21.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 389/35

Zpravodaj:

Antonio LONGO

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) připomíná – čtyři roky po vstupu nařízení o evropské občanské iniciativě v platnost – ústřední úlohu občanů v evropském projektu a schopnost tohoto nástroje přispět k odstranění demokratického deficitu tím, že podporuje aktivní občanství a participativní demokracii.

1.2.

Výbor souhlasí s postojem, jejž zaujal Evropský parlament, Výbor regionů a evropská veřejná ochránkyně práv, a je přesvědčen, že vlivem nařízení o evropské občanské iniciativě dosud nebyl plně využit potenciál této iniciativy. Požaduje proto přezkum nařízení.

1.3.

EHSV zjistil značné technické, právní a byrokratické problémy a také zjevné přetížení Evropské komise pravomocemi, jež jí u úspěšných iniciativ brání v plném šíření, provádění a následné činnosti.

1.4.

Výbor navrhuje přijmout v rámci přezkumu nařízení tato opatření:

1.4.1.

Umožnit výborům občanů zahájit sběr prohlášení o podpoře v den, který si samy zvolí.

1.4.2.

Právně uznat výbory občanů, aby se omezila trestní odpovědnost organizátorů na úmyslné protiprávní jednání a závažné pochybení, podle vzoru směrnice 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí.

1.4.3.

Zřídit jednotné kontaktní místo – fyzické a na internetu –, kde budou občané moci získat informace a poradenství týkající se předkládání iniciativ.

1.4.4.

Prošetřit návrhy na snížení minimální věkové hranice pro podporu evropských občanských iniciativ a účast v nich, jak požaduje Parlament a Výbor regionů.

1.4.5.

Vyřešit zjevný střet zájmů uvnitř Komise oddělením úloh „institucionálního poradce“ a „soudce“. EHSV v této souvislosti znovu opakuje, že je připraven pokračovat ve svém úsilí v rámci již započatých iniciativ, a může být přirozeným kandidátem na úlohu zprostředkovatele a institucionálního poradce.

1.4.6.

Zaručit odpovídající následnou činnost u úspěšných iniciativ tím, že se od Komise bude požadovat, aby do 12 měsíců od skončení kampaně vypracovala legislativní návrh nebo dostatečně odůvodnila své rozhodnutí návrh nepředložit. Výbor žádá, aby v případě, kdy nebude návrh předložen, vyvinul Evropský parlament na Komisi tlak v souladu s článkem 225 SFEU.

1.5.

EHSV zdůrazňuje, že některé problémy nevyžadují přezkum nařízení, a proto by měly být zavčas vyřešeny, aby neodrazovaly potenciální navrhovatele. Výbor si přeje, aby se za účelem zvýšení účinnosti a uživatelské vstřícnosti tohoto nástroje provedly následující kroky:

1.5.1.

Komise musí za účelem zvýšení transparentnosti postupu registrace zavést jasné a jednoduché postupy a nabízet podrobné odpovědi a možná řešení v případech, kdy iniciativu považuje za nepřípustnou, aby ji výbory mohly upravit a předložit znovu.

1.5.2.

Komise musí pokračovat v jednáních s členskými státy za účelem zjednodušení, omezení a sjednocení systému vnitrostátních předpisů pro shromažďování údajů. Výbor zejména navrhuje, aby se omezily požadavky na předkládání dokladů totožnosti a všem občanům se umožnilo podepsat iniciativy v zemi svého bydliště.

1.5.3.

Učinit stálým bezplatný software pro online sběr prohlášení o podpoře (1), který zjednodušuje sběr a katalogizaci prohlášení o podpoře a jejich ověřování vnitrostátními orgány. Bylo by rovněž vhodné učinit tento nástroj dostupným i pro osoby se zdravotním postižením.

1.6.

Výbor, maje na paměti obecnější cíl šíření evropské občanské iniciativy a její vyšší využívání, doporučuje:

1.6.1.

