2.2.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 29/16

(1)

Komise obdržela dne 1. prosince 2004 stížnost ohledně domnělé podpory poskytnuté slovinskému dřevozpracujícímu podniku Javor Pivka Lesna Industrija d.d. („Javor Pivka“).

(2)

Stížnost se týkala finanční podpory, která byla dne 27. května 2004 poskytnuta podniku Javor Pivka na základě usnesení vlády Republiky Slovinsko (dále jen „RS“) podle článku 21 Zákona o podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích. Navíc se ukázalo, že toto opatření nebylo oznámeno Komisi s odůvodněním, že ho slovinská meziresortní odborná komise pro státní podporu schválila dne 23. dubna 2004, tj. před vstupem do EU. Protože však směrodatným měřítkem pro zjištění, kdy byla podpora přidělena, je právní akt, jímž se příslušný národní orgán zavazuje k přidělení státní podpory, zastávala Komise názor, že předmětné opatření znamená novou podporu, která by proto měla být oznámena na základě článku 88 Smlouvy o ES a posuzována na základě článku 87 Smlouvy o ES (2).

(3)

V dopisu ze dne 16. května 2006 informovala Komise Slovinsko o tom, že kvůli podpoře zahájí řízení v souladu s čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

(4)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Komise vyzvala zainteresované strany, aby předložily své připomínky k podpoře.

(5)

Komise od zainteresovaných stran neobdržela žádné připomínky.

(6)

Slovinsko připomínky předložilo v dopisu ze dne 17. července 2006. V dopisu ze dne 23. února 2007 (č.j. D/50797) byly vyžádány další informace, které byly předloženy dne 23. dubna 2007. Kromě toho se dne 28. června 2006 setkali zástupci útvarů Komise a slovinských orgánů.

(7)

Javor Pivka vyrábí dřevěné polotovary a nábytek. Společnost působí v oblasti Pivka ve Slovinsku, v podporované oblasti ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. Roku 2003 měla okolo 800 zaměstnanců. Společnost je stoprocentním vlastníkem čtyř dceřiných společností.

(8)

Společnost je v držení zhruba 1 264 akcionářů, z toho 9 investičních společností nebo jiných právnických osob drží 60 % majetku a zbývajících 40 % je rozděleno mezi 1 255 akcionářů, z nichž nikdo nedrží podíl vyšší než jednoprocentní (4).

(9)

V letech před přidělením podpory se společnost Javor Pivka potýkala s finančními problémy. Hlavní finanční a obchodní ukazatele jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka 1

Finanční ukazatele společnosti Javor Pivka

(10)

Aby společnost Javor Pivka překlenula své obtíže, předložila v dubnu roku 2004 ministerstvu hospodářství plán restrukturalizace pro období 2004–2008.

(11)

Společnost uvedla, že její potíže jsou důsledkem nedostatečné konkurenceschopnosti způsobené levným dovozem od výrobců v rozvojových zemích na její tradiční vývozní trhy (zejména Německo a USA). Společnost Javor Pivka konstatovala, že pro dosažení konkurenceschopnosti a obnovení životaschopnosti musí technologickou modernizací a snížením nákladů zvýšit produktivitu a přeorientovat se na trhy, které přinášejí vyšší zisk, a proniknout na nové zeměpisné trhy.

(12)

Program restrukturalizace předpokládal pro tento účel následující opatření:

(13)

Technologická restrukturalizace: Znamená úplnou modernizaci zastaralého vybavení a výrobních programů. Cílem nebylo zvýšit kapacitu, nýbrž zvýšit produktivitu a vyhovět poptávce zákazníků zavedením nových výrobků a ekologickými standardy výroby. Nová výrobní zařízení by společnosti umožnila přeorientovat se z polotovarů na zboží s vysokou mírou zpracování s vyšší přidanou hodnotou (zejména v programu překližek). 50 % nákladů na tuto část restrukturalizace by mělo být pokryto bankovními úvěry jištěnými státní garancí a zbylých 50 % z vlastních prostředků společnosti Javor Pivka.

