5.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 139/30

(1)

Nařízením (EU) č. 513/2013 (3) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů (dále jen „moduly“) a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Evropské unie (dále jen „Unie“).

(2)

Skupina vyvážejících výrobců pověřila čínskou obchodní komoru pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, dále jen „CCCME“), aby jejich jménem předložila Komisi cenový závazek, což CCCME učinila. Ze stanovených podmínek uvedeného cenového závazku vyplývá, že jej tvoří soubor individuálních cenových závazků každého vyvážejícího výrobce, který z praktických administrativních důvodů koordinuje CCCME.

(3)

Rozhodnutím 2013/423/EU (4) Komise uvedený cenový závazek přijala, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo. Nařízením (EU) č. 748/2013 (5) změnila Komise nařízení (EU) č. 513/2013 a zavedla technické změny potřebné v souvislosti s přijetím závazku, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo.

(4)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 (6) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz modulů a článků pocházejících nebo odesílaných z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“) do Unie. Prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2013 (7) uložila Rada rovněž konečné vyrovnávací clo na dovoz dotčeného výrobku do Unie.

(5)

Na základě oznámení o pozměněné verzi cenového závazku předloženého skupinou vyvážejících výrobců (dále jen „vyvážející výrobci“) a CCCME potvrdila Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU (8), že přijímá cenový závazek v pozměněné podobě (dále jen „závazek“), a to po dobu uplatňování konečných opatření. V příloze tohoto rozhodnutí je stanoven seznam vyvážejících výrobců, od nichž byl závazek přijat, včetně:

(6)

Prováděcím rozhodnutím 2014/657/EU (9) Komise přijala návrh skupiny vyvážejících výrobců a CCCME, jenž se týkal upřesnění ohledně plnění závazku pro dotčený výrobek, na nějž se závazek vztahuje, tj. moduly a články pocházející nebo odesílané z ČLR, v současnosti kódů KN ex 8541 40 90 (kódy TARIC 8541409021, 8541409029, 8541409031 a 8541409039), vyráběné vyvážejícími výrobci (dále jen „výrobek, na nějž se vztahuje závazek“). Na antidumpingová a vyrovnávací cla uvedená ve 4. bodě odůvodnění výše se společně se závazkem odkazuje jako na „opatření“.

(7)

Vyvážející výrobci mimo jiné souhlasili, že nebudou prodávat výrobek, na nějž se vztahuje závazek, prvnímu nezávislému odběrateli v Unii pod určitou minimální dovozní cenou v mezích související roční výše dovozu do Unie stanovené v závazku.

(8)

V rámci závazku je rovněž uveden orientační seznam případů, které představují jeho porušení. Tento seznam konkrétně zahrnuje uzavírání dohod o vyrovnání s odběrateli a uvádění zavádějících údajů ohledně původu dotčeného výrobku nebo identity vývozce.

(9)

Vyvážející výrobci se dále zavázali, že kromě výrobku, na nějž se vztahuje závazek, nebudou prodávat žádné další výrobky, které vyrobili nebo s kterými obchodují, nad hodnotu daného malého procentního limitu celkové prodejní hodnoty výrobku, na nějž se vztahuje závazek, stejným odběratelům, kterým prodávají výrobek, na nějž se vztahuje závazek („dále jen limit paralelního prodeje“).

(10)

Ze závazku pro vyvážející výrobce rovněž vyplývá povinnost každého čtvrt roku Komisi poskytovat podrobné informace o veškerém svém prodeji na vývoz do Unie a opětovném prodeji v Unii (dále jen „čtvrtletní zprávy“). To znamená, že údaje uváděné v těchto čtvrtletních zprávách o prodeji musí být úplné a správné a že nahlášené transakce musí být zcela v souladu s podmínkami závazku.

(11)

Aby bylo zaručeno dodržování závazku, vyvážející výrobci se rovněž zavázali, že umožní inspekce ve svých prostorách za účelem ověření přesnosti a úplnosti údajů uváděných ve čtvrtletních zprávách předkládaných Komisi a že poskytnou veškeré informace, které Komise pokládá za nezbytné.

(12)

Závazek rovněž stanoví, že Komise může kdykoli v průběhu uplatňování závazku jeho přijetí odvolat, jestliže se ukáže, že není proveditelné jej monitorovat a vymáhat.

