5.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 356/116

—

bere na vědomí pozměněný návrh nařízení Evropské komise o hlavních směrech transevropských telekomunikačních sítí a zdůrazňuje, že priority uvedené v tomto dokumentu – vysokorychlostní sítě, přeshraniční veřejné služby, přístup k opakovaně použitelným informacím veřejného sektoru a vícejazyčným službám, infrastruktura služeb bezpečnějšího internetu – jsou vše oblasti, v nichž jsou města a regiony současně zainteresovanými subjekty, poskytovateli i příjemci;

—

zdůrazňuje klíčovou úlohu transevropských telekomunikačních sítí pro komerční i nekomerční účely a dále na význam investic do výzkumu na podporu specifických činností a rozvoje budoucích aplikací s cílem zvýšit hodnotu odvětví telekomunikací;

—

navrhuje plně využívat veškerý potenciál Evropy v oblasti rozvíjení služeb IKT ve veřejném a soukromém sektoru a používat IKT jako prostředek ke zlepšení služeb místních a regionálních orgánů v takových oblastech, jako je zdravotnictví, vzdělávání, zadávání veřejných zakázek, bezpečnost a sociální služby, a rovněž k dalším činnostem, které těmto orgánům pomáhají při rozhodování;

—

zdůrazňuje, že je důležité stimulovat jak veřejné, tak soukromé investice ve vzájemně se posilujícím partnerství venkovských a řídce osídlených oblastí a také v městských oblastech, které řeší sociální a hospodářské problémy, a upozorňuje na koordinaci širokopásmového připojení ze strany státních úřadů, orgánů veřejné bezpečnosti, místních škol a zdravotnických zařízení.

Zpravodaj

pan Alin-Adrian NICA (RO/ALDE), starosta obce Dudeștii Noi

Odkaz

pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropských telekomunikačních sítí, kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1336/97/ES,

COM(2013) 329 final

1.

bere na vědomí pozměněný návrh nařízení Evropské komise o hlavních směrech transevropských telekomunikačních sítí a zdůrazňuje, že priority uvedené v tomto dokumentu – vysokorychlostní sítě, přeshraniční veřejné služby, přístup k opakovaně použitelným informacím veřejného sektoru a vícejazyčným službám, infrastruktura služeb bezpečnějšího internetu – jsou vše oblasti, v nichž jsou města a regiony současně zainteresovanými subjekty, poskytovateli i příjemci;

2.

uznává, že je důležité pečlivě přezkoumat stávající evropské právní předpisy, jak požaduje Evropský parlament, a přizpůsobit je současným potřebám;

3.

s obavami bere na vědomí podstatné snížení rozpočtu na telekomunikace v rámci nástroje pro propojení Evropy z 9,2 miliardy eur na 1 miliardu eur a upozorňuje, že zanedbání telekomunikačních sítí by mohlo způsobit značné problémy při provádění a rozvoji budoucích digitálních služeb a rovněž digitální ekonomiky. V této souvislosti VR vyjadřuje politování nad tím, že byly z rozpočtových důvodů vypuštěny dvě služby: „transevropské vysokorychlostní páteřní spojení pro orgány veřejné správy“ a „zavádění řešení informačních a komunikačních technologií pro inteligentní energetické sítě a pro poskytování inteligentních energetických služeb“, které již nejsou považovány za projekty ve společném zájmu;

4.

zdůrazňuje klíčovou úlohu transevropských telekomunikačních sítí pro komerční i nekomerční účely a dále na význam investic do výzkumu na podporu specifických činností a rozvoje budoucích aplikací s cílem zvýšit hodnotu odvětví telekomunikací;

5.

domnívá se, že tyto technologie vykazují potenciál stát se cennými prostředky pro občany, podniky a orgány veřejné správy a mohly by přispět ke zlepšení výrobků a kvality veřejných služeb;

6.

znovu potvrzuje význam investic do výzkumu IKT s cílem zajistit růst a rozvoj nových podniků a poukazuje na to, že využívání IKT v oblasti inovací by mohlo pomoci řešit hlavní sociálně-ekonomické výzvy;

