10.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 198/45

1.1

EHSV vítá akční plán Komise týkající se udržitelné konkurenceschopnosti odvětví stavebnictví, který byl zveřejněn v červenci 2012.

1.2

EHSV uznává strategický význam odvětví stavebnictví v evropském hospodářství vzhledem k tomu, že přispívá k HDP, k tomu, jakou roli hraje v oblasti zaměstnanosti a také k tomu, že je motorem hospodářského růstu.

1.3

EHSV je toho názoru, že odvětví stavebnictví je zásadním aktérem ve snížení poptávky po energii v EU, omezení ekologické stopy lidstva a přispívání ke zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobení se jim. EHSV očekává, že akční plán usnadní řešení těchto výzev pro společnost v oblasti stavebnictví.

1.4

Odvětví stavebnictví, které tvoří téměř 10 % HDP Evropské unie, je klíčem ke zdravé ekonomice jako celku. Ve snaze o posílení růstu musí političtí činitelé jednotlivých států spolupracovat s odvětvím stavebnictví, jak učinila Komise prostřednictvím tohoto sdělení, a uvědomit si, že toto odvětví může za vhodných finančních a regulační podmínek zajistit růst, pracovní místa a ochranu životního prostředí, které si občané EU po právu zaslouží.

EHSV soudí, že odvětví stavebnictví nepotřebuje přímou finanční podporu, jako jsou subvence, avšak akční plán by měl usilovat o vytvoření politického a regulačního rámce, který by tomuto odvětví umožnil optimálně plnit svou úlohu, jíž je přispívání k hospodářskému růstu, sociálnímu blahobytu a ochraně životního prostředí. To zahrnuje zajištění odpovídajícího toku veřejných investic a soukromých financí za účelem zachování realizovatelných projektů, dále financování hospodářství členských států, které bude z velké části zajišťováno bankovními úvěry tak, že se přijmou okamžitá a účinná opatření, jež zlepší přístup malých a středních podniků k úvěrům, včetně zavedení zvláštních opatření v podobě záruk a protizáruk.

1.5

Jednoduchost, stabilita a provázanost regulačního a normativního rámce EU je rovněž klíčovým faktorem vnitřní a vnější konkurenceschopnosti odvětví stavebnictví v Evropě.

1.6

EHSV si je dobře vědom toho, že i když úsporná opatření vyrovnávají strukturální rozdíly, nevedou k obnovenému růstu a spíše prohlubují hospodářskou krizi v řadě zemí. K zajištění budoucího růstu v Evropě a pracovních příležitostí jsou nezbytné investice do udržitelných budov a infrastruktury.

1.7

Organizovaná občanská společnost vyzývá Komisi, Evropský parlament, Radu a vlády členských států, aby investice do udržitelných budov a potřebné infrastruktury chápaly jako strategické přispění k budoucímu hospodářskému růstu a pracovním místům a nikoli pouze jako další způsob veřejných výdajů. EHSV dále doporučuje, aby tyto investice nebyly zahrnuty do hodnocení výsledků daného státu, co se týče Paktu o stabilitě a růstu.

1.8

Existuje velký potenciál v oblasti omezení poptávky po energii prostřednictvím renovace stárnoucích budov v EU za účelem splnění cílů EU na snížení emisí skleníkových plynů o 20 % a snížení poptávky po energii o 20 %. Tato opatření by také snížila dovoz energie z fosilních paliv a přispěla k tomu, že by větší část bohatství EU zůstala v Evropě, což by napomohlo zachovat a vytvářet pracovní místa během současné finanční a hospodářské krize. Aby bylo možné tento potenciál využít, státy musí zajistit zavedení odpovídajících finančních a daňových pobídek s cílem nasměrovat trh k větším úsporám energie a zajistit vyrovnání rozdílů v dovednostech.

1.9

Existuje další velká výzva týkající se modernizace evropské dopravní, energetické a širokopásmové infrastruktury s cílem vyhovět potřebám budoucích generací a zajistit Evropě mezinárodní konkurenceschopnost a přitažlivost jako cílové destinace pro přímé zahraniční investice. Pokud si vlády neuvědomí, že jsou tyto investice důležité, může dojít k tomu, že Evropa bude zaostávat za jinými částmi světa jak v oblasti hospodářství, tak v oblasti sociálního blahobytu.

1.10

Demografická změna přináší nové výzvy pro prostředí ve stavebnictví, které bude muset toto odvětví řešit. Patří sem mimo jiné dopady stárnutí obyvatel na přístup k zastavěnému prostředí. EHSV bere na vědomí současnou činnost Evropského výboru pro normalizaci, který je pověřen Evropskou komisí, aby přizpůsobil příslušné normy zásadám univerzálního designu. Stavebnictví navíc čelí problému stárnoucí pracovní síly. V této souvislosti EHSV připomíná strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (1) a výzvu pro hospodářství jako celek.

1.11

Kromě toho, že stavebnictví přispívá ke zmírnění změny klimatu, představuje přizpůsobení se dopadům této změny pro zastavěné plochy nové výzvy, které bude muset toto odvětví řešit. To zahrnuje dopady extrémních povětrnostních jevů, které vyžadují větší odolnost zastavěných ploch a také příslušné ochranné struktury. EHSV zdůrazňuje, že toto je rovněž nutné zohlednit v rámci stávajících standardizovaných metodologií, jako jsou eurokódy.

1.12

Stavebnictví musí v rámci těchto výzev plnit zásadní úlohu pod podmínkou, že požadované investice budou k dispozici, a ačkoli projektové dluhopisy umožňují dodatečné soukromé financování projektů, nemohou nahradit úlohu veřejných investic.

1.13

Řada společností v odvětví stavebnictví, zvláště malé a střední podniky, cítí silný tlak z důvodu opožděných plateb veřejných zadavatelů a zákazníků soukromého sektoru. Je třeba náležitě provádět směrnici 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, aby se zajistilo přežití podniků. Ve snaze o plné uplatňování ustanovení směrnice 2011/7/EU a realizaci jejích cílů EHSV obzvláště zdůrazňuje, že je důležité zkrátit ve veřejných zakázkách maximální možnou lhůtu pro platbu/přijetí faktury na 30 dní a zaručit dodržování této lhůty formou včasného uhrazení faktur a přijetím vhodných rozpočtových a administrativních opatření (zejména co se týče získávání bankovních úvěrů na opožděné platby). EHSV uznává, že je důležité v prvé řadě vyřešit problém opožděných plateb vzniklých před provedením směrnice 2011/7/EU. Velmi opožděné platby faktur v rámci různých veřejných zakázek totiž představují vážnou překážku pro konkurenceschopnost, výnosnost a životaschopnost podniků. Země, které dosud uplatňovaly kratší platební lhůty, by neměly využívat výjimek této směrnice k prodlužování těchto lhůt. V tomto rámci EHSV doporučuje, aby maximální možná platební lhůta pro placení faktur (včetně přijetí a ověření) byla 30 dní.

1.14

V zájmu toho, aby se rozhodujícím způsobem nenarušily nebo nezmenšily šance na hospodářské oživení, EHSV zdůrazňuje, že je nutné obnovit a zvýšit objem bankovních úvěrů na podporu investic a reálné ekonomiky. Doporučuje přitom vyhnout se při poskytování úvěrů nadměrnému obezřetnostnímu dohledu a neupřednostňovat investice do cenných papírů na úkor poskytování úvěrů podnikům, které období krize přestály. Překlenovací úvěry mají zásadní význam pro každodenní přežití řady podniků, včetně malých a středních podniků. Z toho důvodu je současné omezené poskytování úvěrů bank skutečnou hrozbou pro fungování těchto podniků. Aby se nezhoršilo již tak omezené poskytování úvěrů, finanční obezřetnostní pravidla jako ta, která byla zavedena v rámci dohody Basel III, by neměla vést k dalšímu poklesu v poskytování úvěrů bank reálné ekonomice. Za tímto účelem by mělo být půjčování levných peněz od ECB podmíněno tím, že značná část bude muset být investována do reálné ekonomiky.

1.15

Důležitou součástí vytváření udržitelného a konkurenceschopného stavebnictví je zajištění dobrých pracovních podmínek v tomto odvětví. Atkinsova zpráva z roku 1993 (2) dospěla k závěru, že odvětví stavebnictví, které je závislé na nejistých pracovních místech, jako je nepravá samostatně výdělečná činnost, vytváří překážky pro produktivitu. Akční plán by proto měl také zahrnovat strategie zaměřené na stabilizaci zaměstnanosti a na potírání protiprávní praxe, jako je nepravá samostatně výdělečná činnost v tomto odvětví.

1.16

Nezávisle na druhu pracovních míst je třeba zavádět pobídky ke zvyšování kvalifikace pracovní síly a nabídky celoživotního vzdělávání.