Posílit postupy informování a zvyšování povědomí o nástroji evropské občanské iniciativy prostřednictvím ad hoc kampaní, tím, že se výborům občanů umožní informovat signatáře o dosažených výsledcích, a zejména pomocí většího úsilí Komise, pokud jde o lepší publicitu následné činnosti u úspěšných iniciativ.

1.6.2.

Zaručit mnohojazyčnost a prošetřit nové způsoby propojení online sběru podpisů se sociálními a digitálními médii s cílem oslovit širší publikum.

1.6.3.

V zásadě umožnit každému občanovi EU být navrhovatelem evropské občanské iniciativy zaručením možnosti nést nezbytné náklady na kampaň v případě, že byla evropská občanská iniciativa formálně zaregistrována.

1.7.

Výbor navrhuje vytvořit ve Výboru – podle vzoru Evropského fóra pro migraci – institucionální fórum o účasti evropských občanů, které by se stalo trvalým místem pro diskusi a debatu, a využít přitom zkušeností získaných u příležitosti dne evropské občanské iniciativy. Toto téma by mohlo být předmětem konkrétního, podrobnějšího návrhu, jímž by se EHSV mohl zabývat v dalším ad hoc stanovisku z vlastní iniciativy.

2.1.

Právo na evropskou občanskou iniciativu bylo zavedeno Lisabonskou smlouvou (2) jako inovativní nástroj nadnárodní participativní demokracie. Umožňuje jednomu milionu evropských občanů z nejméně sedmi členských států vyzvat Evropskou komisi, aby předložila návrh právního předpisu týkajícího se některé ze záležitostí, jež spadají do pravomocí EU. Účelem je aktivně zapojit občany do evropského rozhodovacího procesu tím, že se jim poskytne nepřímá forma práva na legislativní podnět.

2.2.

Pravidla a postupy, kterými se řídí evropská občanská iniciativa, jsou stanoveny v nařízení EU, které bylo přijato 16. února 2011 a vstoupilo v platnost 1. dubna 2012 (3).

2.3.

Evropskou občanskou iniciativu mohou zorganizovat/podepsat všichni občané Unie, kteří dosáhli věku, kdy mají právo volit ve volbách do Evropského parlamentu (4). Iniciativy nemohou provádět organizace, mohou je však podporovat, pokud tak činí plně transparentním způsobem.

2.4.

Postup stanovený pro evropskou občanskou iniciativu lze shrnout do tří fází:

2.4.1.

V počáteční fázi se ustaví výbor občanů (5), iniciativa se formálně zaregistruje (6), přičemž musí Komise posoudit její přípustnost (7) a musí se potvrdit online systém sběru podpisů (8).

2.4.2.

Ve fázi sběru je potřeba získat během 12 měsíců 1 milion prohlášení o podpoře (podpisů) z nejméně 7 členských států EU (9). Tento výsledek musí potvrdit příslušné vnitrostátní orgány (10).

2.4.3.

Ve fázi předložení posoudí Komise iniciativu poté, co se setká s organizátory a uskuteční se veřejné slyšení v Evropském parlamentu. Komise odpoví do tří měsíců formou konkrétního sdělení a rozhodne, zda návrh přijme a zahájí legislativní postup.

3.1.

K dnešnímu dni podepsalo nějakou evropskou občanskou iniciativu více než 6 milionů evropských občanů. Nicméně z 56 předložených iniciativ jich Komise registrovala pouze 36, z nichž pouhé 3 získaly alespoň milion podpisů (11). Z žádné úspěšné iniciativy nevzešel nový legislativní návrh, i když Komise v některých případech zohlednila postoj veřejnosti ke specifickým aspektům.

3.2.

Značné technické, právní a byrokratické potíže, s nimiž se organizátoři setkali, a minimální legislativní dopad úspěšných iniciativ od základů podrývají důvěryhodnost nástroje evropské občanské iniciativy. Důkazem je drastické snížení počtu zaregistrovaných iniciativ – ze 16 v roce 2012 na 5 v roce 2015 (12) – a počtu shromážděných prohlášení o podpoře – z více než 5 milionů v roce 2012 na několik tisíc v roce 2015 (13).