(14)

Personální restrukturalizace: Tato část záměru předpokládá snížení počtu zaměstnanců přibližně o 100 zaměstnanců (tito mají právo na odstupné) a rekvalifikaci zbývajících 700 zaměstnanců na nové požadavky programu restrukturalizace.

(15)

Kontrola obchodní strategie: Dalším prvkem plánu restrukturalizace bylo přizpůsobit se změnám v poptávce a konkurenci na starých trzích společnosti zaplněním mezer na trzích s větší výnosností a vstupem na nové trhy (Rusko – zejména nábytek – a jihovýchodní Evropa). Co se týče výrobků, chtěla se společnost přeorientovat na dokonalejší překližky, speciální překližky pro stavební průmysl a v nábytkářském odvětví na speciální židle pro nemocnice, domovy důchodců a další podobné objekty.

(16)

Reorganizace struktur společnosti: Aby bylo znovu dosaženo rentability, je nutná také reorganizace společnosti (např. sloučení dceřiných společností a zlepšení kontroly nákladů centralizací prodeje, nákupu a financí). Náklady na tato opatření by se měla krýt plně z vlastních zdrojů společnosti Javor Pivka.

(17)

Finanční restrukturalizace: Z důvodu nedostatečné likvidity se kumulovaly závazky a finanční břemena. Cílem finanční restrukturalizace bylo upravit zdroje financování společnosti a jejích splátkových kalendářů, aby bylo dosaženo její průběžné a dlouhodobé platební způsobilosti. Pozornost byla zaměřena na přeprogramování dluhu, snížení úrokových sazeb, prodloužení splátkových termínů a dosažení moratoria na splátku dlužné částky.

(18)

Přehled financování nákladů na restrukturalizaci je uveden níže v tabulce (6):

Tabulka 2

Náklady na restrukturalizaci a financování

(19)

Hlavním prvkem podpory ze státních zdrojů jsou státní garance na půjčky ve výši 1 100 000 000 SIT na financování technologické restrukturalizace společnosti Javor Pivka. Pro zajištění těchto garancí převzaly slovinské orgány hypotéku na majetek ve vlastnictví společnosti Javor Pivka ve výši, která odpovídá částce, jež je kryta garancemi, tj. 1 100 000 000 SIT (rámcově 4 584 000 EUR).

(20)

Kromě toho byla přidělena subvence ve výši 382 250 000 SIT (zhruba 1 592 000 EUR) na pokrytí nákladů na personální restrukturalizaci. Tato podpora bude pokrývat odstupné pro nadbytečné pracovníky a náklady na rekvalifikaci ostatních zaměstnanců.

(21)

Slovinsko navrhlo, aby společnost Javor Pivka přispěla na restrukturalizaci částkou 2 119 650 000 SIT (rámcově 8 832 000 EUR), tj. 53,7 % celkových nákladů.

(22)

Javor Pivka vyrábí tyto výrobky, u nichž její tržní podíl na úrovni EU činí (hodnoty se vztahují k roku 2003 a čísla KN se týkají kombinované nomenklatury):

(23)

Celkový tržní podíl společnosti Javor Pivka s jejím výrobním programem na trhu EU-25 činil v roce 2003 0,21 %.

(24)

Jak je uvedeno výše, slovinské orgány neoznámily opatření přijatá ve prospěch společnosti Javor Pivka. Ve svém dopise ze dne 16. května 2006 o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES Komise podrobně vysvětlila, proč by měla předmětná opatření představovat novou podporu, kterou je nutné ohlásit na základě článku 88 Smlouvy o ES a posuzovat ji podle článku 87 Smlouvy o ES.

(25)

Komise navíc vyjádřila pochybnosti o slučitelnosti podpory se společným trhem a zejména s pokyny Společenství o podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích z roku 1999 (7) („pokyny“) na základě níže uvedeného:

(26)

Během formálního řízení podalo Slovinsko následující připomínky.

(27)

Slovinsko trvalo na tom, aby bylo usnesení o poskytnutí podpory, které bylo pro Slovinsko závazné, přijato na základě kladného stanoviska meziresortní odborné komise. Jelikož usnesení bylo přijato dne 6. dubna 2004, tj. před vstupem Slovinska do Evropské unie, a protože podpora po vstupu už neplatila, zastávalo Slovinsko názor, že se jedná o podporu poskytnutou před vstupem do EU, na niž se nevztahuje ustanovení článku 87 a čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.

