21979A1113(01)

Convention

on long-range transboundary air pollution

THE PARTIES TO THE PRESENT CONVENTION,

DETERMINED to promote relations and cooperation in the field of environmental protection,

AWARE of the significance of the activities of the United Nations Economic Commission for Europe in strengthening such relations and cooperation, particularly in the field of air pollution including long-range transport of air pollutants,

RECOGNIZING the contribution of the Economic Commission for Europe to the multilateral implementation of the pertinent provisions of the Final Act of the Conference on security and cooperation in Europe,

COGNIZANT of the references in the chapter on environment of the Final Act of the Conference on security and cooperation in Europe calling for cooperation to control air pollution and its effects, including long-range transport of air pollutants, and to the development through international cooperation of an extensive programme for the monitoring and evaluation of long-range transport of air pollutants, starting with sulphur dioxide and with possible extension to other pollutants,

CONSIDERING the pertinent provisions of the Declaration of the United Nations Conference on the human environment, and in particular principle 21, which expresses the common conviction that States have, in accordance with the Charter of the United Nations and the principles of international law, the sovereign right to exploit their own resources pursuant to their own environmental policies, and the responsibility to ensure that activities within their jurisdiction or control do not cause damage to the environment of other States or of areas beyond the limits of national jurisdiction,

RECOGNIZING the existence of possible adverse effects, in the short and long term, of air pollution including transboundary air pollution,

CONCERNED that a rise in the level of emissions of air pollutants within the region as forecast may increase such adverse effects,

RECOGNIZING the need to study the implications of the long-range transport of air pollutants and the need to seek solutions for the problems identified,

AFFIRMING their willingness to reinforce active international cooperation to develop appropriate national policies and by means of exchange of information, consultation, research and monitoring, to coordinate national action for combating air pollution including long-range transboundary air pollution,

HAVE AGREED as follows:

Definitions

Article 1

For the purposes of the present Convention:

a) "air pollution" means the introduction by man, directly or indirectly, of substances or energy into the air resulting in deleterious effects of such a nature as to endanger human health, harm living resources and ecosystems and material property and impair or interfere with amenities and other legitimate uses of the environment, and "air pollutants" shall be construed accordingly;

b) "long-range transboundary air pollution" means air pollution whose physical origin is situated wholly or in part within the area under the national jurisdiction of one State and which has adverse effects in the area under the jurisdiction of another State at such a distance that it is not generally possible to distinguish the contribution of individual emission sources or groups of sources.

Fundamental principles

Article 2

The Contracting Parties, taking due account of the facts and problems involved, are determined to protect man and his environment against air pollution and shall endeavour to limit and, as far as possible, gradually reduce and prevent air pollution including long-range transboundary air pollution.

Article 3

The Contracting Parties, within the framework of the present Convention, shall, by means of exchanges of information, consultation, research and monitoring, develop without undue delay policies and strategies which shall serve as a means of combating the discharge of air pollutants, taking into account efforts already made at national and international level.

Article 4

The Contracting Parties shall exchange information on and review their policies, scientific activities and technical measures aimed at combating, as far as possible, the discharge of air pollutants which may have adverse effects, thereby contributing to the reduction of air pollution including long-range transboundary air pollution.

Article 5

Consultations shall be held, upon request, at an early stage between, on the one hand, Contracting Parties which are actually affected by or exposed to a significant risk of long-range transboundary air pollution and, on the other hand, Contracting Parties within which and subject to whose jurisdiction a significant contribution to long-range transboundary air pollution originates, or could originate, in connexion with activities carried on or contemplated therein.

Air-quality management

Article 6

Taking into account Articles 2 to 5, the on-going research, exchange of information and monitoring and the results thereof, the cost and effectiveness of local and other remedies and in order to combat air pollution, in particular that originating from new or rebuilt installations, each Contracting Party undertakes to develop the best policies and strategies including air-quality management systems and, as part of them, control measures compatible with balanced development, in particular by using the best available technology which is economically feasible and low- and non-waste technology.