7.

připomíná, že IKT jako základ informační společnosti otevřené všem by měly zahrnovat potřeby všech příslušníků společnosti včetně osob ohrožených sociálním vyloučením;

8.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány by neměly být považovány pouze za uživatele celoevropských elektronických služeb (eServices), ale také za významného poskytovatele služeb v kontextu tohoto návrhu;

9.

požaduje, aby byly povzbuzeny jak soukromé investice, tak investice z jiných veřejných zdrojů než z nástroje pro propojení Evropy, včetně vyšší míry zapojení podniků a institucionálních subjektů, jako je například Evropská investiční banka (EIB);

10.

znovu potvrzuje význam synergií mezi Horizontem 2020, strukturálními fondy a vnitrostátními politikami s ohledem na širší cíle EU v oblasti konkurenceschopnosti a soudržnosti;

11.

podtrhuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů při prosazování informovaného dialogu s širokou veřejností, při péči o zájmy veřejnosti co nejblíže občanům a při usnadňování spolupráce mezi uživateli a tvůrci inovací v oboru IKT v nejrůznějších složkách vlád a správních orgánů;

12.

poukazuje na to, že výměna osvědčených postupů mezi regiony a místními a regionálními orgány by byla nejen užitečná, ale měla by vlastně být podstatnou součástí návrhu;

13.

vyzývá místní a regionální orgány, aby velkou měrou spolupracovaly na zlepšování interoperability ve veřejné správě a na zvyšování účinnosti v poskytování veřejných služeb;

14.

zdůrazňuje zásadní úlohu místních a regionálních orgánů při usnadňování zavádění přeshraničních služeb fyzických i digitálních, a trvá proto na tom, aby tyto orgány byly plně zapojeny do správy programu;

15.

uznává, že kromě nutnosti věnovat trvalou pozornost konkurenceschopnosti jednotlivých odvětví je důležité vzít na vědomí, že budoucí prosperita Evropy bude stále závislejší na meziodvětvových činnostech (1);

16.

znovu potvrzuje, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu v úsilí zajistit spravedlivé a cenově dostupné širokopásmové připojení v oblastech, kde trh selhal, při vedení projektů zaměřených na překonávání rozdílů v přístupnosti elektronických technologií a při vyvíjení nových přístupů ve veřejných elektronických službách zaměřených na občany (2);

17.

navrhuje plně využívat veškerý potenciál Evropy v oblasti rozvíjení služeb IKT ve veřejném a soukromém sektoru a používat IKT jako prostředek ke zlepšení služeb místních a regionálních orgánů v takových oblastech, jako je zdravotnictví, vzdělávání, zadávání veřejných zakázek, bezpečnost a sociální služby, a rovněž k dalším činnostem, které těmto orgánům pomáhají při rozhodování;

18.

znovu připomíná, že Evropskou unií podporovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti veřejných služeb IKT mezi místními a regionálními orgány a malými a středními podniky působícími v oboru vývoje IKT mohou být vynikajícím základem, na němž lze budovat místní schopnosti a znalosti na úrovni celé EU (3);

19.

poukazuje na to, že investice do superrychlých širokopásmových sítí, ačkoli by z pohledu investorů mohly být považovány za rizikové, jsou správným řešením, protože vysokorychlostní internet umožňuje lepší přístup k digitálním službám, a navrhuje, aby tuto činnost doprovázely plány, které budou podněcovat a usnadňovat uzavírání smluv na tyto služby ze strany občanů, čímž dojde ke sladění s cíli stanovenými v evropské digitální agendě;

20.

připomíná, že financování a další podpůrná opatření by měla napomáhat realizaci širokopásmových sítí s otevřeným přístupem, které jsou založeny na horizontálně vrstvené struktuře sítě, a zdůrazňuje potřebu obchodního modelu, který odděluje fyzický přístup k síti od poskytování služeb, s moderními sítěmi optických vláken zpřístupněnými konkurenci. V praxi to znamená aktivně podporovat obchodní modely s otevřeným přístupem pro tzv. tmavá optická vlákna – což je druh pasivní infrastruktury;

