Komise Modernizace státní podpory v EU (1), že podporuje Evropskou komisi v tom, aby prohloubila modernizaci a zjednodušení a soustředila se na kontrolu podpory, která má výrazný dopad na vnitřní trh;

3.

domnívá se, že v kontextu hospodářské a sociální krize jsou veřejné investice klíčové pro celkovou strategii orientovanou na podporu růstu a že musí být regionům v režimu státní podpory poskytnuta dostatečná flexibilita, aby mohly zvýšit svou konkurenceschopnost, vytvářet pracovní místa a překonat současnou krizi;

4.

zdůrazňuje významnou úlohu, jakou hrála Evropská komise od roku 2007 ve snaze reagovat na dopady krize, neboť zavedením dočasných rámců prokázala vysokou míru schopnosti reagovat a jednat. Výbor regionů vyzývá Evropskou komisi, aby nepolevila ve svém úsilí a zvážila při sestavování budoucích pokynů pro vnitrostátní regionální podporu závažnost hospodářské situace, a zdůrazňuje, že podpora podniků (velkých i malých a středních) má zásadní význam pro všechny regiony procházející hospodářskou restrukturalizací, včetně regionů, jichž se týká čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU;

5.

poznamenává, že podle ustanovení Smlouvy je vnitrostátní regionální podpora odůvodněná, pokud je vyhrazena určitým regionům a pokud je jejím konkrétním cílem rozvoj těchto regionů (2). Cílem této specifické pomoci je podpořit souběžně s politikou soudržnosti nejzranitelnější regiony v jejich snaze dohnat hospodářskou úroveň ostatních evropských regionů a přispět tak k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Evropské unie;

6.

zdůrazňuje význam vnitrostátní regionální podpory, která je určujícím faktorem pro zakládání, usídlování a rozvoj podniků, zejména velkých podniků, ve znevýhodněných regionech, a poukazuje na to, že v těchto regionech je pro podporu investic vedle ostatních forem podpory (např. podpora vývoje a inovací, podpora na ochranu životního prostředí) naprosto nezbytná;

7.

podporuje snahu Evropské komise o zmírnění pravidel, která již započala v podobě zveřejnění obecného nařízení o blokových výjimkách (3), jehož článek 13 se týká regionální podpory;

8.

zdůrazňuje, že si přeje zvýšení stropů podpory de minimis stanovených v nařízení 2006/1998/ES z 200 000 eur na 500 000 eur během tří daňových roků. Podobně se domnívá, že je třeba upravit ve stejném poměru i stropy de minimis v zemědělství a rybolovu, stejně jako výši čistého podílu nesplacení, který je považován za nejhorší možný scénář pro systémy záruk v Unii;

9.

upozorňuje na rozpor, jakým by bylo zahrnutí služeb obecného hospodářského zájmu, které jsou v zásadě považovány za slučitelné se Smlouvou a zároveň způsobilé pro spolufinancování ze strukturálních fondů, do výpočtu stropů pro objem vnitrostátní regionální podpory (4). Toto zahrnutí by mohlo odradit členské státy od poskytování státní podpory službám obecného hospodářského zájmu. Proto žádá Komisi, aby uvažovala o vynětí státní podpory službám obecného hospodářského zájmu z výpočtu stropů pro objem regionální podpory;

10.

domnívá se, že lépe cílená vnitrostátní podpora musí sledovat čtyři přesné cíle:

11.

konstatuje, že zaměřením na znevýhodněné a izolované regiony se vnitrostátní regionální podpora podílí na podpoře harmonického a vyváženého rozvoje území Evropské unie, aniž by to bylo v rozporu s pravidly pro hospodářskou soutěž;

12.

je toho názoru, že vnitrostátní regionální podpora představuje zásadní nástroj k naplnění cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Podílí se na hospodářském rozvoji regionů s potížemi tím, že umožňuje orgánům veřejné správy podpořit podniky, které sídlí v těchto oblastech, a usnadnit tak znovunastolení rovnováhy v rozdělení bohatství a investic mezi různé evropské regiony;

13.