1.17

Obcházení pravidel a sociálních povinností narušuje stavební trh. Je proto třeba zajistit rovné podmínky na základě souladu se stávajícími právními předpisy a sociálními podmínkami, které platí v hostitelské zemi. Aby toto bylo dosaženo, je třeba uplatňovat náležité donucovací mechanismy, které by zajistily, že budou muset být uplatňovány podmínky hostitelské země.

1.18

EHSV vyzývá evropské instituce a členské státy, aby posílily politiky a přijaly konkrétní kroky proti vlivu korupce a zločineckých organizací na veřejné zakázky týkající se především rozsáhlých infrastrukturních projektů, který způsobuje nepřijatelnou a nekalou soutěž, při níž dochází k vyhrožování a násilí, jež omezují svobodu a demokracii.

1.19

EHSV zdůrazňuje, že členské státy by měly být mít možnost uplatňovat současná a dodatečná kontrolní opatření či administrativní formality, které jsou považovány za účinné a nezbytné. To zahrnuje povinnost zajistit, že tyto kontrolní, monitorovací a donucovací mechanismy a také účinné a přiměřené inspekce jsou skutečně prováděny, aby byl zajištěn soulad s vnitrostátními právními předpisy a směrnicí o vysílání pracovníků (96/71/ES).

1.20

Migrující pracovníci by měli mít právo na minimální sociální podmínky či rovné zacházení odpovídající podmínkám a právním předpisům hostitelské země. Měly by být zavedeny náležité donucovací mechanismy na potlačování sociálního dumpingu a nerovného zacházení s migrujícími pracovníky při dodržování právních předpisů.

1.21

Je třeba zvýšit podíl vývoje a výzkumu v odvětví stavebnictví jako nástroje na podporu produktivity. Je nutná politika podporující neustálé inovace, zvýšenou produktivitu založenou na kvalifikované pracovní síle, „inteligentní“ nové produkty a organizaci práce a také kvalitní pracovní místa. V této souvislosti může být jedním z hnacích motorů nového rozvoje environmentální technologie.

1.22

EHSV podporuje spravedlivé a vyvážené smluvní podmínky, které by měly platit ve všech členských státech EU a měly by se vztahovat i na podniky mimo EU, které působí na unijním trhu v oblasti stavebnictví. Podpora hospodářsky nejvýhodnější nabídky (místo „nejnižší ceny“) a jednotný přístup k odmítání neobvykle nízkých nabídek jsou základními pilíři účinné a korektní hospodářské soutěže.

1.23

Aby se stavebnictví udržitelně rozvíjelo, EHSV doporučuje, aby aktiva byla vyčíslena na základě celého životního cyklu. Bude-li to vhodné, toto hodnocení by mělo vycházet z norem stanovených či přijatých Evropským výborem pro normalizaci.

1.24

EHSV vítá vytvoření fóra EU na vysoké úrovni zaměřeného na odvětví stavebnictví a přeje si se do něj zapojit, aby zvýšil provázanost politik EU v tomto odvětví.

2.1

Odvětví stavebnictví bylo v 27 členských státech EU silně postiženo finanční krizí, která začala v roce 2008, a následným hospodářským poklesem stavební činnosti. Návrat k růstu se zpozdil z důvodu vzniku krize státního dluhu v eurozóně a nastolením úsporných programů v řadě členských států.

2.2

V roce 2011 však odvětví stavebnictví dosáhlo obratu 1 208 miliard EUR, což představuje 9,6 % HDP 27 členských států EU a 51,5 % hrubého fixního kapitálu (3).

2.3

Co se týče podniků, odvětví stavebnictví čítá 3,1 milionů podniků, z nichž 95 % jsou malé a střední podniky s méně než 20 zaměstnanci a 93 % mají méně než 10 dělníků.

2.4

Odvětví stavebnictví je největším průmyslovým zaměstnavatelem v Evropě s 14,6 miliony dělníků v roce 2011, což představuje 7 % celkové zaměstnanosti a 30,7 % zaměstnanosti v průmyslu. Od roku 2008 zaměstnanost neustále klesá.

2.5

S ohledem na multiplikační efekt (jedna osoba v tomto odvětví umožňuje zaměstnat další dvě osoby v jiném sektoru) existuje v EU 43,8 milionů pracovníků, které přímo či nepřímo závisejí na odvětví stavebnictví.