(13)

V závazku je dále stanoveno, že jej Komise přijímá na základě důvěry a že jakákoli činnost, jež by poškodila vztah s Komisí založený na důvěře, je důvodem k jeho odvolání.

(14)

Komise v rámci monitoringu dodržování závazku ověřovala informace související se závazkem předkládané vyvážejícími výrobci. Výsledná zjištění jsou uvedena v 15.–32. bodě odůvodnění níže a zabývají se problémy, které se objevily u společností Canadian Solar, ET Solar a ReneSola a z nichž pro Komisi vyplývá povinnost v případě těchto tří vyvážejících výrobců odvolat přijetí závazku.

(15)

Společnost Canadian Solar poskytla několika odběratelům určité výhody, které však neuvedla ve čtvrtletních zprávách. Komise tyto nenahlášené výhody analyzovala a dospěla k závěru, že Canadian Solar porušila povinnosti týkající se podávání zpráv v souvislosti se závazkem.

(16)

Další analýza těchto nenahlášených výhod ukázala, že Canadian Solar rovněž porušila povinnost dodržovat minimální dovozní cenu, jelikož odečtením těchto výhod od prodejní ceny při transakcích s dotčenými odběrateli klesly dané ceny pod minimální dovozní cenu.

(17)

Kromě toho prodávala Canadian Solar ve stejném kalendářním roce paralelně moduly, na které se závazek vztahoval, i moduly, na něž se nevztahoval, stejným odběratelům. Tento prodej stejnému odběrateli probíhal paralelně, ve velkém měřítku, a týkal se na jedné straně modulů dovezených do Unie (prostřednictvím různých kanálů), na které se nevztahovala daná opatření a které byly poté uskladněny, a na druhé straně výrobku, na nějž se vztahuje závazek. Tento prodej výrazně přesáhl limit paralelního prodeje povolený závazkem. Canadian Solar tudíž tento limit porušila.

(18)

Komise dále analyzovala dopady tohoto obchodního toku a dospěla k závěru, že jsou-li výrobky, na něž se závazek vztahuje, a výrobky, na něž se nevztahuje, prodávány stejným odběratelům a zejména v takovém množství, existuje zde vysoké riziko křížové kompenzace.

(19)

Canadian Solar kromě toho ve svém obchodním modelu využívala jednoho výrobce původního zařízení, který s ní není ve spojení. Tento výrobce sestavoval ve třetí zemi pro Canadian Solar moduly, údajně za použití článků z jiné třetí země. Dovoz modulů od uvedeného výrobce původního zařízení do Unie, který zajišťuje Canadian Solar, není předmětem závazku, jelikož závazek se vztahuje pouze na přímý prodej z ČLR do Unie. Tento dovoz i prodej, stejně jako uvedený výrobce původního zařízení, tudíž nespadají do oblasti působnosti monitoringu Komise.

(20)

Komise analyzovala dopady uvedeného obchodního toku na proveditelnost závazku. Dospěla k závěru, že přestože se jedná o omezený rozsah, není monitoring závazku Canadian Solar kvůli uvedenému výrobci původního zařízení proveditelný.

(21)

ET Solar prodávala výrobek, na nějž se vztahuje závazek, jako součást prodeje kompletních solárních parků. ET Solar ve čtvrtletních zprávách uvedla dovoz výrobku, na nějž se vztahuje závazek, do Unie, avšak nezmínila žádný prodej modulů do solárních parků nebo jako část solárních parků. Ze závazku však vyplývala pro ET Solar povinnost tento prodej nahlásit. Při prodeji solárního parku prodávala ET Solar celou řadu produktů a služeb: moduly instalované v parku, zbývající vybavení nutné pro park, službu vybudování parku a jeho napojení na přenosovou síť.

(22)

Prodej kompletních solárních parků navíc představuje paralelní prodej výrobku, na nějž se vztahuje závazek, a výrobků a služeb, na něž se závazek nevztahuje, stejným odběratelům. Tento prodej výrazně přesáhl limit paralelního prodeje povolený závazkem. ET Solar tak porušila tento limit.