21.

zdůrazňuje, že je důležité stimulovat jak veřejné, tak soukromé investice ve vzájemně se posilujícím partnerství venkovských a řídce osídlených oblastí a také v městských oblastech, které řeší sociální a hospodářské problémy, a upozorňuje na koordinaci širokopásmového připojení ze strany státních úřadů, orgánů veřejné bezpečnosti, místních škol a zdravotnických zařízení (4);

22.

požaduje větší zaměření na to, aby se zvyšovalo povědomí na regionální a místní úrovni o významu interoperability infrastruktur digitálních služeb pro účinnou realizaci projektů ve společném zájmu v rámci jednotlivých států a přeshraničně. Kromě toho trvá na tom, že je třeba stimulovat modernizaci infrastruktury v zájmu zajištění rozvoje a zavádění transevropských telekomunikačních sítí;

23.

uznává, že je třeba vytvořit na evropské úrovni rámec, který zajistí, že výzkumné infrastruktury budou fungovat účinněji a že budou odstraněny překážky pro mezinárodní výzkum;

24.

domnívá se, že všichni obyvatelé bez ohledu na to, kde žijí, musí mít zaručenu účinnou infrastrukturu informační společnosti, a uznává, že rychlá a provozně spolehlivá komunikační spojení doplněná o účinné bezdrátové mobilní služby hrají zásadní roli při podpoře regionální konkurenceschopnosti, dostupnosti a rovnosti mezi lidmi (5);

25.

podporuje rozvíjení přeshraničních služeb veřejných orgánů zahrnutím aspektů interoperability a elektronické identifikace občanů, elektronického podpisu, elektronického zasílání dokumentů a dalších stavebních prvků „eGovernment“;

26.

znovu potvrzuje úlohu jednotného digitálního trhu jako základního kamene digitálního programu pro Evropu, který umožní vytvoření rostoucího, úspěšného a živého celoevropského trhu za účelem poskytování přístupu k elektronickým službám (6);

27.

zdůrazňuje potřebu koordinovaného úsilí v oblasti digitalizace a konstatuje, že dostupnost kulturního materiálu on-line umožní občanům celé Evropy přístup k tomuto materiálu a jeho využití k zábavě, studiu či práci;

28.

povzbuzuje vytváření a šíření legálního digitálního obsahu a služeb on-line, stejně jako poskytování jednoduchého, bezpečného a pružného přístupu zákazníků k digitálnímu obsahu a k trhům služeb;

29.

vítá skutečnost, že digitální zdroje evropského dědictví jsou předem kvalifikovány jako způsobilé pro financování podle tohoto programu. Všímá si v této souvislosti dopadu dostupnosti kulturního materiálu on-line na občany celé Evropy a podtrhuje, že tento proces přispívá k jasnému zviditelnění rozmanitého a mnohojazyčného dědictví Evropy na internetu, a proto vítá trvající podporu existujícímu portálu Europeana, který zahrnuje evropskou knihovnu, muzeum a archiv;

30.

domnívá se, že digitalizovaný materiál lze znovu využít jak pro komerční, tak nekomerční účely například při vytváření výukového a vzdělávacího obsahu, filmových dokumentů, aplikací využívaných v cestovním ruchu, her, animačních a návrhářských nástrojů za předpokladu, že se tak děje s plným respektováním autorských a jiných souvisejících práv;

31.

připomíná, že je zásadně důležité, aby veřejné orgány na regionální a místní úrovni měly odpovídající vlastní kapacity a udržitelné finanční zdroje na digitalizaci, aby mohly těžit ze značného snížení nákladů;

32.

považuje za nutné, aby byl při plném dodržení pravidel pro ochranu údajů odlišován přístup (jenž spadá do pravomoci členských států) a opakované použití veřejných informací za účelem zvýšení výhod producenta, jenž nemusí být schopen plně pokrýt náklady na vytvoření příslušných informací, a odstranění rizika, že spotřebitel nebude spokojen s omezeným přístupem k veřejným informacím (7);