(28)

Slovinsko předložilo mimo jiné hospodářské ukazatele uvedené výše v tabulce 1 a jimi argumentovalo, že společnost Javor Pivka vykazovala více rysů společnosti v obtížích a že se nejednalo pouze o výjimečnou událost v roce 2003, nýbrž o trend, který bylo možné pozorovat v období čtyř let (2000–2003).

(29)

Slovinsko v souvislosti s tím upozornilo, že se společnosti Javor Pivka v tomto období nepodařilo zvýšit čisté příjmy z prodeje. Výsledky hospodaření byly v celém období záporné, s výjimkou roku 2000, avšak ztráty se v období 2001–2003 zvyšovaly. Kumulovaná ztráta v roce 2003 dosáhla téměř poloviny základního jmění společnosti. Výnosy z prodeje, kapitálu a peněžních prostředků byly záporné a po celé období 2001–2003 se zhoršovaly. Volný peněžní tok z obchodní činnosti se v tomto období snížil a v roce 2003 byl záporný. Tyto negativní trendy dosáhly vrcholu, a proto společnosti Javor Pivka hrozil v roce 2003 konkurz.

(30)

Slovinsko vysvětlilo vlastnickou strukturu společnosti Javor Pivka s ohledem na specifika privatizačního modelu, který Slovinsko použilo po pádu komunistického režimu. Slovinsko použilo zvláštní model, podle něhož neměl kapitál společností zjistitelné vlastníky, a to soukromé ani veřejné, nýbrž se jednalo o „společenský kapitál“, který patřil veškerému obyvatelstvu. Privatizační proces s cílem přeměny tohoto abstraktního konceptu na jasnější vlastnické struktury probíhal pomocí vlastnických certifikátů, které byly rozděleny občanům. Tyto certifikáty bylo možné vyměnit za akcie dříve „společenských“ podniků.

(31)

V tomto procesu sehrály významnou roli takzvané pověřené investiční společnosti (známé pod zkratkou „PID“) a správcovské společnosti („DZU“), které byly založeny proto, aby soukromým investorům umožnily investování jejich certifikátů. Společnosti PID tyto certifikáty poté proměnily na akcie v různých privatizovaných podnicích a jednotliví investoři získali náhradou podíly v PID a nepřímo i v privatizovaných společnostech (PID fungoval zhruba jako investiční fond).

(32)

Společnosti PID však neměly volné prostředky, s nimiž by mohly disponovat (měnou jejich investic byly certifikáty), ani odborné znalosti a zkušenosti, aby se mohly aktivně podílet na řízení podniků. Proto byly pasivními vlastníky, kteří se na řízení podniků v jejich vlastnictví podíleli minimálně nebo vůbec.

(33)

Takoví pasivní investoři představují velkou část vlastnické struktury společnosti Javor Pivka (přibližně 44 % akciového kapitálu). Nemají čerstvý kapitál, který by mohli do podniku investovat. Při vytváření programu restrukturalizace byli ke spolupráci na refinancování vyzváni všichni institucionální vlastníci, avšak žádný z nich nezareagoval. Dalších 40 % akciového kapitálu je rozděleno mezi 1 255 drobných akcionářů, což znamená, že nejméně 80 % vlastnické struktury společnosti Javor Pivka není aktivně spravováno.

(34)

V této souvislosti Slovinsko vysvětlilo, že prognózy hospodaření společnosti Javor Pivka podle plánu restrukturalizace a obnovení její životaschopnosti byly založeny na tržních analýzách, které byly zahrnuty do plánu restrukturalizace, na prognózách prodeje v různých segmentech společnosti a na průzkumu trhu.

(35)

Slovinsko jako důkaz spolehlivosti těchto prognóz předložilo další doplňující údaje. Uvedlo zejména zdroje dat, na nichž byly předpoklady založeny, a předložilo očekávání ohledně prodeje v období 2004–2006, rozdělené podle jednotlivých druhů zboží v rámci výrobního programu společnosti.

