10.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 371/13

—

prohlásil žalobu žalobce za přípustnou a opodstatněnou;

—

v důsledku toho zrušil rozhodnutí (SZBP) 2016/850 ze dne 27. května 2016 a jeho následné prováděcí akty v rozsahu, v němž se týkají žalobce;

—

uložil Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu, jež jsou stanovena v článcích 6 a 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „EÚLP“), v článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) a v článcích 41 a 47 Listiny základních práv Evropské unie.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění v rozsahu, v němž odůvodnění poskytnuté Radou nesplňuje povinnost orgánů Evropské unie, jež je stanovena v článku 6 EÚLP, v článku 296 SFEU a v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie.

3.

Třetí žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, kterého se Rada dopustila ohledně zapojení žalobce do financování syrského režimu.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že napadená opatření neoprávněně a nepřiměřeně omezují základní práva žalobce, a to zejména jeho právo vlastnit majetek stanovené článkem 1 prvního dodatkového protokolu k EÚLP a článkem 17 Listiny základních práv Evropské unie, jeho právo na respektování cti a dobré pověsti stanovené článkem 8 a čl. 10 odst. 2 EÚLP, zásadu presumpce neviny stanovenou článkem 6 EÚLP a článkem 48 Listiny základních práv Evropské unie, jeho právo na svobodu projevu stanovené v článku 10 EÚLP a jeho právo na svobodu pohybu stanovené v čl. 2 odst. 2 Protokolu č. 4 k EÚLP.

5.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení pokynů Rady ze dne 2. prosince 2005 k provádění a vyhodnocování omezujících opatření (sankcí) v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU (dokument Rady 15114/05 ze dne 2. prosince 2005).