7.4.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 87/1

---

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 283/2010/EU

ze dne 25. března 2010,

kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Komise přijala dne 7. dubna 2000 sdělení nazvané „Místní opatření pro zaměstnanost: lokální rozměr evropské strategie zaměstnanosti“.

(2)

Sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2007 nazvané „Evropská iniciativa pro rozvoj mikroúvěru na podporu růstu a zaměstnanosti“ určilo čtyři prioritní oblasti činnosti: zlepšení právního a institucionálního prostředí v členských státech, změna prostředí ve prospěch zaměstnanosti a podnikání, podpora rozšiřování osvědčených postupů a poskytnutí dalšího finančního kapitálu institucím mikrofinancování. Jako první krok v rámci provádění této agendy Komise a Evropská investiční banka (EIB) vytvořily v roce 2008 iniciativu Jasmine (Společná akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě), která zajišťuje poskytování instruktáží nebankovním mikroúvěrovým finančním institucím a finanční zdroje v celkové výši 20 milionů EUR ze strany EIB.

(3)	Sdělení Komise ze dne 24. května 2006 nazvané „Podpora slušné práce pro všechny – Příspěvek Unie k provádění agendy slušné práce ve světě“ i usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny (4) zdůraznily význam podpory slušné práce pro všechny.

(4)

Prohlášení vedoucích představitelů navazující na summit G-20 pořádaný ve dnech 24. a 25. září 2009 v Pittsburghu obsahovalo závazek zlepšení přístupu chudých k finančním službám, například prostřednictvím mikrofinancování. Vedoucí představitelé se také zavázali zřídit mezinárodní skupinu odborníků na začleňování, která bude zjišťovat zkušenosti nabyté v souvislosti s inovačními přístupy k poskytování finančních služeb chudým, bude podporovat úspěšné regulativní a politické přístupy a vypracuje normy v oblastech přístupu k financování, finanční gramotnosti a ochrany spotřebitele.

(5)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 24. března 2009 s doporučeními Komisi ve věci Evropské iniciativy pro rozvoj mikroúvěru na podporu růstu a zaměstnanosti vyzval Komisi, aby zintenzívnila své úsilí o rozvoj mikroúvěrů na podporu růstu a zaměstnanosti. Kromě toho Evropský parlament schválil dodatečnou podporu ve výši 4 milionů EUR na pilotní akce, které se mají provádět v rámci iniciativy Jasmine. Evropský parlament rovněž Komisi vyzval, aby spolufinancovala projekty pro mikroúvěry zejména pro znevýhodněné cílové skupiny.

(6)

Je třeba zintenzívnit současné úsilí Unie a členských států ve snaze zvýšit přístup k mikrofinancování a jeho dostupnost v dostatečném měřítku a v přiměřené lhůtě, a uspokojit tak vysokou poptávku těch, kteří je v tomto období krize potřebují nejvíce, tj. osoby, které ztratily zaměstnání nebo jsou ohroženy ztrátou zaměstnání, nebo osoby, pro něž je obtížné vstoupit nebo se vrátit na trh práce a osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo znevýhodněné osoby, které jsou v nevýhodné pozici z hlediska vstupu na tradiční úvěrový trh a které chtějí založit nebo dále rozvíjet vlastní mikropodniky, včetně samostatné výdělečné činnosti a současně aktivně podporovat rovné příležitosti žen a mužů.

(7)

Komise ve svém sdělení nazvaném „Společný závazek v oblasti zaměstnanosti“ ze dne 3. června 2009 zdůraznila potřebu dát novou šanci nezaměstnaným a umožnit podnikání některým z nejvíce znevýhodněných skupin v Evropě, pro něž je přístup na tradiční úvěrový trh obtížný. Kromě stávajících nástrojů je třeba přijmout specifické kroky k dalšímu posílení hospodářské a sociální soudržnosti tím, že se podpoří činnosti prováděné EIB a Evropským investičním fondem (EIF) a dalšími mezinárodními finančními institucemi, aniž jsou dotčeny činnosti členských států. Komise proto oznámila návrh nového nástroje mikrofinancování pro celou EU (dále jen „nástroj mikrofinancování“) s cílem prohloubit dosah mikrofinancování na obzvláště ohrožené skupiny a dále podpořit rozvoj podnikání, sociální ekonomiky a mikropodniků. Aby byl nástroj mikrofinancování účinný, měl dlouhodobý dopad, aby se dostal k potenciálním příjemcům a sloužil jako aktivní prvek hospodářské politiky a politiky místního rozvoje, mohou členské státy zřídit na vnitrostátní úrovni kontaktní místo, které bude propagovat, koordinovat, vyhodnocovat a monitorovat veškerá opatření prováděná v rámci nástroje mikrofinancování na příslušných územích členských států.

