21.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/57

—

v souladu s článkem 263 SFEU zrušil rozhodnutí Komise C (2017) 2953 final týkající se vrácení 193 120 eur navýšených o úrok z prodlení, které byly předtím poskytnuty žalobkyni jakožto předběžné financování v rámci grantové dohody LIFE10 ENV/IT/000369 – LCA4PORTS.

1.

Společnost Capo d’Anzio uzavřela dne 14. října 2011 grantovou dohodu LIFE10 ENV/IT/000369, na jejímž základě jí poskytla Evropská komise dotaci (ve výši 45,94 %, maximálně do výše 485 300 eur) v rámci návrhu studie týkající se udržitelnosti životního prostředí rozvoje Porto di Anzio (přístav Anzio) zamýšlené v rámci projektu výstavby, obnovy a rozšíření schváleného příslušnými veřejnoprávními orgány.

2.

V průběhu provádění činností stanovených projektem, zjistila Komise, která původně konstatovala úplný soulad smluvních a právních pravidel, že určité formální povinnosti nebyly splněny, což ji vedlo k přerušení projektu a k tomu, že napadeným rozhodnutím požadovala dále vrácení poskytnutých částech.

3.

Žalobkyně se dovolává porušení ustanovení článku 11 a násl. společných ustanovení, která upravují řízení, jež mají být zahájena v případě přerušení projektu, po němž následuje ukončení platnosti grantové dohody a vrácení částek předběžného financování.

4.

Komise v projednávaném případě tvrdí, že společnost Capo d’Anzio jí informovala o jejích dočasných hospodářských a finančních obtížích, přičemž výslovně uvedla, že uvedené obtíže vyplývají z protiprávního jednání a skutečností nezávislých na vůli společnosti.

5.

Společnost Capo d’Anzio neustále a loajálně zaznamenávala tyto obtíže, které jí nebyly přičitatelné, a v oznámení ze dne 2. listopadu 2015 a poté v oznámení ze dne 7. prosince 2015 žádala, aby byly zohledněny v rozhodnutích týkajících se smlouvy a byla uspořádána schůzka, na níž by mohla ozřejmit jejich příčinu, přičemž se výslovně zavázala v každém případě vrátit částky předběžného financování v případě úplné neschopnosti dokončit projekt tak, jak to bylo po ní požadováno.

6.

Vzhledem k tomu, že Komise použila společná ustanovení, postavila jednání společnosti Capo d’Anzio S.p.A. na roveň zaviněnému nesplnění povinnosti, spíše než zohlednila předložené odůvodnění a požádala o upřesnění za účelem přiznání práva na obhajobu, kterého se tato společnost dovolávala.

7.

Společnost Capo d’Anzio S.p.A. měla mít možnost setkat se s Komisí, aby prokázala, že se nejedná o zaviněné nesplnění povinnosti a uplatnit tedy své právo, aby jí nebyla způsobena újma, z důvodu situace, které jí není přičitatelná.

8.

Chování Komise tedy vedlo k omezení práva společnosti Capo d’Anzio S.p.A. a porušení obecných právních zásad, které podřizují vypovězení smluv zaviněnému nesplnění povinnosti.

9.

Porušení základních procesních pravidel způsobuje, že napadené rozhodnutí, které ukončuje poskytnuté částečné financování, přestože Capo d’Anzio S.p.A. využila správně částky obdržené od Komise k zaplacení dodavatelů zboží a poskytovatelů služeb odpovědných za provádění projektu, je nespravedlivé, a uplatňuje zcela formální okolnost, že žalobkyně nemohla včas vykázat prováděnou činnost.