28.6.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 168/1

---

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 708/2007

ze dne 11. června 2007

o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 a čl. 299 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s článkem 6 Smlouvy mají být požadavky na ochranu životního prostředí zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Společenství, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje.

(2)	Akvakultura je rychle rostoucí odvětví, které zkoumá možnosti inovace a nová odbytiště. K přizpůsobení produkce podmínkám trhu je důležité, aby odvětví akvakultury zvyšovalo rozmanitost chovaných druhů.

(3)

Akvakultura v minulosti hospodářsky těžila z vysazování cizích druhů a z přemisťování místně se nevyskytujících druhů (například pstruha duhového, ústřice obrovské a lososa) a cílem politiky pro budoucnost je optimalizovat užitek spojený s vysazováním a přemisťováním a zároveň zabránit změnám ekosystémů, předejít negativním biologickým interakcím s původními populacemi, včetně genetických změn, a omezit šíření necílových druhů a škodlivé účinky na přírodní stanoviště.

(4)

Bylo zjištěno, že invazivní cizí druhy jsou jednou z hlavních příčin ztráty původních druhů a poškození biologické rozmanitosti. Podle čl. 8 písm. h) Úmluvy o biologické rozmanitosti, jíž je Společenství smluvní stranou, každá smluvní strana, pokud je to možné a vhodné, zabraňuje zavádění cizích druhů, které ohrožují ekosystémy, přírodní stanoviště nebo druhy, a takové cizí druhy kontroluje nebo hubí. Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti pak zejména přijala rozhodnutí VI/23 o cizích druzích, které ohrožují ekosystémy, přírodní stanoviště nebo druhy, jehož příloha obsahuje hlavní zásady pro prevenci, zavádění a zmírňování vlivu takových cizích druhů.

(5)	Přemisťování druhů v rámci jejich přirozeného areálu rozšíření do oblastí, kde se ze specifických biogeografických důvodů místně nevyskytují, může rovněž představovat riziko pro ekosystémy v těchto oblastech a mělo by být tímto nařízením upraveno.

(6)

Společenství by proto mělo vypracovat vlastní rámec pro zajištění náležité ochrany vodních přírodních stanovišť před riziky spojenými s používáním nepůvodních druhů v akvakultuře. Tento rámec by měl zahrnovat postupy pro analýzu možných rizik, přijímání opatření podle zásad prevence a obezřetnosti a případně postupy pro vypracování pohotovostních plánů. Tyto postupy by měly vycházet ze zkušeností získaných ze stávajících dobrovolných rámců, zejména souboru pokynů Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) o vysazování a přemisťování mořských organismů a soubor pokynů a příručky Poradní komise pro evropský vnitrozemský rybolov (EIFAC) pro rozhodování o vysazování a přemisťování mořských a sladkovodních organismů.

(7)

Opatřeními stanovenými v tomto nařízení by neměla být dotčena směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (2), směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (4), ani směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (5).

(8)

Možná rizika, která mohou mít v některých případech dalekosáhlé dopady, jsou zpočátku patrnější na místní úrovni. Vlastnosti místních vodních prostředí se v rámci Společenství velmi liší a členské státy mají patřičné vědomosti a odborné znalosti pro hodnocení a řízení rizik ohrožujících vodní prostředí náležející do jejich svrchovanosti nebo jurisdikce. Proto je vhodné, aby odpovědnost za provádění opatření stanovených tímto nařízením nesly především členské státy.

(9)	Je třeba vzít v úvahu, že přesuny cizích nebo místně se nevyskytujících druhů chovaných v uzavřených zařízeních akvakultury, která jsou zabezpečená a představují velmi malé riziko úniku, by neměly být předmětem předchozího posouzení rizik pro životní prostředí.

(10)

Avšak pro případy, kdy rizika nejsou zanedbatelná a mohou mít dopad na další členské státy, by měl existovat systém Společenství pro konzultaci zúčastněných stran a prověřování povolení před jeho vydáním členskými státy. Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství, zřízený nařízením Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (6), by měl při takové konzultaci poskytovat odborné poradenství a prostřednictvím Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu, zřízeného rozhodnutím Komise 1999/478/ES (7), by měly rady poskytovat zúčastněné subjekty v oblasti akvakultury a ochrany životního prostředí,

(11)

V určitých částech Společenství jsou některé cizí druhy běžně v akvakultuře používány již po dlouhou dobu. S tím související činnosti by proto měly využívat rozdílného zacházení usnadňujícího jejich rozvoj bez jakékoli další administrativní zátěže za podmínky, že daný zdroj je schopen produkovat populaci neobsahující necílové druhy. Členským státům, které na svém území hodlají omezit použití takových dlouho používaných druhů, by to mělo být umožněno.

(12)	Nic v tomto nařízení nebrání členským státům upravit vnitrostátními předpisy chov cizích nebo místně se nevyskytujících druhů v soukromých akváriích a zahradních rybníčcích.

(13)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(14)	Z důvodu účinnosti by se měly změny příloh I, II, III a IV tohoto nařízení nezbytné k jejich přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku přijímat řídícím postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení vytváří rámec upravující akvakulturní postupy ve vztahu k cizím a místně se nevyskytujícím druhům s cílem posoudit a minimalizovat možný vliv těchto druhů a všech souvisejících necílových druhů na vodní přírodní stanoviště, a tím přispět k dlouhodobě udržitelnému rozvoji tohoto odvětví.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na vysazování cizích druhů a přemisťování místně se nevyskytujících druhů za účelem jejich využití v akvakultuře ve Společenství, k němuž dojde po dni použitelnosti tohoto nařízení ve smyslu čl. 25 odst. 1.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na přemisťování místně se nevyskytujících druhů uvnitř jednotlivých členských států s výjimkou případů, kdy lze na základě odborných poznatků předvídat hrozby pro životní prostředí způsobené přemístěním. Pokud byl jmenován poradní výbor podle článku 5, odpovídá za posouzení rizik.

3.   Toto nařízení se vztahuje na všechny činnosti v oblasti akvakultury v jurisdikci členských států, bez ohledu na rozsah nebo povahu těchto činností. Vztahuje se na veškeré chované cizí a místně se nevyskytující vodní organismy. Vztahuje se na akvakulturu využívající jakýkoli druh vodního prostředí.

4.   Toto nařízení se nevztahuje na chov okrasných vodních živočichů nebo rostlin v obchodech se zvířaty v zájmovém chovu, zahradních centrech, izolovaných zahradních jezírcích nebo akváriích, které jsou v souladu s článkem 6 rozhodnutí Komise 2006/656/ES ze dne 20. září 2006, kterým se stanoví veterinární podmínky a požadavky na veterinární osvědčení pro dovoz ryb pro okrasné účely (9), nebo v zařízeních vybavených zařízeními pro čištění odpadních vod, jež splňují cíle uvedené v článku 1.

5.   S výjimkou článků 3 a 4 se toto nařízení nevztahuje na druhy uvedené v příloze IV. Posouzení rizik podle článku 9 se nevztahuje na druhy uvedené v příloze IV, s výjimkou případů, kdy členské státy hodlají na svém území přijmout opatření k omezení používání dotyčných druhů.

6.   Přesuny cizích nebo místně se nevyskytujících druhů chovaných v uzavřených zařízeních akvakultury nejsou předmětem předchozího posouzení rizik pro životní prostředí, s výjimkou případů, kdy členské státy hodlají přijmout náležitá opatření.

7.   Vysazování a přemisťování za účelem použití v „uzavřených zařízeních akvakultury“ lze v budoucnosti na základě nových vědeckých poznatků a doporučení vyjmout z požadavků týkajících se povolení podle kapitoly III. Pokrok ve vědeckých poznatcích týkajících se biologické bezpečnosti moderních uzavřených systémů se očekává mimo jiné v rámci výzkumu cizích druhů financovaného Společenstvím. Související rozhodnutí bude přijato nejpozději 31. března 2009 postupem stanoveným v článku 24.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„akvakulturou“ činnost definovaná v čl. 3 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (10);

2)	„otevřeným zařízením akvakultury“ zařízení, kde se akvakultura provozuje ve vodním prostředí, které není od přírodního vodního prostředí odděleno překážkami bránícími úniku chovaných kusů nebo biologického materiálu, které mohou přežívat a následně se rozmnožovat;

3)	„uzavřeným zařízením akvakultury“ zařízení, kde se akvakultura provozuje ve vodním prostředí, v němž je zajištěno proudění vody a které je od přírodního vodního prostředí odděleno překážkami bránícími úniku chovaných kusů nebo biologického materiálu, které mohou přežívat a následně se rozmnožovat;

4)	„vodními organismy“ veškeré ve vodě žijící druhy patřící do říší živočichové (Animalia), rostliny (Plantae) a jednobuněčné organismy (Protista), včetně všech částí, gamet, semen, vajíček nebo romnožovacích částí (klíčků) každého z nich, které mohou přežít nebo se následně rozmnožovat;

5)	„polyploidními organismy“ uměle vzniklé tetraploidní organismy (4N). Jde o vodní organismy, u nichž bylo technikami buněčné manipulace dosaženo zdvojnásobení počtu chromozomů v buňkách;

6)

„cizím druhem“ a) druh nebo poddruh vodního organismu vyskytující se mimo svůj známý přirozený areál rozšíření a mimo oblast svého přirozeného potenciálu rozšíření; b) polyploidní organismy a uměle křížené druhy schopné rozmnožování, bez ohledu na svůj přirozený areál rozšíření nebo potenciál rozšíření;

7)	„místně se nevyskytujícím druhem“ druh nebo poddruh vodního organismu, který se z biogeografických důvodů místně nevyskytuje v určité oblasti v rámci svého přirozeného areálu rozšíření;

8)	„necílovým druhem“ druh nebo poddruh vodního organismu, který může být pro vodní prostředí škodlivý a který je nezáměrně přesunut spolu s vodním organismem, jenž je vysazován nebo přemisťován, s výjimkou organismů způsobujících nákazy, na něž se vztahuje směrnice 2006/88/ES;

9)	„přesunem“ vysazení nebo přemístění;

10)	„vysazením“ proces, kterým je cizí druh záměrně přesunut do prostředí mimo svůj přirozený areál rozšíření za účelem využití v akvakultuře;

11)	„přemístěním“ proces, kterým je místně se nevyskytující druh za účelem využití v akvakultuře záměrně přesunut v rámci svého přirozeného areálu rozšíření do oblasti, kde se z biogeografických důvodů dříve nevyskytoval;

12)	„pokusným vypuštěním“ vysazení cizích druhů nebo přemístění místně se nevyskytujících druhů v omezeném rozsahu pro posouzení ekologické interakce s původními druhy a stanovišti za účelem testování předpokladů posouzení rizik;

13)	„žadatelem“ fyzická nebo právnická osoba nebo subjekt navrhující provést vysazení nebo přemístění vodního organismu;

14)	„karanténou“ proces, kterým mohou být vodní organismy a veškeré s nimi spojené organismy udržovány v naprosté izolaci od okolního prostředí;

15)	„karanténním zařízením“ zařízení, ve kterém mohou být vodní organismy a veškeré s nimi spojené organismy udržovány v naprosté izolaci od okolního prostředí;

16)	„rutinním přesunem“ přesun vodních organismů ze zdroje, u něhož existuje nízké riziko přemístění necílových druhů a který v důsledku vlastností vodních organismů nebo používané akvakulturní metody, například uzavřených systémů definovaných v bodě 3, nepůsobí žádné nepříznivé ekologické účinky;

17)	„výjimečným přesunem“ jakýkoli přesun vodních organismů nesplňující kritéria pro rutinní přesun;

18)	„přijímajícím členským státem“ členský stát, na jehož území je vysazen cizí druh nebo přemístěn místně se nevyskytující druh;

19)	„odesílajícím členským státem“ členský stát, z jehož území se vysazuje cizí druh nebo přemisťuje místně se nevyskytující druhy.

KAPITOLA II

OBECNÉ POVINNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 4

Opatření proti nepříznivým účinkům

Členské státy zajistí přijetí veškerých vhodných opatření s cílem zabránit nepříznivým účinkům na biologickou rozmanitost, a zejména na druhy, stanoviště a funkce ekosystémů, které je možné očekávat od vysazení nebo přemístění vodních organismů a necílových druhů v akvakultuře a jako důsledek rozšíření těchto druhů do volné přírody.

Článek 5

Rozhodovací a poradní orgány

Členské státy určí příslušný orgán nebo orgány, které odpovídají za zajištění plnění požadavků tohoto nařízení (dále jen „příslušný orgán“). Každý příslušný orgán může jmenovat poradní výbor, který mu bude nápomocen a který bude poskytovat náležité odborné znalosti (dále jen „poradní výbor“). Pokud členský stát poradní výbor nejmenuje, plní úkoly jemu přidělené v tomto nařízení příslušný orgán.

KAPITOLA III

POVOLENÍ

Článek 6

Žádost o povolení

1.   Provozovatel akvakultury zamýšlející vysadit cizí druh nebo přemístit místně se nevyskytující druh, na který se nevztahuje čl. 2 odst. 5, podá příslušnému orgánu přijímajícího členského státu žádost o povolení. Podaná žádost se může týkat více přesunů, k nimž má dojít v období nejvýše sedmi let.

2.   Žadatel předloží spolu se žádostí dokumentaci v souladu s orientačními pokyny uvedenými v příloze I. Poradní výbor zaujme stanovisko k tomu, zda daná žádost obsahuje veškeré údaje požadované k posouzení, zda je navrhovaný přesun rutinní nebo výjimečný a zda je možné jej schválit, a o svém stanovisku uvědomí příslušný orgán.

3.   Ke konci povoleného období může být podána žádost o další povolení s odkazem na předchozí povolení. Pokud nejsou doloženy žádné nepříznivé účinky na životní prostředí, je navrhovaný přesun považován za rutinní.

Článek 7

Druh navrhovaného přesunu

Poradní výbor zaujme stanovisko k tomu, zda je navrhovaný přesun rutinní nebo výjimečný a zda mu musí předcházet karanténa nebo pokusné vypuštění, a o svém stanovisku uvědomí příslušný orgán.

Článek 8

Rutinní přesun

V případě rutinních přesunů může příslušný orgán vydat povolení a případně vznést požadavek na karanténu nebo pokusné vypuštění, jak je uvedeno v kapitolách IV a V.

Článek 9

Výjimečný přesun

1.   V případě výjimečných přesunů se posoudí rizika pro životní prostředí podle přílohy II. Příslušný orgán rozhodne, zda za posouzení rizik pro životní prostředí odpovídá žadatel nebo nezávislý orgán a kdo ponese náklady.

2.   Na základě posouzení rizik pro životní prostředí poskytne poradní výbor příslušnému orgánu stanovisko o riziku, a to na formuláři pro souhrnnou zprávu uvedeném v části 3 přílohy II. Jestliže poradní výbor shledá, že riziko je nízké, může příslušný orgán vydat povolení bez dalších náležitostí.

3.   Jestliže poradní výbor shledá, že riziko spojené s navrhovaným přemístěním vodních organismů je vysoké nebo střední ve smyslu části 1 přílohy II, posoudí žádost v konzultaci s žadatelem s cílem zjistit, zda jsou k dispozici postupy nebo technologie pro zmírnění rizika, které by je snížily na nízkou úroveň. Poradní výbor předá příslušnému orgánu výsledky svého posouzení s podrobnými informacemi o úrovni rizika a s důvody pro případné snížení rizika, a to na formuláři uvedeném v části 3 přílohy II.

4.   Příslušný orgán může vydat povolení pro výjimečný přesun pouze v případě, kdy z posouzení rizik, včetně případných opatření ke zmírnění rizika, vyplývá nízké riziko pro životní prostředí. Každé odmítnutí povolení musí být řádně odůvodněno na odborném základě, a pokud odborné informace dosud nedostačují, na základě zásady obezřetnosti.

Článek 10

Lhůta pro rozhodnutí

1.   Žadatel je o rozhodnutí vydat nebo odmítnout povolení písemně uvědomen v přiměřené lhůtě a v každém případě do šesti měsíců ode dne podání žádosti, přičemž se nezapočítává doba, v níž žadatel poskytuje doplňující informace, pokud si je poradní výbor vyžádá.

2.   Členské státy, které jsou signatáři ICES, mohou ICES požádat o posouzení žádostí a rizik týkajících se mořských organismů před tím, než poradní výbor zaujme stanovisko. V tom případě se lhůta prodlužuje o šest měsíců.

Článek 11

Přemístění s vlivem na sousední členské státy

1.   Mohou-li se možné nebo známé účinky navrženého přesunu organismu na životní prostředí projevit v sousedních členských státech, oznámí příslušný orgán dotčenému členskému státu nebo členským státům a Komisi svůj záměr vydat povolení, a to zasláním návrhu rozhodnutí spolu s důvodovou zprávou a shrnutím posouzení rizik pro životní prostředí uvedeným v části 3 přílohy II.

2.   Ostatní dotčené členské státy mohou Komisi předložit písemné připomínky dvou měsíců ode dne oznámení.

3.   Do šesti měsíců ode dne oznámení Komise po konzultaci s Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství, zřízeným článkem 33 nařízení (ES) č. 2371/2002, a Poradním výborem pro rybolov a akvakulturu, zřízeným rozhodnutím 1999/478/ES, potvrdí, zamítne nebo změní navržené rozhodnutí vydat povolení.

4.   Do 30 dnů ode dne rozhodnutí Komise mohou dotčené členské státy předložit toto rozhodnutí Radě. Rada může kvalifikovanou většinou přijmout jiné rozhodnutí ve lhůtě dalších 30 dnů.

Článek 12

Odnětí povolení

Jestliže dojde k nepředvídaným událostem s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní populace, může příslušný orgán povolení v libovolném okamžiku prozatímně nebo trvale odejmout. Každé odnětí povolení musí být odůvodněno na odborném základě, a pokud odborné informace dosud nedostačují, na základě zásady obezřetnosti a s náležitým ohledem na vnitrostátní správní předpisy.

KAPITOLA IV

PODMÍNKY PRO VYSAZENÍ PO VYDÁNÍ POVOLENÍ

Článek 13

Soulad s ostatními předpisy Společenství

Povolení pro vysazení podle tohoto nařízení může být vydáno pouze v případech, kdy je zjevné, že lze splnit požadavky jiných právních předpisů, zejména

a)	veterinární podmínky stanovené ve směrnici 2006/88/ES o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů;

b)	podmínky stanovené ve směrnici Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (11).

Článek 14

Vypuštění do zařízení akvakultury v případě rutinních vysazení

Nerozhodne-li ve výjimečných případech příslušný orgán jinak na základě konkrétních informací poskytnutých poradním výborem, vypuštění vodních organismů do otevřených nebo uzavřených zařízení akvakultury se v případě rutinních vysazení povoluje bez karantény nebo zkušebního vypuštění. Přesun z uzavřeného zařízení akvakultury do otevřeného zařízení akvakultury se za rutinní nepovažuje.

Článek 15

Vypuštění do otevřených zařízení akvakultury v případě výjimečných vysazení

1.   V případě výjimečného vysazení podléhá vypuštění vodních organismů do otevřených zařízení akvakultury, je-li to nezbytné, podmínkám stanoveným v odstavcích 2, 3 a 4.

2.   Vodní organismy se umisťují do schváleného karanténního zařízení na území Společenství v souladu s podmínkami uvedenými v příloze III za účelem vytvoření generačního hejna.

3.   Karanténní zařízení se může nacházet v jiném než přijímajícím členském státu, pokud s tím všechny dotčené členské státy souhlasí a tato možnost byla zahrnuta do posouzení rizik pro životní prostředí podle článku 9.

4.   V zařízeních akvakultury přijímajícího členského státu se může použít jen potomstvo vysazovaných vodních organismů, nejsou-li během karantény nalezeny žádné potenciálně škodlivé necílové druhy. Dospělou populaci lze vypustit v případech, kdy se dané organismy v zajetí nerozmnožují nebo nejsou rozmnožování schopné, pokud se potvrdí nepřítomnost potenciálně škodlivých necílových druhů.

Článek 16

Pokusné vypuštění do otevřených zařízení akvakultury

Příslušný orgán může požadovat, aby vypuštění vodních organismů do otevřených systémů akvakultury předcházelo počáteční pokusné vypuštění podléhající zvláštní kontrole šíření a preventivním opatřením založeným na informacích a doporučeních poradního výboru.

Článek 17

Pohotovostní plány

Pro každé výjimečné vysazení a pokusné vypuštění žadatel vypracuje pohotovostní plán, který musí být schválen příslušným orgánem a který zahrnuje mimo jiné odstranění vysazeného druhu z daného prostředí nebo snížení hustoty jeho výskytu a použije se v případě nepředvídaných událostí s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní populace. Dojde-li k takové události, pohotovostní plán se okamžitě provede a dané povolení je možné přechodně nebo trvale odejmout podle článku 12.

Článek 18

Sledování

1.   Po vypuštění do otevřených zařízení akvakultury se cizí druhy sledují po dobu dvou let nebo po celý rozmnožovací cyklus podle toho, které období je delší, s cílem posoudit, zda byly dopady přesně předpovězeny nebo zda se vyskytly další nebo odlišné dopady. Zkoumá se zejména míra rozšíření příslušného druhu nebo kontrola rozšíření tohoto druhu. Příslušný orgán rozhodne, zda má žadatel dostatečné odborné znalosti nebo zda má sledování provádět jiný subjekt.

2.   V závislosti na stanovisku poradního výboru může příslušný orgán požadovat delší období sledování za účelem posouzení možných dlouhodobých účinků na ekosystémy, které nelze snadno zjistit za období stanovené v odstavci 1.

3.   Poradní výbor vyhodnotí výsledky programu sledování a zaznamená zejména každou událost, která nebyla správně předpovězena v posouzení rizik pro životní prostředí. Výsledky tohoto vyhodnocení se zasílají příslušnému orgánu, který shrnutí výsledků zařadí do rejstříku zřízeného podle článku 23.

KAPITOLA V

PODMÍNKY PRO PŘEMÍSTĚNÍ PO VYDÁNÍ POVOLENÍ

Článek 19

Soulad s ostatními předpisy Společenství

Povolení pro přemístění podle tohoto nařízení může být vydáno pouze v případech, kdy je zjevné, že lze splnit požadavky jiných právních předpisů, zejména

a)	veterinární podmínky stanovené ve směrnici 2006/88/ES;

b)	podmínky stanovené ve směrnici 2000/29/ES.

Článek 20

Výjimečné přemístění do otevřených zařízení akvakultury

V případě výjimečného přemístění do otevřených zařízení akvakultury může příslušný orgán vyžadovat, aby vypuštění vodních organismů předcházelo počáteční pokusné vypuštění podléhající zvláštní kontrole šíření a preventivním opatřením založeným na informacích a doporučeních poradního výboru.

Článek 21

Karanténa

Před vypuštěním druhu z výjimečného přemístění do otevřených zařízení akvakultury může přijímající členský stát ve výjimečných případech a s výhradou schválení Komisí požadovat karanténu v souladu s čl. 15 odst. 2, 3 a 4. V žádosti o schválení Komisí musí být uvedeny důvody, proč je karanténa požadována. Komise na tuto žádost odpoví do 30 dnů.

Článek 22

Sledování po přemístění

Po výjimečném přemístění je daný druh sledován v souladu s článkem 18.

KAPITOLA VI

REJSTŘÍK

Článek 23

Rejstřík

Členské státy vedou rejstřík vysazení a přemístění, který obsahuje předešlé záznamy o všech podaných žádostech a s nimi související dokumentaci shromážděnou před vydáním povolení a během období sledování.

Rejstřík je volně přístupný členským státům a veřejnosti v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (12).

S cílem umožnit členským státům sdílet informace obsažené v jejich rejstřících lze postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 zřídit zvláštní informační systém.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Prováděcí pravidla a přizpůsobení technickému pokroku

1.   Změny příloh I, II, III a IV a jejich odpovídajících ustanovení s cílem přizpůsobit je technickému a vědeckému pokroku se přijímají postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.

2.   Pokud jde o druh, který se má doplnit do přílohy IV, musí se jednat o vodní organismus, který je v akvakultuře v některých částech Společenství již dlouhou dobu (s ohledem na jeho životní cyklus) bez nepříznivých účinků využíván, a vysazení a přemístění musí být proveditelné bez nezáměrného přesunu potenciálně škodlivých necílových druhů.

3.   Komise přijme postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 prováděcí pravidla zajišťující podmínky nezbytné pro doplnění druhu do přílohy IV tohoto nařízení v souladu s odstavcem 2 tohoto nařízení.

4.   Poté, co Komise přijme prováděcí pravidla uvedená v odstavci 3, mohou členské státy Komisi požádat o doplnění druhu do přílohy IV postupem uvedeným v odstavci 1. Členské státy mohou v zájmu doplnění druhu do přílohy IV poskytnout vědecké údaje s cílem prokázat splnění příslušných kritérií. Komise rozhodne o přípustnosti žádosti do pěti měsíců po jejím obdržení, přičemž se nezapočítává doba, v níž členský stát poskytuje doplňující informace, pokud si je Komise vyžádá.

5.   O žádostech členských států o doplnění druhu do přílohy IV obdržených před vstupem tohoto nařízení v platnost však Komise rozhodne do 1. ledna 2009.

6.   Dotčené členské státy mohou, pokud jde o jejich nejvzdálenější regiony uvedené v čl. 299 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství, navrhnout doplnění druhů v samostatné části přílohy IV.

Článek 25

Vstup v platnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od uplynutí šesti měsíců po vstupu nařízení Komise obsahujícího prováděcí pravidla uvedená v čl. 24 odst. 3 v platnost, nejpozději však ode dne 1. ledna 2009.

2.   Kapitoly I a II a článek 24 se však použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

---

(1)  Úř. věst. C 324, 30.12.2006, s. 15.

(2)  Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES (Úř. věst L 156, 25.6.2003, s. 17).

(3)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).

(4)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

(5)  Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14.

(6)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(7)  Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 70. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2004/864/ES (Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 91).

(8)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7 2006, s. 11).

(9)  Úř. věst. L 271, 30.9.2006, s. 71.

(10)  Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.

---

---

---

---

---