27.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/64

(1)

Ve Společenství je třeba zvýšit energetickou účinnost u konečného uživatele, řídit poptávku po energii a podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů, protože v krátkodobém až střednědobém výhledu je poměrně málo prostoru pro jiné ovlivňování podmínek dodávek a distribuce energie, ať už budováním nových kapacit nebo zlepšováním přenosu a distribuce. Tato směrnice tak přispívá k lepšímu zabezpečení dodávek.

(2)

Zvýšená energetická účinnost u konečného uživatele rovněž přispěje ke snížení spotřeby primární energie, ke snížení emisí CO2 a dalších skleníkových plynů, a tím k prevenci nebezpečných klimatických změn. Tyto emise nadále rostou, a plnění závazků z Kjóta je tak stále obtížnější. Lidské činnosti související s energetickým odvětvím způsobují až 78 % emisí skleníkových plynů Společenství. Šestý akční program Společenství pro životní prostředí, stanovený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES (4), předpokládá, že je nezbytné další snížení emisí, aby bylo dosaženo dlouhodobého cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu stabilizovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům působení lidstva na klimatický systém. Konkrétní politiky a opatření jsou proto nezbytné.

(3)

Zvýšená energetická účinnost u konečného uživatele umožní využít potenciálu nákladově efektivních úspor energie ekonomicky efektivním způsobem. Opatření ke zvýšení energetické účinnosti by mohla vést k takovým úsporám energie, a pomoci tak Společenství snížit jeho závislost na dovozu energie. Dále může využívání energeticky účinnějších technologií zlepšit schopnost inovace a konkurenceschopnost Společenství, jak je zdůrazněno v Lisabonské strategii.

(4)

Sdělení Komise o provádění první fáze Evropského programu pro změnu klimatu uvádí směrnici o řízení poptávky po energii mezi přednostními opatřeními týkajícími se změn klimatu, která mají být přijata na úrovni Společenství.

(5)

Tato směrnice je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (5) a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (6), jež stanoví možnost využití energetické účinnosti a řízení poptávky jako alternativy k novým dodávkám a pro ochranu životního prostředí a jež umožňují orgánům členských států mimo jiné vypsat výběrová řízení na nové kapacity nebo se rozhodnout pro opatření ke zvýšení energetické účinnosti a opatření týkající se řízení poptávky, včetně systémů „bílých certifikátů“.

(6)

Touto směrnicí není dotčen článek 3 směrnice 2003/54/ES, jenž požaduje, aby členské státy zabezpečily pro všechny domácnosti, a pokud to uznají za vhodné, i pro malé podniky možnost využívat univerzální služby, což znamená mít na jejich území právo na dodávky elektřiny ve stanovené kvalitě za přiměřené, jednoduše a jasně srovnatelné a průhledné ceny.

(7)

Cílem této směrnice není jen dále podporovat nabídku energetických služeb, ale také vytvářet silnější podněty pro poptávku. Veřejný sektor v každém členském státě by tak měl hrát příkladnou úlohu, pokud jde o investice, údržbu a další výdaje na zařízení využívající energii, energetické služby a jiná opatření ke zvýšení energetické účinnosti. Veřejný sektor by proto měl být podněcován k tomu, aby do svých investic, odpisů a provozních rozpočtů začlenil ohledy na zvyšování energetické účinnosti. Veřejný sektor by se měl snažit použít kritéria energetické účinnosti ve výběrových řízeních na veřejné zakázky, což je postup umožněný směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (7) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (8), jehož princip potvrdil rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 17. září 2002 ve věci C-513/99 (9). Vzhledem ke skutečnosti, že správní struktury se v jednotlivých členských státech značně liší, různá opatření, která veřejný sektor může přijmout, by měla být učiněna na odpovídající celostátní, regionální nebo místní úrovni.