Research and development

Article 7

The Contracting Parties, as appropriate to their needs, shall initiate and cooperate in the conduct of research into and/or development of:

a) existing and proposed technologies for reducing emissions of sulphur compounds and other major air pollutants, including technical and economic feasibility, and environmental consequences;

b) instrumentation and other techniques for monitoring and measuring emission rates and ambient concentrations of air pollutants;

c) improved models for a better understanding of the transmission of long-range transboundary air pollutants;

d) the effects of sulphur compounds and other major air pollutants on human health and the environment, including agriculture, forestry, materials, aquatic and other natural ecosystems and visibility, with a view to establishing a scientific basis for dose/effect relationships designed to protect the environment;

e) the economic, social and environmental assessment of alternative measures for attaining environmental objectives, including the reduction of long-range transboundary air pollution;

f) education and training programmes related to the environmental aspects of pollution by sulphur compounds and other major air pollutants.

Exchange of information

Article 8

The Contracting Parties, within the framework of the Executive Body referred to in Article 10 and bilaterally, shall, in their common interests, exchange available information on:

a) data on emissions at periods of time to be agreed upon, of agreed air pollutants, starting with sulphur dioxide, coming from grid-units of agreed size, or on the fluxes of agreed air pollutants, starting with sulphur dioxide, across national borders, at distances and at periods of time to be agreed upon;

b) major changes in national policies and in general industrial development, and their potential impact, which would be likely to cause significant changes in long-range transboundary air pollution;

c) control technologies for reducing air pollution relevant to long-range transboundary air pollution;

d) the projected cost of the emission control of sulphur compounds and other major air pollutants on a national scale;

e) meteorological and physico-chemical data relating to the processes during transmission;

f) physico-chemical and biological data relating to the effects of long-range transboundary air pollution and the extent of the damage [1] which these data indicate can be attributed to long-range transboundary air pollution;

g) national, sub-regional and regional policies and strategies for the control of sulphur compounds and other major air pollutants.

Implementation and further development of the cooperative programme for the monitoring and evaluation of the long-range transmission of air pollutants in Europe

Article 9

The Contracting Parties stress the need for the implementation of the existing "cooperative programme for the monitoring and evaluation of the long-range transmission of air pollutants in Europe" (hereinafter referred to as EMEP) and, with regard to the further development of this programme, agree to emphasize:

a) the desirability of Contracting Parties joining in and fully implementing EMEP which, as a first step, is based on the monitoring of sulphur dioxide and related substances;

b) the need to use comparable or standardized procedures for monitoring whenever possible;

c) the desirability of basing the monitoring programme on the framework of both national and international programmes. The establishment of monitoring stations and the collection of data shall be carried out under the national jurisdiction of the country in which the monitoring stations are located;

d) the desirability of establishing a framework for a cooperative environmental monitoring programme, based on and taking into account present and future national, sub-regional, regional and other international programmes;

e) the need to exchange data on emissions at periods of time to be agreed upon, of agreed air pollutants, starting with sulphur dioxide, coming from grid-units of agreed size; or on the fluxes of agreed air pollutants, starting with sulphur dioxide, across national borders, at distances and at periods of time to be agreed upon. The method, including the model, used to determine the fluxes, as well as the method, including the model, used to determine the transmission of air pollutants based on the emissions per grid-unit, shall be made available and periodically reviewed, in order to improve the methods and the models;

f) their willingness to continue the exchange and periodic updating of national data on total emissions of agreed air pollutants, starting with sulphur dioxide;

g) the need to provide meteorological and physico-chemical data relating to processes during transmission;

h) the need to monitor chemical components in other media such as water, soil and vegetation, as well as a similar monitoring programme to record effects on health and environment;

i) the desirability of extending the national EMEP networks to make them operational for control and surveillance purposes.

Executive Body

Article 10

1. The representatives of the Contracting Parties shall, within the framework of the Senior Advisers to Economic Commission for Europe Governments on Environmental Problems, constitute the Executive Body of the present Convention, and shall meet at least annually in that capacity.

2. The Executive Body shall:

a) review the implementation of the present Convention;

b) establish, as appropriate, working groups to consider matters related to the implementation and development of the present Convention and to this end to prepare appropriate studies and other documentation and to submit recommendations to be considered by the Executive Body;

c) fulfil such other functions as may be appropriate under the provisions of the present Convention.

3. The Executive Body shall utilize the Steering Body for the EMEP to play an integral part in the operation of the present Convention, in particular with regard to data collection and scientific cooperation.

4. The Executive Body, in discharging its functions, shall, when it deems appropriate, also make use of information from other relevant international organizations.

