22.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 443/58

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o evropské politice sousedství, o Východním partnerství a o Ukrajině, především na usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci na Ukrajině (1) a usnesení ze dne 13. března 2014 o invazi Ruska na Ukrajinu (2),

—

s ohledem na svůj postoj při prvním čtení ze dne 3. dubna 2014 s cílem přijmout nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2014 o snížení nebo odstranění cel na zboží pocházející z Ukrajiny (3),

—

s ohledem na závěry mimořádného zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 3. března 2014, na němž se situace na Ukrajině projednávala, a na závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci konaná dne 17. března 2014 a dne 14. dubna 2014,

—

s ohledem na prohlášení hlav států a předsedů vlád ohledně Ukrajiny na zasedání Evropské rady dne 6. března 2014,

—

s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady o Ukrajině ze dne 20. března 2014,

—

s ohledem na závěry summitu ve Vilniusu, který se konal ve dnech 28. a 29. listopadu 2013,

—

s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 9. dubna 2014 o „aktuálním dění na Ukrajině: hrozby pro fungování demokratických institucí“,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění ze dne 27. března 2014 s názvem „Územní celistvost Ukrajiny“ (4),

—

s ohledem na společné prohlášení vedoucích představitelů zemí G7 vydané v Haagu dne 24. března 2014,

—

s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 16. března 2014 bylo v Autonomní republice Krym a ve městě Sevastopolu uspořádáno nezákonné a nelegitimní referendum, které proběhlo pod kontrolou ruských jednotek; vzhledem k tomu, že ačkoli bylo toto referendum na mezinárodní scéně odsouzeno, ruské výkonné orgány a zákonodárci rychle přistoupili k anexi tohoto ukrajinského poloostrova, která je v rozporu s mezinárodním právem;

B.

vzhledem k tomu, že se v posledních několika dnech na východě a jihu Ukrajiny konal omezený počet proruských demonstrací; vzhledem k tomu, že proruští separatisté, kteří byli ve většině případů vedeni ruskými speciálními jednotkami, násilně obsadili budovy místní správy v Charkově, Luhansku a Doněcku; vzhledem k tomu, že v Doněcku obsadily tyto živly pod vedením skupiny zvané „Ruský sektor“ budovu regionálního zastupitelstva, vyhlásily samostatnou „Doněckou lidovou republiku“ nezávislou na Kyjevě a oznámily, že nejpozději do 11. května 2014 se bude konat referendum o odtržení regionu;

C.

vzhledem k tomu, že ve dnech 12. a 13. dubna 2014 zaútočili dobře vyzbrojení, blíže neurčení maskovaní muži, o kterých se předpokládá, že jsou pod vedením ruských speciálních jednotek, v rámci několika koordinovaných razií na policejní stanice a vládní budovy v městech Slovjansk, Kramatorsk, Krasnyj Lyman, Mariupol, Jenakijeve a dalších městech v doněckém regionu; vzhledem k tomu, že přinejmenším jeden policista zemřel a několik dalších bylo při těchto střetech zraněno;

D.

vzhledem k tomu, že další vystupňování násilné destabilizace východní a jižní Ukrajiny by mohlo být využito Ruskem jakožto falešná záminka pro další agresi prováděnou vojenskými prostředky, zabránění konání prezidentských voleb a nucenou federalizaci Ukrajiny, která by byla předehrou k rozdělení Ukrajiny;

E.

vzhledem k tomu, že Rusko stále udržuje rozsáhlé bojeschopné jednotky podél své hranice s Ukrajinou, přestože slíbilo, že je stáhne, aby uvolnilo napětí; vzhledem k tomu, že existuje reálná možnost, že by se Rusko mohlo pokusit zopakovat „krymský scénář“;

F.

vzhledem k tomu, že Rusko i nadále porušuje své mezinárodní závazky, jako jsou např. ty, které vyplývají z Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu, Statutu Rady Evropy, a obzvláště Budapešťského memoranda o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu z roku 1994;

G.

vzhledem k tomu, že EU přijalo soubor ekonomických opatření na podporu Ukrajiny, jehož součástí je i makrofinanční pomoc a autonomní obchodní opatření; vzhledem k tomu, že Ukrajina právě dokončuje dohodu s Mezinárodním měnovým fondem o plánu pomoci; vzhledem k tomu, že podmínky této dohody byly dosud drženy v tajnosti;

H.