vyzývá Komisi, aby zasadila modernizaci vnitrostátní regionální podpory do širší evropské strategie růstu, soudržnosti a zaměstnanosti;

14.

v této souvislosti by rovněž rád poukázal na to, že regiony Evropské unie často soutěží se třetími zeměmi o přímé zahraniční investice, a proto se domnívá, že v přezkumu pokynů pro vnitrostátní regionální podporu musí být uznán přínos usnadnění přímých zahraničních investic pro hospodářství EU a musí v něm být odpovídajícím způsobem zohledněna mezinárodní hospodářská soutěž o investice;

15.

zdůrazňuje, že je důležité koncipovat reformu pokynů pro vnitrostátní regionální podporu v souladu s cíli strategie Evropa 2020. Výbor regionů v této souvislosti zmiňuje význam přisuzovaný konkurenceschopnosti podniků v rámci tematických cílů společného strategického rámce a domnívá se, že by bylo paradoxní na jedné straně omezovat kapacity veřejného zásahu zaměřeného na podniky a současně na straně druhé vybízet místní a regionální orgány k podpoře projektů rozvoje týchž podniků při čerpání strukturálních fondů;

16.

požaduje tedy lepší koordinaci pravidel vnitrostátní podpory s ostatními evropskými politikami, zejména s politikou soudržnosti, ale též s průmyslovou politikou, politikou v oblasti výzkumu a inovací či s vnitřním trhem. Výbor regionů připomíná, že podle znění Smlouvy musí vytváření vnitřního trhu, a tedy i pravidla vnitrostátní podpory přihlížet k cílům soudržnosti na celém území EU a přispívat k jejich dosažení (5);

17.

domnívá se, že některé oblasti jako sociální a solidární ekonomika by se pro podíl na hospodářské činnosti a přispění k sociálním vazbám ve znevýhodněných oblastech měly řešit diferencovaně, nezávisle na problematice regionů, a měly by být předmětem zvláštního rámce v návaznosti na Příručku pro sociální inovace, kterou má navrhnout Evropská komise;

18.

zdůrazňuje, že přestože Smlouvy svěřují stanovení pravidel slučitelnosti vnitrostátní podpory do výlučné pravomoci Evropské komise, vnitrostátní regionální podpora, jak naznačuje její název, je nástrojem určeným k rozvoji regionů. Výbor regionů tedy lituje, že jej Evropská komise nekonzultovala při rozesílání prvních návrhů členským státům, a domnívá se, že je pro něj nezbytné, aby se k tématům, jež mají tak závažný dopad na regiony, vyjádřil. Výbor regionů vyzývá Komisi, aby při přípravě svých nadcházejících pokynů zohlednila doporučení a obavy zmíněné v tomto stanovisku;

19.

kromě toho připomíná, že většina územních samospráv, které disponují pravomocemi v oblasti hospodářského rozvoje na základě hospodářských politik a úlohy při podpoře podniků, dokáže vyhodnotit dopad opatření přijatých na evropské úrovni, a to díky své znalosti místní hospodářské struktury a své blízkosti k hospodářským a sociálním subjektům. Protože tyto územní samosprávy mají pouze málo prostředků ke zpochybnění rozhodnutí přijatých Evropskou komisí v oblasti vnitrostátní podpory, Výbor regionů se domnívá, že by je Evropská komise měla zapojit do sestavování pravidel vnitrostátní regionální podpory od samého počátku;

20.

vítá veřejnou konzultaci, kterou zahájila Evropská komise dne 14. ledna 2013 s cílem připravit přezkum nových pokynů na období 2014–2020. Tato veřejná konzultace by měla zejména umožnit zapojení místních a regionálních orgánů takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že pravidla pro vnitrostátní podporu budou více odpovídat potřebám jednotlivých území a regionů v Evropě, a budou tudíž transparentnější, což by následně zvýšilo právní jistotu přispěvatelů i příjemců, to vše v souladu se zásadou víceúrovňové správy;

21.

domnívá se, že je třeba nalézt rovnováhu mezi stanovením evropských pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu a posouzením skutečného vlivu podpory poskytnuté na nižší než celostátní úrovni na týž vnitřní trh;

22.

kromě toho upozorňuje Evropskou komisi na skutečnost, že řada místních a regionálních orgánů zavedla během krize plány obnovy či vytvořila podpůrné nástroje, které je třeba ve snaze o dosažení co nejvyšší ekonomické účinnosti koordinovat s vnitrostátní podporou schválenou Evropskou komisí, zejména s vnitrostátní regionální podporou, aby byla zcela zachována jejich opodstatněnost;

23.

vyzývá k tomu, aby pokyny pro vnitrostátní regionální podporu byly plněny na relevantní úrovni, a domnívá se, že při koncipování i úpravách rozdělení do oblastí bude v zájmu celostátní úrovně opřít se o regionální partnerství, jehož součástí budou všechny orgány nižší než celostátní úrovně;

24.

domnívá se, že vnitrostátní regionální podpora je prostředek, který mají státy k dispozici pro boj s dlouhodobými dopady krize a na podporu hospodářské dynamiky regionů s obtížemi, a proto důrazně odmítá omezení – oproti stávajícím pokynům pro vnitrostátní regionální podporu – kapacit veřejného zásahu zaměřeného na podniky, který je významným hybatelem hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na daných územích;

25.

vyzývá Evropskou komisi k tomu, aby zohlednila dopady krize jednak zvýšením stropů pro podíly pomoci, jednak zvýšením podílu obyvatel, jichž se tento typ podpory týká, v souladu s odhady, které Komise zveřejnila v rámci pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 (45,5 % v EU-27, srov. 2006/C 54/08, poznámka 15);

26.

konstatuje, že je pro něj důležité zachování vyváženého rozdělení vnitrostátní regionální podpory do oblastí pro období 2014–2020, aby se zamezilo příliš velkým rozdílům mezi regiony Evropské unie, zejména oblastmi, jichž se týká čl. 107 odst. 3 písm. a), a oblastí, jimž je věnován čl. 107 odst. 3 písm. c), aby se zabránilo nebezpečí relokací uvnitř Evropské unie;

27.

žádá Evropskou komisi o navržení nástroje pro přechodné období v podobě záchranné sítě, aby se regiony, které mohly využít tohoto druhu podpory v předchozím období a které už by nesplňovaly kritéria budoucích pokynů, náhle neocitly mimo definované oblasti.

Upozorňuje, že Evropská komise by měla v rámci pokynů pro vnitrostátní regionální podporu stanovit zvláštní ustanovení pro ty členské státy Evropské unie, jež jsou v situaci závažné hospodářské a finanční krize a jsou příjemci podpory z evropského mechanismu finanční stabilizace, aby se tak zajistil soulad mezi všemi hospodářskými politikami Evropské unie;

28.

těší jej návrh Evropské komise, aby bylo umožněno zařadit regiony sousedící s oblastmi podle čl. 107 odst. 3 písm. a) do kategorie oblastí podle čl. 107 odst. 3 písm. c);

29.

konstatuje, že rozdělení vnitrostátní regionální podpory do oblastí souvisí s rozlišováním politiky soudržnosti na konvergenční regiony (HDP < 75 %) a regiony, jichž se týká cíl konkurenceschopnosti (HDP > 75 %). S ohledem na nové návrhy Evropské komise v otázce politiky soudržnosti, a zejména na vytvoření nové kategorie přechodových regionů s HDP mezi 75–90 %, Výbor regionů žádá, aby reforma vnitrostátní regionální podpory byla harmonizována se vznikem této nové kategorie, a navrhuje zjednodušený systém, v němž by se všechny přechodové regiony považovaly za vymezené oblasti podle čl. 107 odst. 3 písm. c). Výbor regionů lituje, že v návrhu, který Evropská komise předložila dne 14. ledna 2013, jsou pouze přechodové regiony spadající do oblastí podle čl. 107 odst. 3 písm. a) považovány za vymezené oblasti podle čl. 107 odst. 3 písm. c). Vyzývá tedy Komisi, aby opravila svůj návrh tak, aby byl zajištěn soulad s návrhem obecného nařízení o strukturálních fondech, a zabránila veškerému nerovnému přístupu k regionům, které náležejí do stejné kategorie a v nichž dochází k podobným hospodářským potížím;

30.

upozorňuje Evropskou komisi na specifickou situaci, kterou uznává čl. 107 odst. 3 písm. a) a v níž se nacházejí nejvzdálenější regiony, a zdůrazňuje, že je třeba flexibilnější přístup přizpůsobený jejich charakteristickým rysům. Výbor regionů se domnívá, že tyto regiony kvůli své vzdálenosti od vnitřního trhu Evropské unie a svému sousedství s jinými trhy musí mít možnost nadále udělovat podporu určenou na fungování podniků, jež nebude klesat a nebude dočasná, a smět požívat stejnou míru podpory, jaká jim tradičně bývala přidělována. Pokud se týká podpory investic, je toho názoru, že zvýhodnění nejvzdálenějších regionů je třeba zachovat beze změn, neboť podmínky těchto regionů, které vedly k uznání tohoto zvýhodnění, jsou strukturální a trvalé povahy;

31.

navrhuje, aby Komise vzala v úvahu také seznam regionů se zvláštními ustanoveními, který bude sestaven v rámci dohodnutého víceletého finančního rámce s cílem zajistit větší soulad mezi těmito ustanoveními politiky soudržnosti a pokyny pro vnitrostátní regionální podporu;

32.

klade si otázku ohledně relevance ukazatelů, které Evropská komise zvolila pro rozdělení vnitrostátní regionální podpory do oblastí (HDP a míra nezaměstnanosti), a navrhuje zvážit jiné metody pro schvalování a kontrolu této podpory. Místní a regionální orgány by měly být plně zapojeny do těchto úvah. Výbor regionů již přišel s jistými návrhy ve svém stanovisku „Měření pokroku překročením rámce HDP“;

33.

zejména navrhuje, aby Evropská komise zohlednila ve svých kritériích pro rozdělení podpory do oblastí přírodní, zeměpisná či demografická znevýhodnění určitých regionů:

34.

upozorňuje na nepřizpůsobenost podmínek pro rozdělení vnitrostátní podpory do oblastí venkovským oblastem, pokud jde o minimální velikost a kontinuitu oblastí. Tyto regiony se netěší zvláštnímu zacházení, které je přiznáno oblastem s nízkou mírou zalidnění, přitom však nemohou vyhovět kritériím zalidněnosti uvedeným v pokynech. Výbor regionů žádá, aby byly tyto podmínky zmírněny a bylo možné vyhovět zvláštním rysům venkovských oblastí Evropské unie buď stanovením přiměřenějších stropů hustoty zalidnění, nebo použitím těchto dvou kritérií alternativním způsobem;

35.

přeje si jít ještě dál a žádá, aby tato kritéria pro rozdělení vnitrostátní regionální podpory do oblastí mohla být podrobena nové reflexi, kdy by byl zohledněn regionálnější přístup, který by umožnil lepší zacílení na územní specifika;

36.

vzhledem k různým výše uvedeným bodům, a zejména ke kontextu hospodářské a sociální krize se domnívá, že nástroj vnitrostátní regionální podpory je díky svým pozitivním účinkům na vytváření pracovních příležitostí a na hospodářskou činnost důležitý více než kdy dříve; vítá úmysl Komise provést v roce 2016 revizi regionálních map v polovině období;

37.

poznamenává, že ve svém současném znění čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy zmiňuje oblasti „s vysokou nezaměstnaností“. Výbor regionů navrhuje zohlednit kromě kritéria HDP též kritérium míry nezaměstnanosti při určování oblastí, jichž se tento článek týká, a to vzhledem ke zhoršení situace z hlediska pracovních příležitostí v řadě členských států;

38.

domnívá se, že metoda rozdělování do oblastí podle čl. 107 odst. 3 písm. c), pokud jde o výpočet kritérií pro porovnávání (HDP a míry nezaměstnanosti), by měla jako referenční hodnotu využívat evropský průměr. Umožňuje totiž lépe zohlednit rozdíly v rozvoji mezi členskými státy a v zemích s vysokou mírou nezaměstnanosti a nižším HDP se tak zaměřit na nejzranitelnější regiony;