(36)

V této souvislosti Slovinsko obhajovalo stanovisko, že nejsou zapotřebí žádná kompenzační opatření, jelikož vzhledem k zanedbatelnému tržnímu podílu společnosti Javor Pivka nedochází k neoprávněnému narušení hospodářské soutěže. Slovinsko navíc prokázalo, že je zapotřebí prověřit potřebu kompenzačních opatření s ohledem na skutečnost, že společnost Javor Pivka působí v podporované oblasti za účelem regionálního rozvoje ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES (viz bod 54 pokynů).

(37)

Slovinsko uvedlo zdroje vlastních příspěvků poskytnutých společnosti Javor Pivka, které jsou uvedeny v tabulce v bodě 18 tohoto rozhodnutí. Zdroje těchto prostředků jsou následující: odinvestování majetku (finančního i nemovitostního) by mělo zajistit 958 427 170 SIT. Dalších 900 000 000 SIT by mělo plynout z bankovních půjček, získaných za tržních podmínek, bez podpory. Zbytek by měl být zajištěn „amortizací“ majetku (v období 2004–2006 podle očekávání v celkové částce 1 111 786 000 SIT).

(38)

Slovinsko nakonec v této souvislosti informovalo Komisi, že společnost Javor Pivka obdržela státní podporu na energetické úspory. Podpora byla přidělena v rámci programu podpory obnovitelných zdrojů energie, účinného využívání energie a kombinované výroby tepla a elektřiny. Podpora byla přidělena dne 1. září 2003 a vyplacena dne 19. února 2004. Tento údaj byl náležitě zdokumentován.

(39)

V souladu s článkem 87 Smlouvy o ES podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem vyjma případů, kdy ji lze zdůvodnit na základě čl. 87 odst. 2 nebo 3 Smlouvy o ES.

(40)

Komise konstatuje, že podpora ze státních prostředků je poskytnuta jednotlivému podniku. Je splněno také kritérium dávání přednosti jednotlivému podniku. V souvislosti s podporou poskytnutou formou subvence, je zvýhodnění příjemce zřejmé. U garance je zvýhodnění snad méně patrné, neboť společnost Javor Pivka výměnou za garanci poskytla zajištění formou hypotéky. Slovinské orgány však souhlasily s tím, že garance bude zajištěna hypotékou v poměru 1:1 (hodnota hypotéky se rovnala výši garance). Komerční poskytovatelé půjček by totiž za půjčku požadovali hypotéční podíl, který by činil nejméně 2,5:1. Společnost Javor Pivka by v této době nemohla poskytnout dostatečnou hypotéku na zajištění téhož úvěru v komerčních podmínkách. Hypotéka, která byla poskytnuta za účelem garance, představovala ve skutečnosti celý tehdejší podíl břemeny nezatíženého majetku společnosti Javor Pivka. Garance, kterou zajistily slovinské orgány, tak zlepšila postavení společnosti Javor Pivka, protože společnosti umožnila získat vyšší půjčku, než jakou by jinak mohla získat ze zajištění, které byla schopna poskytnout.

(41)

Protože se s výrobky ze zpracovaného dřeva a nábytkem mezi Slovinskem a jinými členskými zeměmi obchoduje, mohlo by toto opatření zlepšit postavení příjemce podpory ve srovnání s jeho konkurenty ve Slovinsku a EU, což znamená, že by podpora mohla narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchodování mezi členskými zeměmi.

(42)

Komise proto zastává názor, že garance a subvence skutečně představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(43)

Slovinské orgány nejprve pochybovaly o kompetentnosti Komise pro posouzení podpory na základě článků 87 a 88 Smlouvy o ES, a to vzhledem ke skutečnosti, že podpora byla poskytnuta před vstupem do EU. Jak Komise objasnila v rozhodnutí o zahájení řízení, je rozhodujícím kritériem, jímž se zjišťuje, zda byla podpora realizována před vstupem nebo po něm, právní akt, jímž se příslušné národní orgány zavazují, že podporu schvalují (8). Absence takového rozhodnutí před vstupem znamená novou podporu, a to i pokud byla exponovanost státu známa již předtím.