(23)

Komise dále analyzovala dopady tohoto obchodního toku a dospěla k závěru, že jsou-li výrobky, na něž se závazek vztahuje, a výrobky a služby, na něž se nevztahuje, prodávány stejným odběratelům a zejména v takovém množství, existuje zde vysoké riziko křížové kompenzace.

(24)

ET Solar navíc nebyla schopna prokázat, že při prodeji kompletních solárních parků dodržela minimální dovozní cenu, jelikož pro moduly samotné nebyla stanovena žádná prodejní cena, protože odběratel platí pouze celkovou cenu za instalaci a žádný další spolehlivý rozpis ceny modulů, dalšího vybavení a služeb nebyl předložen.

(25)

Komise analyzovala dopady tohoto obchodního toku a i v tomto případě dospěla k závěru, že kvůli němu je monitoring závazku ET Solar neproveditelný.

(26)

Obchodní model společnosti ReneSola se kromě vlastní výrobní kapacity v ČLR opírá o rozsáhlou síť výrobců původního zařízení ve třetích zemích a v Unii, kteří nejsou ve spojení a kteří pro ni moduly sestavují. Tito výrobci původního zařízení využívají články různého původu, včetně článků pocházejících nebo odesílaných z ČLR. Uvedené články jsou v mnoha případech dováženy do třetích zemí a do Unie prostřednictvím společností ve spojení sídlících v různých třetích zemích.

(27)

Dovoz modulů od uvedených výrobců původního zařízení ve třetích zemích a prodej modulů sestavených výrobcem původního zařízení v Unii není předmětem závazku, jelikož závazek povoluje pouze přímý prodej z ČLR do Unie. Tento dovoz i prodej, stejně jako uvedení výrobci původního zařízení, tudíž nespadají do oblasti působnosti monitoringu Komise.

(28)

Komise analyzovala dopady tohoto obchodního toku a dospěla k závěru, že kvůli němu je monitoring závazku ReneSola neproveditelný.

(29)

ReneSola kromě toho ve čtvrtletních zprávách uváděla zavádějící informace ohledně transakcí s jedním dovozcem ve spojení v Unii. Transakce tohoto dovozce ve spojení prověřené na místě neodpovídají prodeji na vývoz, který ReneSola nahlásila Komisi v rámci závazku. Z následného ověřování vyplynulo, že ReneSola nenahlásila zrušení nebo změny velkého počtu dodávek tomuto dovozci ve spojení.

(30)

Komise analyzovala tyto nesrovnalosti mezi zprávami ReneSola předloženými v souvislosti se závazkem a samotnými prodejními transakcemi a dospěla k závěru, že ReneSola porušila povinnosti týkající se podávání zpráv v souvislosti se závazkem.

(31)

Zjištění týkající se porušení závazku a jeho neproveditelnosti objevená u Canadian Solar, ET Solar a ReneSola vyžadují odvolání přijetí uvedeného závazku u tří uvedených vyvážejících výrobců podle čl. 8 odst. 7 a čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení, čl. 13 odst. 7 a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení a podle podmínek závazku.

(32)

Komise kromě toho analyzovala důsledky kroků Canadian Solar, ET Solar a ReneSola uvedených v 15.–30. bodě odůvodnění výše na vztah s Komisí založený na důvěře, který vznikl při přijetí závazku. Komise dospěla k závěru, že kombinace uvedených kroků tento vztah s uvedenými třemi vyvážejícími výrobci založený na důvěře poškodila. Důvodem pro odvolání přijetí závazku uvedených tří vyvážejících výrobců v souladu s podmínkami závazku je proto také akumulace těchto porušení.

(33)

Závazek stanoví, že jakékoli jeho porušení ze strany jednotlivého vyvážejícího výrobce automaticky nevede k odvolání přijetí závazku pro všechny vyvážející výrobce. V takovém případě Komise posoudí dopad daného porušení na proveditelnost závazku s ohledem na všechny vyvážející výrobce a CCCME.

(34)

Komise tudíž náležitě posoudila dopad porušení závazku ze strany Canadian Solar, ET Solar a ReneSola na proveditelnost závazku s ohledem na všechny vyvážející výrobce a CCCME.

(35)

Odpovědnost za uvedená porušení nesou výhradně tři uvedení vyvážející výrobci, u většiny vyvážejících výrobců nebo CCCME nebyla v rámci monitoringu a ověřování odhalena žádná systematická porušování.

