9.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 133/81

1.1

Výbor upozorňuje, že letošní roční analýza růstu vychází v kontextu neradostných vyhlídek pro hospodářství a zaměstnanost, ovšem i v časech nových opatření a závazků, jako jsou Pakt pro růst a zaměstnanost a celkové změny správy ekonomických záležitostí EU. Výbor vyzývá k tomu, aby se urychleně a vyváženým způsobem zavedl Pakt pro růst a zaměstnanost a opatření přetínající vazby mezi bankami a státy, včetně bankovní unie a nového programu ECB (přímé měnové transakce), neboť půjde o zásadní prvek na cestě k obnově a opětovnému nastolování důvěry.

1.2

Existují pochybnosti o tom, zda se EU podaří splnit cíle strategie Evropa 2020 včas. EHSV současně lituje, že Roční analýza růstu na rok 2013 neobsahuje analýzu příčin nulového pokroku při plnění těchto cílů.

1.3

Vzhledem ke špatnému stavu hospodářství, negativním důsledkům pro sociální soudržnost, vysoké a dále stoupající nezaměstnanosti a nárůstu chudoby Výbor varuje před pokračováním současné politiky úsporných opatření a vážnými důsledky hluboké a dlouhodobé recese, které mohou strukturálně oslabit ekonomiku a ohrozit přechod k ekologicky udržitelnému modelu. Podobné obavy ze stavu Evropy a z dopadu úsporných opatření na hospodářský růst vyjadřují mnozí další aktéři mezinárodní politiky.

1.4

Pokud jde o myšlenku konsolidace podporující růst, Výbor již v minulosti (1) vyzýval ke konsolidaci veřejných financí v co nejpružnějším časovém rozmezí, aby nedošlo k přerušení dynamiky růstu, a k inteligentní rovnováze příjmů a výdajů, nabídky a poptávky. Výbor rovněž opakuje své varování před nebezpečím podkopání systémů veřejných služeb a kolektivní solidarity, aby nedošlo k oslabení sociální pojistky proti velkým rizikům ve společnosti (nezaměstnanost, nemoc, stárnutí) a aby se zabránilo nárůstu preventivního spoření.

1.5

Pokud jde o koncepci diferencované konsolidace a návrh, aby členské státy potýkající se s finančními otřesy zavedly „rychlé tempo fiskální úpravy“, zatímco ostatním členským státům by bylo umožněno nechat působit své automatické stabilizátory, Výbor pochybuje, že tato kombinace politik bude fungovat. To může mít nadále vysloveně negativní dopad na eurozónu jako celek a zejména na ty členské státy, které již procházejí hlubokou recesí vyvolanou úspornými opatřeními. Zároveň je jasné, že některé ekonomiky musí v rámci překonání této krize vyvinout mnohem větší úsilí o nastolení stability a růstu, než jiné.

1.6

Výbor je znepokojen nevyvážeností hospodářských politik a obrovskou vahou, jež se přikládá úsporným opatřením. Výbor se domnívá, že pro fiskální konsolidaci k nápravě závažných fiskálních nerovnováh je zapotřebí dlouhodobější časový rámec, a vyzývá k tomu, aby se vyvážil časový rámec fiskální konsolidace ve vztahu k zásadně posílenému a reálnému Paktu pro růst a zaměstnanost.

1.7

Zdá se, že Roční analýza růstu na rok 2013 odůvodňuje fiskální konsolidaci potřebou důvěry, jmenovitě důvěry finančních trhů. EHSV uznává význam dostupnosti úvěrů a upevnění sektoru finančních trhů, nicméně si přeje upozornit na to, že stejně důležitá je i důvěra domácností a podniků a že prostředí důvěry nemůže existovat, pokud se podniky strachují o poptávku a lidé o práci, mzdy či sociální zabezpečení. Důvěra finančních trhů a důvěra spotřebitelů a výrobců musí jít ruku v ruce.

1.8

Výbor volá po rozhodné akci k obnovení růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti evropského hospodářství a vyzývá současné předsednictví, aby se postavilo do čela energického programu růstu. Je zapotřebí ambiciózních opatření pro růst a zaměstnanost a investiční politiky zaměřené z krátkodobého hlediska na obnovu a strukturální transformaci evropského hospodářství, aby bylo možné vyvolat odezvu na zásadní výzvy, jež představuje udržitelnost, větší počet kvalitnějších pracovních míst, sociální konvergence směrem nahoru a konkurenceschopnost založená na inovacích.

1.9

Prvořadý význam má seřazení posloupnosti politických opatření na obnovu hospodářství a strategií k sevření fiskálních otěží (2).

Nový přístup politik pro budoucnost Evropy musí vycházet z několika zásad. Je nutno zaujmout vysoce integrovaný, evropský, nadnárodní a víceletý přístup, než aby spolu členské státy soupeřily. Tržní síly, zejména finanční trhy, je nutno kontrolovat a řídit pomocí demokraticky přijatých politických priorit. Finanční prostředky musí být značné, ale také spravedlivě a rovnoměrně rozložené. Silnější regiony musí podporovat slabší regiony a pomáhat jim dostat se na jejich úroveň, pokud jde o produktivnější, inovační a silné hospodářství. Členské státy, které získají dodatečné daňové příjmy, musejí tyto příjmy naopak využít ke snížení svého zadlužení.

1.10

Výbor vítá Pakt pro růst a zaměstnanost a vyzývá Komisi a Evropskou radu, aby jej urychleně provedly a v další fázi jej přetvořily na rozsáhlý evropský investiční program. Z toho důvodu Výbor znovu vyzývá k posílení rozpočtu v souladu s ambicemi EU a výzvami, jimž čelí, k rychlé dohodě o příštím víceletém finančním rámci a k posílení role EIB, která pracuje na projektech zaměřujících se na vysokou zaměstnanost (např. projekty pro MSP, klíčovou infrastrukturu, oblast energetiky a klimatu).

1.11

EHSV rovněž znovu uvádí, že pro dosažení konvergence v EU má velký význam politika soudržnosti.

1.12

V rámci obnovení růstu Výbor znovu zdůrazňuje potenciál jednotného trhu a potřebu inovací pro konkurenceschopnost evropského hospodářství. Zdůrazňuje, že pro obnovu mají velký význam podniky, zejména MSP, podnikání a zakládání podniků, sociální podniky a družstva.

1.13

Vzhledem k souvislosti mezi finančními, hospodářskými, sociálními a environmentálními aspekty krize se EHSV domnívá, že by se měla věnovat větší pozornost ekologizaci ekonomiky a evropského semestru, a vyzývá k intenzivnějšímu zapojení občanské společnosti do těchto oblastí.

1.14

Pokud jde o zaměstnanost a zvyšování kvalifikace, EHSV opakuje, že je nutné investovat do vzdělání, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání (včetně profesní přípravy na pracovišti, duálních systémů učňovského vzdělávání) a řešit překážky v oblasti dovedností a nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce.

Výbor znovu vyzývá k usnadnění účasti na trhu práce, zlepšování veřejných služeb zaměstnanosti, větší mobilizaci aktivních opatření na trhu práce a podpoře podnikání a samostatné výdělečné činnosti. Za tímto účelem musejí být urychleně mobilizovány investice s velkým dopadem na zaměstnanost.

EHSV odkazuje na svá nedávná stanoviska k těmto tématům a v současnosti připravuje konkrétní stanoviska k balíčku opatření pro zaměstnanost mladých lidí (3) a k budoucím hlavním směrům politik zaměstnanosti členských států (4).

Výbor konstatuje, že Roční analýza růstu na rok 2013 podporuje flexibilitu na trhu práce, aniž by se nějak zvláště či vůbec zabývala rozměrem jistoty. Připomíná svá předchozí stanoviska odkazující k myšlence, že je nutné zajistit rovnováhu mezi flexibilitou a jistotou a že, pokud jde o flexikuritu, je zapotřebí „živého sociálního dialogu, jehož se aktivně účastní sociální partneři, kteří jsou schopni vyjednávat, ovlivňovat, přebírat odpovědnost“ (5).

Pokud jde o mzdy, Výbor se obává toho, že strukturální reformy mohou nastartovat mezi členskými státy soutěž vedoucí ke snížení mezd. Opakuje, že reformy týkající se stanovování mezd budou vyžadovat jednání sociálních partnerů na vnitrostátní úrovni a vyzývá Komisi, aby objasnila svůj postoj ke mzdám, inflaci a produktivitě.

1.15

Výbor se domnívá, že by se větší pozornost měla věnovat otázce spravedlivého přístupu a sociální spravedlnosti. Náklady i přínosy reforem by měli všichni sdílet spravedlivě (pracovníci, domácnosti, podniky).

1.16

Výbor vyzývá, aby se vyvinulo další úsilí k zajištění účinnosti systémů sociální ochrany v boji proti dopadům krize, k podpoře sociálního začleňování a k provedení strategie aktivního začleňování, s cílem zajistit trh práce přístupný všem občanům a řešit chudobu.

1.17

V neposlední řadě EHSV opakuje, že je nutné zlepšit demokratickou odpovědnost a legitimnost jednotlivých postupů evropského semestru a koordinaci vnitrostátních hospodářských politik. Sociální a občanský dialog je nezbytný k řádnému utváření a provádění politik a reforem. Za tímto účelem je nutné, aby se se sociálními partnery postupovalo v úzké spolupráci a součinnosti. Výbor požaduje silnější roli pro sociální partnery a organizovanou občanskou společnost na unijní a zejména vnitrostátní úrovni. Větší zapojení na straně sociálních partnerů by mělo mít za následek větší míru uplatňování.

2.1

Komise svým sdělením Roční analýza růstu na rok 2013, kterým se zahajuje evropský semestr, předkládá svoji představu o celkových rozpočtových, hospodářských a sociálních prioritách v roce 2013. Cílem procesu evropského semestru je zlepšení koordinace hospodářských a sociálních politik v Evropě tak, aby bylo možné účinným způsobem dosáhnout hlavních cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

2.2

Roční analýza růstu by měla být podkladem pro vnitrostátní hospodářská a rozpočtová rozhodnutí, která členské státy uvedou ve stabilizačních a konvergenčních programech a národních programech reforem.

2.3

Komise se vzhledem k potřebě podpořit obnovu a opětovně nabýt důvěry domnívá, že všech těchto pět priorit stanovených v roce 2012 je platných i v roce 2013: další diferencovaná fiskální konsolidace s příznivými dopady pro růst, obnova běžných úvěrových podmínek pro ekonomiku, podpora růstu a konkurenceschopnosti dnes i zítra, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

2.4

Tento návrh stanoviska poskytuje rozbor a komentář k Roční analýze růstu na rok 2013:

3.1

Letošní analýza růstu vychází v obtížných souvislostech, s neradostnými vyhlídkami na zaměstnanost a růst. Výbor sdílí obavy obsažené v roční analýze růstu v tom smyslu, že délka trvání krize členským státům znesnadnila účinnější plnění jejich cílů v oblasti zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, klimatu/energetiky, vzdělávání a boje proti chudobě a že vzrůstá skepse vůči schopnosti EU těchto cílů dosáhnout.

Výbor rovněž poznamenává, že Roční analýza růstu na rok 2013 je koncipována na pozadí bezprecedentního vývoje. Na straně jedné přijala v červnu 2012 Evropská rada Pakt pro růst a zaměstnanost (6). Na straně druhé došlo v rámci struktury řízení Unie k zásadním změnám (zejména jde o posílený vzájemný dohled nad fiskálními politikami), které vycházejí z neschopnosti současného uspořádání řešit hospodářskou krizi a bránit jejímu rozšíření, která ohrožuje samou existenci eura a Evropské unie a prodlužuje recesi tím, že způsobuje vysokou nezaměstnanost. Výbor vyzývá k tomu, aby se tato opatření urychleně a vyváženým způsobem zavedla, neboť půjde o zásadní prvek na cestě k obnově a k opětovnému získání důvěry investorů, podnikatelského sektoru i spotřebitelů.

3.2

EHSV upozorňuje, že nedávno byly uveřejněny dva významné dokumenty: Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii (7) a Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie (8), k nimž Výbor v současné době vypracovává stanovisko.

Výbor uvítal potvrzení naprosté nezbytnosti toho, aby se přetnula vazba mezi bankami a státy, a první kroky směřující k ustavení bankovní unie (9). Byl formulován závazek provést, co „je nezbytné“ k zajištění finanční stability, a ECB se zavázala k provedení zásadních opatření ke zklidnění zasažených evropských trhů se státními dluhopisy.

Bankovní unie přispěje k rovnému přístupu domácností a podniků k úvěrům ve všech částech EU a pomůže jednotnému trhu získat zpět konkurenceschopnost, aby mohly být splněny cíle strategie Evropa 2020.

4.1.1

Výbor musí bohužel konstatovat, že kromě jedné stručné poznámky pod čarou týkající se zprávy Eurostatu (10) sdělení Komise roční analýza růstu o strategii Evropa 2020 zhusta mlčí. Sdělení pouze uvádí, že „Evropa celkově zaostává za svými cíli“. Roční analýza růstu však neposkytuje dostatečnou analýzu přesných příčin mdlého postupu při plnění cílů strategie Evropa 2020 a tento dokument se dokonce vůbec nezabývá otázkou, zda stávající politická rozhodnutí mohou za další vzdalování EU od této strategie. Výbor požaduje radikální přezkum procesu realizace strategie Evropa 2020 a přerozdělení strukturálních fondů, aby bylo možné tyto cíle splnit, a tím znovu nalézt rovnováhu mezi konkurenceschopností a úspornými opatřeními na straně jedné a růstem, zaměstnaností a sociálními politikami na straně druhé.

4.1.2

Výbor vyjadřuje obavu nad trvalým poklesem míry zaměstnanosti populace ve věku od 20 do 64 let. Tato míra se mezi lety 2008 a 2011 snížila ze 70,3 % na 68,6 %, zatímco podle cíle strategie Evropa 2020 by mělo být zaměstnaných 75 % populace ve věku od 20 do 64 let. V absolutních číslech Evropa v tomto období ztratila 5 milionů pracovních míst (11). Důsledky toho se projevují ve stále rostoucích mírách nezaměstnanosti, která nyní v EU27 dosahuje 10,7 % a v eurozóně dokonce 11,8 % (12).

Krize přinesla vysokou nezaměstnanost a spolu s úspornými opatřeními ve veřejných sociálních výdajích zvýšila mezi lety 2009–2011 počet lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením v EU o 5,9 milionů z původních 113,8 milionů (24,3 % populace) (13).

Pokud bude tento trend pokračovat, není zřejmé, jak bude možné dosáhnout cílů strategie Evropa 2020, jimiž je zaměstnanost a vyvedení 20 milionů lidí z chudoby.

4.1.3

Evropské hospodářství se v roce 2012 opět ponořilo do recese, na rozdíl od ostatních velkých světových ekonomik, na rok 2013 předpokládají ekonomické prognózy velmi slabý růst a v roce 2014 nejisté, ovšem stejně slabé zotavení. Z toho vyplývá, že pokud se nezmění orientace fiskální politiky a nezavedou se další strategie pro posílení růstu a zaměstnanosti, bude se nezaměstnanost a sociální situace dále zhoršovat.

4.1.4

Výbor poznamenává, že podobné obavy ze stavu Evropy vyjadřují mnozí další aktéři mezinárodní politiky. MOP varovala, že bez koordinovaného odklonu od strategie úsporných opatření by eurozóna mohla přijít o dalších 4,5 milionu pracovních míst (14). Globální výhled OSN na světovou hospodářskou situaci a vyhlídky na rok 2013 (15) varuje před pokračováním recese z roku 2012 a jejím prohloubením do roku 2015 (16), pokud v roce 2013 Řecko, Itálie, Portugalsko a Španělsko přistoupí k ještě hlubším rozpočtovým škrtům. Vedle „fiskálního útesu“ ve Spojených státech a tvrdého přistání Číny je evropská strategie fiskální konsolidace vnímána jako riziko pro globální ekonomickou aktivitu. I MMF ve svém Světovém hospodářském výhledu (17) vyjádřil vážné pochybnosti a připustil, že dopad úsporných opatření na hospodářský růst je vážně podceňován, a zpochybnil rozsah použitých fiskálních multiplikátorů.

4.1.5

Výbor upozorňuje evropské tvůrce politik na to, že dlouhotrvající recese může strukturálně oslabit hospodářství a zhatit přechod na jiný environmentální a energetický model.

Dlouhodobá nezaměstnanost může vést ke ztrátě kvalifikací, rozčarování, diskriminaci při náboru a opouštění trhu práce, a tím vyvolávat dlouhotrvající negativní dopad na produktivitu a potenciál růstu.

Nedostatek veřejných a soukromých investic (podniky se slabými vyhlídkami na poptávku) může postihnout růstový potenciál hospodářství, neboť je tím omezováno zavádění technického pokroku a inovací. Aby se tomu dalo zabránit, je naléhavě nutné přezkoumat tvorbu makroekonomických politik a podporovat reformní opatření, jako jsou např. aktivní politiky trhu práce, investiční pobídky a politiky sociálního začleňování.

4.1.6

Ač Roční analýza růstu na rok 2013 připouští, že fiskální konsolidace může mít negativní dopad na hospodářství v krátkodobém měřítku, okamžitě předkládá další dva argumenty, které tento dopad minimalizují. Výbor si přeje vyjádřit se k oběma z nich.

Ačkoli je jasné, že některé ekonomiky musí v rámci překonání této krize vyvinout mnohem větší úsilí o nastolení stability a růstu, než jiné, Výbor pochybuje, že tato kombinace politik bude fungovat. Kombinace tvrdé restriktivní fiskální politiky v mnoha členských státech a neutrální fiskální politiky v několika z nich může mít stále vysloveně negativní dopad na eurozónu jako celek a zejména na ty členské státy, které již procházejí hlubokou recesí vyvolanou úspornými opatřeními.

4.1.7

Vcelku vzato je Výbor znepokojen hospodářskými politikami, které jsou nevyvážené. Úsporným opatřením je přikládán příliš velký význam. Pro fiskální konsolidaci k nápravě závažných fiskálních nerovnováh je zapotřebí delší časový rámec. Nedávné údaje z fiskálního monitoru MMF (19) toto potvrzují. Během krátkého období (2011–2012) přišla ekonomika eurozóny kvůli snižování výdajů a zvyšování daní o 3 % HDP (20), což vyvolalo novou recesi. To je třikrát více než tempo konsolidace, které evropští tvůrci politik předtím stanovili v reformovaném Paktu o stabilitě (který se zmiňuje o snížení strukturálního deficitu o nejméně 0,5 % HDP ročně).

Aby se předešlo tomu, že stejné příčiny budou generovat stejné výsledky, vyzývá Výbor k tomu, aby se nalezla rovnováha mezi časovým rámcem fiskální konsolidace a zásadně posíleným a reálným Paktem pro růst a zaměstnanost.

4.1.8

Roční analýza růstu na rok 2013 vychází z myšlenky, že nejzásadnější je obnovit a udržet důvěru, zejména důvěru finančních trhů, neboť tyto trhy jsou schopny omezit tok finančních prostředků v členských státech. Právě na základě této myšlenky se roční analýza růstu nadále drží kurzu politiky úsporných opatření.

4.1.9

Výbor uznává, že finanční trhy hrají v krizi klíčovou roli a že upevnění tohoto sektoru je klíčovým prvkem obnovy. Přístup k úvěrům je životodárným zdrojem každé ekonomiky, neboť bez nich podniky nemohou investovat ani obchodovat a spotřebitelé si nemohou kupovat zboží či domy.

Výbor se však domnívá, že stejně důležitá je i důvěra dalších hospodářských subjektů (domácností a podniků). I pokud by lepší přístup k úvěrům podnikům dovolil obchodovat a růst, nemají nižší úrokové sazby a nadbytek úvěrů stejný efekt, pokud se lidé strachují o práci, mzdy či sociální zabezpečení a podniky mají vážné pochybnosti o svých vyhlídkách na poptávku.

Výbor by rád zdůraznil fakt, že důvěra finančního sektoru a důvěra spotřebitelů a producentů nezbytně nejsou ve vzájemném rozporu. Jak se bude větší počet podniků, zejména MSP, vracet díky přístupu k financím k běžnému obchodování, postupně poroste i důvěra spotřebitelů.

Pokud jsou navíc trhy znepokojeny státním dluhem, budou tím spíše znepokojeny, bude-li ekonomice hrozit kolaps.

Výbor opakuje klíčovou myšlenku, kterou uvedl ve svém stanovisku k roční analýze růstu 2012: „bez dostatečné míry růstu nelze krizi státního dluhu vyřešit“ (21). Nízká priorita pro růst by implikovala vysoké riziko, že hospodářství zabředne do recese, což zase okamžitě oslabí udržitelnost dluhu.

4.2.1

Výbor volá po rozhodné akci k obnovení růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti evropského hospodářství a vyzývá současné předsednictví, aby se postavilo do čela ambiciózního programu růstu. Evropská rada příliš často podporovala minimalistická opatření pro překonání krize a jednala, jen když tržní tlaky hrozily rozbít projekt eura. Je zapotřebí autentičtěji vytrvat v prosazování zdravé a vyrovnané správy ekonomických záležitostí společně s reformami, které budou stimulovat strukturální konkurenceschopnost napříč Unií a realizaci agendy strategie Evropa 2020 posunou do čela procesu evropského semestru. Každé fiskální nápravné opatření způsobí recesi, ovšem bude-li jej dosaženo a udržením výdajů podporujících potenciál růstu (vzdělávání, odborná příprava pro nezaměstnané, VaV, podpora MSP) a bude-li doprovázeno hmatatelnými výsledky při odstranění roztříštěnosti finančního sektoru, mohou být středně- a dlouhodobé vyhlídky růstu a zaměstnanosti uchovány.

4.2.2

Výbor vítá Pakt pro růst a zaměstnanost, který je významným prvním krokem k uznání toho, že růst je zásadním prvkem pro překonání krize, a vyzývá Komisi a Evropskou radu, aby jej urychleně provedly a v další fázi jej přetvořily na konkrétní a rozsáhlý evropský investiční program.

4.2.3

Přednost musí mít prorůstové výdaje, např. na vzdělání a kvalifikaci, inovace – které jsou klíčové pro konkurenceschopnost evropské ekonomiky, na ekologizaci hospodářství – která musí být hybnou silou nadcházející průmyslové revoluce, na rozsáhlé sítě, např. vysokorychlostní internet, energetiku a dopravní propojení. Využít potenciálu odvětví s vysokým počtem pracovních míst je zásadní: zdravotní péče, zelená ekonomika, stříbrná ekonomika, stavebnictví, obchodní služby, cestovní ruch atd.

4.2.4

Jednotný trh má stále potenciál poskytovat přímý hmatatelný přínos pro podniky, spotřebitele, občany, je ovšem zapotřebí dalšího rozvoje např. v oblasti služeb, mobility, elektronického obchodování, Digitální agendy, elektronického zadávání zakázek, mikropodniků a rodinných podniků, opatření na podporu zakládání nových podniků, spolu s opatřeními na ochranu spotřebitelů a v oblasti sociálního rozměru jednotného trhu. Je zapotřebí větší informovanosti, zapojení a odpovědnosti občanské společnosti, jakož i transparentnosti (22).