(44)

V hodnoceném případě dochází Komise k závěru, že právní akt, jímž se příslušné národní orgány zavázaly, že podporu schválí, nezačal platit před vstupem do EU. Příslušné slovinské předpisy stanoví, že se podpora přiděluje usnesením vlády na návrh příslušného ministerstva. Předběžná usnesení meziresortního odborného výboru a příslušného ministerstva jsou sice nutná pro přidělení podpory, nepostačují však na její schválení. Konečné rozhodnutí přijímá vláda. V tomto případě bylo usnesení vlády vydáno dne 27. května 2004, avšak Slovinsko vstoupilo do Evropské unie dne 1. května 2004. Proto opatření znamenají novou podporu a měla být oznámena na základě článku 88 Smlouvy o ES a posouzena na základě článku 87 Smlouvy o ES.

(45)

Vzhledem k tomu, že příslušná podpora představuje podporu na restrukturalizaci, je slučitelná se společným trhem, pouze pokud splňuje kritéria pokynů.

(46)

Komise přijala na základě připomínek Slovinska a údajů, které shromáždila během svého šetření, následující závěry k bodům, kvůli nimž bylo zahájeno formální řízení.

(47)

Vzhledem k údajům, které Slovinsko předložilo, přijímá Komise stanovisko, že hospodaření společnosti Javor Pivka, popsané výše v odstavci 2.1, naznačuje, že podnik byl v době, kdy byla příslušná podpora poskytnuta, skutečně v obtížích. Komise konstatuje zejména, že společnosti Javor Pivka narůstala ztráta, snižoval se obrat a klesal peněžní tok. Komise dále konstatuje, že tyto potíže byly součástí trendu v letech 2000–2004 a nejednalo se pouze o výjimečnou událost v roce 2003.

(48)

Komise bere v potaz také vysvětlení Slovinska ohledně povahy vlastnické struktury společnosti Javor Pivka. Vzhledem k pasivní povaze a skromným kapitálovým prostředkům institucionálních vlastníků společnosti Javor Pivka a rozdrobenosti zbývající vlastnické struktury společnosti Komise akceptuje, že společnost nutné prostředky nemohla získat od svých akcionářů. Ze stejného důvodu a s přihlédnutím ke skutečnosti, že žádný jednotlivý vlastník nedrží více než 15 % akciového kapitálu společnosti Javor Pivka, přijímá Komise dále stanovisko, že společnost Javor Pivka není součástí větší obchodní skupiny.

(49)

Komise v souladu s výše uvedeným akceptuje, že společnost Javor Pivka měla právo na podporu za účelem restrukturalizace.

(50)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení uvedla, že není zřejmé, jak by měl plán restrukturalizace společnosti Javor Pivka umožnit obnovení životaschonpnosti. To se týkalo zejména pětileté prognózy rozvoje společnosti pod vlivem restrukturalizačních opatření. Komise upozornila, že Slovinsko nepředložilo údaje, které Komise potřebuje pro posouzení prognóz ohledně pravděpodobného hospodaření společnosti Javor Pivka podle plánu restrukturalizace.

(51)

Během řízení předložilo Slovinsko doplňující údaje, uvedené výše v odstavci 4.3. Tyto údaje patřičně objasňují východiska prognózy. Komise zjišťuje, že prognózy vývoje prodeje společnosti Javor Pivka jsou snad příliš optimistické vzhledem k tomu, že daný sektor byl v letech 2005 a 2006 výrazně konfrontován se silnou konkurencí z Dálného východu, což způsobilo přebytek nabídky a tlak na snížení cen. Není však zřejmé, zda byl tento údaj znám už na začátku roku 2004. Kromě toho sama Komise v roce 2006 konstatovala: „výroba a spotřeba překližek za několik posledních let výrazně vzrostla, přičemž v některých třídách vzniká velice silný vývozní trh“ (9). Vzhledem k tomu, že Komise neobdržela žádné rozporuplné údaje, na jejichž základě by mohla zapochybovat o prognózách podniků a svých vlastních prognózách, nemá Komise ani odůvodněný podnět k tomu, aby je odmítla. Proto Komise zastává názor, že prognózy z roku 2004 se zdají být pravděpodobné, a proto byly v tomto směru pochybnosti Komise eliminovány.