(8)

Rostoucí objem mikrofinancování poskytovaného znevýhodněným osobám, které jsou znevýhodněny z hlediska přístupu k tradičnímu trhu s úvěry v Evropské unii, je poskytován nekomerčními institucemi mikrofinancování, úvěrovými sdruženími a bankami, které uplatňují princip sociální odpovědnosti podniků. Nástroj mikrofinancování by mohl pomoci těmto poskytovatelům, kteří doplňují komerční bankovní trh, zvýšením dostupnosti mikrofinancování na úroveň současné úrovně poptávky.

(9)	V mnoha případech jsou poskytovateli mikrofinancování v Evropské unii komerční banky, které by se měly stát v nástroji mikrofinancování významnými partnery, aby znovu nastolily důvěru na úvěrovém trhu, přičemž by se měly především zaměřit na klienty, kteří nemají úvěrové postavení.

(10)	Veřejné a soukromé subjekty poskytující mikrofinancování podle tohoto rozhodnutí by se měly řídit zásadami odpovědného poskytování úvěrů, a vyhnout se tak zejména nadměrnému zadlužování osob a podniků.

(11)

Kromě potíží se získáním přístupu k financování jsou hlavními překážkami při zakládání a rozvoji mikropodniků sociální vyloučení a nejistota při přechodu od nezaměstnanosti nebo dobrých sociálních podmínek k samostatné výdělečné činnosti. Evropské nástroje mikrofinancování mohou podporovat vytvoření takových struktur sociální ekonomiky, které pomohou vyloučeným osobám při opětovném začleňování do společnosti a které jim také pomohou získat minimální dovednosti potřebné k realizaci dlouhodobého podnikatelského záměru.

(12)

Využití zdrojů Unie je vhodné a je v souladu s výše zmíněným usnesením Evropského parlamentu z 24. března 2009. Jednotný nástroj mikrofinancování pro celou EU bude navíc soustředit pákový efekt mezinárodních finančních institucí a zabrání nejednotnému postupu, čímž se zvýší nabídka mikrofinancování ve všech členských státech. Aby se využily zkušenosti mezinárodních finančních institucí, a zejména EIB a EIF, měl by být nástroj mikrofinancování založen na společném řízení.

(13)

Akce financované z nástroje mikrofinancování by měly být soudržné a slučitelné s ostatními politikami Unie a měly by být v souladu se Smlouvou a s akty přijatými na jejím základě. Činnosti nástroje mikrofinancování by měly doplňovat ostatní zásahy Unie, zejména finanční nástroje programu pro konkurenceschopnost a inovace, iniciativu Jasmine, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Jeremie (Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky) a Evropský sociální fond (ESF).

(14)

Pro účely tohoto rozhodnutí by „mikrofinancování“ mělo zahrnovat záruky, mikroúvěry, vlastní nebo kvazivlastní kapitál ve vztahu k osobám a mikropodnikům podléhajícím tomuto rozhodnutí, přičemž mikroúvěr je vymezen jako půjčky do výše 25 000 EUR. V doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (5) je „mikropodnik“ vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než 10 osob, včetně samostatné výdělečné činnosti, a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR, což by měla být definice vhodná i pro účely tohoto rozhodnutí.

(15)	Pro účely tohoto rozhodnutí a v souladu s vnitrostátními předpisy by se „mikropodnikem v sociální ekonomice“ měl rozumět mikropodnik, který vyrábí zboží nebo poskytuje služby s jasně sociálním posláním, nebo poskytuje služby členům společenstva a jeho cílem není dosažení zisku.

(16)

Nástroj mikrofinancování by měl být prováděn prostřednictvím vhodných opatření, která zahrnují sdílení rizik, záruky, vlastní kapitál a dluhové nástroje nabízené mezinárodními finančními institucemi určené poskytovatelům mikrofinancování. Za účelem zvýšení jeho účinnosti by nástroj mikrofinancování měl být koordinován a zaváděn společně s evropskými a vnitrostátními finančními nástroji a vnitrostátními finančními institucemi,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení

Zřizuje se evropský nástroj mikrofinancování pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování nazvaný evropský nástroj mikrofinancování Progress (dále jen „nástroj mikrofinancování“).

Článek 2

Cíl

1.   Nástrojem mikrofinancování se poskytují zdroje Unie s cílem zlepšit přístup k mikrofinancování a jeho dostupnost pro

a)

osoby, které ztratily zaměstnání nebo jsou ohrožené ztrátou zaměstnání nebo osoby, pro něž je obtížné vstoupit nebo se vrátit na trh práce a osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo znevýhodněné osoby, které jsou v nevýhodné pozici z hlediska vstupu na tradiční úvěrový trh a chtějí založit nebo dále rozvíjet vlastní mikropodnik, včetně samostatné výdělečné činnosti;

b)	mikropodniky, zejména v sociální ekonomice, stejně jako mikropodniky, které zaměstnávají osoby uvedené v písmenu a).

2.   Nástroj mikrofinancování poskytuje zdroje Unie pro přístup k mikrofinancování a aktivně podporuje rovné příležitosti žen a mužů.

Článek 3

Rozpočet

1.   Finanční příspěvek z rozpočtu Unie na nástroj mikrofinancování na období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013 činí 100 milionů EUR.

2.   O ročních rozpočtových položkách se rozhoduje v rámci ročního rozpočtového procesu, včetně případného uplatnění bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (6), nebo jiným způsobem uvedeným v této dohodě.

3.   Celkový rozpočet pro podpůrná opatření uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. d) nepřesáhne 1 % rozpočtu nástroje mikrofinancování podle odstavce 1 tohoto článku.

4.   Finanční příspěvek pokrývá celkové náklady nástroje mikrofinancování, včetně poplatků za správu pro mezinárodní finanční instituce uvedené v čl. 5 odst. 2, které spravují příspěvek Unie, a veškerých dalších způsobilých nákladů a výdajů.

Článek 4

Způsobilé akce a příjemci

1.   Nástroj mikrofinancování se provádí případným použitím těchto druhů akcí:

a)	záruk a nástrojů pro sdílení rizik;

b)	kapitálových nástrojů;

c)	dluhových nástrojů;

d)	podpůrných opatření, jako jsou komunikační činnosti, monitorování, kontrola, audit a hodnocení, která jsou přímo nezbytná pro efektivní a účinné provádění tohoto rozhodnutí a pro dosažení jeho cílů.

2.   Nástroj mikrofinancování je otevřen veřejným a soukromým subjektům zřízeným na celostátní, regionální nebo místní úrovni v členských státech, které poskytují mikrofinancování osobám a mikropodnikům v členských státech.

3.   S cílem oslovit konečné příjemce a vytvářet konkurenceschopné a životaschopné mikropodniky veřejné a soukromé subjekty uvedené v odstavci 2 úzce spolupracují s organizacemi, které hájí zájmy konečných příjemců mikroúvěrů, a s organizacemi, jež pro konečné příjemce zajišťují instruktážní a školicí programy, zejména s těmi, které podporuje ESF.

Článek 5

Řízení

1.   Komise řídí nástroj mikrofinancování v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (7).

2.   Za účelem provádění akcí uvedených v čl. 4 odst. 1, s výjimkou podpůrných opatření uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. d), Komise uzavře dohody s mezinárodními finančními institucemi, zejména s EIB a EIF v souladu s článkem 53d nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a článkem 43 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (8). Uvedené dohody musí obsahovat pravidla pro provádění úkolů, jimiž jsou pověřeny, včetně nutnosti zajistit doplňkovost ke stávajícím evropským a vnitrostátním finančním nástrojům a koordinaci s nimi a podporovat celkové a vyrovnané rozdělení mezi členské státy.

3.   Pro splnění cíle stanoveného v článku 2 a provedení akcí uvedených v článku 4 stanoví dohody zmíněné v odstavci 2 tohoto článku navíc povinnost mezinárodních finančních institucí znovu investovat zdroje a výnosy, včetně dividend a úhrad, do akcí uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) nebo c) po dobu šesti let ode dne zahájení nástroje mikrofinancování.

4.   Po uzavření nástroje mikrofinancování se zůstatek splatný Evropskou unií musí vrátit do souhrnného rozpočtu Evropské unie.

5.   Mezinárodní finanční instituce uvedené v odstavci 2 tohoto článku uzavřou s veřejnými a soukromými poskytovateli mikrofinancování uvedenými v čl. 4 odst. 2 písemné dohody, které stanoví jejich povinnost použít zdroje, které jsou zpřístupněny z nástroje mikrofinancování, v souladu s cíli stanovenými v článku 2 a poskytovat informace pro vypracování výročních zpráv uvedených v čl. 8 odst. 1.

6.   Komise řídí rozpočet na podpůrná opatření uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. d).

Článek 6

Soulad

Akce financované z nástroje mikrofinancování musí být v souladu se Smlouvou a s akty přijatými na jejím základě.

Článek 7

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise zajistí, aby při provádění akcí financovaných na základě tohoto rozhodnutí byly chráněny finanční zájmy Unie použitím opatření, jimiž se předchází podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem, účinnými kontrolami, zpětným získáváním neoprávněně vyplacených částek, a zjistí-li se nesrovnalosti, prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících sankcí, a to v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (9), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (10) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (11).

2.   Pokud jde o akce Unie financované podle tohoto rozhodnutí, má OLAF pravomoc provádět vyšetřování na základě nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, která se použijí při jakémkoli porušení právního předpisu Unie, včetně nesplnění smluvní povinnosti sjednané na základě nástroje mikrofinancování, vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být z důvodu neoprávněné výdajové položky poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty jí řízené.

3.   Veškerá prováděcí opatření vyplývající z tohoto rozhodnutí musí odkazovat na odstavce 1 a 2 tohoto článku a stanovit především dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo ze strany zástupce pověřeného Komisí a prostřednictvím auditů Evropského účetního dvora, v případě potřeby včetně kontroly na místě.

Článek 8

Výroční zpráva

1.   Mezinárodní finanční instituce uvedené v čl. 5 odst. 2 předají Komisi výroční zprávy o provádění, ve kterých musí být uvedeny podporované činnosti z hlediska finančního provádění, rozdělení a dostupnosti finančních prostředků podle odvětví a typu příjemců, schválených či zamítnutých žádostí, uzavřených smluv, financovaných akcí a výsledků.

2.   Do 8. dubna 2011 a každý následující rok předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě kvantitativní i kvalitativní výroční zprávu o činnostech prováděných v rámci tohoto rozhodnutí v předchozím roce. Výroční zpráva musí vycházet ze zpráv o provádění uvedených v odstavci 1. Zejména musí obsahovat informace týkající se schválených či zamítnutých žádostí, uzavřených smluv, financovaných akcí, celkového počtu a typu příjemců a geografického a odvětvového rozdělení prostředků.

Výroční zpráva navíc obsahuje informace o dopadu a udržitelnosti nástroje mikrofinancování vyjádřené celkovým počtem osob, které jsou stále zaměstnané, a mikropodniků, které stále fungují na konci období, během kterého se jim prostřednictvím nástroje mikrofinancování poskytovala finanční pomoc. Výroční zpráva zahrnuje rovněž informace o doplňkovosti s ostatními zásahy Unie, zejména ESF.

3.   Po předložení třetí výroční zprávy a na základě návrhu Komise mohou Evropský parlament a Rada toto rozhodnutí přezkoumat.

4.   Výroční zpráva uvedená v odstavci 2 se předá pro informaci Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a sociálním partnerům.

5.   Na základě výroční zprávy uvedené v odstavci 2 tohoto článku se Komise snaží zajistit, aby nástroj mikrofinancování plnil cíl stanovený v článku 2 a aby byl v Unii dostupný pro ty, kterým hrozí sociální vyloučení nebo pro něž je tradiční úvěrový trh obtížně dostupný.

Článek 9

Hodnocení

1.   Komise provádí z vlastního podnětu a v úzké spolupráci s mezinárodními finančními institucemi uvedenými v čl. 5 odst. 2 průběžná a závěrečná hodnocení. Průběžné hodnocení se dokončí čtyři roky po zahájení nástroje mikrofinancování a závěrečné hodnocení nejpozději jeden rok po skončení mandátů udělených mezinárodním finančním institucím uvedeným v čl. 5 odst. 2. Závěrečné hodnocení zejména posoudí, do jaké míry nástroj mikrofinancování jako celek splnil svůj cíl.

2.   Výsledky hodnocení se pro informaci předají Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 80.

(2)  Stanovisko ze dne 7. října 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2009 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. března 2010.

(4)  Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 321.

(5)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(6)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(11)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

---