3.3.

Mnoho organizátorů a zástupců organizované občanské společnosti (14) během těchto čtyř let kritizovalo nedostatky a nepružnost tohoto nástroje, který byl zamýšlen jako jasný, jednoduchý a uživatelsky vstřícný. Tyto zásady byly potvrzeny na veřejném slyšení, které uspořádal EHSV dne 22. února 2016.

3.4.

V únoru 2015, tři roky po vstupu nařízení v platnost, předložil Evropský parlament studii (15) o stavu jeho provádění a vyjádřil přání, aby bylo přezkoumáno. Závěry této studie byly v říjnu 2015 přejaty v usnesení (16), v němž Parlament oficiálně předložil tento požadavek Komisi a uvedl jasné a konkrétní návrhy.

3.5.

Evropská veřejná ochránkyně práv navrhla v březnu 2015 – na základě šetření za účelem ověření skutečného fungování postupu, jímž se řídí evropská občanská iniciativa, a úlohy a povinností Komise – 11 pokynů, jejichž cílem je zlepšení iniciativy (17).

3.6.

Výbor regionů přijal v říjnu 2015 stanovisko, v němž také souhlasil s rychlým a výrazným přezkumem nařízení (18).

3.7.

Komise v reakci na četné žádosti o změnu nařízení zveřejnila v dubnu 2015 v souladu s nařízením zprávu (19) o výsledcích, kterých bylo do té doby dosaženo, a následně pak v únoru 2016 dokument (20) navazující na návrhy předložené Parlamentem. Komise v obou případech několikrát odmítla jakoukoliv možnost přezkumu platného nařízení v blízké době, přestože uznala různé potíže, s nimiž se navrhovatelé iniciativ setkávají, a připustila možnost zlepšit provádění stávajícího regulačního rámce.

3.8.

Mezi evropskými institucemi, organizátory a zástupci organizované občanské společnosti již převládá názor, že evropská občanská iniciativa i přes některé pozitivní výsledky ještě zdaleka nedosáhla celého svého potenciálu, pokud jde o politický návrh a aktivní účast občanů.

3.9.

Hlavními problémy, které instituce a zúčastněné strany jednotně určily, jsou:

3.9.1.

Občané a vnitrostátní orgány nejsou o evropské občanské iniciativě dostatečně informováni (21).

3.9.2.

Výbory občanů se ve fázích registrace a sběru prohlášení o podpoře setkaly s mnoha technickými, právními nebo byrokratickými překážkami, které měly negativní vliv na výsledek iniciativy.

3.9.3.

Občané, kteří chtěli podepsat nějakou iniciativu, se setkali s mnoha potížemi spojenými s jednotlivými vnitrostátními právními předpisy týkajícími se zpracování údajů.

3.9.4.

Komise nezohlednila několik málo úspěšných iniciativ při vypracovávání nových legislativních návrhů, ale pouze v legislativních iniciativách, které s nimi nepřímo souvisejí.

3.10.

Podrobnosti týkající se hlavních potíží, s nimiž se setkaly výbory občanů:

3.10.1.

Absence právního uznání výborů občanů. Tato skutečnost má negativní dopad na důležité praktické aspekty evropských občanských iniciativ, jako je např. získávání finančních prostředků či otevření běžného účtu. Kromě toho má fakt, že jsou navrhovatelé osobně odpovědní za jakoukoli škodu způsobenou při organizaci evropské občanské iniciativy (22), odrazující účinek.

3.10.2.

Příliš přísné uplatňování kritérií přípustnosti evropské občanské iniciativy. Během první fáze postupu – registrace iniciativy – prohlásila Komise zhruba 40 % iniciativ za nepřípustné (23). Podle Evropského parlamentu je vhodné důkladně prošetřit vnitřní střet zájmů v Komisi, která má na jedné straně povinnost informovat organizátory a posoudit přípustnost iniciativy a na druhé straně je adresátem samotné iniciativy (24).