(52)

V souladu s body 35 a 36 směrnic je nutné přijmout opatření, která co nejvíce sníží nepříznivé účinky státní podpory na postavení konkurentů. Tato kompenzační opatření však nejsou nutná, je-li předmětný tržní podíl příjemce podpory zanedbatelný. Proto v těchto případech nejsou kompenzační opatření podmínkou pro to, aby byla státní podpora slučitelná se společným trhem.

(53)

Komise konstatuje, že společnost Javor Pivka je v souladu s údaji, které poskytly slovinské orgány, aktivní v několika výrobních oblastech (překližky, bednicí desky, dýhy a nábytek, viz 22. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí). V souvislosti s překližkami Komise nejprve konstatuje, že v případě sjednocení „průzkum trhu do značné míry potvrdil, že různé typy dřevěných desek, jako jsou překližky, dřevovláknité desky, surové dřevotřískové desky a zušlechtěné dřevotřískové desky, dekorativní lamináty (HPL/CPL) a prvky z dřevěných desek pro nábytek a stavební průmysl, patří do odlišných výrobních oblastí (10).“

(54)

Pro definování referenčního trhu Slovinsko předložilo Komisi studii trhu, která přibližuje tržní podíly na referenčním trhu výrobků v EU-25. Komise má v této souvislosti jen málo důvodů pro námitky vůči předpokladu bodu 20 v pokynech, že předmětným trhem je trh EHP. Komise upozorňuje, že v minulosti provedla několik tržních průzkumů v evropském dřevozpracujícím průmyslu (zvláště ohledně dřevotřískových desek) v případě sjednocení (11) a došla k závěru, že referenční trh je širší než národní trh a že se jedná přinejmenším o přeshraniční regionální trh. To potvrdily významné přeshraniční obchodní toky. Existence podobných obchodních toků i v případě překližek je zřejmá z údajů, které předložilo Slovinsko, jak potvrzují interní odborníci Komise (to navíc dodatečně potvrzuje skutečnost, že vývoz v rámci Společenství činí z hlediska obratu společnosti Javor Pivka 55 %). Navíc se zjistilo, že přeshraniční regionální trh se týká vzdálenosti přibližně 1 000 km, přičemž vzdálenost se liší podle přidané hodnoty výrobků, tzn. že vzdálenosti, ve kterých se obchodovalo se zušlechtěnými výrobky, byly dokonce větší než vzdálenosti obchodování s nezušlechtěnými výrobky. Protože překližky už mají vyšší jakost a vyvážejí se hlavně překližky, jsou přepravní náklady méně významné než u dřevotřískových desek (a ještě méně významné pro židle a další nábytek z překližky). Vzhledem k uvedeným skutečnostem zastává Komise názor, že není-li referenčním trhem pro výrobky, které vyrábí společnost Javor Pivka, celý EHP nebo EU-25, pak je jím alespoň značná část EU-25.

(55)

Vzhledem k tomu, že – jak je uvedeno výše v odstavci 2.4 – tržní podíl společnosti Javor Pivka na trhu EU-25 činí 0,21 % (rok 2003) pro její celý výrobní program a že by se tento podíl v zásadě neměl zvýšit víc než dvojnásobně, i pokud by se zeměpisný trh zmenšil o polovinu, zastává Komise názor, že tržní podíl je stále ještě značně pod 1 %, což lze v souvislosti s faktem, že trh zahrnuje velký počet malých a středních výrobců, pokládat za zanedbatelný podíl (12). Z tohoto důvodu a také proto, že toto ustanovení vychází z pokynů z roku 1999, nejsou kompenzační opatření pro zajištění slučitelnosti státní podpory se společným trhem potřebná.

(56)

V souladu s bodem 40 pokynů je nutné podporu omezit na nezbytné minimum, aby byla umožněna restrukturalizace, a očekává se, že příjemci podpory významně přispějí k plánu restrukturalizace z vlastních zdrojů, „také prodejem prostředků, které nemají zásadní význam pro přežití podniku, nebo z vnějších zdrojů čerpaných v tržních podmínkách“.

(57)

Vlastní příspěvek společnosti Javor Pivka k restrukturalizaci je uveden výše v odstavci 4.5. Nejprve je nutné zmínit, že Komise nemůže akceptovat amortizaci jako ryze vlastní příspěvek (13), jelikož společnosti nezajišťuje disponibilní prostředky, a navíc je společnost závislá na budoucím hospodaření, které je výsledkem zajištěné státní podpory (14). Případné prostředky z tohoto zdroje proto nelze zohlednit při výpočtu vlastního příspěvku společnosti Javor Pivka.

(58)

Na druhé straně se však ukazuje, že prostředky, které společnost Javor Pivka prodala, nemají zásadní význam pro její přežití, a proto příjmy z tohoto prodeje představují platný vlastní příspěvek. Totéž platí pro prostředky získané bankovními úvěry v tržních podmínkách bez podpory. Prostředky z těchto zdrojů činí celkem 2 119 650 000 SIT a Komise je pokládá za vlastní příspěvek společnosti Javor Pivka k restrukturalizaci.

(59)

Vlastní příspěvek představuje 45,5 % celkových nákladů na restrukturalizaci, což lze podle pokynů pokládat za významný příspěvek (15). Zdá se, že podpora je stejně tak omezena na minimum, jelikož je omezena na zajištění dalších prostředků nutných pro technologickou a personální restrukturalizaci, společnosti však nezajišťuje nadbytečnou likviditu.

(60)

V souladu se zásadou jediného poskytnutí podpory stanovenou v bodech 48–51 směrnic, nemůže Komise schválit podporu na restrukturalizaci společnosti, která už dříve podporu na restrukturalizaci obdržela. Komise zastává názor, že podle této zásady musí zohledňovat veškeré podpory na restrukturalizaci, které byly poskytnuty v období 10 let před hodnocenou podporou, a to bez ohledu na to, zda byla první státní podpora přidělena před vstupem členského státu, který podporu poskytuje, do EU. Státní podpora, která není určena na restrukturalizaci, přitom nehraje roli.

(61)

Slovinsko prokázalo, že účelem této podpory bylo iniciování energetických úspor z ekologických důvodů. Komise nemá žádný důvod, aby o tomto údaji pochybovala. Komise proto akceptuje, že tato podpora nebyla poskytnuta za účelem restrukturalizace, a proto se na ni nevztahuje zásada jednorázové podpory.

(62)

Během šetření se ukázalo, že při plnění plánu restrukturalizace došlo k prodlení a že některé kroky technologické restrukturalizace nebyly provedeny podle plánů. Nezdá se však, že by tyto problémy byly v plánu restrukturalizace zřejmé v době schválení podpory, a proto na základě této skutečnosti není možné vyslovit pochybnosti o tom, zda bude na základě plánu možné obnovit životaschopnost společnosti Javor Pivka. Komise však upozorňuje, že schválení podpory je podmíněno plnou realizací plánu restrukturalizace (bod 43 pokynů) a bude dále sledováno (bod 45 pokynů).

(63)

Komise proto očekává, že Slovinsko v souladu s bodem 46 pokynů předloží nejméně dvě zprávy o sledování společnosti, jednu o roce 2007 na konci ledna 2008 a jednu o roce 2008 na konci ledna 2009, s podrobnými údaji o finančním hospodaření společnosti a o provedených investicích. Komise zdůrazňuje, že pokud společnost neprovede veškeré investice podle plánu restrukturalizace, může být povinna vrátit část státní podpory, i kdyby se jí podařilo dosáhnout opětovné rentability (16).

(64)

Komise vzhledem k výše uvedenému konstatuje, že příslušná podpora představuje podporu na restrukturalizaci, která splňuje podmínky platných pokynů, tj. pokynů o záchraně a restrukturalizaci z roku 1999. Proto Komise konstatuje, že ačkoliv Slovinsko poskytlo podporu na restrukturalizaci společnosti Javor Pivka nezákonně a porušilo čl. 88 odst. 3 Smlouvy, je státní podpora slučitelná se společným trhem,