vzhledem k tomu, že sociální a hospodářská situace v zemi se neustále zhoršuje, mimo jiné v důsledku destabilizace a obchodních restrikcí ze strany Ruska; vzhledem k tomu, že všeobecná chudoba zůstává jedním z nejpalčivějších sociálně-ekonomických problémů na Ukrajině; vzhledem k tomu, že podle nedávné zprávy OSN dosahuje míra chudoby na Ukrajině nyní přibližně 25 %, přičemž 11 milionů lidí vydělává méně, než stanovují místní sociální normy;

I.

vzhledem k tomu, že dne 21. března 2014 podepsala EU s Ukrajinou politická ustanovení dohody o přidružení s tím, že zbytek dohody, který se týká vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, bude podepsán co nejdříve;

J.

vzhledem k tomu, že pro uklidnění situace, zmírnění napětí, zamezení tomu, aby se krize zcela vymkla kontrole, a zajištění mírového řešení je zapotřebí důrazné mezinárodní diplomatické úsilí a proces, který je výsledkem vyjednávání; vzhledem k tomu, že EU musí efektivně reagovat, a umožnit tak Ukrajině a všem ostatním zemím Východního partnerství, aby v plné míře a bez nadměrného vnějšího nátlaku uplatňovaly právo na svou suverenitu a územní celistvost;

K.

vzhledem k tomu, že bezprostředně po anexi Krymu zaslal Nejvyšší sovět separatistického regionu Podněstří v Moldavsku oficiální žádost Ruské federaci, aby zvážila anexi Podněstří;

L.

vzhledem k tomu, že Rusko stále v rozporu se základními normami a zásadami mezinárodního práva okupuje gruzínské regiony Abcházii a region Cchinvali / Jižní Osetii; vzhledem k tomu, že v oblastech kontrolovaných okupačními silami probíhají etnické čistky a násilné demografické změny a že za porušování lidských práv v těchto regionech nesou zodpovědnost okupační jednotky;

M.

vzhledem k tomu, že Rusko v této souvislosti zvýšilo od 1. dubna 2014 ceny plynu pro Ukrajinu z 268 USD na 486 USD na tisíc kubických metrů, čímž jednostranně ukončilo platnost slevy, kterou Ukrajina získala jako součást dohod z Charkova, kterými se řídi pronájem námořní základy v Sevastopolu, a že v posledních dnech zakázalo dovoz ukrajinských mléčných produktů na ruské území; vzhledem k tomu, že Ruská federace rovněž svévolně uplatnila jednostranné obchodní restrikce na produkty z Gruzie a Moldavska;

N.

vzhledem k tomu, že ruská anexe Krymského poloostrova představuje bez pochyb vážné porušení mezinárodního práva, které podrývá důvěru v mezinárodní nástroje, včetně dohod o odzbrojení a nešíření jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že situace se může dále zostřovat v důsledku nových závodů ve zbrojení; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zamezit vzniku takovéto nebezpečné situace, která se může snadno vymknout kontrole;

1.

co nejostřeji odsuzuje rostoucí destabilizaci a provokace, k nimž dochází na východní a jižní Ukrajině; odmítá jakékoli přípravy na nezákonná referenda podobná referendu na Krymu; varuje, že rostoucí destabilizace a rozmáhající se sabotáže proruských separatistů, kteří jsou ozbrojeni, prošli výcvikem, jsou dobře koordinováni a jsou vedeni ruskými zvláštními jednotkami, by mohly být Ruskem využity jako falešná záminka pro vojenský zásah, zabránění konání prezidentských voleb a nucenou federalizaci, jako první krok k rozdělení Ukrajiny;

2.

vyjadřuje nejhlubší znepokojení nad rychle se zhoršující situací a krveprolitím na východní a jižní Ukrajině; důrazně žádá Rusko, aby okamžitě přestalo svou přítomností podporovat násilné separatisty a ozbrojené oddíly, které obsadily vládní budovy ve Slovjansku, Doněcku a jiných městech, aby zastavilo veškeré provokativní akce, jejichž cílem je rozdmychávat nepokoje a dále destabilizovat situaci, aby stáhlo své jednotky z východních hranic Ukrajiny a usilovalo o mírové řešení krize politickými a diplomatickými prostředky; vyjadřuje svou plnou podporu a solidaritu ukrajinské vládě, která usiluje o znovunastolení své kontroly v obsazených městech; oceňuje umírněný a zdrženlivý způsob, jakým ukrajinská vláda současnou fázi krize dosud řešila, a připomíná, že ukrajinské orgány mají plné právo na použití všech nutných opatření, včetně práva na sebeobranu, jak je uvedeno v článku 51 Charty OSN; varuje Rusko před tím, aby zneužilo legitimní právo Ukrajiny na ochranu své územní celistvosti jako záminky k zahájení totální vojenské invaze;