3.10.3.

Překrývání činností v harmonogramu evropské občanské iniciativy. Doba potřebná k potvrzení online systémů sběru v každém členském státě zkracuje již tak krátkou dobu 12 měsíců, během níž se sbírají prohlášení o podpoře.

3.10.4.

Nedostatečná podpora ze strany Komise, zejména ve fázi spuštění a vedení iniciativy. Zvláštní pozornost si zaslouží hostitelské služby a software pro online sběr prohlášení o podpoře, jež bezplatně nabízí Komise, a potíže organizátorů při vypracovávání a šíření dokumentace v několika jazycích.

3.10.5.

Vedení evropské občanské iniciativ je nákladný proces. To dokládá skutečnost, že tři úspěšné iniciativy měly podporu velkých organizací občanské společnosti, které technicky, organizačně a finančně podporovaly jejich činnost. Mnoho organizátorů upozornilo na potřebu větší podpory ze strany EU pro spuštění kampaně, aby nebyla narušena základní zásada evropské občanské iniciativy.

3.10.6.

Přílišná přísnost, pokud jde o sběr a zpracování osobních údajů. V některých členských státech odrazují příslušná pravidla od organizování a podporování nových iniciativ. V některých zemích navíc právní předpisy pro sběr údajů stanoví, aby se započítávaly pouze podpisy občanů s pobytem na území daného státu, čímž zbavují zhruba 11 milionů lidí práva na účast (25).

3.10.7.

Nedostatečné zapojení navrhovatelů při následné činnosti. Vzhledem ke slabé činnosti navazující na úspěšné iniciativy se setkání a slyšení nezdají dostatečná k tomu, aby vedla ke konkrétním legislativním opatřením ze strany Komise.

3.11.

Rok 2016 je pro evropskou občanskou iniciativu rozhodujícím rokem v rámci procesu, který by mohl vést k jejímu přezkumu. Toto stanovisko z vlastní iniciativy je příspěvkem EHSV k tomuto procesu a uznává, že tento velmi důležitý a inovativní nástroj má obrovský nevyužitý potenciál pro evropské rozhodovací procesy a z pohledu skutečného evropského občanství.

4.1.

EHSV jakožto most mezi evropskými institucemi a organizovanou občanskou společností byl již od počátku zapojen do diskuse o evropské občanské iniciativě. Dokazují to dosud přijatá stanoviska (26) a zřízení ad hoc skupiny, která průběžně sleduje vývoj a uplatňování tohoto práva (27).

4.2.

Výbor se rovněž aktivně účastní procesu evropské občanské iniciativy (28), v němž má dvojí úlohu: zprostředkovatele iniciativ a institucionálního poradce. Z iniciativ a schopností EHSV lze připomenout:

4.2.1.

Den evropské občanské iniciativy, pořádaný každoročně s cílem posoudit se všemi zúčastněnými subjekty stav provádění a účinnost iniciativy. Tato akce mimoto usnadňuje výměnu osvědčených postupů a vytváření sítí mezi navrhovateli a dalšími zúčastněnými stranami.

4.2.2.

Vytvoření vlastního útvaru, tzv. „ICE helpdesk“, který nabízí mimo jiné překlady popisu iniciativ, které byly schváleny Komisí, do úředních jazyků EU.

4.2.3.

Zpřístupnění vlastních místností za účelem podpory šíření kampaní.

4.2.4.

Vypracování praktické příručky k informování o evropské občanské iniciativě a k její podpoře (nyní již třetí vydání) (29). Výbor kromě toho přisuzuje evropské občanské iniciativě klíčovou úlohu v jiné publikaci nazvané Evropský pas k aktivnímu občanství (30), jejímž smyslem je informovat evropské občany o jejich právech a stimulovat nadnárodní participativní demokracii.