(8)

Existuje celá řada způsobů, kterými může veřejný sektor plnit svou příkladnou úlohu: kromě použitelných opatření uvedených v přílohách III a VI může veřejný sektor například iniciovat pilotní projekty energetické účinnosti, stimulovat zaměstnance k energeticky účinnému chování apod. Aby bylo dosaženo kýženého multiplikačního efektu, měla by být řada takových kroků účinným způsobem sdělována jednotlivým občanům nebo podnikům, přičemž budou zdůrazňovány výhody snížení nákladů.

(9)

Liberalizace maloobchodních trhů pro konečné zákazníky odebírající elektřinu, zemní plyn, uhlí a lignit, vytápění a v některých případech i dálkové vytápění a chlazení vedla téměř výhradně k vyšší účinnosti a nižším nákladům na výrobu energie a na její transformaci a distribuci. Tato liberalizace nevedla k výrazné hospodářské soutěži u produktů a služeb, která by mohla mít za následek zvýšení energetické účinnosti na straně poptávky.

(10)

V usnesení ze dne 7. prosince 1998 o energetické účinnosti v Evropském společenství (10) Rada schválila cíl pro Společenství jako celek zlepšit energetickou náročnost konečné spotřeby do roku 2010 o jeden procentní bod ročně.

(11)

Členské státy by proto měly přijmout národní orientační cíle na podporu energetické účinnosti u konečného uživatele a pro zajištění dalšího růstu a životaschopnosti trhu s energetickými službami, a přispět tak k naplňování Lisabonské strategie. Přijetí národních orientačních cílů na podporu energetické účinnosti u konečného uživatele zajišťuje účinnou součinnost s dalšími právními předpisy Společenství, jejichž uplatňování přispěje k dosažení uvedených národních cílů.

(12)

Tato směrnice vyžaduje, aby členské státy přijaly určitá opatření, a splnění jejích cílů závisí na dopadu, jejž tato opatření mají na konečného uživatele energie. Konečný výsledek opatření členských států tak závisí na mnoha vnějších faktorech, jež ovlivňují chování uživatelů při využívání energie a jejich ochotu zavádět postupy vedoucí k úsporám energie a používat energeticky úsporná zařízení. I když se tedy členské státy zavazují, že se budou snažit cílové hodnoty 9 % dosáhnout, je národní cíl úspor energie ve své podstatě orientační a pro členské státy z něho neplyne žádný právně vymahatelný závazek jej dosáhnout.

(13)

Ve snaze o dosažení svých orientačních cílů si mohou členské státy stanovit cíle vyšší než 9 %.

(14)

Zlepšení energetické účinnosti prospěje výměna informací, zkušeností a osvědčených postupů na všech úrovních, včetně, a to zejména, veřejného sektoru. Členské státy by proto měly uvést seznam opatření přijatých v souvislosti s touto směrnicí a co nejdůsledněji přezkoumat jejich účinnost.

(15)

Při usilování o dosažení vyšší energetické účinnosti v důsledku změn v technologiích, v chování nebo v hospodářství je třeba se vyhnout závažnému nepříznivému dopadu na životní prostředí a brát ohled na sociální priority.

(16)

Financování nabídky a náklady poptávky hrají v energetických službách důležitou úlohu. Vytvoření fondů určených k podpoře provádění programů energetické účinnosti a dalších opatření v oblasti energetické účinnosti a k podpoře rozvoje trhu energetických služeb může na takovém trhu představovat vhodný nástroj poskytování nediskriminačního financování novým podnikům.

(17)

Zvýšené energetické účinnosti u konečného uživatele lze dosáhnout zlepšením dostupnosti energetických služeb a zvýšením poptávky po nich nebo jinými opatřeními ke zvýšení energetické účinnosti.

(18)

Aby bylo možné využít potenciálu úspor energie v určitých segmentech trhu, kde se energetické audity obchodně nevyužívají, například v domácnostech, měly by členské státy zajistit dostupnost energetických auditů.

(19)

Závěry Rady ze dne 5. prosince 2000 uvádějí podporu energetickým službám prostřednictvím rozvoje strategie Společenství jako prioritní oblast činnosti vedoucí ke zvýšení energetické účinnosti.

(20)

Distributoři energie, provozovatelé distribučních soustav a maloobchodní prodejci energie mohou zvýšit účinnost využívání energie ve Společenství, pokud budou nabízet energetické služby zohledňující účinnost u konečného uživatele, například při vytápění vnitřních prostor, teplé vody pro domácnosti, chlazení, výrobě produktů, osvětlení a pohon. Zvyšování zisku tak bude pro distributory energie, provozovatele distribučních soustav a maloobchodní prodejce energie spíše spojeno s prodejem energetických služeb co největšímu počtu uživatelů než s prodejem co největšího množství energie jednotlivým zákazníkům. Členské státy by se měly snažit předejít jakémukoli narušení hospodářské soutěže v této oblasti, aby zajistily rovné podmínky všem poskytovatelům energetických služeb; tento úkol však mohou delegovat na vnitrostátní regulační orgán.

(21)

S náležitým ohledem na vnitrostátní organizaci účastníků energetického trhu a z důvodu podpory provádění energetických služeb a opatření ke zvýšení energetické účinnosti stanovených v této směrnici by členské státy měly mít možnost uložit za povinnost distributorům energie, provozovatelům distribučních soustav nebo maloobchodním prodejcům energie, případně účastníkům trhu ze dvou či ze všech těchto tří kategorií, aby uvedené služby poskytovali a aby se podíleli na uvedených opatřeních.

(22)

Využívání finančních ujednání třetí stranou je inovační postup, který by se měl podněcovat. V rámci těchto ujednání se příjemce vyhne investičním výdajům tím, že využije část finanční hodnoty úspory energie plynoucí z investice třetí strany k tomu, aby třetí straně uhradil investiční výdaje a náklady na úroky.

(23)

Aby sazby a další regulace energie vázané na rozvodnou síť lépe napomáhaly energetické účinnosti u konečného uživatele, měly by být odstraněny neopodstatněné pobídky ke zvyšování objemu spotřeby.

(24)

Podpory trhu energetických služeb lze dosáhnout řadou prostředků včetně nefinančních.

(25)

Energetické služby, programy zvýšení energetické účinnosti a další opatření ke zvýšení energetické účinnosti, jejichž cílem je úspora energie, mohou být podporovány nebo prováděny na základě dobrovolných dohod mezi zúčastněnými osobami a subjekty veřejného sektoru určenými členskými státy.

(26)

Dobrovolné dohody, na které se vztahuje tato směrnice, by měly být průhledné a měly by případně obsahovat informace přinejmenším o těchto otázkách: kvantifikovaných a naplánovaných cílech, sledování a podávání zpráv.

(27)

Odvětví motorových paliv a dopravy hrají důležitou úlohu, pokud jde o energetickou účinnost a úspory energie.

(28)

Při stanovování opatření ke zvýšení energetické účinnosti by měl být zohledněn prospěch, který s ohledem na účinnost přináší široké využití nákladově efektivních technologických inovací, například elektronické měření spotřeby. V souvislosti s touto směrnicí patří mezi individuální měřiče za konkurenceschopné ceny přesné kalorimetry.

(29)

Aby byli koneční uživatelé schopni přijímat informovanější rozhodnutí vztahující se k jejich vlastní spotřebě energie, měli by o ní mít k dispozici dostatečné množství informací, jakož i další užitečné informace, například o dostupných opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily spotřeby konečných uživatelů nebo objektivní technické údaje o energetických spotřebičích včetně systémů založených na „faktoru čtyři“ a dalších. Připomíná se, že některé tyto důležité informace by měly být konečným zákazníkům již dostupné podle čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES. Kromě toho by měli být uživatelé aktivně nabádáni k tomu, aby si sami pravidelně kontrolovali hodnoty na měřičích.

(30)

Všechny typy informací související s energetickou účinností by měly být co nejvíce šířeny vhodným způsobem, a to i prostřednictvím vyúčtování, příslušným cílovým skupinám. Mohou mezi ně patřit informace o finančních a právních rámcích, sdělení a propagační kampaně a širokosáhlá výměna osvědčených postupů na všech úrovních.

(31)

Přijetím této směrnice jsou všechna věcná ustanovení směrnice Rady 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 o omezování emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti (SAVE) (11) upravena jinými právními předpisy Společenství, a proto by uvedená směrnice měla být zrušena.

(32)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zvyšování energetické účinnosti u konečného uživatele a rozvoje trhu energetických služeb, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(33)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (12),

a)

stanoví nezbytné orientační cíle, mechanismy, pobídky a institucionální, finanční a právní rámce, jež umožní odstranit stávající překážky na trhu a nedostatky zabraňující účinnému konečnému použití;

b)

vytváří podmínky pro rozvoj a podporu trhu energetických služeb a pro zavádění dalších opatření ke zvýšení energetické účinnosti u konečného uživatele.

a)

poskytovatele opatření ke zvýšení energetické účinnosti, distributory energie, provozovatele distribučních soustav a maloobchodní prodejce energie. Členské státy však mohou vyjmout malé distributory energie, malé provozovatele distribučních soustav a malé maloobchodní prodejce energie z působnosti článků 6 a 13;

b)

konečné zákazníky. Tato směrnice se však nevztahuje na podniky spadající do kategorií činností, jež jsou uvedeny v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (13);

c)

ozbrojené síly, avšak pouze v takovém rozsahu, kdy její použití nebude v rozporu s podstatou a hlavními cíli činností ozbrojených sil, a dále s výjimkou materiálu používaného výhradně pro vojenské účely.

a)

„energií“ všechny formy obchodně dostupné energie včetně elektřiny, zemního plynu (včetně zkapalněného zemního plynu), zkapalněného ropného plynu, jakýchkoli paliv pro vytápění a chlazení včetně dálkového vytápění a chlazení, uhlí a lignitu, rašeliny, pohonných hmot (kromě leteckých a námořních lodních paliv) a biomasy podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (14);

b)

„energetickou účinností“ poměr výstupu ve formě výkonu, služby, zboží nebo energie a množství vstupní energie;

c)

„zvýšením energetické účinnosti“ nárůst energetické účinnosti u konečného uživatele v důsledku technologických či ekonomických změn nebo v důsledku změn v lidském chování;

d)

„úsporami energie“ množství ušetřené energie určené měřením nebo odhadem spotřeby před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení energetické účinnosti a po něm, při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují;

e)

„energetickou službou“ fyzický prospěch, užitek nebo dobro získané kombinací energie s energeticky účinnými technologiemi nebo činnostmi, které mohou zahrnovat provozní činnosti, údržbu a kontrolu nezbytnou pro dodání služby, jež je dodávána na základě smlouvy a u níž bylo prokázáno, že za normálních okolností vede k ověřitelnému a měřitelnému či odhadnutelnému zvýšení energetické účinnosti nebo k úsporám primární energie;

f)

„mechanismy energetické účinnosti“ obecné nástroje využívané vládami nebo vládními subjekty za účelem vytvoření podpůrného rámce nebo pobídek směřovaných na účastníky trhu, aby poskytovali a kupovali energetické služby a další opatření ke zvýšení energetické účinnosti;

g)

„programy zvýšení energetické účinnosti“ činnosti zaměřené na skupiny konečných zákazníků a obvykle vedoucí k ověřitelnému a měřitelnému či odhadnutelnému zvýšení energetické účinnosti;

h)

„opatřeními ke zvýšení energetické účinnosti“ veškeré činnosti obvykle vedoucí k ověřitelnému a měřitelnému či odhadnutelnému zvýšení energetické účinnosti;

i)

„poskytovatelem energetických služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která dodává energetické služby nebo jiná opatření ke zvýšení energetické účinnosti zařízení uživatele či v rámci jeho budovy a nese přitom jistou míru finančního rizika. Odměna za poskytnuté služby závisí, zcela nebo částečně, na dosaženém zvýšení energetické účinnosti a na splnění dalších dohodnutých kritérií výkonnosti;

j)

„smlouvou o energetické výkonnosti“ smluvní ujednání mezi příjemcem a poskytovatelem (obvykle poskytovatelem energetických služeb) o opatření ke zvýšení energetické účinnosti, kdy jsou investice do tohoto opatření splaceny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení energetické účinnosti;

k)

„financováním třetí stranou“ smluvní ujednání zahrnující kromě dodavatele energie a příjemce opatření ke zvýšení energetické účinnosti ještě třetí stranu, která na dané opatření poskytuje kapitál a dostává od příjemce odměnu ve výši části úspor energie dosažených v důsledku opatření ke zvýšení energetické účinnosti. Uvedenou třetí stranou může, ale nemusí být poskytovatel energetických služeb;

l)

„energetickými audity“ systematický postup získávání dostatečných informací o stávajícím profilu energetické náročnosti stavby či skupiny staveb, průmyslového postupu nebo zařízení a soukromých nebo veřejných služeb, který identifikuje a kvantifikuje možnosti nákladově efektivních úspor energie a podává zprávy o zjištěních;

m)

„finančními nástroji pro úspory energie“ veškeré finanční nástroje jako fondy, dotace, daňové úlevy, půjčky, financování třetí stranou, smlouvy o energetické výkonnosti, smlouvy o záruce úspor energie, smlouvy o subdodávkách energie a další podobné smlouvy, jež jsou na trh uváděny veřejnými nebo soukromými subjekty za účelem částečného či celkového pokrytí počátečních projektových nákladů na provádění opatření ke zvýšení energetické účinnosti;

n)

„konečným zákazníkem“ fyzická nebo právnická osoba, jež nakupuje energii pro své vlastní konečné využití;

o)

„distributorem energie“ fyzická nebo právnická osoba, jež odpovídá za dopravu energie s ohledem na její dodání konečným zákazníkům a distribučním místům, která energii konečným zákazníkům prodávají. Z této definice jsou vyloučeni provozovatelé distribučních soustav elektřiny a zemního plynu, kteří jsou uvedeni v písmenu p);

p)

„provozovatelem distribučních soustav“ fyzická nebo právnická osoba, která v dané oblasti odpovídá za provoz distribuční soustavy elektřiny nebo zemního plynu, za zajištění její údržby a v nutných případech i jejího vývoje, a případně též za její propojení s jinými soustavami a za zajištění dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po distribuci elektřiny a zemního plynu;

q)

„maloobchodním prodejcem energie“ fyzická nebo právnická osoba, která se zabývá prodejem energie konečným zákazníkům;

r)

„malým distributorem energie, malým provozovatelem distribučních soustav a malým maloobchodním prodejcem energie“ fyzická nebo právnická osoba, která distribuuje nebo prodává energii konečným zákazníkům a která ročně distribuuje nebo prodá menší množství energie, než které odpovídá 75 GWh, nebo která zaměstnává méně než deset osob nebo jejíž roční obrat nebo roční rozvaha nepřesahuje 2 000 000 EUR;

s)

„bílými certifikáty“ osvědčení vydávaná nezávislými certifikačními subjekty potvrzující nároky účastníků trhu na úspory energie v důsledku opatření ke zvýšení energetické účinnosti.

—

nejméně dvě opatření použijí z orientačního seznamu uvedeného v příloze VI,

—

členské státy usnadní tento proces tím, že zveřejní zásady energetické účinnosti a úspory energie jako možné kritérium hodnocení při výběrových řízeních na veřejné zakázky.

a)

na vyžádání a nejvýše jednou ročně poskytli souhrnné statistické informace o svých konečných zákaznících úřadům či agenturám uvedeným v čl. 4 odst. 4 nebo jinému určenému subjektu, pokud tento subjekt obdržené informace postoupí uvedeným úřadům či agenturám. Tyto informace musí být dostatečné k tomu, aby mohly být řádně připraveny a prováděny programy zvýšení energetické účinnosti a aby byly podporovány a sledovány energetické služby a další opatření ke zvýšení energetické účinnosti. Tyto informace musí obsahovat aktuální údaje o spotřebě konečného uživatele a mohou obsahovat i odpovídající údaje týkající se minulosti, případně včetně profilů zatížení, segmentace zákazníků a zeměpisné polohy zákazníků, přičemž musí být zachována integrita a důvěrnost informací soukromého rázu či informací obchodně citlivých, v souladu platnými právními předpisy Společenství;

b)

se zdrželi všech činností, které by mohly bránit poptávce po energetických službách a dalších opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti anebo jejich poskytování nebo které by mohly brzdit rozvoj trhů s energetickými službami a dalšími opatřeními ke zvýšení energetické účinnosti. Dotčený členský stát přijme vhodná opatření, aby takovým případným činnostem zabránil.

a)

zvolí jeden nebo více z níže uvedených požadavků, jež musí splňovat distributoři, provozovatelé distribučních soustav nebo maloobchodní prodejci energie, ať už přímo nebo nepřímo, prostřednictvím jiných poskytovatelů energetických služeb či opatření ke zvýšení energetické účinnosti:

b)

zajistí, aby existovaly nebo byly uzavřeny dobrovolné dohody nebo zřízeny jiné tržně orientované systémy, například bílé certifikáty, které budou mít stejný dopad jako jeden či více požadavků uvedených v písmenu a). Dobrovolné dohody jsou posuzovány členským státem a pod jeho dohledem a průběžnou kontrolou, aby bylo zajištěno, že mají v praxi stejný dopad jako jeden či více požadavků uvedených v písmenu a).

Za tímto účelem musí mít dobrovolné dohody jasné a jednoznačné cíle a podléhají požadavkům na sledování a podávání zpráv spojeným s postupy, které mohou vést k revidovaným nebo dodatečným opatřením, pokud není cílů dosaženo nebo není pravděpodobné, že by jich dosaženo bylo. Kvůli zajištění průhlednosti musí být dobrovolné dohody dostupné veřejnosti a před svým uvedením do praxe musí být zveřejněny v rozsahu, který umožňují platná ustanovení o důvěrnosti, a musí obsahovat výzvu zúčastněným osobám, aby předložily své připomínky.

a)

aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie;

b)

srovnání aktuální spotřeby energie konečného zákazníka se spotřebou za stejné období předchozího roku, nejlépe v grafické podobě;

c)

kdykoli je to možné a přínosné, srovnání s průměrným normalizovaným nebo vzorovým uživatelem energie stejné kategorie;

d)

kontaktní údaje na organizace spotřebitelů, energetické agentury nebo podobné subjekty, včetně adres internetových stránek, u nichž jsou dostupné informace o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily konečných uživatelů nebo objektivní technické údaje o energetických spotřebičích.

—

první akční plán energetické účinnosti do 30. června 2007,

—

druhý akční plán energetické účinnosti do 30. června 2011,

—

třetí akční plán energetické účinnosti do 30. června 2014.

—

zahrnuje podrobnou analýzu a zhodnocení předchozího plánu,

—

zahrnuje konečné výsledky s ohledem na splnění cílů úspor energie stanovených v čl. 4 odst. 1 a 2,

—

zahrnuje plány na dodatečná opatření zaměřená na odstranění všech stávajících nebo předpokládaných nedostatků při naplňování cílů a předpokládané dopady těchto opatření,

—

v souladu s čl. 15 odst. 4 využívá a postupně zvyšuje využívání harmonizovaných ukazatelů účinnosti a směrodatných hodnot, jak pro vyhodnocení minulých opatření, tak pro zhodnocení dopadů plánovaných budoucích opatření,

—

je založen na dostupných údajích a doplněn odhady.

—

první akční plán energetické účinnosti se přezkoumá do 1. ledna 2008,

—

druhý akční plán energetické účinnosti se přezkoumá do 1. ledna 2012,

—

třetí akční plán energetické účinnosti se přezkoumá do 1. ledna 2015.

—

prvních akčních plánů energetické účinnosti do 1. ledna 2008,

—

druhých akčních plánů energetické účinnosti do 1. ledna 2012,

—

třetích akčních plánů energetické účinnosti do 1. ledna 2015.