2.6

V různých členských státech bylo toto odvětví zasaženo stejnými ekonomickými faktory, jimiž v podstatě jsou:

2.7

Úsilí na úrovni států bylo podkopáno opatřeními rozpočtové a fiskální konsolidace a velkými škrty v investování za účelem vyřešení krize státního dluhu.

2.8

Tato situace ještě více oslabila dosud ohrožené podnikání a důvěru spotřebitelů.

2.9

Odhaduje se, že celkové výsledky v odvětví stavebnictví se v roce 2012 sníží o více než 2 % jako důsledek poklesu ve všech sektorech tohoto odvětví.

2.10

Analýza Světové banky zařadila stavebnictví mezi odvětví, kde dochází ke korupci a působení organizovaného zločinu:

Členské státy EU zjišťují korupci, která se vyskytuje:

3.1

Cíle navrhované strategie jsou:

3.2

Rámec tohoto návrhu zahrnuje:

3.3

Navrhovaný akční plán se soustřeďuje na těchto 5 cílů:

3.4

Co se týče řízení, navrhuje se vytvoření třístranného strategického fóra (složeného ze zástupců Komise, členských států a zainteresovaných subjektů), které by monitorovalo plnění strategie.

4.1.1

Zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně a omezení ekologické stopy lidstva.

Stavební činnost je místním podnikáním, které je velice náročné na pracovní sílu. Z toho důvodu nemůže být výroba přemístěna mimo Unii, což zaručuje, že pracovní místa zůstanou v EU.

43,8 milionů pracovníků v 27 státech EU stále přímo či nepřímo závisí na odvětví stavebnictví.

Velký počet mikropodniků a malých a středních podniků působících ve stavebnictví znamená, že toto odvětví je činností, která je pevně začleněna v místním společenství a odráží rozmanitost místních tradic a kultur.

V řadě členských států plní stavebnictví spolu s institucemi odborné přípravy rozhodující úlohu tím, že poskytuje učňovské vzdělávání pro mladé pracovníky, čímž zajišťuje sociální mobilitu.

4.2.1

V řadě zemí podléhá odvětví stavebnictví předpisům, jež ztěžují sdružování mezi podniky (např. pravidla odpovědnosti), má složitý hodnotový řetězec a vysokou tendenci ke sporům a neúčinnosti. To je na překážku zvýšení konkurenceschopnosti.

4.2.2

Navzdory nedávným zlepšením, jaké představovalo prohlášení s názvem „Budování prosperity pro budoucnost Evropy“ (původně vydané v listopadu 2010 neformální platformou evropské stavební fórum a znovu vydané specificky ke sdělení Komise v lednu 2013), toto odvětví zahrnuje tolik různých subjektů, že je obtížné koordinovat všechny odlišné názory a jednohlasně je vyjadřovat na národní a evropské úrovni.

4.2.3

Toto odvětví má v některých případech sklon k prudkému nárůstu spekulování s nemovitostmi, jaké zažila řada členských států v první polovině 21. století a které bylo vyvolané dostupností úvěrů s nízkým úročením pro rozvoj nemovitostí.

4.2.4

Politická opatření zaměřená na určité druhy stavebnictví, jako jsou daňové pobídky pro energeticky účinné renovace, modernizaci či výkupní ceny na podporu obnovitelných mikrozdrojů energie, často nelze předvídat a jsou krátkodobé a redukované dříve, než jsou jejich přínosy patřičně zřejmé.

4.2.5

Veřejné zakázky tradičně upřednostňují nejnižší cenu. Tento tlak na snížení cenových nabídek brání podnikům v tom, aby inovovaly své postupy a investovaly do nových a inovačních materiálů. Nabídkové řízení navíc často neumožňuje předložit alternativy. Další překážkou pro zvýšené inovace je spolu s omezujícími pojišťovacími systémy nemožnost nabídnout alternativu.

4.2.6

Ve srovnání s jinými odvětvími je investování do výzkumu a vývoje ve stavebnictví nízké, což je způsobeno roztříštěností tohoto odvětví, vysoce regulovanou a přesně stanovenou povahou stavebních prací a tradičně malým ziskovým rozpětím ve stavebnictví. EHSV však bere na vědomí partnerství veřejného a soukromého sektoru pro energetickou účinnost (EeB), které kombinuje podporu výzkumu a vývoje ze strany Evropské unie s odpovídajícím financováním soukromého sektoru.