4.2.5.

Vytvoření veřejného archívu akademické a vědecké dokumentace týkající se evropské občanské iniciativy (2016), který mohou zdarma konzultovat všichni občané.

4.2.6.

Prezentace všech úspěšných zaregistrovaných iniciativ, které nejsou v rozporu s oficiální politikou Výboru, uvedenou v jeho stanoviscích, na plenárním zasedání nebo případně ve specializované sekci. EHSV jim tak poskytuje odpovídající zviditelnění, i když zaujímá neutrální postoj.

4.2.7.

EHSV se prostřednictvím svých delegátů účastní slyšení k úspěšným iniciativám, která pořádá Evropský parlament, a přispívá k analýze a podrobnému šetření těchto iniciativ, jež provádí Komise.

5.1.

EHSV znovu vyjadřuje důraznou podporu evropské občanské iniciativě. Čtyři roky po vstupu nařízení o evropské občanské iniciativě v platnost zaznamenáváme povzbudivé údaje, pokud jde o účast, ale také obrovský nevyužitý potenciál. Výbor se v této souvislosti domnívá, že správné a plné provádění evropské občanské iniciativy může pomoci překlenout zvětšující se propast mezi občany a Evropskou unií.

5.2.

EHSV sdílí názory, které již vyjádřil Evropský parlament, Výbor regionů a evropská veřejná ochránkyně práv, tedy že částečné a omezené provádění evropské občanské iniciativy je důsledkem řady faktorů. Setkáváme se především s technickými, právními a byrokratickými omezeními, ale také se zjevným institucionálním zkratem vyplývajícím z přetížení Evropské komise pravomocemi a odpovědnostmi.

5.3.

EHSV mimo jiné podotýká, že Komise některé tyto problémy úspěšně vyřešila, jako v případě poskytování softwaru pro online sběr prohlášení o podpoře zdarma, zatímco jiné nelze bohužel řešit bez přezkumu nařízení.

5.4.

Výbor proto vyzývá Komisi, aby se angažovala na dvou frontách: 1) zavčas vyřešila nebo odlehčila nejtriviálnější a nejzjevnější technické a byrokratické problémy; 2) co nejdříve předložila návrh reformy daného nařízení, aby se řešily nejsložitější institucionální, právní a organizační problémy.

6.1.

EHSV předkládá za účelem zjednodušení a zefektivnění nástroje evropské občanské iniciativy následující návrhy na reformu nařízení:

6.1.1.

Umožnit výborům občanů zahájit sběr prohlášení o podpoře v den, který si samy zvolí. Je to zásadní k tomu, aby sběr podpisů probíhal skutečně 12 měsíců.

6.1.2.

Právně uznat výbory občanů, a udělit jim v případě potřeby zvláštní status, aby se omezila trestní odpovědnost organizátorů na úmyslné protiprávní jednání a závažné pochybení, podle vzoru směrnice 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí.

6.1.3.

Zřídit jednotné kontaktní místo – fyzické a na internetu –, kde budou občané, kteří mají zájem, moci získat informace a poradenství týkající se předkládání iniciativ. Je velmi důležité poskytnout výborům občanů odpovídající technickoprávní pomoc, aby se usnadnilo předkládání návrhů a zvýšil se podíl přípustných návrhů.

6.1.4.

Prošetřit návrhy na snížení minimální věkové hranice pro podporu evropských občanských iniciativ a účast v nich, jak požaduje Parlament a Výbor regionů, aby mladí lidé dostali příležitost aktivně se zapojit do procesu budování Evropské unie.

6.1.5.

Oddělit úlohy „institucionálního poradce“ a „soudce“, které nyní obě vykonává Komise. To je zásadní pro vyřešení zjevného střetu zájmů uvnitř Komise a podporu úplného a účinného provádění nástroje evropské občanské iniciativy.

6.1.5.1.

