Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62017CA0635

Věc C-635/17: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 13. března 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Den Haag zittingsplaats Haarlem — Nizozemsko) — E. v. Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie („Řízení o předběžné otázce — Prostor svobody, bezpečnosti a práva — Přistěhovalecká politika — Právo na sloučení rodiny — Směrnice 2003/86 — Vyloučení z působnosti směrnice — Článek 3 odst. 2 písm. c). — Vyloučení osob požívajících doplňkové ochrany — Rozšíření práva na sloučení rodiny na uvedené osoby na základě vnitrostátního práva — Pravomoc Soudního dvora — Článek 11 odst. 2 — Nepředložení úředních dokladů, které by prokázaly rodinné vztahy — Vysvětlení považovaná za nedostatečně věrohodná — Povinnosti orgánů členských států provést doplňující opatření — Meze“)

Úř. věst. C 155, 6.5.2019, p. 8–9 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

6.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 155/8


Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 13. března 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Den Haag zittingsplaats Haarlem — Nizozemsko) — E. v. Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

(Věc C-635/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Prostor svobody, bezpečnosti a práva - Přistěhovalecká politika - Právo na sloučení rodiny - Směrnice 2003/86 - Vyloučení z působnosti směrnice - Článek 3 odst. 2 písm. c). - Vyloučení osob požívajících doplňkové ochrany - Rozšíření práva na sloučení rodiny na uvedené osoby na základě vnitrostátního práva - Pravomoc Soudního dvora - Článek 11 odst. 2 - Nepředložení úředních dokladů, které by prokázaly rodinné vztahy - Vysvětlení považovaná za nedostatečně věrohodná - Povinnosti orgánů členských států provést doplňující opatření - Meze“)

(2019/C 155/10)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Den Haag zittingsplaats Haarlem

Účastníci původního řízení

Žalobce: E.

Žalovaný: Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie

Výrok

1)

Soudní dvůr Evropské unie má na základě článku 267 SFEU pravomoc podat výklad čl. 11 odst. 2 směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny v takové situaci, jako je situace ve věci v původním řízení, v níž má předkládající soud rozhodnout o žádosti o sloučení rodiny podané osobou, které byl přiznán status doplňkové ochrany, pokud se toto ustanovení stalo přímo a bezpodmínečně použitelným na takovou situaci na základě vnitrostátního práva.

2)

Článek 11 odst. 2 směrnice 2003/86 musí být vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti ve věci v původním řízení, kdy byla osobou usilující o sloučení rodiny, které byl přiznán status doplňkové ochrany, podána žádost o takové sloučení ve prospěch nezletilé osoby, jejíž je tetou a údajně opatrovnicí, kteráž pobývá jakožto uprchlík a bez rodinných vazeb ve třetí zemi, brání tomu, aby byla tato žádost zamítnuta pouze z toho důvodu, že osoba usilující o sloučení rodiny nepředložila úřední doklady osvědčující úmrtí biologických rodičů nezletilého, a tedy skutečnou povahu rodinných vztahů s touto osobou, a že vysvětlení osoby usilující o sloučení rodiny předložené k odůvodnění své neschopnosti takové doklady předložit bylo příslušnými orgány považováno za nevěrohodné pouze na základě obecných informací, které měly k dispozici ohledně situace v zemi původu, aniž zohlednily konkrétní situaci osoby usilující o sloučení rodiny a nezletilého, jakož i zvláštní obtíže, s nimiž se tyto osoby podle svého tvrzení potýkaly předtím a poté, co uprchly ze své země původu.


(1)  Úř. věst. C 63, 19.2.2018.


Top
  翻译: