—

První část, podle níž napadené akty spadají do věcné příslušnosti předsednictva Evropského parlamentu, a nikoliv generálního tajemníka, jelikož se jedná o finanční rozhodnutí týkající se politických stran, a tudíž i poslanců.

—

Druhá část, podle níž předsednictvo Evropského parlamentu nemůže rozhodovat o svých pravomocích a nemůže tedy měnit jejich povahu a rozsah. Generální tajemník přitom neprokázal žádné řádné zmocnění předsedy Parlamentu, které by mu dávalo pravomoc přijmout, podepsat a oznámit napadené akty k vyřízení finančních otázek týkajících se poslanců.

—

Třetí část, podle níž autor napadených aktů nesplnil povinnost uvést odůvodnění. Uvedené odůvodnění nepokrývá skutkovou situaci konstatovanou v uvedených aktech a protiřečí si, když asistentovi žalobkyně vytýká, že vykonával ve skutečnosti dvě funkce současně, a tvrdí, že vykonával pouze jednu a žádnou jinou, přičemž generální tajemník vychází výlučně z této druhé hypotézy.

—

První část, podle níž byly na podporu napadených aktů uplatněny neexistující skutkové okolnosti.

—

Druhá část, podle níž byly napadené akty přijaty v rozporu s pravidly a obecnými právními zásadami platnými v oblasti dokazování a důkazního břemene.

—

Třetí část, podle níž rozhodnutí o vydání bezdůvodného obohacení přijaté generálním tajemníkem porušuje zásadu proporcionality. Požadovaná částka není kromě toho odůvodněna, pokud jde o její detaily, ani pokud jde o metodu jejího výpočtu.

—

Čtvrtá část, podle níž napadené akty představují porušení politických práv místních asistentů evropských poslanců.

—

Pátá část, podle níž jsou napadené akty stiženy vadou spočívající ve zneužití pravomoci, jelikož generální tajemník si uzurpoval donucovací pravomoci finanční povahy, které mu nepřísluší, aby omezil prostředky činnosti poslance, jehož názory ani politický program, jak je veřejně a bez jakýchkoliv pochybností známo, nesdílí.

—

Šestá část, podle níž jsou napadené akty diskriminační, a lze se domnívat, že jejich záměrem je poškodit politickou činnost žalobkyně; existuje zde tedy fumus persecutionis.

—

Sedmá část, podle níž napadené akty zasahují do nezávislosti žalobkyně jakožto evropské poslankyně.

—

Osmá část, podle níž napadené akty porušují zásadu una via electa a vyvolávají otázku podjatosti OLAF, který vede šetření proti všem francouzským poslancům Evropského parlamentu zvoleným na kandidátce Front National pouze usvědčujícím způsobem.

—

Devátá část, podle níž napadené akty představují porušení obecné právní zásady „le pénal tient le civil en l’état“ (trestní řízení přerušuje řízení občanskoprávní), jelikož řízení o vydání bezdůvodného obohacení měla být přerušena do ukončení ostatních řízení, zejména francouzského řízení, jakož i porušení zásady non bis in idem.