3.

důrazně potvrzuje svou podporu suverenitě, územní celistvosti a politické nezávislosti Ukrajiny a všech zemí Východního partnerství; považuje agresi Ruska za vážné porušení mezinárodního práva a jeho vlastních mezinárodních závazků vyplývajících z Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu, Statutu Rady Evropy a Budapešťského memoranda o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, jakož i dvoustranných povinností vyplývajících z dvoustranné dohody o přátelství, spolupráci a partnerství z roku 1997;

4.

zdůrazňuje, že na Ukrajině nebyly v poslední době zaznamenány žádné případy útoků, zastrašování ani diskriminace ruských občanů či etnických Rusů, ani příslušníků jiných menšin, což potvrzují důvěryhodní mezinárodní pozorovatelé, jako je OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Rada Evropy;

5.

je přesvědčen, že ruský postoj, že Rusko má právo použít veškeré prostředky na ochranu ruských menšin ve třetích zemích, jak prohlásil prezident Putin ve svém projevu dne 18. března 2014, nemá oporu v mezinárodním právu, odporuje základním zásadám mezinárodních vztahů v 21. století a hrozí, že naruší poválečné uspořádání Evropy; vyzývá Radu federace, aby okamžitě zrušila svůj mandát k použití síly na území Ukrajiny;

6.

opakuje, že je nezbytné, aby EU a její členské státy vystupovaly vůči Rusku jednotně; domnívá se, že současná situace vyžaduje, aby Rada posílila druhou fázi sankcí a byla připravena na třetí fázi (hospodářské sankce), k níž je nutno ihned přistoupit; opakuje rovněž svou výzvu Radě, aby urychleně uplatnila embargo na zbraně a duální technologii;

7.

vyzývá k přijetí opatření namířených proti ruským firmám a jejich pobočkám, zejména v energetickém odvětví, jakož i proti ruským investicím a aktivům v EU; vyzývá rovněž k tomu, aby byly přezkoumány veškeré dohody s Ruskem s ohledem na jejich případné pozastavení;

8.

naléhavě žádá EU, aby podpořila Ukrajinu v mezinárodních organizacích, zejména v mezinárodních soudních tribunálech, pokud se tato rozhodne vznést proti Rusku žalobu za porušení suverenity a teritoriální celistvosti;

9.

zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby Rusko vedlo konstruktivní dialog se současnou legitimní ukrajinskou vládou, a podporuje aktivní zapojení EU v diplomatických snahách o zmírnění krize; s napětím očekává čtyřstrannou schůzku mezi vysokou představitelkou EU, americkým ministrem zahraničí a ministry zahraničí Ruska a Ukrajiny a doufá, že tato schůzka přispěje ke zmírnění napětí a nalezení komplexního a trvalého diplomatického řešení krize; zdůrazňuje však, že o budoucnosti Ukrajiny mohou rozhodovat pouze ukrajinští občané v demokratickém, inkluzivním a transparentním procesu;

10.

vyzdvihuje skutečnost, že pozastavení hlasovacích práv ruské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy spolu s rezolucí Valného shromáždění OSN, v níž se Rusko odsuzuje za anexi Krymu, jsou jasnými signály o prohlubující se izolaci Ruské federace na mezinárodní úrovni, které by měly ruské orgány věnovat patřičnou pozornost, pokud chtějí, aby Rusko zůstalo důvěryhodným aktérem na mezinárodní scéně;

11.

vyzývá k zavedení hospodářských, obchodních a finančních restrikcí vůči Krymu a jeho separatistickému vedení; domnívá se, že k urychlenému uplatnění těchto kroků by mělo dojít na základě rozboru právních dopadů anexe Krymu, který vypracuje Komise;

12.

opakovaně vyjadřuje své obavy nad osudem tatarské menšiny na Krymu a nad bezpečností příslušníků ukrajinsky hovořící menšiny a nad jejich možnostmi uplatňovat svá práva; zdůrazňuje, že Ruská federace má podle čtvrté ženevské úmluvy povinnost chránit veškeré civilní obyvatelstvo na okupovaných územích;

13.

vítá rozmístění zvláštní monitorovací mise OBSE, která má za úkol shromažďovat informace o netypické vojenské aktivitě a provokacích, které mají za cíl destabilizovat situaci, a monitorovat situaci v oblasti lidských práv a práv menšin na Ukrajině, a vyzývá k rozšíření této mise; lituje nicméně, že mise neměla zajištěn vstup na Krym, kde se docházelo k porušování lidských práv, včetně násilí na novinářích a jejich rodinách; vyjadřuje politování nad tím, že útoky na novináře jsou nyní zaznamenávány i na východní Ukrajině;