(36)

Komise proto dospěla k závěru, že celkové fungování závazku není ohroženo a že neexistují důvody pro odvolání jeho přijetí u všech vyvážejících výrobců a CCCME.

(37)

Zúčastněné strany měly možnost zúčastnit se slyšení a k věci se vyjádřit v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení. Canadian Solar, ET Solar a ReneSola předložily své připomínky a byly vyslechnuty. Na slyšení byli přítomni rovněž zástupci CCCME. Připomínky předložilo i sdružení zastupující dovozce a uživatele výrobku, na nějž se vztahuje závazek, a sdružení zastupující výrobce solárních modulů a článků v Unii.

(38)

Canadian Solar protestovala proti tvrzení, že neuvedla určité výhody, které poskytla několika odběratelům, a že jejich poskytnutím nedodržela minimální dovozní cenu. Společnost argumentovala, že nebyla povinna uvedené výhody nahlásit, a to ze tří důvodů:

(39)

Za prvé jsou podle Canadian Solar uvedené výhody součástí prodejních, správních a režijních nákladů její čínské pobočky a žádné prodejní, správní a režijní náklady nemohou současně představovat výhodu pro subjekty kupující výrobek, na nějž se vztahuje závazek. Uvedené kategorie se podle Canadian Solar vzájemně vylučují.

(40)

Za druhé by podle Canadian Solar měly být na základě pokynů vydaných útvary Komise nahlášeny a z prodejní ceny jako výhody odečteny pouze výhody zaplacené společnostmi ve spojení v Unii.

(41)

A za třetí uvedené náklady v žádném případě nepředstavují výhodu pro subjekty kupující výrobek, na nějž se vztahuje závazek, jelikož zaplacené částky odpovídají tržní hodnotě dodané služby.

(42)

Komise uvedené argumenty odmítla, jelikož Canadian Solar měla uvádět veškeré výhody poskytované odběratelům, což neučinila. Komise s výše uvedenými tvrzeními nesouhlasí z těchto důvodů:

(43)

Za prvé v závazku není uvedena žádná výjimka, která by se týkala výhod klasifikovaných jako prodejní, správní a režijní náklady. Tyto náklady mohou ve skutečnosti pro kupujícího zároveň představovat výhody v případě, že mu jsou uhrazeny náklady klasifikované jako prodejní, správní a režijní.

(44)

Za druhé argument Canadian Solar předpokládá, že zaplacené částky skutečně odpovídají tržní hodnotě dodané služby. V tomto ohledu společnost nicméně nepředložila dostatečné důkazy. Navíc, i kdyby této tržní hodnotě odpovídaly, což není tento případ, neznamená to, že takto klasifikované platby nepředstavují pro jejich příjemce (v tomto případě zákazníka Canadian Solar) výhodu, jestliže existuje jasná spojitost mezi nákupem služby a prodejem výrobku, na nějž se vztahuje závazek.

(45)

Za třetí pokyny útvarů Komise, které Canadian Solar zmiňuje, nejsou v této souvislosti relevantní. V rozporu s názorem Canadian Solar uvedené náklady skutečně představují pro kupující výhody. Skutečnost, že tyto náklady byly uvedeny pouze v souvislosti s odpovědí na otázku týkající se podniků ve spojení v Unii, nelze využít k argumentaci, podle níž by uvedené náklady hrazené čínským subjektem neměly představovat tyto výhody. Neexistuje žádný ekonomický či právní důvod pro to, aby se s těmito náklady čínského subjektu zacházelo jinak než s totožnými výdaji společností ve spojení v Unii.

(46)

Za čtvrté v pokynech vydaných útvary Komise je uvedeno upozornění, že pokyny nejsou pro Komisi závazné a že odpovědi v nich uvedené neplatí pro konkrétní případy a vycházejí z omezených informací. Z těchto důvodů nemají uvedené pokyny pro Komisi závaznou hodnotu.

(47)

Komise proto i nadále trvá na závěru, že Canadian Solar porušila povinnosti týkající se podávání zpráv v souvislosti se závazkem a že rovněž porušila povinnost dodržovat minimální dovozní cenu, jelikož odečtením uvedených výhod od prodejní ceny při transakcích s dotčenými odběrateli klesly dané ceny pod minimální dovozní cenu.

(48)

Canadian Solar dále obhajovala svůj paralelní prodej výrobků, na které se závazek vztahuje, a výrobků, na něž se nevztahuje, stejným odběratelům nad limit paralelního prodeje povolený závazkem.

(49)

Společnost uvedla, že ihned po vstupu závazku v platnost prodala nejprve své zásoby výrobků převážně pocházejících z ČLR, které byly dovezeny a procleny, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, a poté uskladněny. Teprve po vyprázdnění těchto zásob prodávala Canadian Solar stejným odběratelům výrobky, na něž se vztahuje závazek.

(50)

Canadian Solar dále tvrdí, že výrobky, na něž se vztahuje závazek, nebyly nikdy prodávány odběratelům, kteří nakupovali moduly od výrobců původního zařízení vyrobené a odesílané ze třetích zemí.

(51)

Společnost dále odkazuje na pokyny vydané CCCME, podle nichž se články a moduly, na něž se nevztahuje závazek, nepovažují za „žádný jiný typ výrobku, který společnost vyrobila nebo s ním obchoduje“. Canadian Solar uvádí, že útvary Komise objasnily, že tomu tak není, až v e-mailu ze dne 12. prosince 2013.

(52)

Na závěr společnost uvedla, že její prodej dovezených a proclených výrobků, na něž se nevztahovala daná opatření a které byly poté uskladněny, nepodléhá povinnostem vyplývajícím ze závazku, že společnost prodávala moduly, na něž se závazek nevztahuje, za podobnou cenu jako je minimální dovozní cena a že nejprve zlikvidovala zásoby a teprve poté prodávala výrobek, na nějž se vztahuje závazek. Z těchto důvodů se Canadian Solar nedomnívá, že existuje riziko křížové kompenzace.

(53)

Komise tyto argumenty nepřijala. Z důvodů uvedených ve 46. bodě odůvodnění výše, nejsou pokyny, na něž Canadian Solar odkazuje, pro Komisi závazné. Z jejich formulace a z celkového principu závazku je jasné, že vyvážející výrobce nemůže prodávat jednomu a témuž odběrateli články a moduly, na něž se závazek vztahuje, a články a moduly, na něž se nevztahuje, nad limit paralelního prodeje povolený závazkem.

(54)

To platí i pro situace, kdy moduly byly dovezeny a procleny, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, a poté uskladněny. V případě paralelního prodeje modulů je riziko křížové kompenzace ve skutečnosti ještě vyšší než v případě paralelního prodeje jakéhokoli jiného výrobku.

(55)

Komise nemá povinnost prokázat, že došlo ke křížové kompenzaci, musí pouze poukázat na riziko křížové kompenzace u konkrétního vyvážejícího výrobce. Cílem ustanovení závazku je zabránit potenciální křížové kompenzaci, jelikož není možné monitorovat, za jakou cenu se prodávají výrobky, na něž se závazek nevztahuje. E-mail ze dne 12. prosince 2013 tak nevytvořil novou právní situaci, nýbrž pouze potvrdil znění závazku.

(56)

Canadian Solar ve svých připomínkách podaných po slyšení uvedla, že v roce 2013 prodávala moduly, které byly dovezeny a procleny, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, a poté uskladněny, stejným odběratelům, kterým rovněž ve stejném roce prodala dotčený výrobek, a že hodnota prvně uvedeného prodeje nebyla pouze marginální. K argumentu, že Canadian Solar nejdříve prodala tyto moduly, a teprve poté výrobek, na nějž se vztahuje závazek, Komise poznamenává, že závazek neobsahuje žádnou výjimku na základě pořadí prodeje. Komise proto tento argument odmítla.

(57)

Canadian Solar dále tvrdila, že po vstupu závazku v platnost dovezla a opětovně prodala omezené množství modulů od výrobců původního zařízení a že uvedené výrobky přestala mezitím pro trh Unie nakupovat.

(58)

Canadian Solar skutečně potvrdila, že strategie s výrobci původního zařízení byla vypracována proto, aby společnost svůj obchodní model přizpůsobila závazku, jelikož moduly od výrobců původního zařízení byly používány k prodeji modulů, které byly součástí sestav, pokud hodnota ostatních výrobků obsažených v sestavě přesahovala limit paralelního prodeje povolený závazkem.

(59)

Společnost kromě toho uvedla, že moduly od výrobců původního zařízení neprodávala odběratelům, kteří od ní nakupovali moduly, na něž se vztahuje závazek. Na závěr Canadian Solar uvedla, že závazek výslovně nezakazuje prodej modulů od výrobců původního zařízení.

(60)

Komise však tyto argumenty odmítla. Závazek sice skutečně výslovně nezmiňuje prodej modulů od výrobců původního zařízení, nicméně jejich prodej není předmětem závazku, jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění výše. Prodej modulů od výrobců původního zařízení tudíž nespadá do oblasti monitoringu Komise.

(61)

Závazek navíc jasně stanoví, že změna obchodního toku do Unie, jejímž jediným ekonomickým zdůvodněním je vyhýbání se opatřením na ochranu obchodu, představuje porušení závazku.

(62)

V tomto ohledu představoval dovoz a opětovný prodej modulů od výrobců původního zařízení do Unie ze strany Canadian Solar změnu obchodního toku vytvořenou s cílem obcházet podmínky závazku.

(63)

Základní antidumpingové nařízení a základní antisubvenční nařízení navíc v rámci posuzování, zda došlo k porušení závazku, neobsahují požadavek na minimální procento prodeje.

(64)

Komise tudíž trvá na svém zjištění, že ačkoliv byl uvedený prodej modulů od výrobců původního zařízení omezený, nebylo kvůli němu možno monitorovat závazek Canadian Solar, a kromě toho představuje tento prodej porušení závazku, jelikož změnil obchodní tok Canadian Solar.

(65)

Na závěr Canadian Solar tvrdí, že vždy dodržovala platná pravidla a podnikla všechna přiměřená opatření, aby řádně interpretovala a prováděla závazek. Společnost zejména zdůraznila, že společně se svým právním poradcem položila Komisi a CCCME více než 50 dotazů s cílem objasnit, zda Canadian Solar dodržuje závazek, a že společnost se vždy řídila radami, které obdržela.

(66)

Tvrzení Canadian Solar nic nemění na celkovém závěru, že akumulace všech těchto zjištění ohledně neproveditelnosti závazku Canadian Solar poškodila vztah této společnosti s Komisí založený na důvěře, a je tudíž důvodem pro jeho odvolání. Cílem obchodní strategie Canadian Solar ve skutečnosti bylo zmenšit praktický rozsah jejích povinností v rámci závazku na minimum, bez ohledu na podstatu závazku a potřebu zachovat vztah důvěry.

(67)

ET Solar v rámci slyšení uvedla, že nenahlásila prodej výrobku, na nějž se vztahuje závazek, jestliže se jednalo o prodej části solárního parku. Společnost dále vysvětlila, že mnoho případů prodeje, k nimž došlo po vstupu závazku v platnost, se týkalo modulů, které byly procleny (avšak nikoli prodány), aniž by se na ně vztahovala daná opatření. Kromě toho společnost objasnila formátovací chybu a jednu menší opravu. V důsledku toho by rozdíl v prodeji zaznamenaném v účetnictví společnosti a nahlášeném prodeji mohl být považován za nevýznamný.

(68)

ET Solar při stejné příležitosti potvrdila, že od nahlášení těchto údajně nevýznamných množství prodeje ve zprávách pro Komisi upustila a že velké množství solárních modulů bylo procleno, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, avšak nebylo prodáno před vstupem závazku v platnost. Společnost nevysvětlila, zda tyto moduly byly prodány stejným odběratelům, jimž byl následně prodán výrobek, na nějž se vztahuje závazek.

(69)

ET Solar rovněž uvedla, že prodej solárních parků není v rámci závazku zakázán a že se jedná o komplexní integrované výrobky, které by měly být považovány za jednu jednotku, a jako takové tudíž nespadají do definice „výrobku, na nějž se vztahuje závazek“.

(70)

ET Solar se proto domnívá, že limit paralelního prodeje pro prodej „jiných výrobků“ povolený závazkem se na prodej solárních parků nevztahuje a že tudíž není třeba jej hlásit. Zároveň bylo potvrzeno, že byly nahlášeny transakce v rámci skupiny, jejichž výsledkem byl dovoz výrobku, na nějž se vztahuje závazek, do Unie.

(71)

Komise uvedené argumenty ET Solar odmítla z těchto důvodů.

(72)

Objem porušení závazku není relevantní. Jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění výše, základní antidumpingové nařízení a základní antisubvenční nařízení v rámci posuzování, zda došlo k porušení závazku, neobsahují požadavek na minimální procento prodeje.

(73)

Kromě toho údajně nevýznamná množství zmíněná v 67. bodě odůvodnění výše nejsou zanedbatelná, nýbrž odpovídají značnému objemu několika plných kontejnerů. ET Solar dále nevyloučila, že významné množství solárních modulů, které byly procleny, aniž by se na ně vztahovala daná opatření, bylo prodáno stejným odběratelům, kteří rovněž kupovali výrobek, na nějž se vztahuje závazek. Z vysvětlení ET Solar tudíž vyplývá, že pravidla pro riziko křížové kompenzace byla též porušena.

(74)

Solární parky prodávané ET Solar sestávají zejména z modulů dovážených v rámci závazku. ET Solar proto měla povinnost o prodeji těchto modulů v souvislosti se závazkem informovat. Závazek navíc jasně stanoví, že aby se zabránilo riziku křížové kompenzace, nesmí být stejnému odběrateli prodány „jiné výrobky“ nad limit paralelního prodeje, a to bez výjimky.

(75)

Komise proto trvá na svém závěru, že ET Solar závazek porušila, jelikož prodávala moduly do solárních parků a tento prodej neuvedla ve svých zprávách. V důsledku toho Komise trvá i na závěrech ohledně porušení minimální dovozní ceny a neproveditelnosti závazku ET Solar.

(76)

ReneSola uvedla, že její obchodní model, v rámci něhož vyrábí moduly za použití vlastních výrobních kapacit v ČLR a rozsáhlé sítě výrobců původního zařízení ve třetích zemích a v Unii, kteří nejsou ve spojení, není nový a existoval ještě před vstupem závazku v platnost. Společnost argumentovala, že tento obchodní model nebyl až do listopadu 2014 výslovně zakázán.

(77)

Kromě toho ReneSola uvedla, že je připravena se zavázat, že nebude na trh Unie prodávat moduly vyráběné jejími výrobci původního zařízení ve třetích zemích.

(78)

Společnost by však ráda využívala výrobní kapacitu výrobců původního zařízení v Unii k prodeji na trhu Unie. ReneSola se nabídla, že zjednoduší svůj obchodní model tak, aby bylo monitorování závazku proveditelné.

(79)

S cílem zabránit potenciální křížové kompenzaci společnost nabídla, že vyvine „interní ochranný mechanismus“, který zakáže prodej z různých zdrojů stejnému podniku, podnikům stejné skupiny, nebo prodej vlastním projektům. ReneSola kromě toho nabídla, že zajistí, aby její výrobci původního zařízení v Unii, spolupracovali s Komisí.

(80)

Komise uvedené argumenty odmítla z těchto důvodů.

(81)

Monitoring tak rozsáhlého obchodního modelu spočívajícího ve využívání výrobců původního zařízení zůstává neproveditelný, jak je již vysvětleno ve 26.–28. bodě odůvodnění výše. I přes závazky, které ReneSola nabídla, by využívání výrobce původního zařízení v Unii činilo monitoring závazku neproveditelný. Činnosti výrobců původního zařízení, i když jsou tito výrobci v Unii, nespadají do oblasti působnosti závazku, a tudíž ani monitoringu Komise.

(82)

Argument ReneSola týkající se „interního ochranného mechanismu“ nebyl podložen žádnými důkazy či dalším vysvětlením. Navíc upřesnění z listopadu 2014 neznamená, že rozsáhlé využívání výrobců původního zařízení ze strany ReneSola nečinilo závazek neproveditelný i předtím. To lze doložit skutečností, že ReneSola nezpochybňuje, že výrobci původního zařízení usazení ve třetích zemích v rámci své výroby alespoň částečně používají články původem z ČLR, jak vyplývá z údajů předložených ReneSola před ověřováním. Není proveditelné monitorovat, zda moduly sestávající z těchto článků nebyly dovozeny do Unie.

(83)

ReneSola kromě toho předložila další informace o konkrétní dodávce, u níž ve svých čtvrtletních zprávách poskytla zavádějící informace. Společnost uvedla, že se nejednalo o záměr, ale o špatné pochopení závazku a případně nedbalost. ReneSola kromě toho uvedla, že provádění závazku je složité, jelikož zahrnuje oddělené povinnosti týkající se podávání zpráv o osvědčeních a fakturách v souvislosti se závazkem, a že jak podávání zpráv, tak i následných oprav se účastní několik stran.

(84)

Komise uvedený argument odmítla z těchto důvodů.

(85)

ReneSola neopravila informace (zrušení nebo změna dodávek) uvedené ve čtvrtletních zprávách a neuvedla je do souladu se záznamy o transakcích dovozce, s nímž je ve spojení. Čtvrtletní zprávy ReneSola proto neodráží skutečné obchodní transakce.

(86)

ReneSola informovala CCCME o významném rozdílu v dodaném množství a množství uvedeném na příslušném osvědčení o závazku a požádala o pomoc při nápravě situace až po inspekci Komise na místě.

(87)

Komise proto trvá na posouzení porušení závazku ReneSola z důvodu neúplného a chybného podávání zpráv o prodeji.

(88)

Jedna zúčastněná strana požadovala, aby Komise odvolala přijetí závazku v případě tří uvedených vyvážejících výrobců se zpětnou působností od data prvního zdokumentovaného porušení závazku nebo alespoň od data, kdy začalo ověřování, s cílem nahradit škodu, která byla způsobena rozpočtu Unie v důsledku údajného vyhýbání se dovozním clům.

(89)

Komise uvedenou žádost zamítla, jelikož do vstupu tohoto nařízení v platnost neexistují důvody pro zneplatnění žádných faktur v souvislosti se závazkem vydaných uvedenými třemi vyvážejícími výrobci, které by mohlo být důvodem pro zpětný výběr cla.

(90)

Jiná zúčastněná strana vyzvala Komisi, aby povolila přechodné období před tím, než bude antidumpingové a vyrovnávací clo použitelné, aby dovozci mohli řádně provést a dokončit stávající smluvní ujednání a nalézt alternativní dodavatele.

(91)

Komise uvedenou žádost zamítla, neboť podle čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení se v případě odvolání přijetí závazku automaticky uplatní antidumpingové a vyrovnávací clo, přičemž pro přechodné období není žádný právní základ.

(92)

Dovozce navíc odpovídá jak za platbu dovozního cla, tak za správnost dokladů, které předkládá celním orgánům. Unie nemůže nést nepříznivé důsledky protiprávních kroků jeho smluvních partnerů. Možnost odvolání cenového závazku představuje obchodní riziko, které dovozní činnost obnáší.

(93)

I přes výše uvedené připomínky Komise trvá na svých zjištěních ohledně porušení závazku a jeho neproveditelnosti stanovených u společností Canadian Solar, ET Solar a ReneSola. Komise rovněž trvá na závěru, že kombinace kroků Canadian Solar, ET Solar a ReneSola uvedených v 15. až 32. bodě odůvodnění výše poškodila její vztah se všemi těmito třemi výrobci založený na důvěře.

(94)

To samotné je důvodem pro odvolání přijetí závazku těchto tří vyvážejících výrobců v souladu s podmínkami závazku.

(95)

Komise proto v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení a rovněž v souladu s podmínkami závazku dospěla k závěru, že přijetí závazku pro Canadian Solar, ET Solar a ReneSola musí být odvoláno.

(96)

V důsledku toho se v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení automaticky uplatní konečné antidumpingové clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013 a konečné vyrovnávací clo uložené článkem 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího nebo odesílaného z ČLR a vyráběného společnostmi Canadian Solar (doplňkový kód TARIC: B805), ET Solar (doplňkový kód TARIC: B819) a ReneSola (doplňkový kód TARIC: B921), a to ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(97)

V tabulce v příloze tohoto nařízení jsou pro informaci uvedeni vyvážející výrobci, u nichž zůstává přijetí závazku prováděcím rozhodnutím Komise 2014/657/EU nezměněno,