39.

je toho názoru, že nová omezení v oblastech podle čl. 107 odst. 3 písm. c), pokud jde o podporu velkých podniků v unijním významu, nejsou oprávněná, tím méně v době hospodářské krize. Výbor regionů zdůrazňuje, že součástí této kategorie nejsou jen velké podniky s mezinárodním kapitálem působící na světových trzích, ale i významný počet místních a rodinných firem, jejichž potřeby pracovních sil je nutí přesáhnout kritický strop 250 zaměstnanců. Jsou mezi nimi i malé podniky s čistě místními provozy, které díky evropským konsolidačním pravidlům (6) mohou překročit strop pro velké podniky. Zrušením jakékoli možnosti jejich podpory v oblastech podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Evropská komise ohrožuje zaměstnanost a hospodářskou aktivitu v nejvíce zasažených regionech, které mají potíže s udržením tohoto typu podniků na svém území;

40.

dále upozorňuje na nebezpečí relokace, jak uvnitř Evropské unie, tak mimo ni, které ohrožuje regiony kvůli zákazu podpory velkým podnikům. Ty by se totiž mohly rozhodnout opustit oblasti, jichž se týká čl. 107 odst. 3 písm. c), a zamířit do oblastí vymezených v čl. 107 odst. 3 písm. a) nebo do třetích zemí, pokud by klesla úroveň a míra podpory;

41.

vítá ochrannou doložku navrženou Evropskou komisí v návrhu z 14. ledna 2013, která zavazuje velké podniky, aby zachovaly investice a vytvořená pracovní místa v území, kde byla podpora udělena, na dobu pěti let a na dobu tří let v případě malých a středních podniků;

42.

doporučuje, aby byla doplněna doložka o úplném vrácení podpory po vzoru článku 57 stávajícího obecného nařízení o strukturálních fondech. Tato doložka by se použila v období pěti let po přiznání této podpory, pokud by byla nepříznivě ovlivněna povaha nebo prováděcí podmínky spolufinancované operace, pokud by operace poskytovala podniku nebo veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu, pokud by došlo ke změně vlastnictví položky infrastruktury, nebo pokud by došlo k zastavení výrobní činnosti.

Členské státy a Komise zajistí, aby podniky, které jsou nebo byly předmětem řízení o zpětném získání vyplacených částek následkem přemístění výrobní činnosti v rámci členského státu nebo do jiného členského státu, nečerpaly příspěvek ze strukturálních fondů;

43.

vyzývá Evropskou komisi, aby zavedla mechanismus, který by předem zohlednil negativní externality, jež mohou být spojeny s vnitrostátní regionální podporou, např. značnou ztrátu pracovních míst v oblastech na území EU, a to nejen na základě srovnávacího hodnocení, jež vypracovává v rámci oznamovací povinnosti a jež si v současné době vyhrazuje pouze pro velké investiční projekty (2009/C 223/02, odst. 54), ale i prostřednictvím obecného nařízení o výjimkách;

44.

vyzývá Evropskou komisi ke zvýšení stávajícího stropu pro definici malých a středních podniků, aby byl zachován nástroj vnitrostátní regionální podpory určený podnikům, které se výrazně podílejí na vytváření růstu a zaměstnanosti na dotyčných územích, a aby se přispělo k utváření silného i strukturovaného evropského podnikatelského sektoru vázaného k určitému území, jejž nelze relokovat a jenž by nejlépe reagoval na výzvy týkající se konkurenceschopnosti, inovací a mezinárodního přesahu, což jsou cíle strategie Evropa 2020;

45.

za účelem podpory rozvoje našich malých a středních podniků žádá Komisi o vytvoření nové střední kategorie podniků – s čímž už souhlasila v případě zemědělsko-potravinářského odvětví –, jež by se vyznačovala 250 až 750 zaměstnanci, roční obrat by nepřesáhl 200 milionů eur a nacházela by se mezi malými a středními podniky a velkými podniky. Stejně tak Výbor regionů připomíná, že je třeba zahájit reflexi o zohlednění podniků střední velikosti (ETI) vzniklých z rostoucích malých a středních podniků s počtem zaměstnanců situovaným mezi 250 a 5 000. Navrhuje tím, aby podniky střední kategorie a podniky střední velikosti mohly čerpat podporu v upravené výši, jež převyšuje podporu určenou velkým podnikům a je nižší, než podpora pro malé a střední podniky;