33.

znovu potvrzuje význam a nutnost společných pravidel a postupů řídících opakované použití informací veřejného sektoru a jejich zužitkování. Zajistí se tak totožné základní podmínky pro všechny účastníky evropského informačního trhu, vytvoří se transparentní podmínky pro opakované použití takových informací a zabrání se narušením vnitřního trhu, jak stanovuje směrnice 2013/37/EU (8);

34.

konstatuje, že snadný přístup k opakovaně použitelným údajům veřejného sektoru podporuje hospodářský růst a vytváří nové obchodní příležitosti, a to i pro malé podniky, bez ohledu na to, kde se nacházejí, a poznamenává, že by zvláště malé a střední podniky měly být podporovány při opětovném využívání údajů a mělo by být zajištěno refinancování nezbytné k tvorbě, uchovávání a aktualizaci dokumentů veřejného sektoru (9);

35.

zdůrazňuje, že plného potenciálu opakovaného použití informací veřejného sektoru může být dosaženo užším zapojením místních a regionálních orgánů, jež by mohly výrazně přispět k využití opakovaného použití informací veřejného sektoru ke zlepšení konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst (10);

36.

naléhavě žádá, aby byly při dalším rozvíjení infrastruktur a služeb v rámci Digitální agendy pro Evropu na každé úrovni splněny všechny bezpečnostní požadavky, aby se tak zabezpečila optimální úroveň ochrany soukromí a osobních údajů, zabránilo se neoprávněnému sledování jakýchkoliv osobních údajů a získávání profilu uživatelů např. v oblasti nákupních zvyklostí, zdravotního stavu, zdravotních záznamů atd. (11);

37.

navrhuje, aby organizace včetně veřejných orgánů uznaly, že řešení kyberkriminality je neustálý boj, a vyzývá je, aby hrozbám narušení kybernetického prostoru a kybernetickým útokům daly prioritu a určily zranitelná místa a vytvořily organizační kapacity na řešení různých narušení;

38.

konstatuje, že kyberkriminalita se rychle rozvíjí ve všech svých formách a představuje novou sofistikovanou hrozbu pro členské státy, organizace a občany EU ve 21. století. Její výskyt neustále roste, je stále složitější a nezná hranic;

39.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány by mohly mít klíčovou úlohu v potírání kyberkriminality, sběru dat s ní souvisejících a ochraně bezpečnosti dat vzhledem k tomu, že porušení bezpečnosti představují hrozbu pro veřejně prospěšné služby, např. místní dodávky vody a energie, a že místní a regionální orgány používají a vlastní mnoho digitálních informačních produktů a služeb;

40.

žádá, aby se podněcovala a vytvářela partnerství mezi všemi příslušnými subjekty, která by se věnovala koordinovaným krokům v oblasti kybernetické bezpečnosti a přispívala k opatřením v oblasti kybernetické bezpečnosti na celostátní a unijní úrovni. Tak by bylo možné bojovat proti elektronické kriminalitě a minimalizovat její následky vzniklé přímým finančním zcizením nebo přímým zcizením duševního vlastnictví, přerušením komunikací nebo poškozením klíčových obchodních dat (12);

41.

domnívá se, že činnosti plánované v pozměněném návrhu nařízení tak, jak jsou formulovány, podle všeho nejsou v žádném rozporu se zásadami subsidiarity a proporcionality;

42.

zdůrazňuje úlohu místních a regionálních orgánů při podpoře programů společného výzkumu, neboť místní a regionální orgány jsou klíčovými subjekty při rozvoji regionálních strategií výzkumu a inovací a často řídí výzkumné ústavy a podporují inovační prostředí;

43.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány by měly být pravidelně konzultovány při vypracovávání, provádění a řízení opatření určených k zajištění financování transevropských telekomunikačních sítí (zejména pokud jde o aspekty týkající se zavádění širokopásmového připojení v méně obydlených oblastech, poskytování přeshraničních služeb atd.).