4.2.5

Výbor zdůrazňuje, že pro obnovu a stimulaci hospodářského růstu, inovací, dovedností a vytváření pracovních míst mají velký význam podniky, zejména MSP, podnikání a zakládání podniků. Mezi opatření na využití potenciálu MSP patří podpora jejich internacionalizace, odstraňování administrativní zátěže, snižování nákladů na jejich zakládání a usnadňování přístupu k úvěrům a na kapitálové trhy, k programům dluhopisů zaměřených na malé a střední podniky, ke strukturálním fondům a k úvěrovým zárukám.

4.2.6

Výbor rovněž upozorňuje, že sociální podniky jsou klíčovým prvkem evropského sociálního modelu a jednotného trhu. Zasluhují si jasné uznání a silnou podporu, zejména v současném neradostném ekonomickém ovzduší, a jejich specifika je nutno zohledňovat při tvorbě evropských politik.

4.2.7

Je nutno zmínit i úlohu družstev, neboť přispívají k sociální a územní soudržnosti, rozvíjejí nové podnikatelské iniciativy, jsou stabilnější a odolnější než jiné typy podniků a ochraňují pracovní místa i v období krize (23).

4.2.8

Výbor vítá skutečnost, že roční analýza růstu podtrhuje význam postupu směrem k udržitelnému rozvoji, obnovitelné energetice a energetické účinnosti, za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti změny klimatu / energetiky (24). K zachování hospodářské konkurenceschopnosti a k podpoře zaměstnanosti je nutná podpora nízkouhlíkové zelené ekonomiky účinně využívající zdroje. Rozsáhlá renovace budov co do energetické účinnosti je rovněž nutná, jakož i investice do dopravních služeb šetrných k životnímu prostředí, do zpracování odpadu a vodohospodářství. To je nutné doplnit posílenými energetickými přenosovými sítěmi, aby bylo možné zajistit velkoobjemové přenosy a výměnu elektřiny po celé Evropě. Pro další posílení evropské konkurenceschopnosti by se k tomu měly přidat investice do vysokokapacitních transevropských dopravních sítí a rozšíření infrastruktury pro širokopásmové sítě.

4.2.9

Průmyslová politika, účinné využívání přírodních zdrojů a inovace musí společně působit s cílem vytvořit udržitelný růst.

4.2.10

Na podporu strukturálních změn a na to, aby se hospodářství EU dostalo na cestu inteligentního a udržitelného rozvoje podporujícího začlenění je zapotřebí mnoha investic.

Výbor bere na vědomí dohodu o nadcházejícím víceletém finančním rámci, jíž dosáhly hlavy států a předsedové vlád, a znovu zdůrazňuje, že je důležité disponovat víceletým finančním rámcem, který umožní splnění cílů strategie EU 2020.

EHSV odkazuje na svá nedávná stanoviska k rozpočtu EU (25), v nichž souvisle argumentuje v tom smyslu, že EU potřebuje k řešení stávajících výzev posílení rozpočtu. Rozpočet EU by neměl být chápán jako „zátěž“, ale jako „inteligentní“ prostředek umožňující dosáhnout úspor z rozsahu, snížit náklady a zvýšit konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost.

Vedle toho by se pomocí dodatečných zdrojů financování mohly mobilizovat další zdroje. EHSV podporuje opatření EIB, které zpřístupňuje dlouhodobé finanční prostředky na investice do reálné ekonomiky a přitahuje další soukromé finance. Výbor vítá zaměření na projekty s nejvyšším dopadem na udržitelný růst a potenciál zaměstnanosti (např. projekty pro MSP, znalostní ekonomiku, lidský kapitál, energetickou účinnost a změnu klimatu) a vyzývá k tomu, aby navýšené finanční prostředky poskytnuté EIB urychleně zamířily do sektoru MSP. Výbor rovněž vítá využívání záruk EIB pro soukromé investice do energeticky účinných renovací budov.

Výbor rovněž podporuje zavedení projektových dluhopisů na podporu financování klíčových projektů infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a IKT. To je významným prvním krokem na cestě k velmi potřebnému investičnímu programu EU pro další léta.

4.2.11

EHSV upozorňuje, že pro dosažení hospodářské, sociální a územní konvergence v EU podle strategie Evropa 2020 má velký význam politika soudržnosti. EHSV opět volá po jediné a jednotné politice soudržnosti, která bude aktivně zapojovat občanskou společnost, bude více zaměřená na reálné udržitelné výsledky a bude moci podporovat méně rozvinuté členské státy EU a státy nejvíce zasažené krizí (26).

4.2.12

Výbor vítá, jaký význam přikládá je v roční analýze růstu přikládán modernizaci veřejné správy. Podle Výboru to mimo jiné znamená využívání veřejných zakázek k posunutí inovací kupředu, boj s korupcí, zvyšování účinnosti výběru daní, zajišťování dostatečných finančních prostředků a zvyšování schopnosti čerpat strukturální fondy.

4.2.13

Roční analýza růstu na rok 2013 uznává, že „po několika letech slabého růstu se dostavily závažné sociální důsledky krize“ a že „nezaměstnanost se výrazně zvýšila a strádání a chudoba jsou na vzestupu“. Určité skupiny jsou obzvlášť zasaženy: mladí lidé, osoby s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnaní, samoživitelé, osoby z rodin migrantů (27).

Za tímto účelem musejí být na podporu zaměstnanosti urychleně mobilizovány nejen veřejné, ale i soukromé investice. EHSV opakovaně požadoval plán evropské hospodářské obnovy ve výši 2 % HDP a s dalekosáhlými účinky na trh práce (28). ESHV rovněž požadoval „pakt o sociálních investicích“, aby bylo možné udržitelným způsobem řešit krizi a investovat do budoucnosti (29).

Výbor znovu vyzývá ke zvýšení účasti na trhu práce, zlepšení úrovně dovedností, usnadnění mobility, zlepšování veřejných služeb zaměstnanosti, větší mobilizaci aktivních opatření na trhu práce a podpoře podnikání a samostatné výdělečné činnosti. V případě některých regionů nebo odvětví Výbor souhlasí s tím, jak Komise popisuje rozpor mezi vysokou mírou nezaměstnanosti na jedné straně a důkazy o překážkách v oblasti dovedností a nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce na straně druhé.

Dále navrhuje opatření na podporu sociálního dialogu na příslušné úrovni o rozložení pracovní doby.

Výbor vítá Komisí nedávno zveřejněný balíček opatření týkající se zaměstnanosti mladých lidí (30). Návrhy v něm obsažené, mimo jiné např. provádění záruky pro mladé lidi, by měly být vhodně načasované a závazné a měly by být podloženy příslušnými zdroji. Všechny členské státy by měly mít možnost tyto návrhy přijmout.

4.2.14

Výbor se nadále domnívá, že je nutné investovat do vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání (včetně profesní přípravy na pracovišti, duálních systémů učňovského vzdělání) a řešit překážky v oblasti dovedností a nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce (31).

4.2.15

Evropský sociální fond s pomocí Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci se musí zaměřit na ochranu znevýhodněných skupin lidí před dopady krize (32). Měl by být rovněž vytvořen zvláštní Fond solidarity pro mládež (33).

4.2.16

Výbor konstatuje, že roční analýza růstu podporuje flexibilitu na trhu práce, aniž by se nějak zvláště či vůbec zabývala rozměrem jistoty.

Výbor bere na vědomí, že zamezení segregaci na trhu práce snížením rozdílů v zaměstnanosti mezi různými typy pracovních smluv může pomoci zvýšit míru zaměstnanosti. Připomíná však své předchozí stanovisko (34) odkazující k myšlence, že je nutné zajistit rovnováhu mezi flexibilitou a jistotou. „Koncept flexikurity neznamená jednostranné a nelegitimní snížení práv pracovníků“. EHSV již několikrát zdůraznil potřebu „živého sociálního dialogu, jehož se aktivně účastní sociální partneři, kteří jsou schopni vyjednávat, ovlivňovat, přebírat odpovědnost za vymezení a součásti konceptu flexikurity a hodnotit jeho výsledky“ (35). EHSV rovněž opakuje, že aby bylo možné čelit segmentovanému trhu práce, je nutné „poskytnout přiměřenou jistotu pracovníkům se všemi typy smluv“ (36).

Výbor zdůrazňuje, že flexibilita nemůže napravovat chyby, k nimž došlo v makroekonomické poptávce, a celkovou situaci může ještě zhoršovat, pokud se stabilní a kvalitní pracovní místa nahrazují nejistým pracovním poměrem; odstranění „tlumičů“ (ochrana pracovních míst, dávky v nezaměstnanosti) může hospodářství mnohem více oslabit vůči negativním ekonomickým šokům.

4.2.17

Výbor připomíná, že reformy týkající se stanovování mezd budou vyžadovat jednání sociálních partnerů na vnitrostátní úrovni. Musí zaručit rovnováhu mezi dostatečným růstem poptávky, cenovou stabilitou, korigováním vysoké a/nebo rostoucí nerovnosti a udržením cenové konkurenceschopnosti. Výbor se obává toho, že strukturální reformy v oblasti mezd mohou mezi členskými státy nastartovat soutěž vedoucí ke snížení mezd, snižovat vnitřní poptávku v EU a prostřednictvím nárůstu vnějšího přebytku eurozóny přispívat k výraznějšímu nadhodnocení eura. MOP (37) tento trend potvrzuje a varuje před dalekosáhlými hospodářskými a sociálními důsledky.