14.

dále požaduje, aby byla Úřadem OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) vyslána pozorovatelská mise pro důkladné sledování voleb, a aby obdobnou misi, která by volby komplexně sledovala, vyslal i Parlament a EU; žádá, aby prezidentské volby pořádané dne 25. května 2014 proběhly v plném souladu s mezinárodními normami; odmítá jakékoli vnější tlaky zaměřené na oddálení voleb;

15.

vítá záměr ukrajinské vlády uspořádat předčasné parlamentní volby;

16.

vítá v zásadě i myšlenku uspořádání celonárodního referenda o budoucím statusu a územním uspořádání Ukrajiny, jak je navrhl úřadující prezident Oleksandr Turčynov ve svém televizním vystoupení dne 14. dubna 2014;

17.

vítá nedávné usnesení ukrajinského parlamentu, v němž vyzývá k okamžitému odzbrojení všech nezákonných oddílů domobrany, a s nadějí očekává jeho realizaci;

18.

vítá, že je Rada připravena Ukrajině pomoci s reformou v oblasti civilní bezpečnosti, podpořit policejní složky a právní stát a posoudit všechny stávající možnosti, včetně případného vyslání mise v rámci SBOP nebo pozorovatelské mise EU;

19.

vyjadřuje rozhodnou podporu Ukrajině a jejím občanům v těchto těžkých časech; vítá podepsání politických kapitol dohody o přidružení a následné přijetí jednostranných obchodních opatření; vyzývá, aby úplná dohoda o přidružení a prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu (DCFTA) byly podepsány co nejdříve a ještě před vypršením jednostranných obchodních opatření;

20.

vítá, že ukrajinská vláda oznámila ambiciózní program hospodářských a sociálních reforem, a zdůrazňuje, že je zásadně důležité tyto reformy rychle provést, aby mohlo dojít ke stabilizaci země a překonání její kritické finanční situace; vítá rozhodnutí mezinárodních finančních institucí a Komise poskytnout Ukrajině významnou krátkodobou i dlouhodobou finanční pomoc; připomíná, že je třeba co nejdříve uspořádat a koordinovat mezinárodní dárcovskou konferenci, kterou by měla svolat Komise;

21.

souhlasí s tím, že EU pomoc podmiňuje provedením velmi potřebných strukturálních reforem, jež pomohou vytvořit prostředí příznivější pro dlouhodobý hospodářský růst, zdokonalí řízení veřejných financí, vytvoří záchrannou sociální síť a budou řešit problém korupce; vyzývá k transparentnímu využívání prostředků EU a k jeho pečlivému sledování ze strany Komise;

22.

upozorňuje na vážnou hospodářskou a sociální situaci v zemi; žádá, aby strukturální reformy provázely opatření na zmírnění současné situace především nejzranitelnějších skupin obyvatelstva;

23.

vybízí Ukrajinu, aby pokračovala v nastoleném kurzu politických reforem, zejména pak ústavních reforem, o nichž by měly podrobně diskutovat všechny složky ukrajinské společnosti; vítá, že ukrajinská vláda je odhodlána plnit své závazky a zajistit reprezentativní složení vládních struktur tak, aby zohledňovaly regionální rozmanitost, zaručit plnou ochranu práv příslušníků národnostních menšin, sladit své antidiskriminační právní předpisy se standardy EU, vyšetřit veškeré případy porušení lidských práv a násilných činů a bojovat proti extremismu;

24.

vítá rozhodnutí Komise zřídit podpůrnou skupinu pro Ukrajinu, která se bude zabývat prováděním „evropské reformní agendy“;

25.

podporuje ukrajinskou vládu v úsilí zajistit v úzké spolupráci s OBSE a Radou Evropy dodržování legitimních práv rusky hovořícího obyvatelstva a ostatních kulturních, národnostních a jazykových menšin v souladu s ustanoveními Evropské charty regionálních či menšinových jazyků a Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin;

26.

znovu vyzývá, aby byla ustavena nezávislá komise se silným mezinárodním zastoupením, která by pod dohledem mezinárodního poradního výboru Rady Evropy vyšetřila přestřelky v Kyjevě a tragické události na Majdanu; vítá přizvání třetí strany a svolání její první schůze na 9. dubna 2014;

27.

vítá podepsání politických kapitol dohody o přidružení a očekává rychlé poskytnutí autonomních obchodních preferencí přijatých EU do doby, než budou podepsány ostatní části dohody, které zahrnují dohodu DCFTA;

28.