46.

upozorňuje na to, že pro zohlednění převažující stránky určitého regionu při přidělování vnitrostátní regionální podpory by se konsolidační pravidla (7) neměla uplatňovat na regiony, jež jsou způsobilé k tomuto druhu podpory. Výbor regionů se domnívá, že podniky by měly být považovány za samostatné společnosti, kromě vzájemně propojených či partnerských podniků;

47.

připomíná, že navrhované míry pomoci určené oblastem vnitrostátní regionální podpory na období 2014–2020 se blíží výši podpory pro malé a střední podniky, s nimiž se aktuálně počítá v obecném nařízení o blokových výjimkách (8), a je zde nebezpečí, že zmizí specifický charakter vnitrostátní regionální podpory. Výbor regionů tedy žádá přinejmenším zachování výší podpory stanovených pokyny k vnitrostátní regionální podpoře na období 2007–2013, a dokonce je toho názoru, že v období hospodářské krize by měly být tyto částky zvýšeny;

48.

domnívá se, že by měla být stanovena vyšší míra podpory, aby se napomohlo podpoře investic a zaměstnanosti v nové kategorii přechodových regionů s ohledem na to, že jsou v situaci hospodářské stagnace;

49.

upozorňuje, že podnikům, které se nacházejí v oblastech vnitrostátní regionální podpory, lze poskytnout podporu pouze na část získaných investic či vytvořených pracovních míst, jež odpovídá nárůstu aktivit podniku, aby byla podpořena hospodářská dynamika regionů. Výbor regionů navrhuje, aby v pokynech pro vnitrostátní regionální podporu bylo mezi způsobilé výdaje zařazeno obnovení aktivity a modernizace výrobních zařízení, jež jsou v dobách krize běžnější;

50.

je proti přitvrzení pravidel, aby byl prokázán podněcující charakter vnitrostátní regionální podpory vyčleněné na investiční projekty nezávisle na jejich významu či velikosti podniku, který je provádí. Výbor regionů zdůrazňuje, že v rámci pravidel upravujících vnitrostátní regionální podporu vyplývá podněcující charakter podpory z obtíží, jakým čelí regiony, které podporu dostávají a v nichž by bez poskytování této podpory jinak nebylo možné provádět investice;

51.

podporuje návrh Komise zpřístupnit podporu podnikům z odvětví stavby lodí, neboť jejich situace neopravňuje k jejich vyloučení, k němuž došlo v okamžiku, kdy tato odvětví čelila hluboké krizi související s nadbytečnou kapacitou.

Výbor regionů naopak nesouhlasí s návrhem Komise považovat regionální podporu podnikům z odvětví ocelářství a syntetických vláken za neslučitelnou s vnitřním trhem. Výbor regionů trvá na tom, že jejich situace neopravňuje k jejich vyloučení, k němuž došlo v okamžiku, kdy tato odvětví čelila hluboké krizi související s nadbytečnou kapacitou;

52.

doporučuje zavést pružnější mechanismus, který by se dokázal rychle přizpůsobit hospodářským změnám, namísto pouhého přezkumu, k němuž v současné době dochází jednou za sedm let a který neumožňuje čelit neočekávaným kritickým situacím, jež mohou mít dramatické důsledky pro hospodářskou strukturu určitého regionu. Výbor regionů například navrhuje vytvoření rezervy pro obyvatele na regionální úrovni, která by byla přerozdělována podle hospodářských změn a po dohodě se subregionálními subjekty;

53.

navrhuje, aby na evropské úrovni došlo k celkovému vyhodnocení nástroje vnitrostátní regionální podpory během daného období, aby bylo ověřeno, že nedochází k efektu mrtvé váhy a relokacím uvnitř Evropské unie. Kdyby tomu tak bylo, bylo by možné uvažovat o správních sankcích, např. o vrácení podpory.