Secretariat

Article 11

The Executive Secretary of the Economic Commission for Europe shall carry out, for the Executive Body, the following secretariat functions:

a) to convene and prepare the meetings of the Executive Body;

b) to transmit to the Contracting Parties reports and other information received in accordance with the provisions of the present Convention;

c) to discharge the functions consigned by the Executive Body.

Amendments to the Convention

Article 12

1. Any Contracting Party may propose amendments to the present Convention.

2. The text of proposed amendments shall be submitted in writing to the Executive Secretary of the Economic Commission for Europe, who shall communicate them to all Contracting Parties. The Executive Body shall discuss proposed amendments at its next annual meeting provided that such proposals have been circulated by the Executive Secretary of the Economic Commission for Europe to the Contracting Parties at least 90 days in advance.

3. An amendment to the present Convention shall be adopted by consensus of the representatives of the Contracting Parties, and shall enter into force for the Contracting Parties which have accepted it on the 90th day after the date on which two-thirds of the Contracting Parties have deposited their instruments of acceptance with the depositary. Thereafter, the amendment shall enter into force for any other Contracting Party on the 90th day after the date on which that Contracting Party deposits its instrument of acceptance of the amendment.

Settlement of disputes

Article 13

If a dispute arises between two or more Contracting Parties to the present Convention as to the interpretation or application of the Convention, they shall seek a solution by negotiation or by any other method of dispute settlement acceptable to the Parties to the dispute.

Signature

Article 14

1. The present Convention shall be open for signature at the United Nations Office at Geneva from 13 to 16 November 1979 on the occasion of the High-Level Meeting within the framework of the Economic Commission for Europe on the Protection of the Environment, by the member States of the Economic Commission for Europe as well as States having consultative status with the Economic Commission for Europe, pursuant to paragraph 8 of Economic and Social Council Resolution 36 (IV) of 28 March 1947, and by regional economic integration organizations, constituted by sovereign States, members of the Economic Commission for Europe, which have competence in respect of the negotiation, conclusion and application of international agreements in matters covered by the present Convention.

2. In matters within their competence, such regional economic integration organizations shall, on their own behalf, exercise the rights and fulfil the responsibilities which the present Convention attributes to their member States. In such cases, the member States of these organizations shall not be entitled to exercise such rights individually.

Ratification, acceptance, approval and accession

Article 15

1. The present Convention shall be subject to ratification, acceptance or approval.

2. The present Convention shall be open for accession as from 17 November 1979 by the States and organizations referred to in Article 14 (1).

3. The instruments of ratification, acceptance, approval or accession shall be deposited with the Secretary-General of the United Nations, who will perform the functions of the depositary.

Entry into force

Article 16

1. The present Convention shall enter into force on the 90th day after the date of deposit of the 24th instrument of ratification, acceptance, approval or accession.

2. For each Contracting Party which ratifies, accepts or approves the present Convention or accedes thereto after the deposit of the 24th instrument of ratification, acceptance, approval or accession, the Convention shall enter into force on the 90th day after the date of deposit by such Contracting Party of its instrument of ratification, acceptance, approval or accession.

Withdrawal

Article 17

At any time after five years from the date on which the present Convention has come into force with respect to a Contracting Party, that Contracting Party may withdraw from the Convention by giving written notification to the depositary. Any such withdrawal shall take effect on the 90th day after the date of its receipt by the depositary.

Authentic texts

Article 18

The original of the present Convention, of which the English, French and Russian texts are equally authentic, shall be deposited with the Secretary-General of the United Nations.

[1] The present Convention does not contain a rule on State liability as to damage.

--------------------------------------------------

RESOLUTION

on long-range transboundary air pollution

The Signatories to the Convention on long-range transboundary air pollution of 13 November 1979,

Decide that they shall, within the framework of the Economic Commission for Europe and the Senior Advisers to ECE Governments on Environmental Problems, initiate, as soon as possible and on an interim basis, the provisional implementation of the Convention on long-range transboundary air pollution; they undertake to carry out the obligations arising from the Convention to the maximum extent possible pending its entry into force;

Agree that the necessary authority should be given to the Economic Commission for Europe and to its Executive Secretary to provide for a sufficient secretariat and, in the framework of the existing budgetary structure, for the appropriate financial means;

Further decide to develop without delay further cooperation in problem areas within the scope of the Convention. In particular they will seek to bring closer together their policies and strategies for combating air pollution including long-range transboundary air pollution;

Declare that such strategies and policies shall be aimed at limiting, and, as far as possible, gradually reducing and preventing air pollution, including long-range transboundary air pollution. These shall be implemented progressively and the designated competent body shall review regularly the progress achieved at national level. To this end the signatories will attach highest priority to the completion of a document setting out the strategies and policies of each of the signatories for the abatement of air pollution caused by sulphur compounds.

--------------------------------------------------

Úmluva

o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států

SMLUVNÍ STRANY TÉTO ÚMLUVY,

ROZHODNUTY podporovat vztahy a spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí,

VĚDOMY SI významu činnosti Evropské hospodářské komise OSN při upevňování takových vztahů a spolupráce, zvláště v oblasti znečišťování ovzduší včetně dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší,

UZNÁVAJÍCE příspěvek Evropské hospodářské komise k mnohostranné realizaci příslušných ustanovení závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě,

PŘIHLÍŽEJÍCE k výzvě obsažené v kapitole o životním prostředí závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě vyzývající ke spolupráci v boji se znečišťováním ovzduší a jeho účinky včetně dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší a k rozpracování, prostřednictvím mezinárodní spolupráce, rozsáhlého programu monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší, počínaje oxidem siřičitým a s možným rozšířením na jiné znečišťující látky,

BEROUCE V ÚVAHU příslušná ustanovení deklarace Konference OSN o životním prostředí, a zvláště 21. zásadu, která vyjadřuje společné přesvědčení, že státy mají v souladu s Chartou OSN a se zásadami mezinárodního práva svrchované právo využívat své vlastní zdroje v souladu s vlastní politikou životního prostředí a odpovědnost zajistit, aby činnost v rámci jejich jurisdikce nebo kontroly nepoškodila životní prostředí jiných států nebo oblasti za hranicemi jejich národní jurisdikce,

UZNÁVAJÍCE existenci možných krátkodobých a dlouhodobých nepříznivých účinků látek znečišťujících ovzduší včetně znečišťování ovzduší přecházejícího hranice států,

ZNEPOKOJENY, že předpovídané zvýšení úrovně emisí látek znečišťujících ovzduší v rámci oblasti může zesílit takové nepříznivé účinky,

UZNÁVAJÍCE potřebu studovat důsledky dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší a nutnost hledat řešení poznaných problémů,

POTVRZUJÍCE svou ochotu posilovat aktivní mezinárodní spolupráci při rozvoji vhodných národních politik a koordinovat národní opatření v boji proti znečišťování ovzduší včetně dálkového znečišťování ovzduší přecházejícího hranice států prostřednictvím výměny informací, konzultací, výzkumu a monitorování,

SE DOHODLY takto:

Definice

Článek 1

Pro účely této úmluvy se rozumí:

a) "znečišťováním ovzduší" přímé nebo nepřímé vypouštění látek nebo energie člověkem do ovzduší způsobující nepříznivé účinky takové povahy, že mohou ohrozit lidské zdraví, poškodit biologické zdroje a ekosystémy a hmotný majetek a bránit využívání veřejných zařízení nebo jinému oprávněnému využití životního prostředí nebo ho narušit, a "látky znečišťující ovzduší" budou interpretovány obdobně;

b) "dálkovým znečišťováním ovzduší přecházejícím hranice států" znečišťování ovzduší, jehož fyzický původ je úplně nebo částečně na území v národní jurisdikci jednoho státu a jež má negativní účinky na území v jurisdikci jiného státu v takové vzdálenosti, že není obecně možné rozlišit podíl jednotlivých zdrojů emisí nebo skupin zdrojů.

Základní zásady

Článek 2

Smluvní strany, berouce řádně v úvahu s tím spojené skutečnosti a problémy, jsou rozhodnuty chránit člověka a jeho životní prostředí před znečišťováním ovzduší a budou usilovat o omezování a pokud možno postupné snižování a předcházení znečišťování ovzduší, včetně dálkového znečišťování ovzduší přecházejícího hranice států.

Článek 3

Smluvní strany v rámci této úmluvy vypracují s pomocí výměny informací, konzultací, výzkumu a monitorování a bez zbytečných průtahů politiky a strategie, jež budou sloužit jako prostředek boje proti vypouštění látek znečišťujících ovzduší, přičemž budou brát v úvahu úsilí, které již bylo vykonáno na národní a mezinárodní úrovni.

Článek 4

Smluvní strany si budou vyměňovat informace a přezkoumají svá opatření, vědeckou činnost a technická opatření se zaměřením na boj v nejvyšší možné míře proti vypouštění látek znečišťujících ovzduší, které mohou mít nepříznivé účinky, čímž přispějí ke snížení znečišťování ovzduší včetně dálkového znečišťování ovzduší přecházejícího hranice států.

Článek 5

Na žádost se v krátké lhůtě uskuteční konzultace mezi smluvními stranami, které jsou skutečně postiženy dálkovým znečišťováním ovzduší přecházejícím hranice států nebo které jsou vystaveny významnému nebezpečí takového znečišťování, a smluvními stranami, na jejichž území nebo v jejichž jurisdikci dochází nebo by mohlo dojít ke vzniku významného podílu na dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států v souvislosti s činnostmi na tomto území prováděnými nebo zamýšlenými.

Řízení kvality ovzduší

Článek 6

Berouc v úvahu články 2 až 5, probíhající výzkum, výměnu informací a monitorování a jejich výsledky, jakož i náklady a efektivitu místních a jiných nápravných opatření, a za účelem boje proti znečišťování ovzduší, zvláště znečišťování vznikajícímu v nových nebo přebudovaných zařízeních, se každá smluvní strana zavazuje přijmout nejlepší politiky a strategie včetně systémů řízení kvality ovzduší a jako jejich součást kontrolní opatření v souladu s vyváženým rozvojem, zvláště s využitím nejlepší dostupné technologie, která je ekonomicky přijatelná, a nízkoodpadové a bezodpadové technologie.

Výzkum a vývoj

Článek 7

Smluvní strany budou v souladu se svými potřebami iniciovat a společně provádět výzkum nebo vývoj v těchto oblastech:

a) stávající a navrhované technologie na snížení emisí sloučenin síry a jiných hlavních látek znečišťujících ovzduší, včetně jejich technické a ekonomické proveditelnosti a jejich důsledků pro životní prostředí;

b) přístrojová technika a jiné techniky pro monitorování a měření emisí látek znečišťujících ovzduší a jejich koncentrací ve vnějším ovzduší;

c) zdokonalené modely pro lepší znalost dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší přecházejícího hranice států;

d) účinky sloučenin síry a jiných hlavních látek znečišťujících ovzduší na lidské zdraví a životní prostředí, včetně zemědělství, lesnictví, materiálů, vodních a jiných přírodních ekosystémů a dohlednosti, s cílem určit vztahy dávka/účinek na vědeckém základě za účelem ochrany životního prostředí;

e) posuzování alternativních opatření pro dosažení cílů v otázkách životního prostředí, včetně snižování dálkového znečišťování ovzduší přecházejícího hranice států, z ekonomického a sociálního hlediska a z hlediska vlivů na životní prostředí;

f) vypracování vzdělávacích a školicích programů týkajících se znečišťování životního prostředí sloučeninami síry a jinými hlavními látkami znečišťujícími ovzduší.

Výměna informací

Článek 8

Smluvní strany si v rámci výkonného orgánu podle článku 10 a dvoustranně budou ve společném zájmu vyměňovat dostupné informace o:

a) emisích dohodnutých látek znečišťujících ovzduší, počínaje oxidem siřičitým, pocházejících z jednotek sítě dohodnuté velikosti, v dohodnutých termínech, nebo o tocích dohodnutých látek znečišťujících ovzduší, počínaje oxidem siřičitým, přecházejících hranice států, na dohodnuté vzdálenosti a v dohodnutých termínech;

b) hlavních změnách v národních politikách a ve všeobecném průmyslovém rozvoji a o jejich možných důsledcích, které by pravděpodobně způsobily významné změny dálkového znečišťování ovzduší přecházejícího hranice států;

c) technologiích na snižování znečišťování ovzduší týkajících se dálkového znečišťování ovzduší přecházejícího hranice států;

d) plánovaných nákladech na boj s emisemi sloučenin síry a ostatních hlavních látek znečišťujících ovzduší na národní úrovni;

e) meteorologických a fyzikálně-chemických údajích týkajících se procesů v průběhu přenosu znečišťujících látek;

f) fyzikálně-chemických a biologických údajích týkajících se účinků dálkového znečišťování ovzduší přecházejícího hranice států a o rozsahu škod [1], který podle těchto údajů může být připsán dálkovému znečišťování ovzduší přecházejícímu hranice států;

g) národních, subregionálních a regionálních politikách a strategiích boje se sloučeninami síry a s jinými hlavními látkami znečišťujícími ovzduší.

Realizace a další rozvoj programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě

Článek 9

Smluvní strany zdůrazňují potřebu realizace stávajícího "Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě" (dále jen EMEP) a se zřetelem na rozšíření tohoto programu souhlasí se zdůrazněním:

a) významu jejich účasti na programu EMEP a plné realizace tohoto programu, který je v první fázi založen na monitorování oxidu siřičitého a podobných látek;

b) potřeby používání srovnatelných nebo standardizovaných metod měření v maximální možné míře;

c) významu založení programu monitorování na systému národních i mezinárodních programů. Zřizování měřicích stanic a shromažďování údajů bude prováděno v rámci národní jurisdikce země, ve které budou měřicí stanice umístěny;

d) významu zřízení rámce pro program spolupráce při monitorování životního prostředí založený na současných a budoucích národních, subregionálních, regionálních a dalších mezinárodních programech a beroucí tyto programy v úvahu;

e) potřeby vyměňovat si v dohodnutých termínech údaje o emisích dohodnutých látek znečišťujících ovzduší, počínaje oxidem siřičitým, pocházejících z jednotek sítě dohodnuté velikosti, nebo o tocích dohodnutých látek znečišťujících ovzduší, počínaje oxidem siřičitým, přecházejících hranice států, na dohodnuté vzdálenosti a v dohodnutých termínech. Metoda používaná ke stanovení toků, včetně modelu, a stejně tak metoda používaná ke stanovení přenosu látek znečišťujících ovzduší, včetně modelu, jež jsou založeny na emisích na jednotku sítě, budou zpřístupněny a pravidelně přezkoumávány za účelem zlepšení metod a modelů;

f) ochoty pokračovat ve výměně a pravidelné aktualizaci národních údajů o celkových emisích dohodnutých látek znečišťujících ovzduší, počínaje oxidem siřičitým;

g) potřeby poskytovat meteorologické a fyzikálně-chemické údaje týkající se procesů v průběhu přenosu;

h) potřeby monitorovat chemické složky v jiných prostředích, jako je voda, půda a vegetace, stejně jako provést podobný program monitorování zaznamenávající účinky na zdraví a životní prostředí;

i) významu rozšíření národních sítí EMEP, aby byly operativní pro účely kontroly a monitorování.

Výkonný orgán

Článek 10

1. Zástupci smluvních stran vytvoří v rámci vládních poradců zemí EHK pro otázky životního prostředí výkonný orgán této úmluvy a budou se v této funkci scházet nejméně jednou za rok.

2. Výkonný orgán bude:

a) přezkoumávat provádění této úmluvy;

b) vytvářet podle potřeby pracovní skupiny, které budou posuzovat otázky týkající se provádění a rozvoje této úmluvy a za tímto účelem připravovat příslušné studie a jinou dokumentaci a předkládat výkonnému orgánu doporučení;

c) plnit jakékoli jiné funkce, které mohou být vhodné podle ustanovení této úmluvy.

3. Výkonný orgán bude využívat řídicího orgánu EMEP jako integrální součásti vykonávání této úmluvy, zvláště pokud jde o sběr údajů a vědeckou spolupráci.

4. Při výkonu svých funkcí bude výkonný orgán, uzná-li to za vhodné, rovněž využívat informací od jiných příslušných mezinárodních organizací.

Sekretariát

Článek 11

Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise bude pro výkonný orgán vykonávat následující funkce:

a) svolávat a připravovat schůze výkonného orgánu;

b) předávat smluvním stranám zprávy a jiné informace obdržené v souladu s ustanoveními této úmluvy;

c) vykonávat ostatní funkce, které mu výkonný orgán svěří.

Změny úmluvy

Článek 12

1. Změny této úmluvy mohou být navrženy kteroukoli smluvní stranou.

2. Znění navrhovaných změn se podávají písemně výkonnému tajemníku Evropské hospodářské komise, který je sdělí všem smluvním stranám. Výkonný orgán projedná navrhované změny na nejbližším výročním zasedání za předpokladu, že výkonný tajemník Evropské hospodářské komise návrhy předá smluvním stranám nejméně devadesát dnů předem.

3. Změny této úmluvy se přijímají konsensem zástupců smluvních stran a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesátý den po dni, kdy byly u depozitáře uloženy listiny o přijetí od dvou třetin smluvních stran. Pro další smluvní strany vstoupí změny v platnost devadesátý den po dni uložení jejich listiny o přijetí těchto změn.

Urovnávání sporů

Článek 13

V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo uplatňování této úmluvy budou sporné strany hledat řešení jednáním nebo jakýmkoli jiným prostředkem urovnávání sporů, který bude pro sporné strany přijatelný.

Podpis

Článek 14

1. Tato úmluva je otevřena k podpisu v úřadovně Organizace spojených národů v Ženevě od 13. do 16. listopadu 1979, u příležitosti zasedání na vysoké úrovni v rámci Evropské hospodářské komise věnovaného ochraně životního prostředí, pro členské státy Evropské hospodářské komise a státy s poradním statutem při Evropské hospodářské komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36 (IV) ze dne 28. března 1947 a organizace regionální hospodářské integrace tvořené svrchovanými členskými státy Evropské hospodářské komise, na které jejich členské státy přenesly pravomoc vyjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní dohody v záležitostech upravovaných touto úmluvou.

2. V záležitostech v rámci svých pravomocí uplatňují tyto organizace regionální hospodářské integrace svým jménem práva a plní povinnosti, které tato úmluva přiřazuje jejich členským státům. V těchto případech nejsou členské státy těchto organizací oprávněny uplatňovat tato práva jednotlivě.

Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení

Článek 15

1. Tato úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení.

2. Tato úmluva bude od 17. listopadu 1979 otevřena k přistoupení států a organizací uvedených v čl. 14 odst. 1.

3. Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který bude vykonávat funkci depozitáře.

Vstup v platnost

Článek 16

1. Tato úmluva vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení dvacáté čtvrté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.

2. Pro každou smluvní stranu, která ratifikuje, přijme nebo schválí tuto úmluvu nebo k ní přistoupí po dni uložení dvacáté čtvrté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstoupí úmluva v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení této smluvní strany.

Odstoupení

Článek 17

Kdykoli po uplynutí pěti let ode dne vstupu této úmluvy v platnost pro určitou smluvní stranu může tato smluvní strana od úmluvy odstoupit tím, že o tom podá písemné oznámení depozitáři. Každé takové odstoupení nabude účinku devadesátým dnem po dni přijetí oznámení depozitářem.

Platná znění

Článek 18

Prvopis této úmluvy, jejíž anglické, francouzské a ruské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

[1] Tato úmluva neobsahuje pravidla o odpovědnosti státu za způsobenou škodu.

--------------------------------------------------

USNESENÍ

o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států

Signatáři Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států ze dne 13. listopadu 1979,

rozhodli, že v rámci Evropské hospodářské komise a vládních poradců zemí EHK pro otázky životního prostředí začnou co nejdříve a na prozatímním základě předběžně provádět Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států; signatáři se zavazují, že budou v době před vstupem úmluvy v platnost plnit závazky z ní vyplývající v nejvyšší možné míře;

souhlasí, že Evropská hospodářská komise a její výkonný tajemník by měli dostat potřebné pravomoci k zajištění dostatečného sekretariátu a v rámci stávající rozpočtové struktury také odpovídajících finančních prostředků;

dále rozhodli o bezodkladném upevnění své spolupráce v kritických oblastech v oblasti působnosti uvedené úmluvy. Zejména budou usilovat o sblížení svých politik a strategií boje se znečišťováním ovzduší, včetně dálkového znečišťování ovzduší přecházejícího hranice států;

prohlašují, že cílem těchto strategií a politik bude omezování a pokud možno postupné snižování a předcházení znečišťování ovzduší, včetně dálkového znečišťování ovzduší přecházejícího hranice států. Tyto strategie a politiky budou realizovány postupně a určený příslušný orgán bude pravidelně přezkoumávat pokroky dosažené na národní úrovni. Za tímto účelem bude pro signatáře nejvyšší prioritou vypracování dokumentu uvádějícího strategie a politiky snižování znečišťování ovzduší sloučeninami síry sledované každým signatářem.

--------------------------------------------------