Přístup k minimálním mzdám uvedený v roční analýze růstu, která o nich uvádí, že „dosáhly správné rovnováhy mezi podporou tvorby pracovních míst a odpovídající úrovní příjmů“, odráží obecnou myšlenku, že dochází ke kompromisu mezi vytvářením pracovních míst a dalšími faktory, jako je například kvalita pracovních míst a ochota přijmout nabídku zaměstnání. Výbor by se rád seznámil s prokázáním takového kompromisu vzhledem k tomu, že při průzkumu MOP týkajícím se zkušeností s minimálními mzdami v EU nebyl nalezen žádný důkaz pro tvrzení, že minimální mzdy ničí pracovní místa (38). Výbor připomíná zásadu, že práce se musí vyplácet. Tuto zásadu je třeba neustále uplatňovat, přestože byla zavedena ještě před krizí.

Výbor od Komise očekává vyjasnění jejího postoje ke mzdám, inflaci a produktivitě. Ačkoli sdělení Komise o balíčku týkajícím se zaměstnanosti (39) objasnilo, že by se reálné mzdy měly uvést do souladu s vývojem produktivity, Roční analýza růstu na rok 2013 neurčuje, zda si do souladu s produktivitou přeje uvést nominální či reálné mzdy. Rozdíl v těchto dvou přístupech je zásadní, neboť u druhého případu existuje možnost, že nominální mzdy zohledňují pouze produktivitu a již nikoliv inflaci. Takováto „norma“ by s sebou nesla riziko nulové inflace vedoucí k deflaci v případě negativních ekonomických šoků.

4.2.18

Z obecného hlediska je Výbor toho názoru, že by se větší pozornost měla věnovat otázce spravedlivého přístupu a sociální spravedlnosti. Pro vybudování důvěry a zajištění účinného provádění politik by náklady i přínosy hospodářské politiky a strukturálních reforem měli všichni sdílet spravedlivě (pracovníci, domácnosti, podniky). Výbor uznává význam, který roční analýza růstu klade na transparentnost a spravedlivost, pokud jde o dopad na společnost, a vyzývá Komisi, aby monitorovala, zda politiky národních vlád toto zohledňují ve svých programech reforem.

4.2.19

Výbor podporuje výzvu obsaženou v roční analýze růstu, aby se vyvinulo další úsilí o zajištění účinnosti systémů sociální ochrany v boji proti dopadům krize, o podporu sociálního začleňování a o provedení strategie aktivního začleňování, s cílem zajistit trh práce přístupný všem občanům a řešit chudobu.

4.2.20

EHSV je toho názoru, že perspektiva rovnosti žen a mužů, kterou se nezabývala ani jedna ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, se nyní musí začlenit do procesu evropského semestru (např. do národních programů reforem), neboť je zcela zásadní pro dosažení hlavních cílů strategie EU 2020 (40).

4.3.1

Výbor opakuje, že je nutné zlepšit demokratickou odpovědnost a transparentnost jednotlivých postupů evropského semestru a koordinaci vnitrostátních hospodářských politik. V současném stavu ztráty důvěry ve schopnost evropských institucí přinášet výsledky je pro zvýšení legitimnosti a pocitu odpovědnosti zcela zásadní přiřadit institucím zastupujícím občany, sociální partnery a občanskou společnost silnější úlohu. Vertikální a horizontální dialog je naprosto rozhodující (41) a musí urychleně dojít k provedení ustanovení článku 11 SEU o participativní demokracii (42).

Výbor shledává nedostatečným způsob, jakým se v roční analýze růstu hovoří o úloze sociálního dialogu. Strukturální reformy, je-li jich zapotřebí, by se měly provádět v úzké spolupráci a součinnosti se sociálními partnery, nejen za jejich konzultace. Dialog se sociálními partnery a organizovanou občanskou společností, jako jsou např. organizace spotřebitelů, je nezbytný k řádnému utváření a provádění politik a reforem. Mohou zvýšit důvěryhodnost a sociální přijatelnost reforem, neboť konsenzus a důvěra mohou přispět k angažovanosti zúčastněných stran a úspěchu reforem. Sociální partneři a organizace občanské společnosti mohou provádět posouzení dopadu různých politik a v případě potřeby poskytovat včasné varování. Sociální organizace – a zejména sociální partneři – jsou těmi, kdo musí návrhy politiky v mnoha oblastech provádět v praxi (43).

Výbor požaduje silnější roli pro sociální partnery a organizovanou občanskou společnost na unijní i vnitrostátní úrovni. Měli by být efektivně a včas zapojeni do rámce evropského semestru, do přípravy ročních analýz růstu, hlavních směrů zaměstnanosti, hlavních směrů hospodářských politik (dohromady tvořících integrované směry strategie Evropa 2020) a doporučení pro jednotlivé země. Na vnitrostátní úrovni by sociální partneři a organizovaná občanská společnost měli být lépe zapojeni do přípravy národních programů reforem a EHSV bude nadále úzce spolupracovat se svojí sítí národních HSR / podobných organizací, s cílem poskytovat evropským tvůrcům politik informace o jejich zapojení na národní úrovni. Větší zapojení na straně sociálních partnerů by mělo mít za následek větší míru uplatňování.