EHSV potvrzuje, že je připraven pokračovat ve svém úsilí v rámci již započatých iniciativ, a může být přirozeným kandidátem na úlohu zprostředkovatele a institucionálního poradce.

6.1.6.

Zaručit odpovídající následnou činnost u úspěšných iniciativ. V souladu s právem Komise na iniciativu se od Komise žádá, aby do 12 měsíců od skončení kampaně vypracovala legislativní návrh nebo dostatečně odůvodnila své rozhodnutí návrh nepředložit. Výbor žádá, aby v případě, kdy nebude návrh předložen ve stanovené lhůtě, vyvinul Evropský parlament na Komisi tlak v souladu s článkem 225 SFEU. Komise bude kromě toho muset navázat užší vztah s navrhovateli těchto iniciativ jdoucí nad rámec pouhých slyšení konaných v Evropském parlamentu, aby se zaručilo, že předložený návrh bude splňovat očekávání těch, kteří ho podpořili.

6.2.

Výbor dále poukazuje na to, že by Komise měla:

6.2.1.

Zvýšit transparentnost a účinnost postupu registrace. Komise by především měla hrát proaktivnější úlohu a nabízet podrobné odpovědi a možná řešení v případech, kdy iniciativu považuje za nepřípustnou, aby ji výbory mohly upravit tak, aby splňovala kritéria stanovená platnými předpisy.

6.2.2.

Pokračovat v jednáních s členskými státy za účelem zjednodušení, omezení a sjednocení systému vnitrostátních předpisů pro shromažďování údajů, který je potřebný k podpisu prohlášení o podpoře. Výbor zejména navrhuje, aby se minimalizovaly požadavky na předkládání dokladů totožnosti a všem evropským občanům se umožnilo podepsat iniciativy v zemi svého bydliště (31).

6.2.3.

Učinit stálým bezplatný software pro elektronické systémy sběru, který zjednodušuje sběr a katalogizaci prohlášení o podpoře a jejich ověřování vnitrostátními orgány. Bylo by rovněž vhodné učinit tento nástroj dostupným i pro osoby se zdravotním postižením.

6.3.

Výbor konkrétně doporučuje:

6.3.1.

Posílit postupy informování a zvyšování povědomí o evropské občanské iniciativě. Tohoto cíle by mělo být dosaženo především prostřednictvím ad hoc kampaní podporovaných Komisí a členskými státy. V této souvislosti se dále navrhuje umožnit výborům občanů informovat příslušné podporovatele o vývoji kampaně a o jejích výsledcích (po jejich předchozím schválení). Něco podobného platí pro Komisi, která musí dělat lepší reklamu následné činnosti u úspěšných iniciativ a informovat o ní především výbory občanů.

6.3.2.

Zaručit mnohojazyčnost jakožto nezbytný předpoklad dosažení vysoké míry účasti a prošetřit nové způsoby propojení online sběru podpisů se sociálními a digitálními médii s cílem oslovit širší publikum.

6.3.3.

V zásadě umožnit každému občanovi EU být navrhovatelem evropské občanské iniciativy zaručením možnosti nést nezbytné náklady na kampaň v případě, že byla evropská občanská iniciativa formálně zaregistrována.

6.4.

Výbor rovněž navrhuje vytvořit ve Výboru – podle vzoru Evropského fóra pro migraci – institucionální fórum o účasti evropských občanů, které by se stalo trvalým místem pro diskusi a debatu, a využít přitom zkušeností získaných u příležitosti dne evropské občanské iniciativy. EHSV by z důvodu zajištění odborné účasti na toto fórum pozval mj. zástupce zúčastněných institucí, jednoho zástupce z každého výboru občanů, jehož iniciativa byla formálně zaregistrována, a zástupce všech zúčastněných stran. Toto téma by mohlo být předmětem konkrétního, podrobnějšího návrhu, jímž by se EHSV mohl zabývat v dalším ad hoc stanovisku z vlastní iniciativy.