4.2.7

Navzdory velkému pokroku v nedávných letech má stavebnictví dosud problém s tím, jak je vnímáno veřejností, a prioritou jsou nadále výsledky dosažené v oblasti zdraví a bezpečnosti. Obecněji platí, že navzdory recesi stále není schopné přitáhnout dostatečné množství kvalifikovaných inženýrů z univerzit. Tento problém se zhorší z důvodu demografických změn. Vyřešením tohoto problému se musí toto odvětví zabývat samo a musí dosáhnout toho, aby přitáhlo mladé kvalifikované pracovníky.

4.3.1

Energetická účinnosti budov je významnou příležitostí pro zvýšení aktivity v tomto odvětví s pomocí stávajících technologií. Národní vlády však musí uznat tento potenciál a poskytnout nezbytnou finanční podporu a daňové pobídky.

4.3.2

Členské státy a Evropská unie by měly koordinovat rozsáhlé investiční programy v oblasti klíčové infrastruktury a budov, které by přesahovaly částky navrhované nástrojem pro propojení Evropy v příštím víceletém finančním rámci.

4.3.3

Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu toto odvětví disponuje potenciálem dosáhnout udržitelného a nízkouhlíkového hospodářství s tím, že budou zavedeny nezbytné regulační a finanční pobídky.

4.3.4

Stavebnictví musí jít příkladem v oblasti řešení výzev změny klimatu a přizpůsobení se této změně.

4.3.5

Rozvoj nových technologií založených na informačních technologiích, jako je informační model budovy (Building Information Modelling), přispívá k inovacím a větší účinnosti v tomto odvětví.

4.4.1

Hlavní hrozbou ve stavebnictví je nedostatek veřejných a soukromých investic, což již způsobilo úpadek životaschopných podniků a velký pokles zaměstnanosti od roku 2008. Pokračující recese ve stavebnictví povede k neustálému úbytku architektů, projektantů, inženýrů a řemeslníků.

4.4.2

S tím souvisí další hrozba v tomto odvětví, jíž je stárnoucí pracovní síla a nedostatek kvalifikovaných mladých pracovníků, kteří by nastoupili na jejich místo. Údaje z Německa poukazují na to, že v roce 2011 bylo 44 % pracovníků starších 45 let.

4.4.3

Další hrozbou je vstup dodavatelů ze třetích zemí na trh s veřejnými zakázkami v EU. Tyto podniky, které jsou často vlastněné státem, využily finanční prostředky své domovské země k podkopání korektní hospodářské soutěže v takových případech, jako byla dálnice A2 v Polsku v roce 2009, jíž se účastnila čínská státní firma. Tato nekorektní hospodářská soutěž snižuje kvalitu ve stavebnictví a ohrožuje mzdy místních pracovníků v tomto odvětví.

4.4.4

Tlak ze strany veřejných orgánů na úsporu finančních prostředků ve veřejných zakázkách vede k častému výskytu neobvykle nízkých nabídek. Takové nabídky dlouhodobě snižují kvalitu prostředí ve stavebnictví, ohrožují sociální zabezpečení pracovníků a zvyšují náklady.

4.4.5

Odvětví stavebnictví je již značně regulovanou činností, pro což existují dobré důvody, avšak legislativa přijatá na úrovni EU týkající se tohoto odvětví může být kontraproduktivní, pokud není koordinována.

4.4.6

Vysoká mobilita pracovních míst je jednou z hlavních charakteristik stavebnictví v EU. Využití pracovní síly z jiných zemí a zvláště samostatně výdělečně činných pracovníků a dočasně vysílaných pracovníků by nemělo být používáno jako druh sociálního dumpingu, který umožní vyhnout se placení příspěvků sociálního zabezpečení a obejít platné sociální povinnosti v hostitelské zemi.

4.4.7

Pro odvětví stavebních materiálů je velkou výzvou budoucí přístup k surovinám a účinnost zdrojů.

5.1

Názory vyjádřené při slyšení uspořádaném CCMI dne 19. prosince 2012 zdůraznily tyto hlavní aspekty:

6.1

Předpokládaný vývoj v tomto odvětví charakterizuje:

6.2

Ve stavebnictví je nutný „trofický řetězec“ mezi zapojenými subjekty: stavební podniky, plánovači, architekti, projektanti, vývojáři a další by měli být zapojeni do takových znalostních oblastí, jako je financování, pojišťovnictví, zadávání zakázek, uvádění na trh a vzdělávání.

6.3

K potlačení korupce a organizovaného zločinu stanovují stavební podniky celou řadu kroků a strukturálních reforem, včetně: