2.2.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/7

(1)

Komise obdržela dne 1. prosince 2004 stížnost ohledně domnělé podpory poskytnuté slovinskému dřevozpracujícímu podniku Novoles Lesna Industrija Straža d.d. („Novoles Straža“).

(2)

Stížnost se týkala finanční podpory, která byla dne 27. května 2004 poskytnuta společnosti Novoles Straža na základě usnesení vlády Republiky Slovinsko (dále jen „RS“) podle článku 21 Zákona o podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích. Toto opatření nebylo ohlášeno Komisi s odůvodněním, že ho Komise pro dohled nad státními podporami RS schválila dne 23. dubna 2004, tj. před vstupem země do EU. Protože však směrodatným měřítkem pro zjištění, kdy byla podpora přidělena, je právní akt, jímž se příslušný národní orgán zavazuje k přidělení státní podpory, zastávala Komise názor, že předmětná opatření znamenají novou podporu, která by proto měla být ohlášena na základě článku 88 Smlouvy o ES a posuzována na základě článku 87 Smlouvy o ES (2).

(3)

V dopisu ze dne 16. května 2006 informovala Komise Slovinsko o tom, že kvůli podpoře zahájí řízení v souladu s čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(4)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Komise vyzvala zainteresované strany, aby předložily své připomínky k podpoře/opatření.

(5)

Komise od zainteresovaných stran neobdržela žádné připomínky.

(6)

Slovinsko připomínky předložilo v dopisu ze dne 17. července 2006. V dopisech ze dne 11. října 2006 a ze dne 23. února 2007 byly vyžádány další informace, které byly předloženy dne 30. listopadu 2006 a dne 23. dubna 2007. Kromě toho se dne 28. června 2006 setkali zástupci útvarů Komise a slovinských orgánů.

(7)

Novoles Straža je výrobcem dřevěných polotovarů a nábytku. Společnost působí v lokalitě Straža ve Slovinsku, která se nachází v podporované oblasti ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. Roku 2003 měla okolo 800 zaměstnanců a je jednou ze společností, které ve slovinském dřevozpracujícím a nábytkářském sektoru zaměstnávají nejvíce zaměstnanců.

(8)

Společnost má podíly ve dvou společnostech, Novoles-Primara, d.o.o (100 %) a Pohištvo Brežice, d.d. (93,7 %). Slovinsko uvedlo, že i tyto dvě společnosti jsou ve špatném finanční situaci. Ačkoli první z nich vytvořila v roce 2003 velmi malý zisk, druhá vykázala ztrátu.

(9)

Společnost je ve vlastnictví několika fyzických a právnických osob. Ty jsou však rozdrobeny do té míry, že žádná z osob nemá nad společností takovou kontrolu, aby se společnost dala pokládat za součást větší skupiny. Ve skutečnosti jsou největšími akcionáři zaměstnanci a bývalí zaměstnanci, které nespojuje žádná akcionářská dohoda a ovládají 22,3 % společnosti. Kromě toho ovládá několik pověřených investičních společností (PID) celkem 33,4 % společnosti. Komise však chápe, že tyto investiční fondy PID jsou pouze správcovskými orgány, které spravují podíly soukromých akcionářů. Toto vlastnictví akcií je následkem privatizace „společenského kapitálu“ ve Slovinsku, tj. konceptu, kdy podniky byly vlastnictvím všech. Změna vlastnictví společenského kapitálu probíhala vydáním vlastnických certifikátů občanům, kteří je mohli vyměnit za akcie. Investiční společnosti PID byly vytvořeny proto, aby byla občanům umožněna účast na této změně vlastnictví výměnou certifikátů za akcie. Slovinské orgány potvrdily, že PID nemá k dispozici prostředky, které by společnosti pomohly překlenout potíže.

(10)

Špatná finanční situace společnosti vyplývá z toho, že společnost přišla o velkou část svého registrovaného základního jmění, které činilo 1,262 miliardy SIT (okolo 5,3 milionů EUR (4)), v dubnu 2004 ale už jen 0,75 miliardy SIT. Hlavní finanční a hospodářské ukazatele, které vyplývají z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a výkazu peněžních toků, jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka 1

Finanční ukazatele společnosti Novoles Straža

(11)

Slovinské orgány vysvětlily, že ztráty společnosti jsou důsledkem zejména neuskutečnění jejího prodejního záměru, přičemž na druhé straně narůstají její finanční náklady. To je ilustrováno skutečností, že se míra zadluženosti společnosti neustále zvětšovala, což platilo i o průměrných zásobách.

(12)

V reakci na zahájení řízení slovinské orgány vysvětlily, že se i objem prodeje skutečně zmenšoval od roku 2000 do roku 2001 a od roku 2002 do roku 2003, zatímco zvýšení v roce 2002 bylo důsledkem výjimečných událostí, tj. některých stavebních prací v Chorvatsku (zařizování velkých hotelových komplexů), zavedení nového nábytkářského programu a vykázání příjmů dvou dceřiných společností, které se spojily s Novolesem dne 1. ledna 2003.

(13)

Slovinské orgány navíc Komisi předložily zdokumentované doklady o tom, že společnost nemohla získat dostatečné množství čerstvého kapitálu na kapitálových trzích. Zvláště banky zamítly žádost společnosti Novoles Straža o další prostředky kvůli její špatné úvěrové způsobilosti a nedostatečným garancím, které by mohly kompenzovat tuto špatnou bonitu. Dokonce ani státní garance ve výši 65 % požadované částky nepostačovala.

(14)

Aby společnost Novoles Straža překlenula své obtíže, předložila v dubnu roku 2004 ministerstvu hospodářství plán restrukturalizace z března roku 2004 na období 2004 až 2008.

(15)

V plánu je jako důvod nynějšího stavu uveden pokles hospodářského růstu na hlavních vývozních trzích (zvláště v Německu a USA), kde společnost prodávala 60 % své výroby. Kromě toho se snížila poptávka po polotovarech. Pokles příjmů dosáhl v roce 2003 vrcholu, protože společnost nebyla schopná hradit závazky z vlastních prostředků, čímž se dluhy a finanční břemena dále navýšily. Organizační struktura podniku navíc neumožnila realizovat výrobu, která by byla v souladu s poptávkou.

(16)

Pro překonání potíží byla navržena finanční restrukturalizace, která už byla mezitím uskutečněna a jejímž cílem byla přeměna hypotečně zajištěných krátkodobých půjček ve výši 1 669 940 776 SIT na dlouhodobé závazky za pomoci státní garance ve výši 1,1 miliardy SIT na některé půjčky, které byly z 65 % hypotečně zajištěny, zatímco zbývající refinancování ve výši 569 940 776 SIT bylo financováno bez státní podpory, přičemž hypoteční podíl činil více než 100 % nominální hodnoty.

(17)

Společnost Novoles Straža navíc hodlá změnit své zaměření, a sice:

(18)

Toto přeorientování bude navíc doprovázeno technologickou restrukturalizací s cílem dosáhnout efektivnější výroby z hlediska nákladů a technologické vybavení přizpůsobit výrobě podle poptávky i podle ekologických standardů. Předpokládají se investice ve výši 1 455 milionů SIT (6,06 milionu EUR), které budou určeny zejména na opatření na zvýšení produktivity, zlepšení pracovních podmínek, lepší využití materiálu, šetření energiemi a plnění ekologických standardů. Slovinské orgány Komisi předložily seznam investic, který je tvořen opatřeními, jako je modernizace střediska překližek, zavedení počítačově řízeného procesu sušení, modernizace výroby ve středisku nových výrobků, oprava energetického systému a zavedení nového informačního systému. Slovinské orgány uvedly určité zpoždění při realizaci některých klíčových investic, jako je výroba ve středisku nových výrobků nebo oprava energetického systému, a to z důvodu nedostatku prostředků (tyto investice by měly být financovány převážně vlastními prostředky).

(19)

Cílem personální restrukturalizace bude snížení počtu zaměstnanců o 96 osob, pro ostatní zaměstnance pak společnost zajistí speciální a obecná školení. Náklady ve výši 537 milionů SIT budou zčásti kryty subvencí ve výši 283 milionů SIT (1,2 milionu EUR).

(20)

Slovinsko představilo pětileté projekce hospodaření, které dokazují, že plán restrukturalizace by společnosti Novoles Straža umožnil opětovné dosažení rentability.

(21)

Slovinské orgány poskytly Komisi údaje, jimiž zdůvodňují prognózy prodeje. V projekcích je nejprve počítáno s přibližně 10procentním růstem prodeje na západoevropských trzích od roku 2005 do roku 2007 a přibližně 20procentním růstem prodeje na východoevropských trzích (5). Dále je zohledněna změna zaměření z výroby polotovarů na finální výrobky (59 % finálních výrobků místo 46 %).

(22)

Na základě těchto prognóz a dále předpokladů vedoucích zaměstnanců v marketingu, které jsou založeny na informacích získaných na obchodních veletrzích, od zástupců a přímo od kupujících, vytvořila společnost Novoles Straža prodejní plán na období 2004 až 2008.

(23)

Na základě realistických předpokladů se v období 2003–2008 předpokládá roční nárůst prodeje v tuzemsku od 3,6 do 5,7 procent a v zahraničí od 6,5 do 8,4 procent. Restrukturalizací by se tak v roce 2008 mělo dosáhnout 11,7procentní provozní marže. Zisk z obchodní činnosti se v porovnání s vlastním kapitálem v roce 2008 zvýší na 12,6 %.

(24)

Přehled financování nákladů na restrukturalizaci je uveden v tabulce níže:

Tabulka 2

Náklady na restrukturalizaci a financování

(25)

Společnost obdržela státní podporu v celkové hodnotě 1 583 milionů SIT (6,6 milionu EUR), jak se však ukazuje, došlo k tomu až na konci roku 2004 a nikoliv v polovině roku 2004, jak bylo plánováno.

(26)

Hlavní podpora je poskytnuta formou státní garance na čtyři půjčky v celkové hodnotě 1,3 miliardy SIT, které společnosti Novoles Straža umožní restrukturalizaci stávajícího dluhu. Termín splátky je sedm let, včetně dvouletého moratoria. Úroková míra tedy činí 4,5 %, včetně jednorázové platby za uzavření a vedení úvěrové transakce ve výši 0,1 %. Garance pokryjí 100 % půjček a budou dodatečně zajištěny hypotékou ve výši minimálně 65 %.

(27)

Slovinsko navrhlo, aby se 2 385 milionů SIT nákladů na restrukturalizaci financovalo z vlastních prostředků společnosti. Komise však zastává názor, že by bylo vhodné přidat dalších 569 milionů SIT ze soukromého financování půjček (ve výši 8,5 %). Část vlastních prostředků by mohla přinést odinvestování (1 323 milionů SIT, tj. 30,5 %) a amortizace (29,76 %). Ohledně odprodeje prostředků poskytly slovinské orgány Komisi podrobný seznam desinvestic. Přibližně 300 milionů SIT bylo realizováno už v roce 2005 a na rok 2006 byly plánovány (a částečně uskutečněny) další desinvestice za přibližně 600 milionů a na období 2007 až 2008 za 450 milionů.

(28)

Novoles Straža vyrábí tyto výrobky, u nichž je tržní podíl v rámci EU-25 následující:

Tabulka 3

Tržní podíly

(29)

Slovinské orgány opravily údaje uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení a prohlašují, že společnost Novoles Straža v roce 2004 sice skutečně získala výhodné půjčky, avšak pouze z veřejných a soukromých zdrojů na ekologické účely ve výši 115,2 milionů SIT (0,48 milionu EUR), u nichž měla čistá protihodnota nevratných prostředků činit 14,9 milionů SIT (62 000 EUR). Tato podpora byla přidělena v rámci režimu „Spolufinancování ekologických investic“ a schválena v únoru 2004.

(30)

Slovinsko dále oznámilo, že společnost v roce 1999 obdržela pouze 18,1 milionu SIT (75 000 EUR) podpory na úrokové subvence, 11,5 milionů SIT (48 000 EUR) na podporu zaměstnanosti, 3,6 milionu SIT (15 000 EUR) na podporu výzkumu a vývoje a 1,1 milionu SIT (4 600 EUR) na podporu vývozu.

(31)

První podpora, uvedená v předchozím odstavci, která byla původně pokládána za podporu na restrukturalizaci, byla pouze opatřením na úrokové subvence vzhledem k tomu, že úrokové sazby byly ve Slovinsku ve srovnání s úrokovými sazbami v zahraničí poměrně vysoké. Jednou z podmínek, aby podniky mohly využít tohoto programu, bylo zařazení podniku do bonitní třídy A, B, C nebo D a dále absence konkurzního řízení. Společnost předložila osvědčení, že v tomto období byla zařazena do bonitní třídy A/B.

(32)

Komise ve svém dopise ze dne 16. května 2006 vyjádřila názor, že předmětná opatření představují novou podporu, kterou je nutné oznámit na základě článku 88 Smlouvy o ES a posuzovat ji podle článku 87 Smlouvy o ES. Pro tento účel Komise znovu zdůraznila, že směrodatným měřítkem je právní akt, jímž se příslušný národní orgán zavazuje ke schválení podpory, což se stalo v květnu 2004.

(33)

Komise navíc vyjádřila pochybnosti o slučitelnosti podpory se společným trhem, a zejména se směrnicemi Společenství o podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích z roku 1999 (10) na základě níže uvedeného:

(34)

Slovinsko trvá na tom, že státní podpora byla společnosti Novoles Straža přidělena před vstupem Slovinska do Evropské unie, protože ekonomická exponovanost státu byla známa ještě před vstupem.

(35)

Za druhé, Slovinsko se bránilo pochybnostem Evropské komise ohledně toho, zda společnost Novoles Straža patří do větší obchodní skupiny, vysvětlilo specifika vlastnické struktury ve Slovinsku, která jsou uvedena výše, a uvedlo reálné údaje o procentuálním zastoupení akcionářů.

(36)

Za třetí, Slovinsko předložilo důkazy, že společnost Novoles Straža je „podnik v obtížích“, a důkladněji vysvětlilo všeobecný trend finančních potíží, jimž byla společnost vystavena od roku 1999 (dokazují je růst zásob a dluhu a také pokles prodeje, ačkoliv díky několika výjimečným událostem došlo v roce 2002 k jeho růstu) a které dosáhly vrcholu v roce 2004, kdy společnost nemohla získat financování zvenčí.

(37)

Za čtvrté, slovinské orgány poskytly údaje, které dokazují, že strategie společnosti Novoles Straža je založena na tržních analýzách a prognózách, které potvrzují poměrně vysoký prodej nábytku.

(38)

Za páté, ohledně kompenzačních opatření Slovinsko předložilo studii trhu, z níž vyplývá, že tržní podíl společnosti Novoles Straža na trhu EU-25 v oblasti příslušných výrobků je velmi malý. Slovinské orgány dále upozorňují, že se společnost Novoles Straža nachází v podporované oblasti ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.

(39)

A nakonec, co se týče státní podpory přijaté v minulosti, opravilo Slovinsko některé administrativní chyby v souvislosti s přijatými částkami a zejména ujistilo Komisi, že podpora, která byla původně označena za podporu na restrukturalizaci, nebyla přidělena za účelem záchrany a restrukturalizace, jak je definováno ve směrnicích.

(40)

V souladu s článkem 87 Smlouvy o ES podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, vyjma případů, kdy je lze zdůvodnit na základě čl. 87 odst. 2 nebo 3 Smlouvy o ES.

(41)

Komise konstatuje, že podpora ze státních prostředků je poskytnuta jednotlivému podniku. To platí jasně o přímé podpoře, ale také o garancích, zejména pokud je podnik v potížích a garance je poskytnuta na 100 % půjčky (11). Garance ve skutečnosti umožnila společnosti získat větší půjčku, než na jakou by dosáhla bez této garance.

(42)

Protože se s výrobky ze dřeva mezi Slovinskem a jinými členskými zeměmi obchoduje, mohlo by toto opatření zlepšit postavení příjemce podpory ve srovnání s jeho konkurenty ve Slovinsku a EU, což znamená, že podpora narušuje hospodářskou soutěž a ovlivňuje obchod mezi členskými zeměmi. Komise proto zastává názor, že nynější opatření ve prospěch společnosti Novoles Straža představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(43)

Slovinské orgány nejprve pochybovaly o kompetentnosti Komise pro posouzení podpory na základě článků 87 a 88 Smlouvy o ES, a to vzhledem ke skutečnosti, že podpora byla přidělena před vstupem do EU. Komise v usnesení o zahájení řízení zdůvodnila, že rozhodujícím kritériem, jímž se zjišťuje, zda byla podpora realizována před vstupem nebo po něm, je právní akt, jímž se příslušné národní orgány zavazují, že podporu schvalují (12). Absence takového usnesení před vstupem znamená novou podporu, a to i pokud byla exponovanost státní podpory známa již předtím.

(44)

Komise trvá na svém původním závěru, že právní akt, jímž se příslušné národní orgány zavázaly podporu poskytnout, nezačal platit před vstupem do EU. Příslušné slovinské předpisy stanoví, že se podpora přiděluje usnesením vlády na návrh příslušného ministerstva. Předběžná usnesení meziresortních odborných výborů a příslušného ministerstva jsou sice nutná pro přidělení podpory, nepostačují však na její schválení. Konečné rozhodnutí přijímá vláda. V tomto případě bylo usnesení vlády vydáno dne 27. května 2004, avšak Slovinsko vstoupilo do Evropské unie dne 1. května 2004. Proto opatření znamenají novou podporu a musí být oznámena na základě článku 88 Smlouvy o ES a posouzena na základě článku 87 Smlouvy o ES.

(45)

Vzhledem k tomu, že příslušná podpora představuje podporu na restrukturalizaci, je slučitelná se společným trhem, pouze pokud splňuje kritéria pokynů Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích („pokyny“) (13).

(46)

Komise přijala na základě připomínek Slovinska a údajů, které shromáždila během svého šetření, následující závěry k bodům, kvůli nimž bylo zahájeno formální řízení.

(47)

Vzhledem k údajům, které Slovinsko předložilo, přijímá Komise stanovisko, že hospodaření podniku popsané v bodech 24 až 27 naznačuje, že podnik byl v době, kdy byla příslušná podpora přidělena, skutečně v obtížích. Komise konstatuje zejména, že tyto potíže byly součástí trendu v období 2000–2004 a nejednalo se pouze o výjimečnou událost v roce 2003. Slovinské orgány navíc předložily dostatečné důkazy o tom, že společnost by v roce 2004 nemohla sama refinancovat své krátkodobé závazky. Toto není v rozporu se skutečností, že se společnosti podařilo získat určité refinancování bez podpory, neboť se jednalo o důsledek vysokého zajištění, které by společnost na celou částku refinancování nebyla schopna poskytnout.

(48)

Komise bere v potaz také vysvětlení Slovinska ohledně povahy vlastnické struktury společnosti Novoles Straža. Vzhledem k pasivní povaze a skromným kapitálovým prostředkům institucionálních vlastníků společnosti Novoles Straža a rozdrobenosti zbývající vlastnické struktury společnosti Komise akceptuje, že společnost nutné prostředky nemohla získat od svých akcionářů. Ze stejného důvodu a s přihlédnutím ke skutečnosti, že žádný jednotlivý vlastník nedrží více než 22 % akciového kapitálu společnosti Novoles Straža, přijímá Komise dále stanovisko, že společnost Novoles Straža není součástí větší obchodní skupiny.

(49)

Komise v souladu s výše uvedeným akceptuje, že společnost Novoles Straža byla způsobilá pro podporu na restrukturalizaci.

(50)

Komise v usnesení o zahájení řízení uvedla, že není zřejmé, jak by měl plán restrukturalizace společnosti Novoles Straža umožnit opětovné dosažení dlouhodobé rentability. To se týkalo zejména pětiletých finančních prognóz rozvoje společnosti pod vlivem restrukturalizačních opatření. Komise upozornila, že Slovinsko nepředložilo údaje, které Komise potřebuje pro posouzení prognóz ohledně pravděpodobného hospodaření společnosti podle plánu restrukturalizace.

(51)

Během řízení předložilo Slovinsko doplňující údaje, uvedené ve 21. a 22. bodu odůvodnění. Tyto údaje dostatečně objasňují východiska prognóz. Komise pozoruje, že prognózy vývoje prodeje společnosti Novoles Straža jsou snad příliš optimistické vzhledem k tomu, že daný sektor byl v letech 2005 a 2006 konfrontován se silnou konkurencí z Dálného východu, což způsobilo přebytek nabídky a tlak na snížení cen. Není však zřejmé, zda byl tento údaj znám už na začátku roku 2004. Kromě toho sama Komise v roce 2006 konstatovala: „výroba a spotřeba překližek za několik posledních let výrazně vzrostla, přičemž v některých třídách vzniká velice silný vývozní trh“ (14). Vzhledem k tomu, že Komise neobdržela žádné rozporuplné údaje, které by zpochybnily prognózy podniku nebo její vlastní, není důvod o nich polemizovat. Proto Komise zastává názor, že prognózy se zdají být věrohodné. Pochybnosti Komise byly v tomto směru tudíž do značné míry odstraněny.

(52)

Komise v usnesení o zahájení řízení dále konstatovala, že plán restrukturalizace obsahuje několik interních opatření, která by v případě jejich realizace pravděpodobně přispěla k obratu v situaci podniku. Komise získala během šetření informace, že společnost dosud neprovedla všechna plánovaná restrukturalizační opatření. Slovinské orgány uvedly, že se tak stalo mimo jiné v důsledku opožděného přidělení státní podpory, ale také v důsledku horších hospodářských výsledků, než bylo očekáváno. Komise v této souvislosti pozoruje, že plán restrukturalizace předpokládal financování technické restrukturalizace zejména z vlastních prostředků. Avšak tento nedostatek nebyl předem zjevný a je možné jej dokonce omluvit, protože státní podpora by měla být skutečně co možná nejnižší, zvláště u členského státu, který se k takovému plánu zavázal (15) krátce před vstupem do EU. Komise proto tento nedostatek nebude v tomto zvláštním případě pokládat za dostatečný důvod pro to, aby pochybovala o existenci uskutečnitelného plánu restrukturalizace. Komise však upozorňuje, že schválení podpory je podmíněno úplnou realizací plánu restrukturalizace (bod 43) a bude sledováno (bod 46).

(53)

Komise proto očekává, že Slovinsko v souladu s bodem 46 pokynů předloží nejméně dvě zprávy o sledování společnosti, jednu o roce 2007, na konci ledna 2008 a jednu o roce 2008 na konci ledna 2009, s podrobnými údaji o finančním hospodaření společnosti a o provedených investicích. Komise chce upozornit, že pokud společnost neprovede veškeré investice podle plánu restrukturalizace, může být povinna vrátit část státní podpory, i kdyby se jí podařilo obnovit životaschopnost (16).

(54)

Podpora je dále omezena na nutné minimum. Zejména pochybnosti Komise ohledně zajištění významného vlastního příspěvku byly odstraněny. Podle bodu 40 pokynů musí být podpora omezena na minimum nutné pro obnovení životaschopnosti podniku, zároveň se však očekává, že příjemci podpory významnou měrou přispějí k plánu restrukturalizace z vlastních zdrojů.

(55)

Vysvětlivky slovinských orgánů k vlastnímu příspěvku jsou, jak je uvedeno ve 27. bodě odůvodnění, dostatečně podrobné na to, aby umožnily Komisi ověřit, zda společnost provedla nebo zda v období 2005–2008 provede větší množství desinvestic ve výši 30,5 % nákladů restrukturalizace. Komise navíc konstatovala, že společnost Novoles Straža získala financování zvenčí bez podpory ve výši 8,5 %.

(56)

Na druhé straně Komise znovu zdůrazňuje, že amortizaci nemůže akceptovat jako vlastní příspěvek, jelikož společnosti nezajišťuje disponibilní prostředky, a navíc je společnost závislá na budoucím hospodaření, které je výsledkem zajištěné státní podpory (17).

(57)

Komise proto může konstatovat celkový vlastní příspěvek ve výši 39 %, který lze pokládat za významný v souladu s pokyny z roku 1999 (18).

(58)

Podpora byla navíc omezena na minimum nutné pro obnovení životaschopnosti, a to vzhledem k tomu, že pokrývá převážně přímou potřebu refinancování splatných krátkodobých půjček, a společnosti tak nezajišťuje nadbytečnou likviditu.

(59)

V souladu s body 35 a 36 pokynů je nutné přijmout opatření, která co nejvíce sníží škodlivý vliv státní podpory na postavení konkurentů. Tato kompenzační opatření podle bodu 36 však nejsou nutná, je-li předmětný tržní podíl příjemce podpory zanedbatelný. Proto v těchto případech nejsou kompenzační opatření podmínkou pro to, aby byla státní podpora slučitelná se společným trhem.

(60)

Komise nepopírá tvrzení slovinských orgánů, že společnost Novoles Straža je aktivní v několika výrobních oblastech, a to na trhu s překližkami, židlemi a jiným nábytkem. V souvislosti s překližkami Komise konstatuje, že v případě sjednocení „průzkum trhu do značné míry potvrdil, že různé typy dřevěných desek, jako jsou překližky, dřevovláknité desky, surové dřevotřískové desky a zušlechtěné dřevotřískové desky, dekorativní lamináty (HPL/CPL) a prvky z dřevěných desek pro nábytek a stavební průmysl, patří do odlišných výrobních oblastí (19).“

(61)

Pro definování referenčního trhu Slovinsko předložilo Komisi studii trhu, která přibližuje tržní podíly na referenčním trhu výrobků v EU-25. Komise má v této souvislosti jen málo důvodů pro námitky vůči předpokladu z poznámky 20 v pokynech, že předmětným trhem je trh EHP. Komise upozorňuje, že v minulosti provedla několik průzkumů trhu v evropském dřevozpracujícím průmyslu (zvláště ohledně dřevotřískových desek) v případě fúze (20) a došla k závěru, že referenční trh je širší než národní trh a že se jedná přinejmenším o přeshraniční regionální trh. To potvrdily významné přeshraniční obchodní toky. Existence podobných obchodních toků i v případě překližek je zřejmá z údajů, které předložilo Slovinsko, jak potvrzují interní odborníci Komise (i vývoz prodeje společnosti Novoles Straža v rámci Společenství ve výši 60 % totiž představuje většinu jejího obratu). Navíc se zjistilo, že přeshraniční regionální trh se týká vzdálenosti přibližně 1 000 km, přičemž vzdálenost se liší podle přidané hodnoty výrobků, tzn. že vzdálenosti, ve kterých se obchodovalo se zušlechtěnými výrobky, byly dokonce větší než vzdálenosti obchodování s nezušlechtěnými výrobky. Protože překližky už mají vyšší jakost a vyvážejí se hlavně dýhované překližky, jsou přepravní náklady méně významné než u dřevotřískových desek (a ještě méně významné pro židle a další nábytek z překližky). Vzhledem k uvedeným skutečnostem zastává Komise názor, že není-li referenčním trhem pro výrobky, které vyrábí společnost Novoles Straža, celý EHP nebo EU-25, pak je jím alespoň značná část EU-25.

(62)

Vzhledem k tomu, že tržní podíl společnosti Novoles Straža na trhu EU-25 v žádném případě nepřesahuje 0,13 % a v zásadě by se neměl zvýšit víc než dvojnásobně, i pokud by se zeměpisný trh zmenšil o polovinu, zastává Komise názor, že tržní podíl je stále ještě značně pod 1 %, což lze v souvislosti s faktem, že trh zahrnuje velký počet malých a středních výrobců, pokládat za zanedbatelný podíl (21). Z tohoto důvodu nejsou kompenzační opatření pro zajištění slučitelnosti státní podpory se společným trhem potřebná.

(63)

Slovinsko Komisi poskytlo dostatečné údaje o všech dalších podporách, které společnost obdržela a umožňují patřičné vyhodnocení zásady jediného poskytnutí podpory. V souladu s touto zásadou uvedenou v bodě 48 pokynů a bodech následujících nemůže Komise schválit podporu na restrukturalizaci společnosti, která už dříve podporu na restrukturalizaci obdržela. Komise zastává názor, že podle této zásady musí zohledňovat veškeré podpory na restrukturalizaci, které byly přiděleny v období 10 let před hodnocenou podporou, a to bez ohledu na to, zda byla první státní podpora přidělena před vstupem členského státu, který podporu poskytuje, do EU.

(64)

Komise nejprve konstatuje, že společnost v minulosti neobdržela žádnou podporu na restrukturalizaci. Pochybnosti Komise související s podporou, která byla poskytnuta v roce 1999 ve výši 18,1 milionu SIT (75 000 EUR) na úrokové subvence, a sice že by se mohlo jednat o podporu na restrukturalizaci, byly odstraněny, neboť společnost byla v dané době hodnocena bonitní třídou A/B. Proto není možné mít za to, že by byla společnost v potížích, avšak podporu nelze pokládat za podporu na restrukturalizaci, která by mohla znamenat porušení podmínky jediného poskytnutí podpory.

(65)

Komise navíc konstatuje opravu administrativní chyby slovinských orgánů v dříve předložených údajích, které Komise shrnula v rozhodnutí o zahájení řízení, což znamená, že veškerá podpora uvedená v rozhodnutí o zahájení řízení, je jako taková de minimis  (22). Slovinské orgány navíc vysvětlily, že veškerá tato podpora byla přidělena před vstupem do EU k jiným účelům a ne jako podpora na restrukturalizaci. Protože Komisi nepřísluší posuzovat podporu a protože ani skutečnost, že společnost byla v potížích, neznamená, že by tato podpora představovala podporu na restrukturalizaci v souladu s pokyny z roku 1999 (23), žádná z těchto podpor přidělených v minulosti se nedotýká podmínky jediného poskytnutí podpory.

(66)

Komise vzhledem k výše uvedenému konstatuje, že příslušná podpora představuje podporu na restrukturalizaci, která splňuje podmínky platných pokynů, tj. pokynů o záchraně a restrukturalizaci z roku 1999. Proto Komise konstatuje, že ačkoliv Slovinsko poskytlo podporu na restrukturalizaci společnosti Novoles Straža nezákonně a porušilo čl. 88 odst. 3 Smlouvy, je státní podpora slučitelná se společným trhem,