vítá počáteční opatření přijatá Komisí, která by Ukrajině pomohla řešit energetickou krizi v případě, že by Rusko zastavilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu, a naléhá na Radu a Komisi, aby Kyjev podpořily v úsilí vyřešit vleklý spor s Moskvou o zemní plyn; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba vypracovat solidní společnou politiku energetické bezpečnosti (energetickou unii) s cílem snížit závislost EU na dodávkách ropy a plynu z Ruska, jež by zahrnovala diverzifikaci dodávek energie, plné provedení třetího energetického balíčku a případně by umožňovala přerušit dovoz plynu; domnívá se, že ropovod South Stream by neměl být vybudován a místo toho by měly být zajištěny jiné dodavatelské zdroje; je přesvědčen o tom, že pomoc EU Ukrajině při zajištění zpětného toku dodávek prostřednictvím diverzifikace, zvýšení energetické účinnosti a účinného propojení s EU posílí Ukrajinu vůči politickým a hospodářským tlakům; v tomto ohledu připomíná strategickou úlohu Energetického společenství, jemuž v roce 2014 Ukrajina předsedá;

29.

vyzývá Radu, aby okamžitě zmocnila Komisi k rychlejší liberalizaci vízového režimu s Ukrajinou s cílem pokročit v zavádění bezvízového styku po vzoru Moldavska; vyzývá, aby byly mezitím na úrovni EU a členských států okamžitě zavedeny dočasné, velmi jednoduché a finančně nenáročné postupy udělování víz;

30.

zdůrazňuje, že je nutné věnovat náležitou pozornost ruským obavám, jež se týkají procesu přidružování Ukrajiny a dalších východních sousedů k EU, a že je třeba tento proces vysvětlit, aby se zmírnily obavy z nového geopolitického rozdělení evropského kontinentu; zdůrazňuje, že každá země má plné právo činit vlastní politické volby, ale že angažovanost EU vůči východním partnerům má za cíl šířit prosperitu a zvýšit politickou stabilitu, z čehož by v konečném důsledku měla prospěch i Ruská federace;

31.

připomíná, že dohody o přidružení nejsou konečným cílem budování vztahů EU s Ukrajinou a zeměmi Východního partnerství; v této souvislosti zdůrazňuje, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii mají Gruzie, Moldavsko a Ukrajina – stejně jako kterýkoli jiný evropský stát – evropskou perspektivu a mohou požádat o členství v Evropské unii, pokud dodržují zásady demokracie, základní svobody, lidská práva a práva menšin a zajišťují fungování právního státu;

32.

vyzývá Radu, aby za EU a její členské státy podepsala s Moldavskem a Gruzií dohody o přidružení a dohody DCFTA; schvaluje návrh rozhodnutí Rady o prozatímním provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem a mezi EU a Gruzií bezprostředně po jejich podepsání; naléhavě žádá generální sekretariát Rady Evropské unie, aby po podepsání dohod o přidružení zkrátil oznamovací postupy, tak aby prozatímní provádění těchto dohod mohlo být zahájeno co nejdříve po jejich podepsání; potvrzuje, že pokud budou splněny veškeré požadavky a pokud budou obě dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem a EU a Gruzií následně podepsány, má v úmyslu co nejdříve pokračovat v jejich plné ratifikaci ještě před koncem tohoto funkčního období Komise; žádá, aby pro tyto země byly vyčleněny finanční prostředky na potřebnou dodatečnou pomoc; dále vyzývá k navázání upřímného a otevřeného dialogu s Ruskou federací a v jeho rámci k vynaložení maximálního úsilí na dosažení součinnosti ve prospěch zemí Východního partnerství;

33.

vyjadřuje zvláštní znepokojení nad opětovně se zvyšující nestabilitou v separatistickém regionu Podněstří v Moldavsku; považuje nedávný krok samozvaných orgánů v Tiraspolu, které dne 16. dubna 2014 požádaly o to, aby Rusko uznalo Podněstří za nezávislý stát, za nebezpečný a nezodpovědný; připomíná, že tzv. referendum na autonomním území Gagauzsko bylo uspořádáno v rozporu s ústavou Moldavské republiky, a tudíž nezákonné; znovu vyjadřuje svou plnou podporu územní celistvosti Moldavska a vyzývá všechny strany, aby okamžitě obnovily dialog v rámci schématu 5+2, a vyzývá k posílení role EU coby partnera pro jednání, s cílem nalézt dlouhodobé mírové řešení tohoto problému;

34.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, prezidentům, vládám a parlamentům Ukrajiny, Gruzie a Moldavska, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.